Indická společnost eMudhra po bezpečnostním incidentu, tj. kompromitaci soukromých klíčů osmi mezilehlých certifikátů své certifikační autority, opouští globální byznys s SSL/TLS certifikáty.
Dle Phoronixu zveřejnila společnost Trend Micro prostřednictvím programu Zero Day Initiative (ZDI) několik hlášení bezpečnostních zranitelností přímo na veřejném mailing listu LKML, přestože některé chyby dosud nemají opravu začleněnou do hlavní větve jádra. Mezi hlášenými problémy jsou dvě zranitelnosti s hodnocením CVSS 9.0, týkající se SMB Direct a KSMBD, které mohou umožnit vzdálené spuštění kódu. Další hlášení se týkají … více »
Správce hesel KeePassXC byl vydán ve verzi 2.8.0. Přechází na Qt 6, podporuje vkládání hesel s Waylandem, rychlé odemykání pomocí Polkitu nebo možnost nastavení klávesových zkratek (seznam změn).
Databáze DuckDB (Wikipedie) byla vydána ve verzi 2.0.0 LTS. S kódovým názvem Cinnamon Teal (čírka skořicová). S vyladěným protokolem Quack.
V implementaci Broadcom 802.11 byla zjištěna chyba ve zpracování WPS/EAP, týká se to SDK od roku 2010. Broadcom podle výzkumníka Quentina Kaisera odmítl CVE přidělit. Modemy Huawei a Technicolor jsou používány i v ČR, v LTE routerech, běžných domácích routerech a firemních přístupových bodech, jejich současný počet a zranitelnost konkrétních verzí však zatím neznáme. Více detailů a demo. GitHub / Broadcom 802.11 SDK Detection Toolkit.
Byla vydána nová verze 10.8 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Přibyl balíček DietPi WireGuard.
Oslavte vydání openSUSE Leap 16.1 s námi v Praze! Ve středu 4. listopadu 2026 (den po vydání Leapu 16.1) vás zveme na malou oslavu vydání openSUSE Leap 16.1 do pražské kanceláře SUSE. Připravili jsme pro vás dvě krátké přednášky: … více »
Dle plánu bylo PHP vydáno v nových verzích 8.5.12, 8.4.27, 8.3.36 a 8.2.35. Opraveny jsou kritické zranitelnosti CVE-2026-109618 a CVE-2026-109619 aneb PHP2Shell.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04-2.1 a 24.04-1.5. S opravou kritických zranitelností.
Společnost Škoda Auto zveřejnila na Printables bezplatné 3D modely příslušenství do svých vozů (držáky na nápoje, pomůcky pro vedení kabelů, mincovníky, háčky na USB kabely a čepice pro kapsy na zadních stranách opěradel sedadel, držáky na telefony a úchyty pro horní upevnění bezpečnostních pásů).
Skoro vždycky, když jsem něco chtěl nainstalovat, tak to mělo porušené závislosti.co znamená "něco"? že by něco z oficiálních "stable" repozitářů nešlo nainstalovat kvůli závislostem, se mi snad nikdy nestalo ... občas byl nějaký problém s Cookerem, ale těžko vyčítat chyby ve vývojové větvi
Taky programy mi hodně padaly (hlavně amarok), ale to asi není chyba distribuce.chyba distribuce je tak maximálně to, když takový šmejd zařadí
amarok (v Gentoo, amd64) mi padá jak Wokna na Měsíci ...
drakrpm je hodne stara vec, ne ? (= nechapu jak jste prisel na napad instalovat software jinak nez z drakrpm/urpmi) Co znamena "ve filesystemu se spatne orientuje"? Co si predstavujes pod takovym pojmem "oklestena"?
Mandriva RULEZZZZ
Co znamena "ve filesystemu se spatne orientuje"
Tady je vidět, žes nikdy nezkusil Gentoo, Arch nebo koneckoncu Debian.
Co si predstavujes pod takovym pojmem "oklestena"?
Když ti řeknu: "Srovnej množství balíčků s Debianem," tak se mi asi vysměješ, že v Debianu je toho sice moc, ale zbytečně. Myslím ale, že srovnání s Ubuntu nebo Gentoo by bylo již méně směšné. Dodávám, že jsem zkoušel samozřejmě instalovat i rpm pro jiné distribuce, ale často to nešlo.
Dodávám, že jsem zkoušel samozřejmě instalovat i rpm pro jiné distribuce, ale často to nešlo.A tohle tak v kostce popisuje v podstatě většinu ubergeeků, pro které je Mandriva "hrozně klikací", pomalá a vůbec to nejhorší od uvedení Windows 95
Občas si říkám, že se k Mandrivě vrátím jenom proto, že má každý rádoby hacker po úspěšné instalaci Archu, nebo Gentoo pocit, že sežral všechnu moudrost světa a cítí potřebu ten svůj pocit vykřičet do světa.
BTW: zkus si do Debianu nainstalovat balíky z Ubuntu a potom běž napsat zápisek o tom, jak je ten Debian strašný.
Občas si říkám, že se k Mandrivě vrátím jenom proto, že má každý rádoby hacker po úspěšné instalaci Archu, nebo Gentoo pocit, že sežral všechnu moudrost světa a cítí potřebu ten svůj pocit vykřičet do světa.Počkej, podstatou používání Archlinuxu tedy není na co nejvíc fór vykřičet kvalitu geniálního správce balíčků Pacmana, se kterým to prostě jede společně s hláškami o čistotě systému jako ze Slackwaru?
aptitude, která nejen funguje, ale umí dělat se systémem docela psí kusy.
K proklamované čistotě ze Slackware se raději nevyjadřuji, protože ani jako bývalý uživatel Slacka pořád nevím, co je jinde špinavého a v něm tak čistého ...
Ale zadruhé a to je podstatnější z tebe (ani z freshmouse
) vola nedělám. Protože strejdo, když o něčem prohlásím, že je to pomalé, tak holt se sluší minimálně říct, s čím to srovnávám a co to znamená to pomalé (což jsi opět neřekl, odezva v GUI, co?). Pokud mi napíšeš "je to pomalé", tak sám (jako fyzik navíc) musíš uznat, že vola jsi ze sebe dělal sám. Místo toho na mě začneš útočit, prober se, simtě
. Nebo bych mohl v některých případech použít time, ale to neni takova zabava.
Preco by som mala pouzivat Debian, ked mi vyhovuju rpm balicky?
Myslím, že právě existence dvojího (teda ono jich je víc, ale myslím hlavní) balíčkovacího systému je zbytečná. Když řeknete zastánci RPM, že DEB je lepší, protože má propracovanější závislosti, tak mě pošle do pekel (přestože podle mě je APT pro DEB doopravdy lepší než cokoliv pro RPM). Není-li vskutku žádný rozdíl, proč tento rozdíl uměle udržovat? To, že nelze RPM a DEB zaměňovat je ostatně projevem nedodržování standardů na obou stranách (RPM distribuce jsou podle mě dokonce na dodržování souborového schematu hůře).
Jak říkám, jediný opodstatněný rozdíl je, když jedna distribuce dodává programy ve zdrojovém kódu, druhá v kompilované podobě. To je odlišnost zásadní. Ale všechno jiné se dá sjednotit.
Vím, je to utopie. Komerční distribuce na takový krok nepřistoupí asi nikdy, ale komunitní distribuce by mohly. Je to v zájmu Linuxu.
Ochuzeni distribucniho sveta se moc nebojim. Stačí se podívat na všechny možné variace Ubuntu.
.
Když se podíváme na BSD, varianty lze spočítat na prstech, ale říká někdo, že svět BSD je chudý svět?
)
-uz vim, co od nich cekat. Aktualizace jsou celkem stabilni.
SUBJEKTIVNE nevyhody:
-sami nevedi co chteji a kazdy pulrok se meni system vydavani novych verzi
-komercni balicky jsou jen pro cleny klubu, ktery toho zase tak moc nenabizi (mel jsem jeden rok)
-tim, jak podporuji vsechna hlavni prostredi, boptna a komplikuje se. Nastroje pisi v GTK (ok, asi kvuli licencim), hlavni prostredi je KDE,atd. Tohle ocenuji na *ubuntu, ze se kazda subdistribuce soustreduje jen na to svoje a nesnazi se pokryt vse. Takze Kubuntu se spravuje pres kcontrol a ne duplicitne v deseti grafickych nastrojich. To treba muze za nektere necistoty v /etc
asi by toho bylo vic, ale nechci tu byt cely den :)
Tiskni
Sdílej: