Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
Mě jde o to že když už něco takoveho v KDEčkách je tak proč by to němohlo umět něco víc? Proč mít třebas 40 aplikací na rozdělování disků když by stačil jeden... Třebas SUSE to řeší tak že vám dá odkaz v ovládacím centru na rozdělování disků a pak myslím že zpustí vlastní aplikaci, ale nechapu proč by se to nemohlo zakomponovat. Kdo Ovladací centrum nepoužívá používat ho nebude ani nadále, a klikajícím borcům by se ovládání systému začalo dostávat do jednoho místa.
Samozřejmě že Distribuce dělají své zvlášť oddělené ovládací centra, zřejmě kuli tomu, aby pseudo admin (F.U.) byl v obraze i když změní WM z KDE do Gnome a naopak.
Osobně bych přivítak kdyby i Gnome šlo směrem vlastních fičurek na nastavování třebas harddisků...
Jiná je už moje první otázka, která volá po synchronizaci. Nedokážu si dost dobře představit že nědko udělela uplně obecnou fičurku na synchronizaci třebas Kontactu a zároveň i jiných organizérů. Jinak tohleto by měli mít na starosti opravdu vlastní WM. Obecné udělátko si dokážu představit u souborových hovadinek.
Třebas SUSE to řeší tak že vám dá odkaz v ovládacím centru na rozdělování disků a pak myslím že zpustí vlastní aplikaci
Vzhledem k tomu, že je příslušná větev menu nadepsána moduly YaSTu, řekl bych, že je to celkem jasné… :-)
P.S.: spustí…
)))
Tiskni
Sdílej: