Byla vydána verze 0.5.20 open source správce počítačových her na Linuxu Lutris (Wikipedie). Přehled novinek v oznámení na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Peter Steinberger, autor open source AI asistenta OpenClaw, nastupuje do OpenAI. OpenClaw bude převeden pod nadaci a zůstane otevřený a nezávislý.
Společnost Backblaze zveřejnila statistiky spolehlivosti pevných disků používaných ve svých datových centrech za rok 2025. Ke konci roku 2025 vlastnila 349 462 pevných disků. Průměrná AFR (Annualized Failure Rate), tj. pravděpodobnost, že disk během roku selže, byla 1,36 %. V roce 2024 to bylo 1,57 %. V roce 2023 to bylo 1,70 %. V roce 2022 to bylo 1,37 %.
Nástroj sql-tap je proxy mezi aplikací a databází, které zachytává všechny SQL dotazy a zobrazuje je v terminálovém rozhraní. Zde lze téměř v reálném čase zkoumat dotazy, sledovat transakce a spouštět SQL příkaz EXPLAIN. Podporované databázové systémy jsou pouze PostgreSQL a MySQL. Zdrojový kód je dostupný na GitHubu, pod licencí MIT.
Byla vydána nová verze 9.2 textového editoru Vim (Vi IMproved). Přináší vylepšené doplňování, podporu schránky ve Waylandu, podporu XDG Base Directory (konfigurace v $HOME/.config/vim), vylepšené Vim9 skriptování nebo lepší zvýrazňování změn. Vim zůstává charityware. Nadále vybízí k podpoře dětí v Ugandě. Z důvodu úmrtí autora Vimu Brama Moolenaara a ukončení činnosti jím založené charitativní organizace ICCF Holland projekt Vim navázal spolupráci s charitativní organizaci Kuwasha.
Byl představen editor MonoSketch, webová aplikace pro tvorbu diagramů, technických nákresů, flowchartů a různých dalších vizualizací, to vše jenom z ASCII znaků. Všechny operace běží pouze v prohlížeči uživatele a neprobíhá tedy žádné nahrávání dat na server. Zdrojový kód aplikace (drtivá většina Kotlin, žádné C#) je dostupný na GitHubu pod licencí Apache 2.0.
Byla vydána nová verze 3.7.0 multiplatformního svobodného frameworku pro zpracování obrazu G'MIC (GREYC's Magic for Image Computing, Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy nových filtrů na PIXLS.US.
Všem na AbcLinuxu vše nejlepší k Valentýnu aneb Dni lásky ke svobodnému softwaru (I love Free Software Day, Mastodon, 𝕏).
Eric Migicovsky představil Pebble Emulator, tj. emulátor hodinek Pebble (PebbleOS) běžící ve webovém prohlížeči. Za 6 hodin jej napsal Claude Code. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Byla vydána nová verze 3.41 frameworku Flutter (Wikipedie) pro vývoj mobilních, webových i desktopových aplikací a nová verze 3.11 souvisejícího programovacího jazyka Dart (Wikipedie).
(to jsou pro změnu Pelíšky)
Na "1 a 1 je kolik" se má zřejmě odpovídat "jak kdy".Tak to ne. Tady argumentujete otázkou, která nemá nejasnou interpretaci. To ale pro tu hvězdu neplatí, tam je zcela očekávatelné, že otázka na nejbližší hvězdu bude interpretována jako "od naší sluneční soustavy". Tj. souhlas s #11, Proxima Centauri není špatně - pokud to jako odpověď neuznáte, chytračíte s otázkou (a učíte děti dělat to samé.)
Na "1 a 1 je kolik" se má zřejmě odpovídat "jak kdy".Ano, protože zatímco v decimální soustavě je výsledek roven 2, v binární je to 10.
Ano, protože zatímco v decimální soustavě je výsledek roven 2, v binární je to 10.V binární to taky může být 1, v závislosti na tom jak definuješ ‚a‘.
To síce áno, ale ak sa myslí aritmetický súčet, tak je to v každej sústave "dva" (slovom v češtine/slovenčine), líši sa len zápis.Myslel jsem že celá tahle diskuze je tak nějak ve znamení „záleží na kotextu“. Že by se mělo jednat o aritmetický součet není nikde specifikováno, to sis tam domyslel sám.
Na "1 a 1 je kolik" se má zřejmě odpovídat "jak kdy".Giboni, kteří cpou dětem do hlaviček, že existuje jediná správná odpověď ("Ta moje") by neměli mít přístup k dětem. Vykastrovat, děti odebrat.
Navíc je rozdíl ptát se na "nejbližší planeta" a "nejbližší oběžná dráha".
Určitě je to rozdíl? Pokud na otázku na nejbližší hvězdu očekáváte odpověď "Slunce", nebylo by u otázky na nejbližší planetu logické očekávat odpověď "Země"?
Výše je uvedeno na videu, že občas může být Zemi blíže Mars než Venuše. I když podle oběžné dráhy je pořád bližší oběžná dráha Země okolo Slunce k oběžné dráze Venuše než Marsu.Tak bud se ptam na nejaky konkretni okamzik a bude to zalezet na pozici planet v tom okamziku, nebo mluvim obecne o obeznych drahach... Lidsky jazyk je nejednoznacny a abychom spolu mohli rozumne komunikovat tak mozek vzdy vybere nejvice pravdepodobny vyklad a malo pravdepodobne moznosti odfiltruje. A i kdyz to tak treba na prvni pohled nevypada, tak tohle je naprosto esencialni soucast lidske inteligence. Kdyz se nekoho zeptam ktera planeta je nam nejblizsi, a nedodam tam "prave ted" nebo "v utery 18:00:53.41", tak jeho mozek zcela spravne tyhle moznosti odfiltruje. Zrovna tak odfiltruje odpoved "Zeme" protoze informace "nejblizsi planeta k zemi je zeme" je sice asi technicky spravna ale krome slovickareni neni uzitecna
Zkuste si představit, že se někde bavíte a občas na něco odpovíte, to taky nehledáte nějaký bejkárny, nebo jo?No zkuste si představit, že někdo nad otázkou i přemýšlí, než na ni odpoví. Já nehledám nějaké díry v otázkách, ale ambivalentní otázky mě otravují, hlavně když má tazatel mentalitu jE To PřEcE tAk JAk jSEM mYsLEl. Mně třeba Proxima Centauri naskočí jako první, složitější odpověď nehledám, jak píšete.
), občas hraje hloupého, aby z dotazovaného vytáhl víc. A objevil jsem tím Martina Mojžiša.
Tiskni
Sdílej: