Byla vydána verze 26.1 aneb čtvrtletní aktualizace open source počítačového planetária Stellarium (Wikipedie, GitHub). Vyzkoušet lze webovou verzi Stellaria na Stellarium Web.
VOID (Video Object and Interaction Deletion) je nový open-source VLM model pro editaci videa, který dokáže z videí odstraňovat objekty včetně všech jejich fyzikálních interakcí v rámci scény (pády, kolize, stíny...) pomocí quadmaskingu (čtyřhodnotová maska, která člení pixely scény do čtyř kategorií: objekt určený k odstranění, překrývající se oblasti, objektem ovlivněné oblasti a pozadí scény) a dvoufázového inpaintingu. Za projektem stojí výzkumníci ze společnosti Netflix.
Design (GitHub) je 2D CAD pro GNOME. Instalovat lze i z Flathubu. Běží také ve webovém prohlížeči.
Příspěvek na blogu herního enginu Godot představuje aplikaci Xogot přinášející Godot na iPad a iPhone. Instalovat lze z App Storu. Za Xogotem stojí Miguel de Icaza (GitHub) a společnost Xibbon.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za březen (YouTube).
ESP-IDF (Espressif IoT Development Framework), tj. oficiální vývojový framework pro vývoj aplikací na mikrokontrolérech řady ESP32, byl vydán v nové verzi 6.0. Detaily na portálu pro vývojáře.
DeepMind (Alphabet) představila novou verzi svého multimodálního modelu, Gemma 4. Modely jsou volně k dispozici (Ollama, Hugging Face a další) ve velikostech 5-31 miliard parametrů, s kontextovým oknem 128k až 256k a v dense i MoE variantách. Modely zvládají text, obrázky a u menších verzí i audio. Modely jsou optimalizované pro běh na desktopových GPU i mobilních zařízeních, váhy všech těchto modelů jsou uvolněny pod licencí Apache 2.0. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 3. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Průkopnická firma FingerWorks kolem roku 2000 vyvinula vícedotykové trackpady s gesty a klávesnice jako TouchStream LP. V roce 2005 ji koupil Apple, výrobu těchto produktů ukončil a dotykové technologie využil při vývoji iPhone. Multiplatformní projekt Apple Magic TouchstreamLP nyní implementuje funkcionalitu TouchStream LP na současném Apple Magic Trackpad, resp. jejich dvojici. Diskuze k vydání probíhá na Redditu.
Byla vydána nová verze 10.3 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Přináší řadu bezpečnostních oprav, vylepšení funkcí a oprav chyb.
(to jsou pro změnu Pelíšky)
Na "1 a 1 je kolik" se má zřejmě odpovídat "jak kdy".Tak to ne. Tady argumentujete otázkou, která nemá nejasnou interpretaci. To ale pro tu hvězdu neplatí, tam je zcela očekávatelné, že otázka na nejbližší hvězdu bude interpretována jako "od naší sluneční soustavy". Tj. souhlas s #11, Proxima Centauri není špatně - pokud to jako odpověď neuznáte, chytračíte s otázkou (a učíte děti dělat to samé.)
Na "1 a 1 je kolik" se má zřejmě odpovídat "jak kdy".Ano, protože zatímco v decimální soustavě je výsledek roven 2, v binární je to 10.
Ano, protože zatímco v decimální soustavě je výsledek roven 2, v binární je to 10.V binární to taky může být 1, v závislosti na tom jak definuješ ‚a‘.
To síce áno, ale ak sa myslí aritmetický súčet, tak je to v každej sústave "dva" (slovom v češtine/slovenčine), líši sa len zápis.Myslel jsem že celá tahle diskuze je tak nějak ve znamení „záleží na kotextu“. Že by se mělo jednat o aritmetický součet není nikde specifikováno, to sis tam domyslel sám.
Na "1 a 1 je kolik" se má zřejmě odpovídat "jak kdy".Giboni, kteří cpou dětem do hlaviček, že existuje jediná správná odpověď ("Ta moje") by neměli mít přístup k dětem. Vykastrovat, děti odebrat.
Navíc je rozdíl ptát se na "nejbližší planeta" a "nejbližší oběžná dráha".
Určitě je to rozdíl? Pokud na otázku na nejbližší hvězdu očekáváte odpověď "Slunce", nebylo by u otázky na nejbližší planetu logické očekávat odpověď "Země"?
Výše je uvedeno na videu, že občas může být Zemi blíže Mars než Venuše. I když podle oběžné dráhy je pořád bližší oběžná dráha Země okolo Slunce k oběžné dráze Venuše než Marsu.Tak bud se ptam na nejaky konkretni okamzik a bude to zalezet na pozici planet v tom okamziku, nebo mluvim obecne o obeznych drahach... Lidsky jazyk je nejednoznacny a abychom spolu mohli rozumne komunikovat tak mozek vzdy vybere nejvice pravdepodobny vyklad a malo pravdepodobne moznosti odfiltruje. A i kdyz to tak treba na prvni pohled nevypada, tak tohle je naprosto esencialni soucast lidske inteligence. Kdyz se nekoho zeptam ktera planeta je nam nejblizsi, a nedodam tam "prave ted" nebo "v utery 18:00:53.41", tak jeho mozek zcela spravne tyhle moznosti odfiltruje. Zrovna tak odfiltruje odpoved "Zeme" protoze informace "nejblizsi planeta k zemi je zeme" je sice asi technicky spravna ale krome slovickareni neni uzitecna
Zkuste si představit, že se někde bavíte a občas na něco odpovíte, to taky nehledáte nějaký bejkárny, nebo jo?No zkuste si představit, že někdo nad otázkou i přemýšlí, než na ni odpoví. Já nehledám nějaké díry v otázkách, ale ambivalentní otázky mě otravují, hlavně když má tazatel mentalitu jE To PřEcE tAk JAk jSEM mYsLEl. Mně třeba Proxima Centauri naskočí jako první, složitější odpověď nehledám, jak píšete.
), občas hraje hloupého, aby z dotazovaného vytáhl víc. A objevil jsem tím Martina Mojžiša.
Tiskni
Sdílej: