plwm je nový, poměrně minimalistický správce oken pro X11. Podporuje dynamické dláždění okny, plochy, pravidla pro okna atd. Zvláštností je, že je napsaný v logickém programovacím jazyce Prolog. Používá implementaci SWI-Prolog.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Sean Heelan se na svém blogu rozepsal o tom, jak pomocí OpenAI o3 nalezl vzdálenou zranitelnost nultého dne CVE-2025-37899 v Linuxu v implementaci SMB.
Jiří Eischmann v příspěvku na svém blogu představuje typy, jak lépe chránit své soukromí na mobilním telefonu: "Asi dnes neexistuje způsob, jak se sledování vyhnout úplně. Minimálně ne způsob, který by byl kompatibilní s tím, jak lidé technologie běžně používají. Soukromí ovšem není binární věc, ale škála. Absolutního soukromí je dnes na Internetu dost dobře nedosažitelné, ale jen posun na škále blíže k němu se počítá. Čím méně dat se o vás posbírá, tím nepřesnější budou vaše profily a tím méně budou zneužitelné proti vám."
Byla vydána nová stabilní verze 25.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Warbler. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Multiplatformní open source spouštěč her Heroic Games Launcher byl vydán v nové stabilní verzi 2.17.0 Franky (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 26 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Klávesnice IBM Enhanced Keyboard, známá také jako Model M, byla poprvé představena v roce 1985, tzn. před 40 lety, s počítači IBM 7531/7532 Industrial Computer a 3161/3163 ASCII Display Station. Výročí připomíná článek na zevrubném sběratelském webu Admiral Shark's Keyboards. Rozložení kláves IBM Enhanced Keyboard se stalo průmyslovým standardem.
Vyšlo Pharo 13 s vylepšenou podporou HiDPI či objektovým Transcriptem. Pharo je programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností.
Java má dnes 30. narozeniny. Veřejnosti byla představena 23. května 1995.
To jen že mi je blbě. Dějou se věci, který vidim směřovat do svázání společnosti, médií, světa, do pout, do možná neviditelného chomoutu. Napadá mne, že možná to někdo myslí dobře, protože věří, že to tak bude lepší. Mně přijde, že tohle se nedá ukočírovat, moc, která tu je k dispozici, s informacemi sebranými všude a možnostmi a pravomocemi, které má Moc k dispozici, to k dobrému pro většinu lidí nepovede.
Prostě kdyby šlo nechat ty, co teď hlasují pro omezování a odpojování, ať si vychutnají, co to bude znamenat, že to považuju za další ukrojený kousek salámu, za spoutávání internetu, že by se k sobě sami nehlásili.
Pěkný příspěvek, dík.
Regulace je špatná...
V čem je dobrá?
...stát je špatný...
Bohužel se zdá, že ano.
...ideály a morálka jsou dobré jen když zvyšují DPH.
Ideály a morálka jsou z určitého úhlu pohledu to největší možné svinstvo... Ale jak mohou zvyšovat DPH?!
Stát by měl jako vrchní mocenská organizace na daném území definovat podmínky existence. Vedení státu by mělo podle tohoto pak jednat, v naší době se má za to, že většina má větší právo, ocaď pocaď. Stát by měl zamezit extrémům a přispívat k dlouhodobě stabilnímu stavu.
Rozdíl ve funkci státu a skupiny lidí vidím právě v tom, že supina lidí je více vázána svým společným zájmem, který ji popisuje i svazuje.
Stát by měl jako vrchní mocenská organizace na daném území definovat podmínky existence.
Čí existence? I jiných druhů organismů? Z jakého (morálního) práva?
Rozdíl ve funkci státu a skupiny lidí vidím právě v tom, že supina lidí je více vázána svým společným zájmem, který ji popisuje i svazuje.
Copak stát není skupinou lidí, resp. institucí, kterou si skupina lidí zřídí pro pohodlnější udržování svých zájmů?
Soudím, že stát by neměl být nějakou vyšší entitou stojící _nad_ lidmi, nýbrž institucí podřízenou lidem -- nikoliv požadavky diktující, ale přijímající.
Čí existence? I jiných druhů organismů? Z jakého (morálního) práva?Jiných druhů doufám ne! Já prohlašuji, že patřím k jinému druhu. Mám vytvořenu reprodukční barieru, s ovčany se nekřížím! Takže podle nejběžnější definice jsem jiný druh :)
Kyknosi, na Celestinském proroctví se mi líbilo zobrazení toho, že "kladní" rodiče mají "záporné" děti, působí na ně nějak a rovnováha je jinde. Děti si pamatují, co se jim nelíbilo a třeba se ani nenaučí chovat jinak v dospělosti. Když vychovává ovčas laxně dítě, tomu z toho snad zůstane pocit, že to nikam nevede a své dítě pak vychovává jinak. Možná to tak neni doslova, ale princip v tom vidim.
No, de facto by měl stát nějak poskytovat řešení na vše, co se v něm děje. Stát jakožto lidská organizace by měl nést odpovědnost za to, co má a co je jeho. Z toho práva, že tam nikdo povolanější není. Stát je organizace lidí a pro lidi.
V tomhle pohledu neberu stát až tak odlišný od jednotlivých lidí, jestli je vyšší nebo nižší entita, je tu, aby zajistil domluvení se navzájem a řešil dlouhodbé existenční otázky.
Stát musí diktovat i přijímat, tak jako se soustřeďují požadavky pro potřeby všech, co dávat i přijímat.
Až na to, že tohle vše je obecné, na čem se asi shodnem a pak při otázce, zda například ušetřit 10% nebo 20% zdrojů do rezervy nevim, jak to udělat, jak ohodnotit transparentně cizí odpovědnost a vědomosti.
Jak to píšu, tak mne napadlo, že jsem si nevšim u našich politických stran, jak (jaké) formulují dlouhodbé cíle státu a společnosti a jak krátkodobé.
No, de facto by měl stát nějak poskytovat řešení na vše, co se v něm děje.
A to je právě to, na čem se neshodneme. Obranná funkce je jasná, stejně tak diplomatická a antimonopolní, plus ještě nějaký soudní systém. Ale přes to už IMHO ani krok, nebo jen minimálně. Čím více totiž bude taková instituce zasahovat do života jednotlivců v každé drobnosti, tím větší bude pokušení ty jednotlivce ovládat.
I takové vymezení pravidel je to, že stát poskytuje řešení. Nechává volný prostor.
" ... ani krok, nebo jen minimálně", v tom vidim zakopaného psa já, každý má to "minimálně" někde jinde. Jsou nějaká pravidla a ty se mění dle vývoje, okolností. Proto i to "minimální" zasahování by mohlo být proměnlivé.
Lidé se adaptují na prostředí, i na chování státu. Stejně tak stát podle chování lidí, nějakých excesů, upravuje pravidla. Tak, aby nějaké směrování dle obecné vůle či povědomí bylo, za libým cílem. Toť teorie.
A ohledně ovládání ... nespokojený člověk sám se sebou bývá škodolibý apod., "neštěstí bližního potěší", v tomhle by internet a nějaká široká informovanost mohla být brzdou nectěným jevům. I v tom ovládání jedněch druhými, znežívání moci. V tom se promítají lidské slabosti.
Lidé se adaptují na prostředí, i na chování státu.
A je to tu zase. Proč se lidé mají přizpůsobovat státu? Nemělo by to být naopak? (Jinak je mi jasné, co je zde myšleno, leč s tím nesouhlasím.)
Stát i společenství tvoří jednotlivci. Na něčem se většina shodne. Co může zbytek dělat jiného, když se mu to nelíbí? Hledat jiné řešení, vycestovat, zmizet jinam. Lepší řešení mne nenapadá.
A proč o něm mluvíš, o totalitním státu? Já celou dobu, v diskusi, ne ve článku, píšu o tom, co by se mi líbilo, ne o tom, co mne štve.
Řekněme, že by mělo být jasno. Stejně tak bych byl pro jednoduchost, aby se to jasno dobře udržovalo.
Ideální stát bych volil podle toho, co je cílem. Věda, výzkum, zaplnit zem potomstvem?
Dítě potřebuje ochranu, vzory, péči. Rodiče při příchodu dítěte na svět tou starostí obvykle dozrávají ještě víc.
ne-východní Evropa nezná"Nevychodni" Evropa taky zna... (napr. Let them come to Berlin).
Amerika taky pamatuje senátora McCarthyho a hon na čarodějnice.
V diskusi o ekonomice ve Star Treku mne napadlo, že si dovedu představit svět bez peněz, ale ne svět bez osobního vlastnictví jakožto vazby a odpovědnosti. Čekam, že by nějaká virtuální demokracie mohla řešit v principu všechny rozhodnutí, tak, aby zároveň mohli všichni hlasovat a zároveň i slyšeli hlas jiných ve smyslu odborných připomínek. Že by to byla taková přímá demokracie.
Evropský parlament neúspěšně zápasí s Evropskou komisíTo neni pravda - EP nezapasi s EK, ale s Radou EU. Rada EU byl ten organ, ktery oponoval dodatku 138 a s kterym se ted EP dohodl na kompromisnim zneni. A rada EU neni nikdo jiny nez prislusni ministri z vlad jednotlivych clenskych zemi. A je otazka, do jake miry slo o neuspech - EP by mohl odmitnout cely telekomunikacni balicek, ale pak by clenske staty mohly (jako muzou doted) zavest libovolne odpojovani bez soudu. Pokud bude telekomunikacni balicek schvalen v kompromisni dohodnute podobe, pak to take omezi moznost clenskych statu libovolne odpojovat bez soudu (i kdyz mene, nez jak by to omezil puvodni navrh dodatku 138).
To ukáže čas, co je to vlastně výhra.
Tiskni
Sdílej: