Na YouTube byly zveřejněny videozáznamy přednášek z hackerské konference DEF CON 33, jež proběhla 7. až 10. srpna v Las Vegas.
Bun (Wikipedie), tj. běhové prostředí (runtime) a toolkit pro JavaScript a TypeScript, alternativa k Node.js a Deno, byl vydán ve verzi 1.3. Představení novinek také na YouTube. Bun je naprogramován v programovacím jazyce Zig.
V Lucemburku byly oznámeny výsledky posledního kola výzev na evropské továrny pro umělou inteligenci neboli AI Factories. Mezi úspěšné žadatele patří i Česká republika, potažmo konsorcium šesti partnerů vedené VŠB – Technickou univerzitou Ostrava. V rámci Czech AI Factory (CZAI), jak se česká AI továrna jmenuje, bude pořízen velmi výkonný superpočítač pro AI výpočty a vznikne balíček služeb poskytovaný odborníky konsorcia. Obojí bude sloužit malým a středním podnikům, průmyslu i institucím veřejného a výzkumného sektoru.
Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Hľadáš univerzálny textový editor vhodný na poznámky ale aj na kodenie prečítaj si moje odporúčania.
Každý z nás čo používame počítač sa dostaneme k tomu, že potrebujeme editovať prípadne vytvoriť textový súbor. Niekto viac niekto menej, niekto píše si poznámky vo wime a niekto je klasik a používa mcedit.
Na výber je viacero možností od editácie až po písanie poznámok, chcel by som sem uviesť pár editorov, ktoré som našiel a vyzerajú cool aj keď sa dočítate až na koniec prídete na to že som si vybral tu najdivnejšiu voľbu.
Neberte mi na zle ak tu budem miešať texťáky pre Linux a Windows berte to ako inšpiráciu.
Tak mojim prvým čo používam na Windowse hlavne na editáciu HTML, CSS, JS, áno ako už asi vás napadne tento editor je plný funkcíí zvláda odlíšiť kód programovacieho jazyka a tiež je dobre lokalizovaný aj do slovenštiny a češtiny a je open source.
Notepad++ má ale dosť veľa funkcií, pre niekoho až moc veľa a jedinou menšou vadou aspoň pre mňa sú malé predvolené ikonky v toolbare.
Čo nájde Google ak zadáš equivalent Notepad++ pre Linux
Áno taktiež open source a natívna náhrada pre Linux postavená na QT.
Ďalším textovým editorom, jeho meno až ďalej je ten čo som našiel vďaka distribúcii Slax tam je defaultne nainštalovaný a je postačujúci. Je ním SciTe, je to celkom zaujímavá voľba s podporou viacero otvorených tabov, mne sa zdá taky nerdovský, trochu pre mňa divný a neviem či nie je postavený na staršej verzii GTK+.
Editor, ktorý som našiel vďaka tomu, že bol naportovaný na Haiku a je tu verzia pre Linux, Windows je:
Tento editor je zaujimavý svojím rozhraním a majú verziu aj pre Haiku, super.
Takže tento na koniec je jednoduchý zatiaľ ho testujem na Windows a je tu verzia aj pre unix like systemy ako linux.
Ten PiNote disponuje pár funkciami ako checksumy, vyhľadanie textu v google,wiki. Vyzera fajn.
Pôvodne som hľadal markdown editor pre písanie poznámok ale chcel som plne funkčný editor, ktorý by mi poslúžíl aj na kodenie aj na poznámky. Niektoré editory hlavne pre písanie rozsiahlejších kníh sú samozrejme platené (ako napr. https://ia.net/writer iA Writer) ale nájde sa aj v tomto obore niečo open source ako napríklad Wordgrinder.
Tiskni
Sdílej:
Ale reálný texty pro různý účely pak dělám v LibreOffice, přece jenom s proporciálním fontem a klasickým stránkovým formátováním se v tom člověk líp vyzná, ty masy texťáků v NP++ jsou nepřehledný a špatně čitelný, výhoda je jenom v tom, že má člověk takovou permanentně dostupnou session kde se dá vyhledávat ve všech padesáti najednou a nezabírá to moc RAM.Aneb, jak se pozná lopata.
{{#eibox:none|80|right|{{{1}}}}}"st" a "sn"
{{#eibox:none|20|right|<p style="margin-left:10px;font-weigth:medium;font-size:0.8em;">{{{1}}}</p>}}Jo a nepoužívám Notepad++, nýbrž geany.
Viz např. tohle. Udělej mi v libreopice záhlaví kapitol, aby vypadalo jako v originále té knihy a budeš king.
Zběžně jsem se podíval a vypadá to docela vzhledně.
Ale pokud to z mýho postu nebylo znát, tak já píšu, já nesázím. Takže typografii neřešemím, jde mi jenom o to, aby se co nejsnáz psalo. a Pro to je lepší majznout na klávesnici ctrl+3 když chci dát nadpis nebo ctrl+b když tučně, než si vzpomínat ně jekaou meta syntax a špikovat tím text.
Pro to je lepší majznout na klávesnici ctrl+3 když chci dát nadpis nebo ctrl+b když tučně, než si vzpomínat ně jekaou meta syntax a špikovat tím text.8-D ta wiki syntaxe je stupidní až hanba. Nadpisy pomocí rovnítka – kolik rovnítek, taková úroveň zanoření. A na takové drobnosti jako kurzíva či tučný text se používá apostrof. Když to používáš, tak nad tím vůbec nepřemýšlíš. Píšeš to rovnou. Kdo by si vzpomínal na nějakou klávesovou zkratku. Klávesové zkratky používám jen v případě složitější syntaxe. abych se nemusel zdržovat psaním delší, netriviální sekvence znaků. Ale od doby co používám klávesu compose jsem toho využil pouze jednou. A geany má podporu pro různé typy markdownu, takže si každý může používat co mu libo. Pro mne osobně je MediaWiki syntaxe přehlednější než klasický markdown.
O aplikaci pandoc si zřejmě neslyšel, co?Až bude podporovat jacosub, tak se ozvěte, milé vidle...
Řekl bych, že si pleteš jazyky značkovací a skriptovací.Na tom webu se pod "skript" nemyslí skript v programovacím smyslu, "skript" je text s titulky (včetně časování) k filmu/seriálu. Tohle se používalo k titulkování v době VHSek a laserdisků. A mělo to IIRC i různé značky pro barvy a formátování, na které jsem tehdy narazil. Je samozřejmě možný, že programátorskej typ by to dokázal jednoduše přeskládat nějakýma regulárníma výrazama...
hele micro :O ;D
tady se povidá vo textovejch editorech takže s tim svým banderovským offtopicem tahněte do zákopů vychodní fronty, nebo aspoň do tematicky správný diskuze pod jikovým blogískem hele :D ;D