Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Tiskni
Sdílej:
Větrné elektrárny na severu (u moře) mají poměrně stabilní výkon.Jestli je stabilita nemecke obnovitelne energetiky zavisla na stalem morskem vetru, tak zacinaji atomove bloky davat smysl, nezda se ti?
podle toho jak mraky přešlytohle je argumentace hodna blesku a ne technickeho portalu jako abc linuxu.
odkud fouká větérekvitr fouka vzdy od more
Ta na svém webu nabízí deset různých elektráren v Německu, uhelných i plynových, které jsou na prodej - celé, nebo po částech.
Doporučuji blog Petra NejedléhoZ blogu pana Nejdleho je nad slunce jedno jasne: pan Nejedly je fanda atomove energetiky Nestrany nazor to v zadnem pripade neni.
A když fouká a svítí, tak se elektřiny prostě zbavit nějak musíš. Vypínání se neprovádí (sám nevím proč, u větrníku by to neměl být problém). Takže když je jí moc, prodává se někdy i za mínus ...
V takovém prostě se prostě velká investiční akce typu Temelín nevyplatí. Bohužel.
Ale jelikož se může stát, že nebude v noci foukat, tak musíme mít v podstatě ten samý výkon v uhelné nebo plynové elektrárně. A ta musí být připravená najet poměrně hodně rychle.
Takže místo jednoho Temelína za 200-300 miliard se staví větrný park za ty samé peníze, ale s polovičním výkonem (už si nejsem jistý, jestli poloviční instalovaný, nebo reálný. Možná to byl dokonce čtvrtinový výkon - poloviční instalovaný s 40% výtěžností). A k tomu pár uhelek jen tak pro jistotu ... Je to prostě na hlavu postavené. Nejenom finančně, ale i ekologicky.
Vypínání se neprovádí (sám nevím proč, u větrníku by to neměl být problém).Minimálně v Čechách se vypíná docela běžně. Byl jsem se párkrát kouknout na větrných farmách, kde jsou třeba 4 větrníky, ze kterých se většinu doby točí jeden. Tyhle větrníky si navíc můžeš regulovat jak chceš, takže teoreticky by neměl být problém vyrábět tím přesně tolik, kolik právě potřebuješ (samozřejmě v době kdy fouká). To že se to neprovádí v Německu (pokud se to tedy neprovádí, nic o tom nevím) bude imho souviset s tím, že to můžou protáhnout přes rozvodnou síť do jiných zemí a vydělat na tom.
Vypínání se neprovádí (sám nevím proč, u větrníku by to neměl být problém). Takže když je jí moc, prodává se někdy i za mínus ...Pokud si to dobře pamatuju, je to pouze z toho důvodu, že si to tak nějací zákonodárci (s nulovou znalostí problematiky) vymysleli, jediná vyjímka, kdy mohou být větrné elekrárny vypnuty, je v okamžiku bezprostřední hrozby rozpadu energetické soustavy (tj. "za minutu dvanáct"). Osobně by mě zajímalo, co budou Němci dělat, až poských a českých hranicích budou postavené regulační transformátory s řízeným posuvem fáze, které budou schopné omezit přetoky a tudíž bude uregulovaní špiček čistě na německých bedrech ...
Kde se to dá koupit a a za kolik?
). Ale teď už to vypadá že už to zůstane narvalo tam kde je to teď.