Počítačová hra Factorio (Wikipedie) nově běží nativně na ARM64 Linuxu a headsetu Steam Frame.
Fugleramme, v překladu 'ptačí rámeček', je open-source projekt postavený na Raspberry Pi, který pomocí lokální umělé inteligence BirdNET-Go rozpoznává ptačí druhy podle jejich zpěvu a na displeji následně zobrazuje koláž tvořenou odpovídajícími ilustracemi. Databáze obsahuje přes 800 ručně vybraných historických přírodovědných ilustrací více než 400 druhů ptáků.
… více »Unicode Consortium, nezisková organizace koordinující rozvoj standardu Unicode, oznámila vydání Unicode 18.0. Přidáno bylo 13 007 nových znaků. Celkově jich je 172 808. Přibylo 9 nových Emoji.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 169 (pdf).
Byla vydána nová verze 6.4 programovacího jazyka Swift (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Německý kancléř Friedrich Merz (CDU) se během debaty s finalisty studentské vědecké soutěže Jugend forscht vyjádřil pro konec anonymity na internetu a vyslovil názor, že pro uživatele Internetu by měla platit podobná právní odpovědnost jako pro novináře tradičních médií. Na dotaz studenta, jak by se tedy povinnost uvádět pravé jméno slučovala s prací investigativních novinářů nebo ochranou jejich zdrojů, Merz neodpověděl, ve své
… více »Společnost Fujitsu představila FUJITSU-MONAKA CPU a Fujitsu MONAKA Server. Navrženo, vyvinuto a vyrobeno v Japonsku. Pro suverénní AI infrastrukturu.
Předprodej v květnu představených notebooků Googlebook, nástupců notebooků Chromebook, bude spuštěn v pondělí 21. září.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 45 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 20. října. S konzolí kmscon místo fbcon. Současně byla vydána betaverze Fedora Linux Asahi Remixu 45. S podporou čipů M3.
Po půl roce vývoje od vydání verze 50 bylo vydáno GNOME 51 s kódovým názvem "A Coruña" (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře. Videopředstavení na PeerTube a YouTube.
Hľadáš univerzálny textový editor vhodný na poznámky ale aj na kodenie prečítaj si moje odporúčania.
Každý z nás čo používame počítač sa dostaneme k tomu, že potrebujeme editovať prípadne vytvoriť textový súbor. Niekto viac niekto menej, niekto píše si poznámky vo wime a niekto je klasik a používa mcedit.
Na výber je viacero možností od editácie až po písanie poznámok, chcel by som sem uviesť pár editorov, ktoré som našiel a vyzerajú cool aj keď sa dočítate až na koniec prídete na to že som si vybral tu najdivnejšiu voľbu.
Neberte mi na zle ak tu budem miešať texťáky pre Linux a Windows berte to ako inšpiráciu.
Tak mojim prvým čo používam na Windowse hlavne na editáciu HTML, CSS, JS, áno ako už asi vás napadne tento editor je plný funkcíí zvláda odlíšiť kód programovacieho jazyka a tiež je dobre lokalizovaný aj do slovenštiny a češtiny a je open source.
Notepad++ má ale dosť veľa funkcií, pre niekoho až moc veľa a jedinou menšou vadou aspoň pre mňa sú malé predvolené ikonky v toolbare.
Čo nájde Google ak zadáš equivalent Notepad++ pre Linux
Áno taktiež open source a natívna náhrada pre Linux postavená na QT.
Ďalším textovým editorom, jeho meno až ďalej je ten čo som našiel vďaka distribúcii Slax tam je defaultne nainštalovaný a je postačujúci. Je ním SciTe, je to celkom zaujímavá voľba s podporou viacero otvorených tabov, mne sa zdá taky nerdovský, trochu pre mňa divný a neviem či nie je postavený na staršej verzii GTK+.
Editor, ktorý som našiel vďaka tomu, že bol naportovaný na Haiku a je tu verzia pre Linux, Windows je:
Tento editor je zaujimavý svojím rozhraním a majú verziu aj pre Haiku, super.
Takže tento na koniec je jednoduchý zatiaľ ho testujem na Windows a je tu verzia aj pre unix like systemy ako linux.
Ten PiNote disponuje pár funkciami ako checksumy, vyhľadanie textu v google,wiki. Vyzera fajn.
Pôvodne som hľadal markdown editor pre písanie poznámok ale chcel som plne funkčný editor, ktorý by mi poslúžíl aj na kodenie aj na poznámky. Niektoré editory hlavne pre písanie rozsiahlejších kníh sú samozrejme platené (ako napr. https://ia.net/writer iA Writer) ale nájde sa aj v tomto obore niečo open source ako napríklad Wordgrinder.
Tiskni
Sdílej:
Ale reálný texty pro různý účely pak dělám v LibreOffice, přece jenom s proporciálním fontem a klasickým stránkovým formátováním se v tom člověk líp vyzná, ty masy texťáků v NP++ jsou nepřehledný a špatně čitelný, výhoda je jenom v tom, že má člověk takovou permanentně dostupnou session kde se dá vyhledávat ve všech padesáti najednou a nezabírá to moc RAM.Aneb, jak se pozná lopata.
{{#eibox:none|80|right|{{{1}}}}}
"st" a "sn"
{{#eibox:none|20|right|<p style="margin-left:10px;font-weigth:medium;font-size:0.8em;">{{{1}}}</p>}}
Jo a nepoužívám Notepad++, nýbrž geany.
Viz např. tohle. Udělej mi v libreopice záhlaví kapitol, aby vypadalo jako v originále té knihy a budeš king.
Zběžně jsem se podíval a vypadá to docela vzhledně.
Ale pokud to z mýho postu nebylo znát, tak já píšu, já nesázím. Takže typografii neřešemím, jde mi jenom o to, aby se co nejsnáz psalo. a Pro to je lepší majznout na klávesnici ctrl+3 když chci dát nadpis nebo ctrl+b když tučně, než si vzpomínat ně jekaou meta syntax a špikovat tím text.
Pro to je lepší majznout na klávesnici ctrl+3 když chci dát nadpis nebo ctrl+b když tučně, než si vzpomínat ně jekaou meta syntax a špikovat tím text.8-D ta wiki syntaxe je stupidní až hanba. Nadpisy pomocí rovnítka – kolik rovnítek, taková úroveň zanoření. A na takové drobnosti jako kurzíva či tučný text se používá apostrof. Když to používáš, tak nad tím vůbec nepřemýšlíš. Píšeš to rovnou. Kdo by si vzpomínal na nějakou klávesovou zkratku. Klávesové zkratky používám jen v případě složitější syntaxe. abych se nemusel zdržovat psaním delší, netriviální sekvence znaků. Ale od doby co používám klávesu compose jsem toho využil pouze jednou. A geany má podporu pro různé typy markdownu, takže si každý může používat co mu libo. Pro mne osobně je MediaWiki syntaxe přehlednější než klasický markdown.
O aplikaci pandoc si zřejmě neslyšel, co?Až bude podporovat jacosub, tak se ozvěte, milé vidle...
Řekl bych, že si pleteš jazyky značkovací a skriptovací.Na tom webu se pod "skript" nemyslí skript v programovacím smyslu, "skript" je text s titulky (včetně časování) k filmu/seriálu. Tohle se používalo k titulkování v době VHSek a laserdisků. A mělo to IIRC i různé značky pro barvy a formátování, na které jsem tehdy narazil. Je samozřejmě možný, že programátorskej typ by to dokázal jednoduše přeskládat nějakýma regulárníma výrazama...
hele micro :O ;D
tady se povidá vo textovejch editorech takže s tim svým banderovským offtopicem tahněte do zákopů vychodní fronty, nebo aspoň do tematicky správný diskuze pod jikovým blogískem hele :D ;D
A nevim co vsichni se rejou do nejakyho Waylandu. XWin na to na co byl vyvinut - tedy zobrazeni vize terminalu v grafice na plose slouzi uplne v pohode. To jen nekteri jej zacali znasilnovat a delat v tom Firefoxy, Gimpy, Inkskejpy a kde jake vopicarny na co XWin nikdy nebyl navrzen a nema to na unixu co delat