Je třetí sobota v září a proto vše nejlepší k dnešnímu Software Freedom Day (SFD, Wikipedie).
Bogdan Ionescu rozběhl webový server na jednorázové elektronické cigaretě.
Byla vydána beta verze Ubuntu 25.10 s kódovým názvem Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 25.10 mělo vyjít 9. října 2025.
Bola vydaná nová verzia 4.13 security platformy Wazuh. Prináša nový IT hygiene dashboard, hot reload dekodérov a pravidiel. Podrobnosti v poznámkách k vydaniu.
Americký výrobce čipů Nvidia investuje pět miliard dolarů (přes 100 miliard Kč) do konkurenta Intel, který se v poslední době potýká s vážnými problémy. Firmy to včera oznámily ve společné tiskové zprávě. Dohoda o investici zahrnuje spolupráci při vývoji čipů pro osobní počítače a datová centra. Akcie společnosti Intel na zprávu reagovaly výrazným růstem.
Dlouholetý balíčkář KDE Jonathan Riddell končí. Jeho práci na KDE neon financovala firma Blue Systems, která ale končí (Clemens Tönnies, Jr., dědic jatek Tönnies Holding, ji už nebude sponzorovat), někteří vývojáři KDE se přesunuli k nově založené firmě Techpaladin. Pro Riddella se již nenašlo místo. Následovala debata o organizaci těchto firem, které zahraniční vývojáře nezaměstnávají, nýbrž najímají jako kontraktory (s příslušnými důsledky z pohledu pracovního práva).
V Amsterdamu probíhá Blender Conference 2025. Videozáznamy přednášek lze zhlédnout na YouTube. V úvodní keynote Ton Roosendaal oznámil, že k 1. lednu 2026 skončí jako chairman a CEO Blender Foundation. Tyto role převezme současný COO Blender Foundation Francesco Siddi.
The Document Foundation, organizace zastřešující projekt LibreOffice a další aktivity, zveřejnila výroční zprávu za rok 2024.
Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Hľadáš univerzálny textový editor vhodný na poznámky ale aj na kodenie prečítaj si moje odporúčania.
Každý z nás čo používame počítač sa dostaneme k tomu, že potrebujeme editovať prípadne vytvoriť textový súbor. Niekto viac niekto menej, niekto píše si poznámky vo wime a niekto je klasik a používa mcedit.
Na výber je viacero možností od editácie až po písanie poznámok, chcel by som sem uviesť pár editorov, ktoré som našiel a vyzerajú cool aj keď sa dočítate až na koniec prídete na to že som si vybral tu najdivnejšiu voľbu.
Neberte mi na zle ak tu budem miešať texťáky pre Linux a Windows berte to ako inšpiráciu.
Tak mojim prvým čo používam na Windowse hlavne na editáciu HTML, CSS, JS, áno ako už asi vás napadne tento editor je plný funkcíí zvláda odlíšiť kód programovacieho jazyka a tiež je dobre lokalizovaný aj do slovenštiny a češtiny a je open source.
Notepad++ má ale dosť veľa funkcií, pre niekoho až moc veľa a jedinou menšou vadou aspoň pre mňa sú malé predvolené ikonky v toolbare.
Čo nájde Google ak zadáš equivalent Notepad++ pre Linux
Áno taktiež open source a natívna náhrada pre Linux postavená na QT.
Ďalším textovým editorom, jeho meno až ďalej je ten čo som našiel vďaka distribúcii Slax tam je defaultne nainštalovaný a je postačujúci. Je ním SciTe, je to celkom zaujímavá voľba s podporou viacero otvorených tabov, mne sa zdá taky nerdovský, trochu pre mňa divný a neviem či nie je postavený na staršej verzii GTK+.
Editor, ktorý som našiel vďaka tomu, že bol naportovaný na Haiku a je tu verzia pre Linux, Windows je:
Tento editor je zaujimavý svojím rozhraním a majú verziu aj pre Haiku, super.
Takže tento na koniec je jednoduchý zatiaľ ho testujem na Windows a je tu verzia aj pre unix like systemy ako linux.
Ten PiNote disponuje pár funkciami ako checksumy, vyhľadanie textu v google,wiki. Vyzera fajn.
Pôvodne som hľadal markdown editor pre písanie poznámok ale chcel som plne funkčný editor, ktorý by mi poslúžíl aj na kodenie aj na poznámky. Niektoré editory hlavne pre písanie rozsiahlejších kníh sú samozrejme platené (ako napr. https://ia.net/writer iA Writer) ale nájde sa aj v tomto obore niečo open source ako napríklad Wordgrinder.
Tiskni
Sdílej:
Ale reálný texty pro různý účely pak dělám v LibreOffice, přece jenom s proporciálním fontem a klasickým stránkovým formátováním se v tom člověk líp vyzná, ty masy texťáků v NP++ jsou nepřehledný a špatně čitelný, výhoda je jenom v tom, že má člověk takovou permanentně dostupnou session kde se dá vyhledávat ve všech padesáti najednou a nezabírá to moc RAM.Aneb, jak se pozná lopata.
{{#eibox:none|80|right|{{{1}}}}}"st" a "sn"
{{#eibox:none|20|right|<p style="margin-left:10px;font-weigth:medium;font-size:0.8em;">{{{1}}}</p>}}Jo a nepoužívám Notepad++, nýbrž geany.
Viz např. tohle. Udělej mi v libreopice záhlaví kapitol, aby vypadalo jako v originále té knihy a budeš king.
Zběžně jsem se podíval a vypadá to docela vzhledně.
Ale pokud to z mýho postu nebylo znát, tak já píšu, já nesázím. Takže typografii neřešemím, jde mi jenom o to, aby se co nejsnáz psalo. a Pro to je lepší majznout na klávesnici ctrl+3 když chci dát nadpis nebo ctrl+b když tučně, než si vzpomínat ně jekaou meta syntax a špikovat tím text.
Pro to je lepší majznout na klávesnici ctrl+3 když chci dát nadpis nebo ctrl+b když tučně, než si vzpomínat ně jekaou meta syntax a špikovat tím text.8-D ta wiki syntaxe je stupidní až hanba. Nadpisy pomocí rovnítka – kolik rovnítek, taková úroveň zanoření. A na takové drobnosti jako kurzíva či tučný text se používá apostrof. Když to používáš, tak nad tím vůbec nepřemýšlíš. Píšeš to rovnou. Kdo by si vzpomínal na nějakou klávesovou zkratku. Klávesové zkratky používám jen v případě složitější syntaxe. abych se nemusel zdržovat psaním delší, netriviální sekvence znaků. Ale od doby co používám klávesu compose jsem toho využil pouze jednou. A geany má podporu pro různé typy markdownu, takže si každý může používat co mu libo. Pro mne osobně je MediaWiki syntaxe přehlednější než klasický markdown.
O aplikaci pandoc si zřejmě neslyšel, co?Až bude podporovat jacosub, tak se ozvěte, milé vidle...
Řekl bych, že si pleteš jazyky značkovací a skriptovací.Na tom webu se pod "skript" nemyslí skript v programovacím smyslu, "skript" je text s titulky (včetně časování) k filmu/seriálu. Tohle se používalo k titulkování v době VHSek a laserdisků. A mělo to IIRC i různé značky pro barvy a formátování, na které jsem tehdy narazil. Je samozřejmě možný, že programátorskej typ by to dokázal jednoduše přeskládat nějakýma regulárníma výrazama...
hele micro :O ;D
tady se povidá vo textovejch editorech takže s tim svým banderovským offtopicem tahněte do zákopů vychodní fronty, nebo aspoň do tematicky správný diskuze pod jikovým blogískem hele :D ;D