V pátek 6. a sobotu 7. března proběhl v pražském sídle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Hackathon veřejné správy 7.1. Publikovány byly vytvořené aplikace. V kategorii projektů rozvíjených z krajského kola zvítězil tým „Mackokládi“. Čtyři středoškoláci ze Dvora Králové uspěli s aplikací KompaZ. Jde o digitálního průvodce, který pomůže s rychlou a srozumitelnou orientací v životních i krizových situacích „krok za krokem“. Aplikace
… více »QGIS, svobodný desktopový GIS, byl vydán v nové hlavní verzi 4.0. Změny zahrnují několik nových analytických a editačních funkcí, rozšíření podpory 3D, více možností úprav uživatelského rozhraní či mnoho dalších zlepšení použitelnosti. Řada 3.44 má aktualizace plánovány do září.
Dan Blanchard vydal knihovnu pro Python chardet v nové verzi 7.0.0. S novou verzí byla knihovna přelicencována z LGPL na MIT. Souhlasili s tím všichni přispěvatelé? Dan Blanchard souhlasy vůbec neřešil. Zaúkoloval umělou inteligenci (Claude), aby knihovnu zcela přepsala a výslovně jí nařídil, aby nepoužila žádný LGPL kód. Dan Blanchard tvrdí, že se jedná o clean room design. Protistrana argumentuje, že umělá inteligence byla trénována
… více »Andy Nguyen si na svou herní konzoli PlayStation 5 (PS5) pomocí exploitu Byepervisor nainstaloval Linux (Ubuntu). V Linuxu si spustil Steam a PS5 tak proměnil v Steam Machine. Na PS5 může hrát hry, které jsou vydané pouze pro PC a jsou na Steamu [Tom's Hardware].
Správce sbírky fotografií digiKam byl vydán ve verzi 9.0.0. Jedná se o větší vydání provázené aktualizacemi knihoven. Mnoho dílčích změn se vedle oprav chyb týká uživatelského rozhraní, mj. editace metadat.
Byla vydána verze 2026 distribuce programu pro počítačovou sazbu TeX s názvem TeX Live (Wikipedie). Přehled novinek v oficiální dokumentaci.
Jihokorejská Národní daňová služba (NTS) zabavila kryptoměnu Pre-retogeum (PRTG) v hodnotě 5,6 milionu dolarů. Pochlubila se v tiskové zprávě, do které vložila fotografii zabavených USB flash disků s kryptoměnovými peněženkami spolu se souvisejícími ručně napsanými mnemotechnickými obnovovacími frázemi. Krátce na to byla kryptoměna v hodnotě 4,8 milionu dolarů odcizena. O několik hodin ale vrácena, jelikož PRTG je extrémně nelikvidní, s denním objemem obchodování kolem 332 dolarů a zalistováním na jediné burze, MEXC [Bitcoin.com].
Komunita kolem Linuxu From Scratch (LFS) vydala nové verze knih s návody na instalaci vlastního linuxového systému ze zdrojových kódů Linux From Scratch 13.0 a Beyond Linux From Scratch 13.0. Pouze se systemd.
Byla vydána nová stabilní major verze 25.12 linuxové distribuce primárně určené pro routery a vestavěné systémy OpenWrt (Wikipedie). Jedná se o nástupce předchozí major verze 24.10. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Podporováno je více než 2200 zařízení.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za únor (YouTube). Odstraněn byl veškerý kód napsaný ve Swiftu. JavaScriptový engine LibJS byl reimplementován v Rustu.
mno tak nevim, ale myslim ze ty problemy s fontama se daji vyresit tak, ze si proste v Preferences, nebo v cem, zmenis typ fontu na jinyMám (tedy měl jsem) tam anglický systém 10.3 (nevím, zda v počeštěné verzi je to lepší) a ne. Nepomáhá. Eventuelně najdu font, který by šel, ale to obvykle není ten, který bych chtěl. Hlavně v těch NeoOffice - já bych se bez toho obešel, jenže občas musím v těchto formátech komunikovat a není únosné, aby mi počítačem prošel soubor k někomu dalšímu a byly tam "zkažené" znaky (a písmo musí obvykle zůstat ve fontu Times New Roman, nebo jak se to jmenuje). Přitom OO.o v Linuxu s tím problém už dlouho nemá.
Znám osobně pár lidí co si koupilo iBook/PowerBook (nebo jak se to jmenuje) a taktéž přešli na Linux. A to z toho důvodu, že MacOS X je sice hezký a přívětivý, ale jen pokud člověk ten systém používá přesně tak jak Apple píská (jak si Apple představuje, že by ho používat měl). Jakmile si chce člověk ten systém upravit k obrazu svému a pracovat v něm jiným způsobem (způsobem který vyhovuje _jemu_), těžce narazí. V tomhle má Linux oproti MacOS X obrovitánskou výhodu. Sám sem si měl možnost MacOS X vyzkoušet a musím to potvrdit...
Bude to chtít pohledat opravdu hodně hezký téma...
Ovšem skok z MacOS -> fvwm, to je opravdu velká změnaJeště ho tam nemám (spuštěné), zatím zkouším XFce a vypadá to, že půjde dokonfigurovat do stravitelného stavu. Jinak já 60% času trávím u FVWM nastaveného hodně klasicky, takže si eventuelně zvyknu rychleBude to chtít pohledat opravdu hodně hezký téma...
jen mě překvapilo, že v grafice Mac OS nejsou virtuální plochy. To maj všechny ty velký a průhledný ikony a okraje na jedný ploše?Ano: F9 zobrazí zmenšené všechny aplikace, F10 jen okna patřící právě aktivní aplikaci, F11 zobrazí prázdnou plochu. Vypadá to moc hezky, ale při mých (v průměru) 20 otevřených oknech je to trochu nepoužitelné... Ten Dock s ikonami (co bývá dole) se dá zmenšit, skývat (nemusí tedy zavazet), funguje i pro přepínání aplikací jako taskbar...
.
Pravda, občas mě samotného překvapí, co po několika dnech (týdnech), najdu třeba na osmé ploše
.
Jednoduše jsem si zvykl nevypínat programy, což je nejen velice efektivní, ale taky si rozděluju po plochách (zatím jen 9), programy podle práce (vývoj webu, programování, média, terminály připojené přes ssh na servery atd).
). to bude asi tim
. apple ma neco do sebe, ale pro strouraly to holt nejni. a ty se , asi stejne jako vetsina zdejsiho osazenstva, stouras rad pod povrchem
na neooffice 2 si kromě pomalosti stěžovat nemůžu
a více ploch mi nechybí, běžně funguju na pěti šesti aplikacích, každá několik oken (aplikace jsou "schované" (hide) nebo použiju zmíněné f9-f11)
Je to jiný systém, tak s ním pracuju jinak
(Jediné, bez čeho jsem se při přechodu neobešla, byl mc
)
Je to jiný systém, tak s ním pracuju jinakTo ho (ten systém) ovšem nijak neospravedlňuje k tomu, aby mi bránil v práci(Jediné, bez čeho jsem se při přechodu neobešla, byl mc
)
Jsem zvyklý, když pracuji (tedy, záleží co dělám, variant je víc), mít
otevřený Vim/Gvim apod. pro editaci textu (např. programu) - tím spolehlivě zaplním celou plochu, dále několik zdrojů dokumentace (při programování třeba manuálové stránky, různé návody v HTML, PDF a taky obvykle moje vlastní poznámky k tomu, co chci udělat), na další ploše obvykle tu věc průběžně spouštím, dál ještě něco na kontrolování výsledků (řekněme třeba Gnuplot na vizuální kontrolu dat nebo něco dalšího), potom nějaký nástroj na komunikaci s kolegy (mICQ, Gaim nebo Adium - občas se to docela hodí) a ještě třeba pár dalších drobností. Na normálním unixu s X11 (FWVM, 4DWM, MWM apod.) to není problém, protože samotná práce je na virtuální ploše uprostřed a na okolních plochách je ten zbytek. Dostat se k čemukoli je tedy otázka jednoho stisku klávesové zkratky (Ctrl+Alt+šipka nebo Ctrl+Alt+číslo). Hlouposti jako poštovního klienta nebo kalendář či hudební přehrávač mám spuštěné na vzdálenějších plochách...
Ovšem na masoxu se s tím jeho Exposé můžu umačkat k smrti a navíc je to oproti prostému přepnutí neuvěřitelně pomalé...
Mimochodem, bez MC bych se i obešel... (i když nainstalované ho všude mám, pro jistotu...)
Stejně nelze srovnávat MS Office s OpenOffice z hlediska profesionální práce.ked budem velky, budem profesionalny wordovsky klikac :D
1.) MAC OS je komerční produkt určený pro ty uživatele, které nezajímá nějaké hrabošení v systému :) - a hlavně PROČ? Protože se někomu nelíbí Aqua? Ale to je přece až egoisticky trapné :D. Někteří lidé totiž chtějí HOTOVÝ funkční OS, na který si chtějí bez problémů instalovat třeba Adobe produktyChceš tím říct, že na Linuxu postavené systémy nejsou hotové a kvalitní? Myslím, že až příliš vycházíš z přesvědčení, že nekomerční produkty nemohou být alesponň tak kvalitní jako ty komerční. Tak si říkám, jestli si "nehraboši" kupují mobilní telefony např. s jediným vyzváněcím tónem, bez volby tapety, s jednou velikostí písma atd., protože se neradi hrabou v nastavení "systému"...
2.) Linux je z drtivé většiny řekněme zdarma - tudíž bez jakékoliv garance funkčnosti, nebo bez služeb jako je automatický update.Linux jako jádro je k dispozici pod GPL a zdarma. Komerční distribuce jako RHEL či Freespire nabízejí daleko více, než i ve světě nekomerčních distribucí zcela běžný automatický update. Některé firmy se dokonce chovají tak sebevražedně, že k nekomerčnímu software poskytují placenou podporu.
profesionální grafický software má totiž zásadní výhody: tvůrci GUI těchto softů totiž přemýšlejí nad jednoduchostí a ovladatelností i např. nad standardy ve zkratkových klávesách (člověk by se uklikal, pokud by neexistoval alespoň v grafických softech nějaký standard).Pokud to je stené jako u tvůrců webových prohlížečů nebo vývojářských prostředí, které mají možná více uživatelů než grafické programy, pak je to spíš zbožné přání uživatelů...
Tiskni
Sdílej: