Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za listopad (YouTube).
Google Chrome 143 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 143.0.7499.40 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 13 bezpečnostních chyb.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl 3,2 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 26,42 %. Procesor AMD používá 66,72 % hráčů na Linuxu.
Canonical oznámil (YouTube), že nově nabízí svou podporu Ubuntu Pro také pro instance Ubuntu na WSL (Windows Subsystem for Linux).
Samsung představil svůj nejnovější chytrý telefon Galaxy Z TriFold (YouTube). Skládačka se nerozkládá jednou, ale hned dvakrát, a nabízí displej s úhlopříčkou 10 palců. V České republice nebude tento model dostupný.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 25.11.1. Přehled novinek v Changelogu.
Byla vydána nová verze 15.0 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04 1.1 a 20.04 OTA-11. Vedle oprav chyb a drobných vylepšení je řešen také středně závažný bezpečnostní problém.
I letos vyšla řada ajťáckých adventních kalendářů: Advent of Code 2025, Perl Advent Calendar 2025, CSS Advent Calendar 2025, Advent of A11Y 2025, Advent of AI Security 2025, Advent of Agents (in Google) 2025, Advent of Svelte 2025, …
Fedora zve na dvoudenní testování (2. a 3. prosince), během kterého si můžete vyzkoušet nové webové uživatelské rozhraní (WebUI) projektu FreeIPA. Pomozte vychytat veškeré chyby a vylepšit uživatelskou zkušenost ještě předtím, než se tato verze dostane k uživatelům Fedory a celého linuxového ekosystému.
, ale v nouzi se necha bud v matlabu/octave napr. bode(tf([2], [3 10]))pro 2/(3s+10),
tf([1], [1 0])je 1/s
Nebo se necha i rucne - za s dosadis jw [jé omega]. w beres jako realne cislo, ktere je od 0 do + nekonecna. Pokud pak vykreslujes prenos pro ruzna w do komplexni roviny, sleduj, jak se meni faze (uhel mezi realnou osou a spojnici pocatku a toho bodu) a amplituda (vzdalenost toho bodu od pocatku) a vykresli to zvlast.
Jak na to koukam, je to asi trochu chaoticke, ale snad to aspon trosicku pomuze.
V modulové charakteristice každý pól mění sklon asymptoty o -20dB na dekádu. Každá nula přidává +20dB na dekádu. Frekvence zlomu je vždycky dána podle časové konstanty (omega=1/T). Když má soustava astatismus, tak charakteristika už začíná rovnou skloněná. Zesílení určuje posunutí celého grafu nahoru/dolů. Ve fázové charakteristice každý pól změní fázi o -90 stupňů, nula zase přidá +90 stupňů.
Vůbec nic ti tím sdělit nechci. Kdybych tě chtěl urazit, tak bych to nepochybně udělal tak, abys to poznal
Mrknu třeba hned na tu první o Fourierových řadách, to mě zajímá
Navíc i taková posluchárna Vojtěcha Jarníka už má ledacos za sebou a nemodernizoval bych ji ani za nic
Mno, byla to celkem zajímavá exkurze do pohledu elektrotechniků na matematickou analýzu
Byl by někde odkaz na ten dokument o "matematickém odvození toho, proč to tak je -- jen pro ty, které to *opravdu* zajímá
", o kterém se ten člověk zmínil?
Škoda, že se něco podobného nepraktikuje tady na Matfyzu (nebo se pletu?), to bych bral. Konkrétně v matematické analýze by to hodně pomohlo. Nevíte o něčem podobném někde na internetu (z takového trochu více exaktního hlediska
)?
Promiň, ale přednášková místnost je asi to poslední, podle čeho bych hodnotil kvalitu přednášky.Myslíš M1? Co ja si pamatuju (cca 3 až 4 roky zpátky), tak je v mnohem lepším stavu, než jsem kdy viděl K1..Navíc i taková posluchárna Vojtěcha Jarníka už má ledacos za sebou a nemodernizoval bych ji ani za nic
![]()
Mno, byla to celkem zajímavá exkurze do pohledu elektrotechniků na matematickou analýzuPoněkud zmechanizovaná, řekl bych.
Byl by někde odkaz na ten dokument o "matematickém odvození toho, proč to tak je -- jen pro ty, které to *opravdu* zajímáJestli se ptáš na ty grafy, tak si velmi matně vzpomínám na to, že to souvisí s tím, že dB se počítají přes logaritmus. Jinak s jakoukoli matematikou používanou v EO2 (je řeč o tomto předmětu, ne?) se IMHO na MFF potkáš (Fourier, Laplace, ...). Jen nevím jestli ti řeknou, že se s tím dají počítat elektrický obvody.", o kterém se ten člověk zmínil?
![]()
Myslíš M1? Co ja si pamatuju (cca 3 až 4 roky zpátky), tak je v mnohem lepším stavu, než jsem kdy viděl K1..Já neřekl, že je ve špatném stavu
Jen jsem řekl, že není nijak supermoderní a že to nijak nesouvisí s kvalitou přednášky.
Jinak s jakoukoli matematikou používanou v EO2 (je řeč o tomto předmětu, ne?) se IMHO na MFF potkáš (Fourier, ...Už jsem se potkal (i když na zkoušku jdu až v září
)
Proto mě zajímalo, jak na to šli oni
Navíc i taková posluchárna Vojtěcha Jarníka už má ledacos za sebou a nemodernizoval bych ji ani za nicM1 modernizovali pred par lety.
SRY ale tohle nás učili kdysi na učňáku...
Musíš si stanovit absolutní hodnotu přenosu, tu vyjádříš v decibellech jako A[dB]=20*logA[-]. Frekvence se take zobrazí logaritmicky po dekádách.
Jestli si vzpomínám tak je to popsané v "Elektrických obvodech" od Mayera.
Taky jsem na to měl program v Excelu, ale taky v Gnuplotu a data počítan v sc.
Tiskni
Sdílej: