Shellbeats je terminálový hudební přehrávač pro Linux a macOS, který umožňuje vyhledávat a streamovat hudbu z YouTube, stahovat odtud skladby a spravovat lokální playlisty. Pro stahování dat z YouTube využívá yt-dlp, pro práci s audiostreamy mpv. Je napsán v jazyce C a distribuován pod licencí GPL-3.0, rezpozitář projektu je na GitHubu.
Byla vydána nová verze 26.1.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. S podporou hardwarového dekódování videa. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
LibrePCB, tj. svobodný multiplatformní softwarový nástroj pro návrh desek plošných spojů (PCB), byl po deseti měsících od vydání verze 1.3 vydán ve verzi 2.0.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v aktualizované dokumentaci. Zdrojové kódy LibrePCB jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GPLv3.
Guido van Rossum, tvůrce programovacího jazyka Python, oslavil 70. narozeniny. Narodil se 31. ledna 1956 v nizozemském Haarlemu.
OpenClaw je open-source AI asistent pro vykonávaní různých úkolů, ovládaný uživatelem prostřednictvím běžných chatovacích aplikací jako jsou například WhatsApp, Telegram nebo Discord. Asistent podporuje jak různé cloudové modely, tak i lokální, nicméně doporučován je pouze proprietární model Claude Opus 4.5 od firmy Anthropic v placené variantě. GitHubová stránka projektu OpenClaw.
Projekt VideoLAN a multimediální přehrávač VLC (Wikipedie) dnes slaví 25 let. Vlastní, tenkrát ještě studentský projekt, začal již v roce 1996 na vysoké škole École Centrale Paris. V první únorový den roku 2001 ale škola oficiálně povolila přelicencování zdrojových kódů na GPL a tím pádem umožnila používání VLC mimo akademickou půdu.
Moltbook je sociální síť podobná Redditu, ovšem pouze pro agenty umělé inteligence - lidé se mohou účastnit pouze jako pozorovatelé. Agenti tam například rozebírají podivné chování lidí, hledají chyby své vlastní sociální sítě, případně spolu filozofují o existenciálních otázkách 🤖.
scx_horoscope je „vědecky pochybný, kosmicky vtipný“ plně funkční plánovač CPU založený na sched_ext. Počítá s polohami Slunce a planet, fázemi měsíce a znameními zvěrokruhu. Upozornil na něj PC Gamer.
O víkendu probíhá v Bruselu konference FOSDEM 2026 (Free and Open source Software Developers’ European Meeting). Program konference je velice nabitý: 37 místností, 71 tracků, 1184 přednášejících, 1069 přednášek, prezentací a workshopů. Sledovat je lze i online. K dispozici budou jejich videozáznamy. Aktuální dění lze sledovat na sociálních sítích.
Společnost Nex Computer stojící za "notebooky bez procesorů a pamětí" NexDock představila telefon NexPhone, který může funguje jako desktop PC, stačí k němu připojit monitor, klávesnici a myš nebo NexDock. Telefon by měl být k dispozici ve třetím čtvrtletí letošního roku. Jeho cena by měla být 549 dolarů. Předobjednat jej lze s vratní zálohou 199 dolarů. V dual-bootu by měl být předinstalovaný Android s Linuxem (Debian) jako aplikací a Windows 11.
, ale v nouzi se necha bud v matlabu/octave napr. bode(tf([2], [3 10]))pro 2/(3s+10),
tf([1], [1 0])je 1/s
Nebo se necha i rucne - za s dosadis jw [jé omega]. w beres jako realne cislo, ktere je od 0 do + nekonecna. Pokud pak vykreslujes prenos pro ruzna w do komplexni roviny, sleduj, jak se meni faze (uhel mezi realnou osou a spojnici pocatku a toho bodu) a amplituda (vzdalenost toho bodu od pocatku) a vykresli to zvlast.
Jak na to koukam, je to asi trochu chaoticke, ale snad to aspon trosicku pomuze.
V modulové charakteristice každý pól mění sklon asymptoty o -20dB na dekádu. Každá nula přidává +20dB na dekádu. Frekvence zlomu je vždycky dána podle časové konstanty (omega=1/T). Když má soustava astatismus, tak charakteristika už začíná rovnou skloněná. Zesílení určuje posunutí celého grafu nahoru/dolů. Ve fázové charakteristice každý pól změní fázi o -90 stupňů, nula zase přidá +90 stupňů.
Vůbec nic ti tím sdělit nechci. Kdybych tě chtěl urazit, tak bych to nepochybně udělal tak, abys to poznal
Mrknu třeba hned na tu první o Fourierových řadách, to mě zajímá
Navíc i taková posluchárna Vojtěcha Jarníka už má ledacos za sebou a nemodernizoval bych ji ani za nic
Mno, byla to celkem zajímavá exkurze do pohledu elektrotechniků na matematickou analýzu
Byl by někde odkaz na ten dokument o "matematickém odvození toho, proč to tak je -- jen pro ty, které to *opravdu* zajímá
", o kterém se ten člověk zmínil?
Škoda, že se něco podobného nepraktikuje tady na Matfyzu (nebo se pletu?), to bych bral. Konkrétně v matematické analýze by to hodně pomohlo. Nevíte o něčem podobném někde na internetu (z takového trochu více exaktního hlediska
)?
Promiň, ale přednášková místnost je asi to poslední, podle čeho bych hodnotil kvalitu přednášky.Myslíš M1? Co ja si pamatuju (cca 3 až 4 roky zpátky), tak je v mnohem lepším stavu, než jsem kdy viděl K1..Navíc i taková posluchárna Vojtěcha Jarníka už má ledacos za sebou a nemodernizoval bych ji ani za nic
![]()
Mno, byla to celkem zajímavá exkurze do pohledu elektrotechniků na matematickou analýzuPoněkud zmechanizovaná, řekl bych.
Byl by někde odkaz na ten dokument o "matematickém odvození toho, proč to tak je -- jen pro ty, které to *opravdu* zajímáJestli se ptáš na ty grafy, tak si velmi matně vzpomínám na to, že to souvisí s tím, že dB se počítají přes logaritmus. Jinak s jakoukoli matematikou používanou v EO2 (je řeč o tomto předmětu, ne?) se IMHO na MFF potkáš (Fourier, Laplace, ...). Jen nevím jestli ti řeknou, že se s tím dají počítat elektrický obvody.", o kterém se ten člověk zmínil?
![]()
Myslíš M1? Co ja si pamatuju (cca 3 až 4 roky zpátky), tak je v mnohem lepším stavu, než jsem kdy viděl K1..Já neřekl, že je ve špatném stavu
Jen jsem řekl, že není nijak supermoderní a že to nijak nesouvisí s kvalitou přednášky.
Jinak s jakoukoli matematikou používanou v EO2 (je řeč o tomto předmětu, ne?) se IMHO na MFF potkáš (Fourier, ...Už jsem se potkal (i když na zkoušku jdu až v září
)
Proto mě zajímalo, jak na to šli oni
Navíc i taková posluchárna Vojtěcha Jarníka už má ledacos za sebou a nemodernizoval bych ji ani za nicM1 modernizovali pred par lety.
SRY ale tohle nás učili kdysi na učňáku...
Musíš si stanovit absolutní hodnotu přenosu, tu vyjádříš v decibellech jako A[dB]=20*logA[-]. Frekvence se take zobrazí logaritmicky po dekádách.
Jestli si vzpomínám tak je to popsané v "Elektrických obvodech" od Mayera.
Taky jsem na to měl program v Excelu, ale taky v Gnuplotu a data počítan v sc.
Tiskni
Sdílej: