Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
naco 64-bit? to tam mas tak vela ramky ze to neobsluzi 32bit system?To si fakt myslíš, že 64bit vznikol len pretože si niekto kúpil viac RAMky? Chodíš tu roky a myslel som si že ti tu ľudia tie sračky z hlavy už vypláchli. Zrejme niekto nemá odtok a tie sračky tam ostanú naveky.
Větší velikost binárek pravděpodobně nebude (dostatečně) kompenzována mírně vyšší rychlostí, takže ta poznámka není tak od věci.
Takže výhody a nevýhody som si sám odskúšal.Ja taky. A na nekolika scenarich jsem zjistil, ze stejny procesor dokaze byt i o desitky procent rychlejsi v 32bitovem rezimu nez 64bitovem, protoze pointery v cache zabiraji 2x min mista. Treba v pripade zpracovani vetsich grafu to jde hodne poznat. Resenim by bylo pouzit x32, ale to nejak zaslo a nikdy nebylo dotazene do pouzitelne podoby.
OK, takže teba zaujímajú grafy a tam podľa teba vyhráva 32bit.To jsem uvadel jako priklad ulohy, kdy to bylo meritelne v desitkach procent.
Mno u nás väčšiny už 32bit nemá opodstatnenie.Jinak se to bude projevovat kdekoliv, kde se vytvari velke mnozstvi malych objektu, ktere je potreba prochazet (tj. realne cokoliv v Jave, JavaScriptu, .NETu,..., Bystroushaak si prida i Self).
Mno u nás väčšiny už 32bit nemá opodstatnenie.Proto bych se u pocitacu s 1GB a 2GB vyvaroval takovych soudu. Co jsem cca pred deseti lety (kdy to jeste melo cenu) meril, ty vysledky nebyly vubec tak jednoznacne. Jinak uznavam, s tou Javou jsem to prehnal... ta do 32GB heapu pouziva jen 32bitove pointery.
Tiskni
Sdílej: