Doteky nebes

8.2.2009 22:30 | Přečteno: 1471× | MeaningOfLife

Všichni jsme nějak od dětství poznamenáni výchovou a okolím. Potkáváme Sluníčka a dokud jsou na světě, je vše v pořádku ... a když už nejsou, najednou jsou ještě bližší.

Jak si vybavuju, nebyl jsem sám, komu učaroval vtip, půvab a kouzlo jiné reality V souvislosti s Leontýnkou se mi vybavila i Jana Nováková a Fantom Morrisvillu, vystupuje tam dost inteligentně a pěkně. Další milou osobu je pro mne slavíkovská Jitka Zelenohorská v Zločinu v šantánu, taktéž díky společnosti divadla Semafor.

Jmenované za to, co jim přičítám, dobrou zábavu, inteligenci, jiskru do života, mám někde hluboko schované. Spousta střípků, dílků mozaiky, se dotýká života a občas vyplavou na světlo. Čas od času zjistím, kdo mne uměl naladit a vzpomínám, zastavuju se.

Kdy naposled jste se zastavili vy a pozorovali svou mozaiku?

       

Komentáře

[Darth Phantom]

Kdy naposled jste se zastavili vy a pozorovali svou mozaiku?

To nevim, na mozaiku dlabu. Ale zastavil jsem se, když jsem se dočetl, že umřela Dana Vávrová. To mě bylo skutečně líto. Leontýnka se svými dunky žalky...

[=^..^= AmigaPower®]

...a co já? (tak to pokračovalo, né?)

[Darth Phantom]

Jó, tak to pokračovalo. 41 let jí bylo. To je jediná jistota na světě, která každého čeká. Ale nevim, o čem dál diskutovat v tomhle pohřebním blogu.

[vencour]

A co třeba: my tu drbem, sedíme a život utíká. Je tolik věcí, záležitostí, co nestíháme. Spousta drobností, kterých si všimneme až pozdějš. Někdo si Sluníček nevšimne úmyslně, aby je třeba nevyplašil Nikdy není pozdě si všimnout ... jak kdo chce Pocity zůstanou, i když slova nejsou

Hm, pohřební blog ... to se sem nehodí, takové označení, spíš památeční a vzpomínkový.

[kralyk z abclinuxu]

Je tolik věcí, záležitostí, co nestíháme. Spousta drobností, kterých si všimneme až pozdějš. Někdo si Sluníček nevšimne úmyslně, aby je třeba nevyplašil Nikdy není pozdě si všimnout ... jak kdo chce Pocity zůstanou, i když slova nejsou

To mi připomnělo tamtu písničku od united flavour: It's our nature, always running late. Before you know it, you’ve sealed your fate.

Každopádně... možná bys měl psát nějaký básně, jak to tu čtu, imho by ti to šlo
(sorry možná jsem na nostalgii moc mladej...)

[vencour]

Dík za milé slovo. Mne toho taky napadá dost, jako první reakce je od Floydů

Every year is getting shorter, never seem to find the time
Plans that either come to naught or half a page of scribbled lines
Hanging on in quiet desperation is the english way
The time is gone, the song is over, thought Id something more to say

na to básnění zase něco od mého oblíbence:

Lidská bytost by měla být schopná vyměnit plenku, naplánovat invazi, porazit prase, velet lodi, vyprojektovat stavbu, napsat sonet, vyrovnat účty, postavit zeď, napravit kost, zpříjemnit umírání, udržovat pořádek, plnit rozkazy, udílet rozkazy, spolupracovat, jednat sám, řešit rovnice, analyzovat nové problémy, vykydat hnůj, naprogramovat computer, uvařit chutné jídlo, zdatně bojovat, statečně zemřít. Specializace je pro hmyz.

A jelikož na rozdíl od Lazara Longa tu nebudu věčně, tak se musim té specializaci přece jen přibližovat a řešit spíše to, co mne bude živit.