V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Welcome to desktop Linux! Here are some of my distro recommendations:
Ubuntu is a hugely popular OS. If you want to get deep into desktop Linux, Ubuntu made a few annoying decisions, but it's honestly not a big deal. It's popularity means the Internet has loads of guides and tutorials for almost everything on Ubuntu, so my few issues are easy to solve anyways.
Fedora Workstation gives you a nearly pure Gnome experience. It's backed by RedHat and it's remarkably stable while also using modern Linux techniques and technologies. A solid choice if you want your system to "just work."
Linux Mint. It's Cinnamon desktop is not Gnome, but Mint is a lightweight and comfortable distro for new users. It's also based on Ubuntu, so a lot of the guides and software that are available for Ubuntu will also (probably) work on mint.
Hľadáš univerzálny textový editor vhodný na poznámky ale aj na kodenie prečítaj si moje odporúčania.
Každý z nás čo používame počítač sa dostaneme k tomu, že potrebujeme editovať prípadne vytvoriť textový súbor. Niekto viac niekto menej, niekto píše si poznámky vo wime a niekto je klasik a používa mcedit.
Na výber je viacero možností od editácie až po písanie poznámok, chcel by som sem uviesť pár editorov, ktoré som našiel a vyzerajú cool aj keď sa dočítate až na koniec prídete na to že som si vybral tu najdivnejšiu voľbu.
Neberte mi na zle ak tu budem miešať texťáky pre Linux a Windows berte to ako inšpiráciu.
Tak mojim prvým čo používam na Windowse hlavne na editáciu HTML, CSS, JS, áno ako už asi vás napadne tento editor je plný funkcíí zvláda odlíšiť kód programovacieho jazyka a tiež je dobre lokalizovaný aj do slovenštiny a češtiny a je open source.
Notepad++ má ale dosť veľa funkcií, pre niekoho až moc veľa a jedinou menšou vadou aspoň pre mňa sú malé predvolené ikonky v toolbare.
Čo nájde Google ak zadáš equivalent Notepad++ pre Linux
Áno taktiež open source a natívna náhrada pre Linux postavená na QT.
Ďalším textovým editorom, jeho meno až ďalej je ten čo som našiel vďaka distribúcii Slax tam je defaultne nainštalovaný a je postačujúci. Je ním SciTe, je to celkom zaujímavá voľba s podporou viacero otvorených tabov, mne sa zdá taky nerdovský, trochu pre mňa divný a neviem či nie je postavený na staršej verzii GTK+.
Editor, ktorý som našiel vďaka tomu, že bol naportovaný na Haiku a je tu verzia pre Linux, Windows je:
Tento editor je zaujimavý svojím rozhraním a majú verziu aj pre Haiku, super.
Takže tento na koniec je jednoduchý zatiaľ ho testujem na Windows a je tu verzia aj pre unix like systemy ako linux.
Ten PiNote disponuje pár funkciami ako checksumy, vyhľadanie textu v google,wiki. Vyzera fajn.
Pôvodne som hľadal markdown editor pre písanie poznámok ale chcel som plne funkčný editor, ktorý by mi poslúžíl aj na kodenie aj na poznámky. Niektoré editory hlavne pre písanie rozsiahlejších kníh sú samozrejme platené (ako napr. https://ia.net/writer iA Writer) ale nájde sa aj v tomto obore niečo open source ako napríklad Wordgrinder.
Tiskni
Sdílej:
Ale reálný texty pro různý účely pak dělám v LibreOffice, přece jenom s proporciálním fontem a klasickým stránkovým formátováním se v tom člověk líp vyzná, ty masy texťáků v NP++ jsou nepřehledný a špatně čitelný, výhoda je jenom v tom, že má člověk takovou permanentně dostupnou session kde se dá vyhledávat ve všech padesáti najednou a nezabírá to moc RAM.Aneb, jak se pozná lopata.
{{#eibox:none|80|right|{{{1}}}}}"st" a "sn"
{{#eibox:none|20|right|<p style="margin-left:10px;font-weigth:medium;font-size:0.8em;">{{{1}}}</p>}}Jo a nepoužívám Notepad++, nýbrž geany.
Viz např. tohle. Udělej mi v libreopice záhlaví kapitol, aby vypadalo jako v originále té knihy a budeš king.
Zběžně jsem se podíval a vypadá to docela vzhledně.
Ale pokud to z mýho postu nebylo znát, tak já píšu, já nesázím. Takže typografii neřešemím, jde mi jenom o to, aby se co nejsnáz psalo. a Pro to je lepší majznout na klávesnici ctrl+3 když chci dát nadpis nebo ctrl+b když tučně, než si vzpomínat ně jekaou meta syntax a špikovat tím text.
Pro to je lepší majznout na klávesnici ctrl+3 když chci dát nadpis nebo ctrl+b když tučně, než si vzpomínat ně jekaou meta syntax a špikovat tím text.8-D ta wiki syntaxe je stupidní až hanba. Nadpisy pomocí rovnítka – kolik rovnítek, taková úroveň zanoření. A na takové drobnosti jako kurzíva či tučný text se používá apostrof. Když to používáš, tak nad tím vůbec nepřemýšlíš. Píšeš to rovnou. Kdo by si vzpomínal na nějakou klávesovou zkratku. Klávesové zkratky používám jen v případě složitější syntaxe. abych se nemusel zdržovat psaním delší, netriviální sekvence znaků. Ale od doby co používám klávesu compose jsem toho využil pouze jednou. A geany má podporu pro různé typy markdownu, takže si každý může používat co mu libo. Pro mne osobně je MediaWiki syntaxe přehlednější než klasický markdown.
O aplikaci pandoc si zřejmě neslyšel, co?Až bude podporovat jacosub, tak se ozvěte, milé vidle...
Řekl bych, že si pleteš jazyky značkovací a skriptovací.Na tom webu se pod "skript" nemyslí skript v programovacím smyslu, "skript" je text s titulky (včetně časování) k filmu/seriálu. Tohle se používalo k titulkování v době VHSek a laserdisků. A mělo to IIRC i různé značky pro barvy a formátování, na které jsem tehdy narazil. Je samozřejmě možný, že programátorskej typ by to dokázal jednoduše přeskládat nějakýma regulárníma výrazama...
hele micro :O ;D
tady se povidá vo textovejch editorech takže s tim svým banderovským offtopicem tahněte do zákopů vychodní fronty, nebo aspoň do tematicky správný diskuze pod jikovým blogískem hele :D ;D