Vyjádřeni Software Freedom Conservancy (SFC) k porušování licence AGPLv3 společností Bambu Lab v jejich softwaru Bambu Studio pro 3D tisk. Bambu Studio vychází z PrusaSliceru. Ten zase z Slic3ru. Spuštěn byl projekt baltobu, který kombinuje několik strategií pro řešení problému. SFC zastřeší vývoj svobodné náhrady proprietární knihovny libbambu_networking pomocí reverzního inženýrství a reimplementace, forku OrcaSliceru pro Bambu Lab tiskárny od Paweła Jarczaka a forku celého Bambu Studia pod názvem Viscose.
Správce souborů GNOME Commander (Wikipedie) byl přepsán do Rustu a vydán v nové verzi 2.0.0.
Sway (Wikipedie), dlaždicový (tiling) správce oken pro Wayland kompatibilní s i3, byl vydán ve verzi 1.12. Do vývoje se zapojilo 50 vývojářů. Přehled novinek na GitHubu. Sway 1.12 závisí na wlroots 0.20.0.
Papež Lev XIV. ve své první encyklice Magnifica Humanitas (Skvělé lidství), která se věnuje umělé inteligenci (AI), varoval před dezinformacemi, které AI manipulací s obsahem vytváří. Moc mají podle něj sociální sítě ovládané hrstkou soukromníků. Upozornil také roli digitálních platforem v obchodování s lidmi, které podle něj musí být uznáno jako současná forma otroctví. Papež se také poprvé omluvil za roli, kterou Vatikán sehrál při legitimizaci otroctví, a za to, že jej po staletí neodsoudil.
Český telekomunikační úřad zveřejnil Výroční zprávu za rok 2025 (pdf), která shrnuje jeho hlavní aktivity v oblasti regulace elektronických komunikací, poštovních služeb, digitálních služeb a přípravy na dohled nad umělou inteligencí. Součástí zprávy jsou také data o vývoji trhu, včetně pokračujícího růstu spotřeby mobilních dat a rozšiřování sítí nové generace. Celkový objem přenesených mobilních dat dosáhl v roce 2025 přibližně
… více »Tým sdružení CZ.NIC vyvíjející routovacího daemona BIRD oznámil vydání nových verzí 3.3.0 a 2.19.0. Ty přinášejí podporu pro EVPN/VXLAN a automatizaci BGP na základě router advertisementů. Více informací je k dispozici v archivu uživatelského mailing-listu.
Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
tady hele nebo toje jakoby nějakej chyták????? :O :O
...[something] is a decent journal that matches well my own field of research, tak rozhodně ano. Druhým kriteriem je pak dopad v naší komunitě, tzn. přednostně publikujeme v takových časopisech, o kterých víme, ze je kolegové z oboru čtou. Asi nemá smysl tu znovu rozjíždět debatu o Open Access, to už tu bylo několikrát a nikdy to k ničemu nevedlo. Obecně bych řekl, že publikace vědeckých výsledků s sebou nese nějaké náklady. Tyto náklady mohou v principu hradit publikující, odebírající nebo nějak napůl. Dají se najít relevantní argumenty pro všechny případy a sám na to nemám silný názor jelikož a) relevantní jsou pro mě jiné 'kvality' (viz předchozí odstavec) a b) jsme v situaci jak publikujícího tak odebírajícího. Problém podle mě nastává v okamžiku, kdy jsou emezení na žurnál obsaženy v podmínkách grantů. Nicméně to co mě přivedlo napsat komentář byla část
supporting [someone's] profit at the taxpayers' expense. To mi přijde zajímavé, protože v naší současné společnosti z každé transakce vždy někdo profituje (v naprosté většině obě/všechny strany) a prostředky v akademické oblasti (z kontextu předpokládám, že se jedná o akademickou sféru) jsou vždy veřejné. Tzn. pokud si kupuji např. přístroj do laboratoře a firma tento přístroj vyrábějící z toho profituje, je to také špatně? Někdy mám pocit, že pro spoustu lidí je vydělávání peněz něco amorálního.
Druhá otázka je, zda existuje nějaký relevantní důvod, proč nevyžadovat, aby výsledky výzkumu placeného z veřejných peněz byly vždy veřejně přístupné.To je samozřejmě relevantní požadavek. Otázka je, jak konkrétně by to mělo být aplikováno. Byl-li například výzkum hrazen z veřejného rozpočtu Maďarska, měla by k jeho výsledkům mít přístup i veřejnost Sengalská (za předpokladu, že Senegal nepřijme reciproční opatrení)? Ono je to ve výsledku hra s nulovým součtem. Pokud se shodneme, že jsou s publikováním výsledků spojeny nějaké náklady, pak je ve výsledku jedno, uhradí-li tyto náklady veřejnost přímo formou poplatku za přístup nebo nepřímo subvencí vědeckého týmu (tak, že mu uhradí náklady spojené s publikováním v open access časopise). Rozdíl může být ale např. v tom, že publikování v časopisech, kde veškeré náklady hradí publikující může být pro (např. začínající) vědecký tým (nebo i jednotlivce) finančně nezanedbatelně náročné a vytvářet další bariéru pro vstup do vědecké komunity. Posledním důvodem, proč nejsem já osobně nějakým horlivým zastáncem open access je ten, že (alespoň v oblasti se kterou mám zkušenost) jsou časopisy s placeným přístupem obecně o něco kvalitnější. Možným vysvětlením může být, že přístup redakce, kde je zákzníkem pouze publikující je obecně jiná, než přístup redakce, kde je zákazníkem i následný čtenář.
Rozdíl může být ale např. v tom, že publikování v časopisech, kde veškeré náklady hradí publikující může být pro (např. začínající) vědecký tým (nebo i jednotlivce) finančně nezanedbatelně náročné a vytvářet další bariéru pro vstup do vědecké komunity.Nebo to muze vest k tomu, ze se rezignuje na recenzni rizeni, hlavne, kdyz sype. Tady se treba chlubi a first decision provided to authors approximately 15.9 days after submission; acceptance to publication is undertaken in 3.8 days a to vse za hezkych 1600CHF.
Posledním důvodem, proč nejsem já osobně nějakým horlivým zastáncem open access je ten, že (alespoň v oblasti se kterou mám zkušenost) jsou časopisy s placeným přístupem obecně o něco kvalitnější. Možným vysvětlením může být, že přístup redakce, kde je zákzníkem pouze publikující je obecně jiná, než přístup redakce, kde je zákazníkem i následný čtenář.Jak se posunuly moznosti publikaci, tak se posunula i role casopisu. Dneska opravdu neni problem cokoliv publikovat, publikaci vznika dokonce vic nez je zdravo, spis je problem v tom balastu najit cokoliv relevantniho. A tady casopisy plni roli toho, kdo dava urcity stempl, ze ten clanek neni uplna blbost a ma cenu venovat se jeho cteni.
Jak se posunuly moznosti publikaci, tak se posunula i role casopisu. Dneska opravdu neni problem cokoliv publikovat, publikaci vznika dokonce vic nez je zdravo, spis je problem v tom balastu najit cokoliv relevantniho. A tady casopisy plni roli toho, kdo dava urcity stempl, ze ten clanek neni uplna blbost a ma cenu venovat se jeho cteni.Opravil bych. Časopisy přestaly plnit roli toho, kdo by měl dávat určitý štempl toho, že publikované není naprostá kravina, kterou někdo potřeboval, jen aby si udržel z veřejných peněz placené místo a ze to není škoda papíru ty nesmysly tisknout.
Pokud se shodneme, že jsou s publikováním výsledků spojeny nějaké nákladyA jsou? Jak se tu řeší, magazín neplatí autorům (naopak ti ještě za publikaci musí platit), neplatí recenzentům, papírovou verzi netiskne takže je to jeden webserver někde… za co se to předplatné teda utrácí? Administrativa přehazování mezi autory a recenzenty?
Rozdíl může být ale např. v tom, že publikování v časopisech, kde veškeré náklady hradí publikující může být pro (např. začínající) vědecký tým (nebo i jednotlivce) finančně nezanedbatelně náročné a vytvářet další bariéru pro vstup do vědecké komunity.Jenže pokud za publikaci platí čtenáři, tak ta bariéra také existuje a je výrazně vyšší, protože typicky potřebujete číst články z mnoha různých časopisů.
Pokud se shodneme, že jsou s publikováním výsledků spojeny nějaké náklady,Jsou. Ale pokud si z toho vydavatel nedělá zlatý důl, tak ty náklady mohou být naprosto minimální.
Jenže pokud za publikaci platí čtenáři, tak ta bariéra také existuje a je výrazně vyšší, protože typicky potřebujete číst články z mnoha různých časopisů.Taky je čtení článku levnější než publikace
. Čtení typicky stojí desítky USD (a to ještě pokud jsi v nějaké výzkumné instituci, tak je to za předplatné), publikace AFAIK tisíce. No, stejně teda na všechno používám scihub…
Jenže pokud za publikaci platí čtenáři, tak ta bariéra také existuje a je výrazně vyšší, protože typicky potřebujete číst články z mnoha různých časopisů.Souhlasím[1], proto jsem psal, že to v konečném součtu vyjde nastejno. Nicméně ten rozdíl vidím osobně v tom, že publikování clánků je přeci jen o chlup důležitější pro uplatnění v oboru než jejich čtení (ačkoli uznávám, že to může být oborově závislé). [1] Nemyslím ale, že by byla vyšší. Buď můžete číst jen články, které vás zajímají (a tam pak záleží na vašem apetitu) nebo, v případ předplatného, sdílíte tyto zdoje napříč institucí (tzn. jako začínajícímu týmu vám přístup defacto platí týmy již zaběhlé). Navíc máte ale téměř vždy možnost kontaktovat autora a o článek jej požádat, děje se to běžně. Spousta autorů má (i pro podobné účely) 'pracovní' verze někde na arXivu.
Jsou. Ale pokud si z toho vydavatel nedělá zlatý důl, tak ty náklady mohou být naprosto minimální.Přesně proto jsem psal `nějaké`[2]. Protože pokud se začneme bavit o maržích, jedná se už pak o kasickou debatu o volném trhu. Pokud si nějaký časopis úrovní ediční práce a kvalitou publikovaných výsledků[3] vydobil takové postavení, že množství autorů, kteří v něm chtějí publikovat mnohonásobně převyšuje jeho kapacity, pak nevidím důvod, aby tomu neodpovídala i výsledná cena (bez ohledu na to, kdo ji zaplatí). Zejména poku tím časopis odolá tlaku na devalvaci své kvality. Pokud někomu přijde ta cena příliš vysoká, vždy má možnost publikovat jinde, na kvalitu jeho (publikované) práce to nemá vliv. [2] Nikdo z nás netuší jaké ty náklady v reálu jsou. Nicméně jeden z ukazatelů kvality casopisu je např. i způsob jakým přistupují k etickým problémům (scientific misconduct obecně). A v případě vytvoření nějaké expertní ad-hoc komise včetně případného nezávislého zopakování experimentu mohou být ty náklady poměrně vysoké. [3] Někdo může namítat, že za kvalitu výsledků je zodpovědný autor, nikoli redakce, nicméně je to právě redakce, díky níž se autor rozhodl v daném periodiku publikovat. Na vědecké časopisy (jak už jsem někde psal) je potřeba se dívat spíš jako na síť zprostředkovávající vědecké kominitě sdílení jejich výsledků.
Druhým kriteriem je pak dopad v naší komunitě, tzn. přednostně publikujeme v takových časopisech, o kterých víme, ze je kolegové z oboru čtou.Asi se zvyky/zkostnatělost obor od oboru liší, nicméně přijde mi, že v dnešní době se lidé dostanou ke čtení nějakého článku
Nicméně to co mě přivedlo napsat komentář byla částCo se zisku týče, je to otázka přiměřenosti a přidané hodnoty. Výroba přístroje do laboratoře vyžaduje nějaké netriviální know-how, náklady na vývoj atd. Co tak unikátního a náročného dělá Elsevier? Nic, poskytuje akorát předražený webhosting a naprosto primitivní redakční práci, těže akorát ze setrvačnosti/zkostnatělosti/ignoranci systému i lidí v akademickém prostředí. A ještě si přivlastní vaše autorská práva. Mimo to v současné společnosti, kde nepanuje otroctví či feudalismus, je normální, že za práci člověk dostane zaplaceno. Kolik že to recensent dostává?supporting [someone's] profit at the taxpayers' expense. To mi přijde zajímavé, protože v naší současné společnosti z každé transakce vždy někdo profituje (v naprosté většině obě/všechny strany) a prostředky v akademické oblasti (z kontextu předpokládám, že se jedná o akademickou sféru) jsou vždy veřejné. Tzn. pokud si kupuji např. přístroj do laboratoře a firma tento přístroj vyrábějící z toho profituje, je to také špatně? Někdy mám pocit, že pro spoustu lidí je vydělávání peněz něco amorálního.
To, že na něco takového přistupujete, je z globálního pohledu čirá nehospodárnost. Podobné chování by mi jako daňovému poplatníku vadilo ve veřejné správě a vadí mi i v akademii.
Zřejmě doktorandi a ostatní vědecký personál se mají jako prasata v žitě a jejich mzdy/stipendia jsou naprosto skvělé (absolutně a ještě více ve srovnání s podobně kvalifikovanými místy v soukromém sektoru), že je lepší peníze lifrovat chudému Elsevieru, jeho nebohému vedení a akcionářům.
Hmm, hmm, zajímavé. Soudruhu doktore, a máte nějaký recept, jak z toho feudalismu a otroctví ven? Zdalipak roste s vaší nechutí k otroctví a feudalismu současně úměrně i obrovská chuť vystřelit z Aurory. Myslím, že byste vašeho předsedu soudruha doktora, tu vyschlou fetku s dredy nemuseli dlouho přemlouvat.
Jinak se mi ale líbí, soudruhu doktore, to vaše recensent, parasit, to zní skoro až prvorepublikově, řekl bych. Vím, že to současná pravidla pravidla umožňují, i přesto to ale zní trochu archaicky (a docela hezky). Takže čest práci, a pořádně zatočte v gulagu s parasity, soudruhu.
Myslím, že toto by riešil vlastný server, kde by si zverejnil svoje práce. Dať na to licenciu CC 4.0 BY-NC-SA.
Tiskni
Sdílej: