Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Větrné elektrárny na severu (u moře) mají poměrně stabilní výkon.Jestli je stabilita nemecke obnovitelne energetiky zavisla na stalem morskem vetru, tak zacinaji atomove bloky davat smysl, nezda se ti?
podle toho jak mraky přešlytohle je argumentace hodna blesku a ne technickeho portalu jako abc linuxu.
odkud fouká větérekvitr fouka vzdy od more
Ta na svém webu nabízí deset různých elektráren v Německu, uhelných i plynových, které jsou na prodej - celé, nebo po částech.
Doporučuji blog Petra NejedléhoZ blogu pana Nejdleho je nad slunce jedno jasne: pan Nejedly je fanda atomove energetiky Nestrany nazor to v zadnem pripade neni.
A když fouká a svítí, tak se elektřiny prostě zbavit nějak musíš. Vypínání se neprovádí (sám nevím proč, u větrníku by to neměl být problém). Takže když je jí moc, prodává se někdy i za mínus ...
V takovém prostě se prostě velká investiční akce typu Temelín nevyplatí. Bohužel.
Ale jelikož se může stát, že nebude v noci foukat, tak musíme mít v podstatě ten samý výkon v uhelné nebo plynové elektrárně. A ta musí být připravená najet poměrně hodně rychle.
Takže místo jednoho Temelína za 200-300 miliard se staví větrný park za ty samé peníze, ale s polovičním výkonem (už si nejsem jistý, jestli poloviční instalovaný, nebo reálný. Možná to byl dokonce čtvrtinový výkon - poloviční instalovaný s 40% výtěžností). A k tomu pár uhelek jen tak pro jistotu ... Je to prostě na hlavu postavené. Nejenom finančně, ale i ekologicky.
Vypínání se neprovádí (sám nevím proč, u větrníku by to neměl být problém).Minimálně v Čechách se vypíná docela běžně. Byl jsem se párkrát kouknout na větrných farmách, kde jsou třeba 4 větrníky, ze kterých se většinu doby točí jeden. Tyhle větrníky si navíc můžeš regulovat jak chceš, takže teoreticky by neměl být problém vyrábět tím přesně tolik, kolik právě potřebuješ (samozřejmě v době kdy fouká). To že se to neprovádí v Německu (pokud se to tedy neprovádí, nic o tom nevím) bude imho souviset s tím, že to můžou protáhnout přes rozvodnou síť do jiných zemí a vydělat na tom.
Vypínání se neprovádí (sám nevím proč, u větrníku by to neměl být problém). Takže když je jí moc, prodává se někdy i za mínus ...Pokud si to dobře pamatuju, je to pouze z toho důvodu, že si to tak nějací zákonodárci (s nulovou znalostí problematiky) vymysleli, jediná vyjímka, kdy mohou být větrné elekrárny vypnuty, je v okamžiku bezprostřední hrozby rozpadu energetické soustavy (tj. "za minutu dvanáct"). Osobně by mě zajímalo, co budou Němci dělat, až poských a českých hranicích budou postavené regulační transformátory s řízeným posuvem fáze, které budou schopné omezit přetoky a tudíž bude uregulovaní špiček čistě na německých bedrech ...
Kde se to dá koupit a a za kolik?
). Ale teď už to vypadá že už to zůstane narvalo tam kde je to teď.
Tiskni
Sdílej: