Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
Základní představu máme, můžeme začít kreslit. Technické věci kreslím v Solvespace. Solvespace je parametrický 3-D CAD postavený na řešiči geometrických omezení (geometric constraint solver). To znamená, že můžu např. nakreslit kružnici, vepsat do ní šestiúhelník, nastavit jeho stranám stejnou délku, a Solvespace už bude vědět že úhel mezi stranami je 120 stupňů. To se hodí při kreslení: můžu v průběhu kreslení změnit nějaký rozměr, a Solvespace za mě přepočítá celý výkres.
Nejdřív začneme prostřední částí, kde bude RPi. Vyjdeme z výkresu od výrobce, a dokreslíme čepy, okraje atd:
Zelené čáry jsou "konstrukční": nebudou ve výsledném výtisku, ale můžu je použít ke geometrické konstrukci, nebo si nakreslit pomocný výkres a k němu vztáhnout rozměry. Purpurově jsou omezení: většinou rozměry, ale taky často předpis že čára je vodorovná/svislá, tečná ke kružnici atd. Do výkresu jsem si dokreslil polohu konektorů, a pak dokreslil výřezy (s vynecháním místa na aby se vešel konektor na kabelu). Protože moje tiskárna není moc dobře zkalibrovaná a tiskne věci mírně "přes čáru", připočítávám k rozměrům 0,2 mm z každé strany - podle mých zkušeností je pak mezi součástmi mírná vůle, "jdou volně" ale nevypadávají.
Velký obdélníkový výřez vpravo je místo pro plochý kabel kamery.
V téhle části jsem rovnou nakreslil díry do rohů: rozhodl jsem se, že celý sendvič budou ve správné vzájemné poloze držet kolíky vytištěné na zadní straně, které budou procházet celou krabičkou a držet díly na svém místě.
Tady jsem mimochodem musel tisknout nadvakrát: do prvního výtisku se RPi těsně nevešlo. Nejdřív jsem si myslel, že jsem špatně měřil, ale šuplera ukázala, že oficiální výkres kecá: RPi je o cca 0,4 mm širší i delší než na výkresu. Takže jsem musel změnit rozměry, zkontrolovat že jsem nenechal nějaký související rozměr "napevno" (tj. všechny navazující míry jsou odvozené z kóty kterou měním jen pomocí rovnosti délek nebo geometrickou konstrukcí) a díl znova vytisknout.
Když máme nakreslenou první část, použiju operaci "extrude" která z podstavy udělá kolmý hranol, dokreslím spodní (jednolitou) plochu dílu a pokračuju zadní stranou krabičky: tou která bude přidržovat RPi na místě. Postup je obdobný, ale začínám přemýšlet jak upevnit USB kabel. Konektory na RPi jsou SMD, a snadno se vylomí; nejlepší by bylo, kdyby kabel visel svisle, to by celou věc na monitoru hezky stabilizovalo, ale zase by neměl viset přímo za konektor, to by ho vytrhával. Nakonec jsem se rozhodl, že kabel bude uchycený v zadní straně krabičky následovně: povede z RPi přímo nahoru, smyčkou se ohne dolů, pak povede natěsno vytisknutým výřezem v krabičce, a pak už může volně viset.
Protože mi to přišlo cool a elegantní, rozhodl jsem se, že výřez v krabičce bude mít kruhový průřez, ale nebude přímý: bude mírně prohnutý, aby se kabel svou vahou opíral do stěn výřezu a sám se tak fixoval. Díra navíc nemusí být úplně uzavřená, stačí když bude v nějakém místě užší než kabel. Nejsnáz se to ukáže na výsledném výtisku:
Zadní strana se kreslí podobně jako přední, jen si hlídám že ji budu muset při sestavení překlopit (takže bude zrcadlově oproti prostředku). Přidám díry na větrání, a hranolky které přitisknou desku RPi ke krabičce. Šuplerou jsem si změřil místa, kde nejsou součástky.
Pak kabel: nejdřív do zadní strany nakreslím kružnici (na ose datového USB konektoru), která později vyřízne díru. Protože díl kreslím do stejného výkresu, můžu si ho umístit tak, aby byl zarovnaný s předchozí částí, a jen přidat omezení "ve stejném bodě" (kreslím v rovině kolmé na osu konektoru, takže se mi osa promítá jako jediný bod). Největší problém je neztratit se ve změti čar (kružnice je bíle, hnědě jsou čáry z jiných částí výkresu, které už se v tomhle podvýkresu nedají měnit):
Pak tu kružnici orotuju okolo středu (který se do předchozího obrázku nevešel, ale vede k němu dolů kóta), takže vznikne zahnutá "tyč", kterou nastavím jako Difference, takže do modelu vyřízne díru:
Úhel rotace by asi šel spočítat nebo odvodit, já se spokojil s tím že jsem ho nastavil od oka tak, aby protínal celou zadní část krabičky, a neprotínal nic jiného.
Tím mám zadní část hotovou, můžu kreslit předek. Ten je nejjednodušší, jen si opět hlídám že se díl překlopí (tentokrát podle svislé osy) EDIT: nesmysl, tenhle díl bude ve stejné orientaci jako prostředek, ve výkresu je to správně. Vymodeluju výřez na optiku kamery (kruhový), na kameru samotnou a pár součástek u ní (obdélník) a rozhodnu se, že aby se kamera pokud možno nehýbala, tak kabel těsně u jí přimáčknu ke střední části krabičky. Proto je výřez na kabel nejužší těsně u kamery. Spojovací díry nejdou skrz, je tam jen rezerva na nepřesnosti tisku.
Bočnice jsou ploché válce s pravoúhlým výřezem změřeným z modelu; Solvespace neumí omezení "takhle čára je dlouhá jako součet těchhle čtyř čar". Vymdelovat to jde, ale vím že na tom už nic dalšího záviset nebude, a je to pracné, takže si zjednodušuju práci. Montáž na monitor jsou pak dva prstence, do kterých bočnice zapadnou, s výstupky dole které jsou změřené podle monitoru.
Celkový výkres, když pro přehlednost vypnu zobrazování kót a podobně, vypadá takhle:
Vytisknul jsem to nakonec z SBS, protože jsem ho měl zrovna v tiskárně. PETG by bylo možná i lepší (je trochu tvrdší), ABS nejspíš taky OK. PLA bych se vyhnul, aby krabička nezačala měknout protože RPi začalo hřát. Je dobré použít průsvitný materiál, je pak vidět dioda na kabelu kamery, která svítí když je kamera zapnutá.
Výsledek:
Kabel drží poměrně pevně, ale k jeho vyndání není potřeba přehnané násilí. SD kartu jsem použil zbytečně výkonnou, měla by stačit i ta nejlevnější z Tesca. Celkově jsem spokojený, celkem se mi líbí jak to vypadá. Stačí zapojit kabel do počítače, počkat cca 10 sekund než RPi nabootuje (připravenost ohlásí trojím zablikáním zelené diody) a kamera běží.
Protože je kamera naležato a navíc otočená dozadu, je obraz otočený. To musíme vyřešit softwarově, naštěstí s tím autoři Show-me webcam počítali, a kamera má konzoli dostupnou na sériovém portu (v systému se hlásí jako složené zařízení: kamera + sériový převodník). Windows potřebují .ini soubor aby věděly, že fakt mají použít generický driver, Linux by měl být připravený z distribuce. Spustíme terminál, nastavíme parametry podle README (115200 baudů, /dev/ttyACM), dostaneme prázdnou obrazovku. To je tím, že Linux na kameře už vypsal prompt (jenom jsme se nedívali), stačí zmáčknout Enter a přihlásit se (root/root). Filesystémy jsou defaultně read-only, skript "camera-ctl" umí přemountovat /boot kde je uložená konfigurace. Já jsem skončil s:
contrast=-2
saturation=5
sharpness=20
rotate=90
video_bitrate=25000000
exposure_dynamic_framerate=1
exposure_metering_mode=1
S tímhle nastavením dává kamera dobrý obraz i v místnosti osvětlené jen jednou žárovkou pod stropem (lampička za mnou se nepočítá, ta jen kazí expozici):
Celá legrace vyšla na cca 700 Kč (450 kamera, 150 RPi, 100 SD karta, USB kabel zadarmo z šuplíku) když nepočítám dopravu součástek, práci a tiskárnu. Pohled na Alzu ukazuje, že to je zhruba cena komerčních kamer s podobnými parametry, ale tady vím z čeho to je a umí si ji sám opravit.
Výkres a vyrenderované STL se dá stáhnout na mém serveru. Licence: můžete užít nekomerčně, při šíření uveďte autora (třeba odkazem na tenhle článek nebo přezdívkou: "Lyco").
Tiskni
Sdílej:
Jaký je tvůj koncept kamery?Jen držák na webkameru, na vršek monitoru. Bude to takový pevnější stojánek.
Blender ačkoliv je na 3D modelování docela ideální, tak na přesné rozměry moc ne
v blendru de dělat uplně přesně :O :O cos tam jakoby měl za problém udělat přesně?? :O :O
btw tinycad hele se ti možná muže hodit zapnout ;D
v blendru de dělat uplně přesně :O :O cos tam jakoby měl za problém udělat přesně?? :O :OMno, třeba včera jsem dělal díry na šroubky, které sice můžeš super přesně napozicovat, ale když je pak chceš dát do středu nějaké komponenty, tak už to není úplně triviální.
btw tinycad hele se ti možná muže hodit zapnout ;DNa to se podívám. Zapnul jsem zatím 3D Print Toolbox (umí vyrobit manifold z non-manifold) a Measureit. Taky používám boxcutter.
dát do středu nějaké komponenty
přepnu si z voběktovýho módu do editačního voznačim třeba všecky strany pěkně dokolečka tý součástky do který jakoby chci něco vyříznout máčknu shift + s a dám 'cursor to selected'
pak se zase jako přepnu do voběktovýho módu a voznačim si voběkt kterým chcem jakože řezat zase máčknu shift a s pozor změna dám 'selection to cursor' noa vybranej voběkt semi svým těžištěm/počátkem přestěhuje na souřadnici tamtoho 3d kurzoru :O ;D
hamouni/chudý lidi cose jim nechce platit za addon si jako mužou udělat remesh hele a pak řezat dotoho voběktu voxelizovanýho :O ;D jeto ale nenažraný a u děsně moc složitejch věcí z moc kostiček se dycky chvilku čeká na náhled ;D
přepnu si z voběktovýho módu do editačního voznačim třeba všecky strany pěkně dokolečka tý součástky do který jakoby chci něco vyříznout máčknu shift + s a dám 'cursor to selected'Chápu co myslíš a dělám to taky, ale funguje to imho jen s relativně jednoduchou geometrií. Na něco složitějšího chceš právě nějaký constraint solver, jinak se z toho zblázníš. Další věc je, že blender operuje nad meshema, takže i kdyby tam byl nějaký constraint solver, tak když mu řekneš že tohle má být takhle daleko od tohohle a tohle v tomhle uhlu takhle daleko od tohohle, tak ti hodí pár vertexů na tu pozici a vznikne z toho roztržená ne-euklidovská zmutovanost s obrácenýma normálama, která prochází sama sebou, místo aby to tu součástku upravilo tak jak by člověk intuitivně očekával od fyzického světa.
hamouni/chudý lidi cose jim nechce platit za addon si jako mužou udělat remesh hele a pak řezat dotoho voběktu voxelizovanýho :O ;D jeto ale nenažraný a u děsně moc složitejch věcí z moc kostiček se dycky chvilku čeká na náhled ;DTen boxcutter toho umí podstatně víc :) Já jsem to kopil jako bundle ještě s hardops.
ale funguje to imho jen s relativně jednoduchou geometrií
na řezání děr pro šroubky stačí ale :D ;D
Další věc je, že blender operuje nad meshema, takže i kdyby tam byl nějaký constraint solver, tak když mu řekneš že tohle má být takhle daleko od tohohle a tohle v tomhle uhlu takhle daleko od tohohle, tak ti hodí pár vertexů na tu pozici a vznikne z toho roztržená ne-euklidovská zmutovanost s obrácenýma normálama, která prochází sama sebou, místo aby to tu součástku upravilo tak jak by člověk intuitivně očekával od fyzického světa
blender fakt jako vobčas dělá jakože dost divný věci :D celkem dobrej postup je mit všecko co de z izolovanejch oběktů ane z jedný velikánský meshe protože tak mu jako celkem de zredukovat prostor na blbnutí nějaký :D ;D
taky se dá používat pythoní skriptovaní na hodně moc složitý chování ato jejich api hele je uplně supr třeba když koukneš co maj za zoufalství ve freecadu nebo jinejch ;D ;D
možný problémy bledneru jako nástroje na dělání technickýho malování vidim u modelování nějakejch složitějších věcí nebo u něčeho co nikdo eště předem neví jak to jako bude vypadat hotový a se ví že se to 100% bude v průběhu eště hrozně moc měnit :O :/ to už je fakt asi jako lepšejší nejdřiv všecko dělat v cadu a nakonec jenom v blenderu přimalovat estetiku. držák kamerky jak ho jako vyrobil lyco by vblendru imho šlo udělat uplně vpohodě když víš jak jako bude vypadat hotovej ale hodinkovej stroječek bych vtom třeba prototypovat nechtěla :D ;D
Tiež som sa chcel pohrať s kamerou a raspberry pi, ale nedokázal som nikde nájsť senzor rozumnej veľkosti. Kľudne by som zaplatil pár stoviek € za senzor veľkosti APS-C, na ktorý by sa dal namontovať normálny objektív a nemal by pritom šialený crop.
Clona je súčasťou objektívu, na ňu nepotrebujem fotoaparát ;) Uzávierka by mi omnoho viac vyhovovala softvérová, kde sa nemá čo pokaziť povedzme pri dlhých timelapsoch. Hlavne by som ale chcel video v RAW-e so spracovaním v reálnom čase v GPU bez nejakej hnusnej kompresie, alebo odstraňovania šumu, alebo čo všetky tieto fotoaparáty robia implicitne pri videu a nedá sa to vypnúť.
To je tak snímač veľkosti poštovej známky so šialeným crop faktorom. Parametre sú dosť katastrofálne. Na také hranie sa v noci má vysoký šum. Na videokonferencie namontujem normálny objektív a musím to dať kilometer pred seba, aby zo mňa nebolo vidieť len oko pretože šialený crop. Jednoducho ten snmač má asi takú veľkosť a parametre, ako snímače v mobile.
Tohle je mimochodem fail v UI: při zakládání blogu nikde není volba na upload obrázků, upřímně jsem nechápal jak ostatní autoři dostali obrázky na server.https://github.com/Bystroushaak/abclinuxuapi/tree/master/bin
já myslel že trolling
tady to jako děsně splívá dohoromady :O ;D
kdybych se třeba jako ptala proč natom černým monitoru předtim focením nikdo neutřel prach když jakoby hnedka vtom regálku zatebou vidim prachovku jeto trolling nebo ne?? :O :O :D ;D