Open source počítačová hra na hrdiny NetHack (Wikipedie, GitHub) byla vydána v nové verzi 5.0.0. První verze této hry byla vydána v roce 1987.
Evropská komise naléhavě vyzvala členské státy EU, aby kvůli ochraně nezletilých na internetu urychlily zavádění unijní aplikace pro ověřování věku a zajistily její dostupnost do konce roku. Členské státy mohou zavést aplikaci EU pro ověřování věku jako samostatnou aplikaci nebo ji integrovat do takzvané evropské peněženky digitální identity.
Richard Biener oznámil vydání verze 16.1 (16.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 16. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Zulip Server z open source komunikační platformy Zulip (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 12.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Před 30 lety, tj. v úterý 30. dubna 1996, byl spuštěn Seznam.cz.
Byly zpracovány a zveřejněny všechny videozáznamy, které stojí za zveřejnění, z konference FOSDEM 2026.
Od úterý 28. dubna musí nově uváděné notebooky v Evropské unii podporovat nabíjení přes USB-C. Jednotná nabíječka byla schválena Evropským parlamentem v říjnu 2022.
Byly publikovány informace o kritické zranitelnosti CVE-2026-31431 pojmenované Copy Fail v Linuxu, konkrétně v kryptografii (AF_ALG). Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). Na všech distribucích Linuxu vydaných od roku 2017. Pomocí 732bajtového skriptu. V upstreamu je již opraveno. Zranitelnost byla nalezena pomocí AI Xint Code.
Textový editor Zed dospěl do verze 1.0. Představení v příspěvku na blogu.
Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender představili (𝕏, Mastodon, Bluesky) nejnovějšího firemního sponzora Blenderu. Je ním společnost Anthropic stojící za AI Claude a úroveň sponzoringu je Patron, tj. minimálně 240 tisíc eur ročně. Anthropic oznámil sponzorství v tiskové zprávě Claude for Creative Work.
, ale v nouzi se necha bud v matlabu/octave napr. bode(tf([2], [3 10]))pro 2/(3s+10),
tf([1], [1 0])je 1/s
Nebo se necha i rucne - za s dosadis jw [jé omega]. w beres jako realne cislo, ktere je od 0 do + nekonecna. Pokud pak vykreslujes prenos pro ruzna w do komplexni roviny, sleduj, jak se meni faze (uhel mezi realnou osou a spojnici pocatku a toho bodu) a amplituda (vzdalenost toho bodu od pocatku) a vykresli to zvlast.
Jak na to koukam, je to asi trochu chaoticke, ale snad to aspon trosicku pomuze.
V modulové charakteristice každý pól mění sklon asymptoty o -20dB na dekádu. Každá nula přidává +20dB na dekádu. Frekvence zlomu je vždycky dána podle časové konstanty (omega=1/T). Když má soustava astatismus, tak charakteristika už začíná rovnou skloněná. Zesílení určuje posunutí celého grafu nahoru/dolů. Ve fázové charakteristice každý pól změní fázi o -90 stupňů, nula zase přidá +90 stupňů.
Vůbec nic ti tím sdělit nechci. Kdybych tě chtěl urazit, tak bych to nepochybně udělal tak, abys to poznal
Mrknu třeba hned na tu první o Fourierových řadách, to mě zajímá
Navíc i taková posluchárna Vojtěcha Jarníka už má ledacos za sebou a nemodernizoval bych ji ani za nic
Mno, byla to celkem zajímavá exkurze do pohledu elektrotechniků na matematickou analýzu
Byl by někde odkaz na ten dokument o "matematickém odvození toho, proč to tak je -- jen pro ty, které to *opravdu* zajímá
", o kterém se ten člověk zmínil?
Škoda, že se něco podobného nepraktikuje tady na Matfyzu (nebo se pletu?), to bych bral. Konkrétně v matematické analýze by to hodně pomohlo. Nevíte o něčem podobném někde na internetu (z takového trochu více exaktního hlediska
)?
Promiň, ale přednášková místnost je asi to poslední, podle čeho bych hodnotil kvalitu přednášky.Myslíš M1? Co ja si pamatuju (cca 3 až 4 roky zpátky), tak je v mnohem lepším stavu, než jsem kdy viděl K1..Navíc i taková posluchárna Vojtěcha Jarníka už má ledacos za sebou a nemodernizoval bych ji ani za nic
![]()
Mno, byla to celkem zajímavá exkurze do pohledu elektrotechniků na matematickou analýzuPoněkud zmechanizovaná, řekl bych.
Byl by někde odkaz na ten dokument o "matematickém odvození toho, proč to tak je -- jen pro ty, které to *opravdu* zajímáJestli se ptáš na ty grafy, tak si velmi matně vzpomínám na to, že to souvisí s tím, že dB se počítají přes logaritmus. Jinak s jakoukoli matematikou používanou v EO2 (je řeč o tomto předmětu, ne?) se IMHO na MFF potkáš (Fourier, Laplace, ...). Jen nevím jestli ti řeknou, že se s tím dají počítat elektrický obvody.", o kterém se ten člověk zmínil?
![]()
Myslíš M1? Co ja si pamatuju (cca 3 až 4 roky zpátky), tak je v mnohem lepším stavu, než jsem kdy viděl K1..Já neřekl, že je ve špatném stavu
Jen jsem řekl, že není nijak supermoderní a že to nijak nesouvisí s kvalitou přednášky.
Jinak s jakoukoli matematikou používanou v EO2 (je řeč o tomto předmětu, ne?) se IMHO na MFF potkáš (Fourier, ...Už jsem se potkal (i když na zkoušku jdu až v září
)
Proto mě zajímalo, jak na to šli oni
Navíc i taková posluchárna Vojtěcha Jarníka už má ledacos za sebou a nemodernizoval bych ji ani za nicM1 modernizovali pred par lety.
SRY ale tohle nás učili kdysi na učňáku...
Musíš si stanovit absolutní hodnotu přenosu, tu vyjádříš v decibellech jako A[dB]=20*logA[-]. Frekvence se take zobrazí logaritmicky po dekádách.
Jestli si vzpomínám tak je to popsané v "Elektrických obvodech" od Mayera.
Taky jsem na to měl program v Excelu, ale taky v Gnuplotu a data počítan v sc.
Tiskni
Sdílej: