Fugleramme, v překladu 'ptačí rámeček', je open-source projekt postavený na Raspberry Pi, který pomocí lokální umělé inteligence BirdNET-Go rozpoznává ptačí druhy podle jejich zpěvu a na displeji následně zobrazuje koláž tvořenou odpovídajícími ilustracemi. Databáze obsahuje přes 800 ručně vybraných historických přírodovědných ilustrací více než 400 druhů ptáků.
… více »Unicode Consortium, nezisková organizace koordinující rozvoj standardu Unicode, oznámila vydání Unicode 18.0. Přidáno bylo 13 007 nových znaků. Celkově jich je 172 808. Přibylo 9 nových Emoji.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 169 (pdf).
Byla vydána nová verze 6.4 programovacího jazyka Swift (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Německý kancléř Friedrich Merz (CDU) se během debaty s finalisty studentské vědecké soutěže Jugend forscht vyjádřil pro konec anonymity na internetu a vyslovil názor, že pro uživatele Internetu by měla platit podobná právní odpovědnost jako pro novináře tradičních médií. Na dotaz studenta, jak by se tedy povinnost uvádět pravé jméno slučovala s prací investigativních novinářů nebo ochranou jejich zdrojů, Merz neodpověděl, ve své
… více »Společnost Fujitsu představila FUJITSU-MONAKA CPU a Fujitsu MONAKA Server. Navrženo, vyvinuto a vyrobeno v Japonsku. Pro suverénní AI infrastrukturu.
Předprodej v květnu představených notebooků Googlebook, nástupců notebooků Chromebook, bude spuštěn v pondělí 21. září.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 45 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 20. října. S konzolí kmscon místo fbcon. Současně byla vydána betaverze Fedora Linux Asahi Remixu 45. S podporou čipů M3.
Po půl roce vývoje od vydání verze 50 bylo vydáno GNOME 51 s kódovým názvem "A Coruña" (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře. Videopředstavení na PeerTube a YouTube.
OpenAI spolupracuje s konkurenty Anthropic a Google DeepMind ze skupiny Alphabet na bezpečnosti umělé inteligence (AI). Globální obavy ohledně existenčních rizik umělé inteligence vzrostly poté, co se o víkendu sešli vedoucí předních amerických firem z odvětví AI a vyzvali k pozastavení vývoje technologie.
To jen že mi je blbě. Dějou se věci, který vidim směřovat do svázání společnosti, médií, světa, do pout, do možná neviditelného chomoutu. Napadá mne, že možná to někdo myslí dobře, protože věří, že to tak bude lepší. Mně přijde, že tohle se nedá ukočírovat, moc, která tu je k dispozici, s informacemi sebranými všude a možnostmi a pravomocemi, které má Moc k dispozici, to k dobrému pro většinu lidí nepovede.
Prostě kdyby šlo nechat ty, co teď hlasují pro omezování a odpojování, ať si vychutnají, co to bude znamenat, že to považuju za další ukrojený kousek salámu, za spoutávání internetu, že by se k sobě sami nehlásili.
Pěkný příspěvek, dík.
Regulace je špatná...
V čem je dobrá?
...stát je špatný...
Bohužel se zdá, že ano.
...ideály a morálka jsou dobré jen když zvyšují DPH.
Ideály a morálka jsou z určitého úhlu pohledu to největší možné svinstvo... Ale jak mohou zvyšovat DPH?!
Stát by měl jako vrchní mocenská organizace na daném území definovat podmínky existence. Vedení státu by mělo podle tohoto pak jednat, v naší době se má za to, že většina má větší právo, ocaď pocaď. Stát by měl zamezit extrémům a přispívat k dlouhodobě stabilnímu stavu.
Rozdíl ve funkci státu a skupiny lidí vidím právě v tom, že supina lidí je více vázána svým společným zájmem, který ji popisuje i svazuje.
Stát by měl jako vrchní mocenská organizace na daném území definovat podmínky existence.
Čí existence? I jiných druhů organismů? Z jakého (morálního) práva?
Rozdíl ve funkci státu a skupiny lidí vidím právě v tom, že supina lidí je více vázána svým společným zájmem, který ji popisuje i svazuje.
Copak stát není skupinou lidí, resp. institucí, kterou si skupina lidí zřídí pro pohodlnější udržování svých zájmů?
Soudím, že stát by neměl být nějakou vyšší entitou stojící _nad_ lidmi, nýbrž institucí podřízenou lidem -- nikoliv požadavky diktující, ale přijímající.
Čí existence? I jiných druhů organismů? Z jakého (morálního) práva?Jiných druhů doufám ne! Já prohlašuji, že patřím k jinému druhu. Mám vytvořenu reprodukční barieru, s ovčany se nekřížím! Takže podle nejběžnější definice jsem jiný druh :)
Kyknosi, na Celestinském proroctví se mi líbilo zobrazení toho, že "kladní" rodiče mají "záporné" děti, působí na ně nějak a rovnováha je jinde. Děti si pamatují, co se jim nelíbilo a třeba se ani nenaučí chovat jinak v dospělosti. Když vychovává ovčas laxně dítě, tomu z toho snad zůstane pocit, že to nikam nevede a své dítě pak vychovává jinak. Možná to tak neni doslova, ale princip v tom vidim.
No, de facto by měl stát nějak poskytovat řešení na vše, co se v něm děje. Stát jakožto lidská organizace by měl nést odpovědnost za to, co má a co je jeho. Z toho práva, že tam nikdo povolanější není. Stát je organizace lidí a pro lidi.
V tomhle pohledu neberu stát až tak odlišný od jednotlivých lidí, jestli je vyšší nebo nižší entita, je tu, aby zajistil domluvení se navzájem a řešil dlouhodbé existenční otázky.
Stát musí diktovat i přijímat, tak jako se soustřeďují požadavky pro potřeby všech, co dávat i přijímat.
Až na to, že tohle vše je obecné, na čem se asi shodnem a pak při otázce, zda například ušetřit 10% nebo 20% zdrojů do rezervy nevim, jak to udělat, jak ohodnotit transparentně cizí odpovědnost a vědomosti.
Jak to píšu, tak mne napadlo, že jsem si nevšim u našich politických stran, jak (jaké) formulují dlouhodbé cíle státu a společnosti a jak krátkodobé.
No, de facto by měl stát nějak poskytovat řešení na vše, co se v něm děje.
A to je právě to, na čem se neshodneme. Obranná funkce je jasná, stejně tak diplomatická a antimonopolní, plus ještě nějaký soudní systém. Ale přes to už IMHO ani krok, nebo jen minimálně. Čím více totiž bude taková instituce zasahovat do života jednotlivců v každé drobnosti, tím větší bude pokušení ty jednotlivce ovládat.
I takové vymezení pravidel je to, že stát poskytuje řešení. Nechává volný prostor.
" ... ani krok, nebo jen minimálně", v tom vidim zakopaného psa já, každý má to "minimálně" někde jinde. Jsou nějaká pravidla a ty se mění dle vývoje, okolností. Proto i to "minimální" zasahování by mohlo být proměnlivé.
Lidé se adaptují na prostředí, i na chování státu. Stejně tak stát podle chování lidí, nějakých excesů, upravuje pravidla. Tak, aby nějaké směrování dle obecné vůle či povědomí bylo, za libým cílem. Toť teorie.
A ohledně ovládání ... nespokojený člověk sám se sebou bývá škodolibý apod., "neštěstí bližního potěší", v tomhle by internet a nějaká široká informovanost mohla být brzdou nectěným jevům. I v tom ovládání jedněch druhými, znežívání moci. V tom se promítají lidské slabosti.
Lidé se adaptují na prostředí, i na chování státu.
A je to tu zase. Proč se lidé mají přizpůsobovat státu? Nemělo by to být naopak? (Jinak je mi jasné, co je zde myšleno, leč s tím nesouhlasím.)
Stát i společenství tvoří jednotlivci. Na něčem se většina shodne. Co může zbytek dělat jiného, když se mu to nelíbí? Hledat jiné řešení, vycestovat, zmizet jinam. Lepší řešení mne nenapadá.
A proč o něm mluvíš, o totalitním státu? Já celou dobu, v diskusi, ne ve článku, píšu o tom, co by se mi líbilo, ne o tom, co mne štve.
Řekněme, že by mělo být jasno. Stejně tak bych byl pro jednoduchost, aby se to jasno dobře udržovalo.
Ideální stát bych volil podle toho, co je cílem. Věda, výzkum, zaplnit zem potomstvem?
Dítě potřebuje ochranu, vzory, péči. Rodiče při příchodu dítěte na svět tou starostí obvykle dozrávají ještě víc.
ne-východní Evropa nezná"Nevychodni" Evropa taky zna... (napr. Let them come to Berlin).
Amerika taky pamatuje senátora McCarthyho a hon na čarodějnice.
V diskusi o ekonomice ve Star Treku mne napadlo, že si dovedu představit svět bez peněz, ale ne svět bez osobního vlastnictví jakožto vazby a odpovědnosti. Čekam, že by nějaká virtuální demokracie mohla řešit v principu všechny rozhodnutí, tak, aby zároveň mohli všichni hlasovat a zároveň i slyšeli hlas jiných ve smyslu odborných připomínek. Že by to byla taková přímá demokracie.
Evropský parlament neúspěšně zápasí s Evropskou komisíTo neni pravda - EP nezapasi s EK, ale s Radou EU. Rada EU byl ten organ, ktery oponoval dodatku 138 a s kterym se ted EP dohodl na kompromisnim zneni. A rada EU neni nikdo jiny nez prislusni ministri z vlad jednotlivych clenskych zemi. A je otazka, do jake miry slo o neuspech - EP by mohl odmitnout cely telekomunikacni balicek, ale pak by clenske staty mohly (jako muzou doted) zavest libovolne odpojovani bez soudu. Pokud bude telekomunikacni balicek schvalen v kompromisni dohodnute podobe, pak to take omezi moznost clenskych statu libovolne odpojovat bez soudu (i kdyz mene, nez jak by to omezil puvodni navrh dodatku 138).
To ukáže čas, co je to vlastně výhra.
Tiskni
Sdílej: