Jiří Eischmann se v příspěvku Fiasko jménem W Social na svém blogu věnuje evropské sociální síti W: "W Social je příkladem toho, že se problémy sociální sítí nedají řešit od exekutivního stolu. Když na začátku tohoto roku v Davosu oznámili vznik nové sociální sítě W Social, politici se mohli přetrhnout ve chvalozpěvech. Konečně evropská sociální síť a ještě s ověřením identity. … Jak se ukázalo, když v Davosu W Social oznamovali, neměli kromě
… více »Výrobce hardwarových kryptoměnových peněženek Trezor upozorňuje na bezpečnostní incident u společnosti Brevo, kterou využívá k odesílání newsletterů. Útočník na e-mailové adresy odeslal phishingový e-mail.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za srpen 2026. Aplikace XApp mají vlastní webovou stránku xapp-project.org. Představena byl čtečka EPUB s názvem Xepub a kalendář Clockenstein.
Byla vydána nová verze 3.2.6 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.5 LTS, tj. páté opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na poznámkách k vydání.
Švýcarsko testuje přechod z Microsoft 365 na FOSS, konkrétně balík openDesk (Wikipedie) od německé státní společnosti ZenDiS (Wikipedie), s cílem posílit digitální suverenitu.
V italském městě Pordenone probíhá LibreOffice Conference 2026. Zúčastnit se lze i online.
Svobodný (GPLv3) šachový engine Stockfish (Wikipedie) byl vydán ve verzi 19 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu. Stockfish 19 je o 44 Elo silnější než Stockfish 18.
Byla vydána nová verze 1.13.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
Organizátoři konference LinuxDays zveřejnili program letošního ročníku a spustili registraci návštěvníků. LinuxDays 2026 se uskuteční 3. a 4. října v areálu ČVUT v pražských Dejvicích, na Fakultě informačních technologií. Těšit se můžete na 70 přednášek a workshopů od 66 přednášejících. Konference bude rozdělena do pěti sálů s různou kapacitou. Vstup na LinuxDays je jako obvykle zdarma, stačí včas vyplnit registrační formulář. Opět je možné si na akci zakoupit oběd, ale je třeba to udělat předem, na místě už to nebude možné.
Skoro vždycky, když jsem něco chtěl nainstalovat, tak to mělo porušené závislosti.co znamená "něco"? že by něco z oficiálních "stable" repozitářů nešlo nainstalovat kvůli závislostem, se mi snad nikdy nestalo ... občas byl nějaký problém s Cookerem, ale těžko vyčítat chyby ve vývojové větvi
Taky programy mi hodně padaly (hlavně amarok), ale to asi není chyba distribuce.chyba distribuce je tak maximálně to, když takový šmejd zařadí
amarok (v Gentoo, amd64) mi padá jak Wokna na Měsíci ...
drakrpm je hodne stara vec, ne ? (= nechapu jak jste prisel na napad instalovat software jinak nez z drakrpm/urpmi) Co znamena "ve filesystemu se spatne orientuje"? Co si predstavujes pod takovym pojmem "oklestena"?
Mandriva RULEZZZZ
Co znamena "ve filesystemu se spatne orientuje"
Tady je vidět, žes nikdy nezkusil Gentoo, Arch nebo koneckoncu Debian.
Co si predstavujes pod takovym pojmem "oklestena"?
Když ti řeknu: "Srovnej množství balíčků s Debianem," tak se mi asi vysměješ, že v Debianu je toho sice moc, ale zbytečně. Myslím ale, že srovnání s Ubuntu nebo Gentoo by bylo již méně směšné. Dodávám, že jsem zkoušel samozřejmě instalovat i rpm pro jiné distribuce, ale často to nešlo.
Dodávám, že jsem zkoušel samozřejmě instalovat i rpm pro jiné distribuce, ale často to nešlo.A tohle tak v kostce popisuje v podstatě většinu ubergeeků, pro které je Mandriva "hrozně klikací", pomalá a vůbec to nejhorší od uvedení Windows 95
Občas si říkám, že se k Mandrivě vrátím jenom proto, že má každý rádoby hacker po úspěšné instalaci Archu, nebo Gentoo pocit, že sežral všechnu moudrost světa a cítí potřebu ten svůj pocit vykřičet do světa.
BTW: zkus si do Debianu nainstalovat balíky z Ubuntu a potom běž napsat zápisek o tom, jak je ten Debian strašný.
Občas si říkám, že se k Mandrivě vrátím jenom proto, že má každý rádoby hacker po úspěšné instalaci Archu, nebo Gentoo pocit, že sežral všechnu moudrost světa a cítí potřebu ten svůj pocit vykřičet do světa.Počkej, podstatou používání Archlinuxu tedy není na co nejvíc fór vykřičet kvalitu geniálního správce balíčků Pacmana, se kterým to prostě jede společně s hláškami o čistotě systému jako ze Slackwaru?
aptitude, která nejen funguje, ale umí dělat se systémem docela psí kusy.
K proklamované čistotě ze Slackware se raději nevyjadřuji, protože ani jako bývalý uživatel Slacka pořád nevím, co je jinde špinavého a v něm tak čistého ...
Ale zadruhé a to je podstatnější z tebe (ani z freshmouse
) vola nedělám. Protože strejdo, když o něčem prohlásím, že je to pomalé, tak holt se sluší minimálně říct, s čím to srovnávám a co to znamená to pomalé (což jsi opět neřekl, odezva v GUI, co?). Pokud mi napíšeš "je to pomalé", tak sám (jako fyzik navíc) musíš uznat, že vola jsi ze sebe dělal sám. Místo toho na mě začneš útočit, prober se, simtě
. Nebo bych mohl v některých případech použít time, ale to neni takova zabava.
Preco by som mala pouzivat Debian, ked mi vyhovuju rpm balicky?
Myslím, že právě existence dvojího (teda ono jich je víc, ale myslím hlavní) balíčkovacího systému je zbytečná. Když řeknete zastánci RPM, že DEB je lepší, protože má propracovanější závislosti, tak mě pošle do pekel (přestože podle mě je APT pro DEB doopravdy lepší než cokoliv pro RPM). Není-li vskutku žádný rozdíl, proč tento rozdíl uměle udržovat? To, že nelze RPM a DEB zaměňovat je ostatně projevem nedodržování standardů na obou stranách (RPM distribuce jsou podle mě dokonce na dodržování souborového schematu hůře).
Jak říkám, jediný opodstatněný rozdíl je, když jedna distribuce dodává programy ve zdrojovém kódu, druhá v kompilované podobě. To je odlišnost zásadní. Ale všechno jiné se dá sjednotit.
Vím, je to utopie. Komerční distribuce na takový krok nepřistoupí asi nikdy, ale komunitní distribuce by mohly. Je to v zájmu Linuxu.
Ochuzeni distribucniho sveta se moc nebojim. Stačí se podívat na všechny možné variace Ubuntu.
.
Když se podíváme na BSD, varianty lze spočítat na prstech, ale říká někdo, že svět BSD je chudý svět?
)
-uz vim, co od nich cekat. Aktualizace jsou celkem stabilni.
SUBJEKTIVNE nevyhody:
-sami nevedi co chteji a kazdy pulrok se meni system vydavani novych verzi
-komercni balicky jsou jen pro cleny klubu, ktery toho zase tak moc nenabizi (mel jsem jeden rok)
-tim, jak podporuji vsechna hlavni prostredi, boptna a komplikuje se. Nastroje pisi v GTK (ok, asi kvuli licencim), hlavni prostredi je KDE,atd. Tohle ocenuji na *ubuntu, ze se kazda subdistribuce soustreduje jen na to svoje a nesnazi se pokryt vse. Takze Kubuntu se spravuje pres kcontrol a ne duplicitne v deseti grafickych nastrojich. To treba muze za nektere necistoty v /etc
asi by toho bylo vic, ale nechci tu byt cely den :)
Tiskni
Sdílej: