Dlouholetý balíčkář KDE Jonathan Riddell končí. Jeho práci na KDE neon financovala firma Blue Systems, která ale končí (Clemens Tönnies, Jr., dědic jatek Tönnies Holding, ji už nebude sponzorovat), někteří vývojáři KDE se přesunuli k nově založené firmě Techpaladin. Pro Riddella se již nenašlo místo. Následovala debata o organizaci těchto firem, které zahraniční vývojáře nezaměstnávají, nýbrž najímají jako kontraktory (s příslušnými důsledky z pohledu pracovního práva).
V Amsterdamu probíhá Blender Conference 2025. Videozáznamy přednášek lze zhlédnout na YouTube. V úvodní keynote Ton Roosendaal oznámil, že k 1. lednu 2026 skončí jako chairman a CEO Blender Foundation. Tyto role převezme současný COO Blender Foundation Francesco Siddi.
The Document Foundation, organizace zastřešující projekt LibreOffice a další aktivity, zveřejnila výroční zprávu za rok 2024.
Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byla vydána nová major verze 7.0 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově je postavena je na Debianu 13 (Trixie) a GNOME 48 (Bengaluru). Další novinky v příslušném seznamu.
Společnost Meta na dvoudenní konferenci Meta Connect 2025 představuje své novinky. První den byly představeny nové AI brýle: Ray-Ban Meta (Gen 2), sportovní Oakley Meta Vanguard a především Meta Ray-Ban Display s integrovaným displejem a EMG náramkem pro ovládání.
Po půl roce vývoje od vydání verze 48 bylo vydáno GNOME 49 s kódovým názvem Brescia (Mastodon). S přehrávačem videí Showtime místo Totemu a prohlížečem dokumentů Papers místo Evince. Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Open source softwarový stack ROCm (Wikipedie) pro vývoj AI a HPC na GPU od AMD byl vydán ve verzi 7.0.0. Přidána byla podpora AMD Instinct MI355X a MI350X.
Nejako ma chytili tablety, ano s Androidom mam par ale tie vecsinou sa daju pouzit na hudbu, filmy. Ale Windowsacke tablety to je uz ina vec na tom sa da aj daco urobit a to nehovorim o tom ze maju Intel procesor takze sa da na ne nahodit aj nas oblubeny Linux.
Situacia je taka ze aj ked tieto tablety zvladaju 64-bit system, tak zvecsa su s predinstalovanym s 32-bit Windows. Linux preto potrebuje bootia32.efi a da sa nastartovat aj 64-bit system.
Toto je EFI-loader (grub4dos) pre Slax 9, s tymto nastartujete Slaxa aj na tych lacnych tabletoch ktore sa daju zakupit na alze s Atom/Celeron procesormi. Jedonducho podpora pre bootia32.efi, zatial som to netestoval na tablete ale na klasickom pc mi to pekne nabehlo v EFI mode. Staci to rozbalit na USB kluc k slaxovi.
update: slax dokaze nabehnut na visionbooku 8wi do textoveho, grafika zmrzne, bootloader funguje
Tiskni
Sdílej:
naco 64-bit? to tam mas tak vela ramky ze to neobsluzi 32bit system?To si fakt myslíš, že 64bit vznikol len pretože si niekto kúpil viac RAMky? Chodíš tu roky a myslel som si že ti tu ľudia tie sračky z hlavy už vypláchli. Zrejme niekto nemá odtok a tie sračky tam ostanú naveky.
Větší velikost binárek pravděpodobně nebude (dostatečně) kompenzována mírně vyšší rychlostí, takže ta poznámka není tak od věci.
Takže výhody a nevýhody som si sám odskúšal.Ja taky. A na nekolika scenarich jsem zjistil, ze stejny procesor dokaze byt i o desitky procent rychlejsi v 32bitovem rezimu nez 64bitovem, protoze pointery v cache zabiraji 2x min mista. Treba v pripade zpracovani vetsich grafu to jde hodne poznat. Resenim by bylo pouzit x32, ale to nejak zaslo a nikdy nebylo dotazene do pouzitelne podoby.
OK, takže teba zaujímajú grafy a tam podľa teba vyhráva 32bit.To jsem uvadel jako priklad ulohy, kdy to bylo meritelne v desitkach procent.
Mno u nás väčšiny už 32bit nemá opodstatnenie.Jinak se to bude projevovat kdekoliv, kde se vytvari velke mnozstvi malych objektu, ktere je potreba prochazet (tj. realne cokoliv v Jave, JavaScriptu, .NETu,..., Bystroushaak si prida i Self).
Mno u nás väčšiny už 32bit nemá opodstatnenie.Proto bych se u pocitacu s 1GB a 2GB vyvaroval takovych soudu. Co jsem cca pred deseti lety (kdy to jeste melo cenu) meril, ty vysledky nebyly vubec tak jednoznacne. Jinak uznavam, s tou Javou jsem to prehnal... ta do 32GB heapu pouziva jen 32bitove pointery.