Canonical vydal (email) Ubuntu 26.10 Stonking Stingray. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2027.
České Radiokomunikace (CRA) ve čtvrtek odstřelily rozhlasový vysílač Liblice B, dosud nejvyšší stavbu v Česku. O demolici dvou 355 metrů vysokých stožárů rozhodly z důvodu jejich nevyužívání, už v úterý přitom zhasly a demontovaly jejich osvětlení.
Microsoft Defender nově podporuje linuxové desktopy.
Oficiální Epic Games Launcher je v nové preview verzi poprvé dostupný i pro Linux (FAQ). Pracuje se na novém Easy Anti-Cheatu pro Linux (EAC Linux v2) a podpoře hry Fortnite na Linuxu.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.8. Novinky zahrnují lepší podporu vzdálené plochy, sdílení a nahrávání obrazovky a řadu drobností napříč uživatelským rozhraním (úplný seznam změn, shrnutí ve wiki).
Apple představil 7palcový displej Apple HomeView s podporou Apple Intelligence a Siri AI pro ovládání chytré domácnosti, novou řadu vybavení chytré domácnosti Apple Home Collection, další generaci HomePodu mini a novou Apple TV 4K. Apple HomeView není v Evropské unii v prodeji, jelikož umělá inteligence Siri v rámci systému iOS v EU momentálně není k dispozici. Apple spolupracuje s EU a snaží se najít cestu, jak situaci vyřešit.
KDE slaví 30 let. Přesně před 30 lety, 14. října 1996, poslal Matthias Ettrich do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu KDE. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose.
Byl vydán Mozilla Firefox 158.0. Stejně jako Chrome 155 s podporou JPEG XL (test). Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 158 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Svobodný kancelářský balík ONLYOFFICE (Wikipedie) byl vydán ve verzi 10.0. Jak online Docs, tak i offline Desktop Editors. Přehled novinek také na YouTube.
Mozilla představuje Firefox Enterprise určený jako podnikový prohlížeč pro organizace s přísnými požadavky na bezpečnost, správu a dodržování předpisů. S profesionální podporou. Dostupný je zatím ve Francii, Německu, Rakousku a Švýcarsku.
Nejako ma chytili tablety, ano s Androidom mam par ale tie vecsinou sa daju pouzit na hudbu, filmy. Ale Windowsacke tablety to je uz ina vec na tom sa da aj daco urobit a to nehovorim o tom ze maju Intel procesor takze sa da na ne nahodit aj nas oblubeny Linux.
Situacia je taka ze aj ked tieto tablety zvladaju 64-bit system, tak zvecsa su s predinstalovanym s 32-bit Windows. Linux preto potrebuje bootia32.efi a da sa nastartovat aj 64-bit system.
Toto je EFI-loader (grub4dos) pre Slax 9, s tymto nastartujete Slaxa aj na tych lacnych tabletoch ktore sa daju zakupit na alze s Atom/Celeron procesormi. Jedonducho podpora pre bootia32.efi, zatial som to netestoval na tablete ale na klasickom pc mi to pekne nabehlo v EFI mode. Staci to rozbalit na USB kluc k slaxovi.
update: slax dokaze nabehnut na visionbooku 8wi do textoveho, grafika zmrzne, bootloader funguje
Tiskni
Sdílej:
naco 64-bit? to tam mas tak vela ramky ze to neobsluzi 32bit system?To si fakt myslíš, že 64bit vznikol len pretože si niekto kúpil viac RAMky? Chodíš tu roky a myslel som si že ti tu ľudia tie sračky z hlavy už vypláchli. Zrejme niekto nemá odtok a tie sračky tam ostanú naveky.
Větší velikost binárek pravděpodobně nebude (dostatečně) kompenzována mírně vyšší rychlostí, takže ta poznámka není tak od věci.
Takže výhody a nevýhody som si sám odskúšal.Ja taky. A na nekolika scenarich jsem zjistil, ze stejny procesor dokaze byt i o desitky procent rychlejsi v 32bitovem rezimu nez 64bitovem, protoze pointery v cache zabiraji 2x min mista. Treba v pripade zpracovani vetsich grafu to jde hodne poznat. Resenim by bylo pouzit x32, ale to nejak zaslo a nikdy nebylo dotazene do pouzitelne podoby.
OK, takže teba zaujímajú grafy a tam podľa teba vyhráva 32bit.To jsem uvadel jako priklad ulohy, kdy to bylo meritelne v desitkach procent.
Mno u nás väčšiny už 32bit nemá opodstatnenie.Jinak se to bude projevovat kdekoliv, kde se vytvari velke mnozstvi malych objektu, ktere je potreba prochazet (tj. realne cokoliv v Jave, JavaScriptu, .NETu,..., Bystroushaak si prida i Self).
Mno u nás väčšiny už 32bit nemá opodstatnenie.Proto bych se u pocitacu s 1GB a 2GB vyvaroval takovych soudu. Co jsem cca pred deseti lety (kdy to jeste melo cenu) meril, ty vysledky nebyly vubec tak jednoznacne. Jinak uznavam, s tou Javou jsem to prehnal... ta do 32GB heapu pouziva jen 32bitove pointery.