V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza malwaru.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
- a IT infrastrukturu mají obě "firmy" společnou...)
MITM bylo v Avastu ještě před Jumpshotem a sloužilo k "morálně ospravedlnitelnejm" účelům. Ono i ta data pro Jumpshot původně chodila pouze z AOS (pluginy do prohlížečů), protože veškerý provoz prohlížeče byl moc dat, která by se musela zpracovat (a případně přenášet). Přitom vás 95% těch URL nezajímá (obrázky, scripty, css, ...) a z pluginů můžete jednoduše získat jenom ta URL, která vás zajímají.
Až postupem času, jak Avastu vyhazovali prohlížeče ty pluginy ze storů (a zaváděla se přísnější pravidla pro pluginy, takže je do prohlížečů Avast nemohl jen tak cpát sám) se ten sběr ale pravděpodobně přesunul do enginu (to už je ale jen má neověřená spekulace). Každopádně že takový sběr je za hranou Avast samozřejmě věděl už jenom z toho, že mu to Chrome/Firefox několikrát zařízl* a kdyby byl ten redaktor co kčemu, musel by Vlčka s těmahle faktama v rozhovoru konfrontovat.
* Tady je krásně vidět to známé "too big to fail". Kdybych já instaloval uživatelům Androidu appku pomocí vykrádání cookies v prohlížeči a opakovaně porušoval pravidla pro Chrome pluginy sběrem dat, už si u Googlu ani neškrtnu. Ale v případě Avastu to problém pro Google není a ještě Avastu platil(stále platí?) za instalaci Chrome uživatelům...
Že Kaspersky spolupracuje s FSB je veřejné tajemství a myslet si, že to u Amerických/Izraelských antivirových firem je jinak může jenom někdo s inteligencí a rozhledem voliče Andreje Babiše.Chces to trochu rozvest? Americke/Izraelske firmy take spolupracuji s FSB? Proc? A proc ti vadi izraelske firmy? Co treba nejaky palestiskych nebo egyptsky antivir? Proc v tech zemich neumi udelat ani slusny feta syr, nemluve o nejakych antivirech? Co takhle prozkoumat vlastni bias a ruzne nenavisti?
Americké/Izraelské firmy spolupracují samozřejmě se svými vlastními bezpečnostními složkami. A netvrdil bych, že mě to nějak zásadně pohoršuje. Ale kdybych třeba chtěl prodávat v USA "cinklý" diesly, tak to určitě nebudu řešit přes PC "chráněné" Nortnem/McAfee... Co se týče SW ze severu Afriky, tak tady máš pravdu, že by spousta lidí ocenila, kdyby tam místo řídících jednotek pro Valeo psali radši nějakej ten antivirus...
VPN je dneska především způsob, jak se dostat k "regionálně nedostupnému" obsahu, o nějakou bezpečnost prakticky nejde.
Co se týče toho vyšetřování, tak tady by mě dost překvapilo, kdyby výsledek měl Avast skutečně bolet (pokuta alespoň v desítkách milionů). S největší pravděpodobností to skončí klasickým: "vyšetřování skončilo, zapomeňte".
VPN je dneska především způsob, jak se dostat k "regionálně nedostupnému" obsahu, o nějakou bezpečnost prakticky nejde.Presne proto jsem to tenkrat koupil (na rok) kvuli italske RAI, Mediaset, s TORem to nebylo spolehlive.
)
Tiskni
Sdílej: