Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
V pořadí šestou knihou autora Martina Malého, která vychází v Edici CZ.NIC, správce české národní domény, je titul Kity, bity, neurony. Kniha s podtitulem Moderní technologie pro hobby elektroniku přináší ucelený pohled na svět současných technologií a jejich praktické využití v domácích elektronických projektech. Tento knižní průvodce je ideální pro každého, kdo se chce podívat na současné trendy v oblasti hobby elektroniky, od
… více »Linux Foundation zveřejnila Výroční zprávu za rok 2025 (pdf). Příjmy Linux Foundation byly 311 miliónů dolarů. Výdaje 285 miliónů dolarů. Na podporu linuxového jádra (Linux Kernel Project) šlo 8,4 miliónu dolarů. Linux Foundation podporuje téměř 1 500 open source projektů.
Jean-Baptiste Mardelle se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 25.12.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
, ale v nouzi se necha bud v matlabu/octave napr. bode(tf([2], [3 10]))pro 2/(3s+10),
tf([1], [1 0])je 1/s
Nebo se necha i rucne - za s dosadis jw [jé omega]. w beres jako realne cislo, ktere je od 0 do + nekonecna. Pokud pak vykreslujes prenos pro ruzna w do komplexni roviny, sleduj, jak se meni faze (uhel mezi realnou osou a spojnici pocatku a toho bodu) a amplituda (vzdalenost toho bodu od pocatku) a vykresli to zvlast.
Jak na to koukam, je to asi trochu chaoticke, ale snad to aspon trosicku pomuze.
V modulové charakteristice každý pól mění sklon asymptoty o -20dB na dekádu. Každá nula přidává +20dB na dekádu. Frekvence zlomu je vždycky dána podle časové konstanty (omega=1/T). Když má soustava astatismus, tak charakteristika už začíná rovnou skloněná. Zesílení určuje posunutí celého grafu nahoru/dolů. Ve fázové charakteristice každý pól změní fázi o -90 stupňů, nula zase přidá +90 stupňů.
Vůbec nic ti tím sdělit nechci. Kdybych tě chtěl urazit, tak bych to nepochybně udělal tak, abys to poznal
Mrknu třeba hned na tu první o Fourierových řadách, to mě zajímá
Navíc i taková posluchárna Vojtěcha Jarníka už má ledacos za sebou a nemodernizoval bych ji ani za nic
Mno, byla to celkem zajímavá exkurze do pohledu elektrotechniků na matematickou analýzu
Byl by někde odkaz na ten dokument o "matematickém odvození toho, proč to tak je -- jen pro ty, které to *opravdu* zajímá
", o kterém se ten člověk zmínil?
Škoda, že se něco podobného nepraktikuje tady na Matfyzu (nebo se pletu?), to bych bral. Konkrétně v matematické analýze by to hodně pomohlo. Nevíte o něčem podobném někde na internetu (z takového trochu více exaktního hlediska
)?
Promiň, ale přednášková místnost je asi to poslední, podle čeho bych hodnotil kvalitu přednášky.Myslíš M1? Co ja si pamatuju (cca 3 až 4 roky zpátky), tak je v mnohem lepším stavu, než jsem kdy viděl K1..Navíc i taková posluchárna Vojtěcha Jarníka už má ledacos za sebou a nemodernizoval bych ji ani za nic
![]()
Mno, byla to celkem zajímavá exkurze do pohledu elektrotechniků na matematickou analýzuPoněkud zmechanizovaná, řekl bych.
Byl by někde odkaz na ten dokument o "matematickém odvození toho, proč to tak je -- jen pro ty, které to *opravdu* zajímáJestli se ptáš na ty grafy, tak si velmi matně vzpomínám na to, že to souvisí s tím, že dB se počítají přes logaritmus. Jinak s jakoukoli matematikou používanou v EO2 (je řeč o tomto předmětu, ne?) se IMHO na MFF potkáš (Fourier, Laplace, ...). Jen nevím jestli ti řeknou, že se s tím dají počítat elektrický obvody.", o kterém se ten člověk zmínil?
![]()
Myslíš M1? Co ja si pamatuju (cca 3 až 4 roky zpátky), tak je v mnohem lepším stavu, než jsem kdy viděl K1..Já neřekl, že je ve špatném stavu
Jen jsem řekl, že není nijak supermoderní a že to nijak nesouvisí s kvalitou přednášky.
Jinak s jakoukoli matematikou používanou v EO2 (je řeč o tomto předmětu, ne?) se IMHO na MFF potkáš (Fourier, ...Už jsem se potkal (i když na zkoušku jdu až v září
)
Proto mě zajímalo, jak na to šli oni
Navíc i taková posluchárna Vojtěcha Jarníka už má ledacos za sebou a nemodernizoval bych ji ani za nicM1 modernizovali pred par lety.
SRY ale tohle nás učili kdysi na učňáku...
Musíš si stanovit absolutní hodnotu přenosu, tu vyjádříš v decibellech jako A[dB]=20*logA[-]. Frekvence se take zobrazí logaritmicky po dekádách.
Jestli si vzpomínám tak je to popsané v "Elektrických obvodech" od Mayera.
Taky jsem na to měl program v Excelu, ale taky v Gnuplotu a data počítan v sc.
Tiskni
Sdílej: