Během akce Arduino Days 2026 byl publikován Arduino Open Source Report 2025 (pdf) a oznámeno 7 nových produktů kompatibilních s deskou UNO Q (Arduino USB-C Power Supply, USB-C Cable, USB-C Hub, UNO Media Carrier, UNO Breakout Carrier, Bug Hopper, Modulino LED Matrix).
Google v pátek spustil v Česku Vyhledávání Live. Tato novinka umožňuje lidem vést plynulou konverzaci s vyhledávačem v češtině. A to prostřednictvím hlasu, nebo prostřednictvím toho, na co ukážou svým fotoaparátem či kamerou v mobilu. Rozšíření této multimodální funkce je možné díky nasazení Gemini 3.1 Flash Live, nového hlasového a audio modelu, který je od základu vícejazyčný, takže umožňuje lidem po celém světě mluvit na vyhledávač přirozeně a v jazyce, který je jim nejbližší.
Jsongrep je open-source nástroj, který efektivně prohledává JSON dokumenty (editovat je neumí). Kompiluje regulérní jazyk dotazu do podoby deterministického konečného automatu (DFA), díky čemuž prochází strom JSON dokumentu pouze jednou a je v tom tedy rychlejší než jiné nástroje jako jsou například jq, JMESPath nebo jql. Jsongrep je napsaný v programovacím jazyce Rust, zdrojový kód je dostupný na GitHubu.
O víkendu probíhá v Praze na Karlově náměstí 13 konference Installfest 2026. Na programu je celá řada zajímavých přednášek a workshopů. Vstup na konferenci je zcela zdarma, bez nutnosti registrace. Přednášky lze sledovat i online na YouTube.
Mozilla a společnost Mila oznámily strategické partnerství za účelem rozvoje open source a suverénní AI. Cílem je ukázat, že open source AI může konkurovat uzavřeným systémům. Obě organizace chtějí posílit technologickou suverenitu a snížit závislost na hrstce velkých technologických firem.
Adam Rice předvedl, že pomocí DNS lze distribuovat a spustit kompletní hru DOOM. Rozdělil WAD soubory a binárky do téměř 2000 DNS záznamů v Cloudflare zóně (jeden TXT záznam v DNS může nést okolo 2000 znaků textu). Ty pak stáhl PowerShellem, dekomprimoval a spustil přímo v paměti počítače bez nutnosti zápisu na disk, což prakticky dokazuje, že DNS může sloužit jako distribuované úložiště dat a možný kanál pro načítání kódu. Repozitář projektu je na GitHubu.
Dnes a zítra probíhají Arduino Days 2026. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze od 17:00 na YouTube. Zúčastnit se lze i lokálních akcí. Dnes v Poličce v městské knihovně a zítra v Praze na Matfyzu.
Byla vydána beta verze Ubuntu 26.04 LTS s kódovým názvem Resolute Raccoon. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 26.04 LTS mělo vyjít 23. dubna 2026.
Byla vydána aktualizována Příručka pro začínající wikipedisty a wikipedistky (pdf).
Ubuntu plánuje v budoucích verzích nahradit tradiční nástroje pro synchronizaci času (chrony, linuxptp a gpsd) novým, v Rustu napsaným ntpd-rs, který nabídne vyšší bezpečnost a stabilitu.
mno tak nevim, ale myslim ze ty problemy s fontama se daji vyresit tak, ze si proste v Preferences, nebo v cem, zmenis typ fontu na jinyMám (tedy měl jsem) tam anglický systém 10.3 (nevím, zda v počeštěné verzi je to lepší) a ne. Nepomáhá. Eventuelně najdu font, který by šel, ale to obvykle není ten, který bych chtěl. Hlavně v těch NeoOffice - já bych se bez toho obešel, jenže občas musím v těchto formátech komunikovat a není únosné, aby mi počítačem prošel soubor k někomu dalšímu a byly tam "zkažené" znaky (a písmo musí obvykle zůstat ve fontu Times New Roman, nebo jak se to jmenuje). Přitom OO.o v Linuxu s tím problém už dlouho nemá.
Znám osobně pár lidí co si koupilo iBook/PowerBook (nebo jak se to jmenuje) a taktéž přešli na Linux. A to z toho důvodu, že MacOS X je sice hezký a přívětivý, ale jen pokud člověk ten systém používá přesně tak jak Apple píská (jak si Apple představuje, že by ho používat měl). Jakmile si chce člověk ten systém upravit k obrazu svému a pracovat v něm jiným způsobem (způsobem který vyhovuje _jemu_), těžce narazí. V tomhle má Linux oproti MacOS X obrovitánskou výhodu. Sám sem si měl možnost MacOS X vyzkoušet a musím to potvrdit...
Bude to chtít pohledat opravdu hodně hezký téma...
Ovšem skok z MacOS -> fvwm, to je opravdu velká změnaJeště ho tam nemám (spuštěné), zatím zkouším XFce a vypadá to, že půjde dokonfigurovat do stravitelného stavu. Jinak já 60% času trávím u FVWM nastaveného hodně klasicky, takže si eventuelně zvyknu rychleBude to chtít pohledat opravdu hodně hezký téma...
jen mě překvapilo, že v grafice Mac OS nejsou virtuální plochy. To maj všechny ty velký a průhledný ikony a okraje na jedný ploše?Ano: F9 zobrazí zmenšené všechny aplikace, F10 jen okna patřící právě aktivní aplikaci, F11 zobrazí prázdnou plochu. Vypadá to moc hezky, ale při mých (v průměru) 20 otevřených oknech je to trochu nepoužitelné... Ten Dock s ikonami (co bývá dole) se dá zmenšit, skývat (nemusí tedy zavazet), funguje i pro přepínání aplikací jako taskbar...
.
Pravda, občas mě samotného překvapí, co po několika dnech (týdnech), najdu třeba na osmé ploše
.
Jednoduše jsem si zvykl nevypínat programy, což je nejen velice efektivní, ale taky si rozděluju po plochách (zatím jen 9), programy podle práce (vývoj webu, programování, média, terminály připojené přes ssh na servery atd).
). to bude asi tim
. apple ma neco do sebe, ale pro strouraly to holt nejni. a ty se , asi stejne jako vetsina zdejsiho osazenstva, stouras rad pod povrchem
na neooffice 2 si kromě pomalosti stěžovat nemůžu
a více ploch mi nechybí, běžně funguju na pěti šesti aplikacích, každá několik oken (aplikace jsou "schované" (hide) nebo použiju zmíněné f9-f11)
Je to jiný systém, tak s ním pracuju jinak
(Jediné, bez čeho jsem se při přechodu neobešla, byl mc
)
Je to jiný systém, tak s ním pracuju jinakTo ho (ten systém) ovšem nijak neospravedlňuje k tomu, aby mi bránil v práci(Jediné, bez čeho jsem se při přechodu neobešla, byl mc
)
Jsem zvyklý, když pracuji (tedy, záleží co dělám, variant je víc), mít
otevřený Vim/Gvim apod. pro editaci textu (např. programu) - tím spolehlivě zaplním celou plochu, dále několik zdrojů dokumentace (při programování třeba manuálové stránky, různé návody v HTML, PDF a taky obvykle moje vlastní poznámky k tomu, co chci udělat), na další ploše obvykle tu věc průběžně spouštím, dál ještě něco na kontrolování výsledků (řekněme třeba Gnuplot na vizuální kontrolu dat nebo něco dalšího), potom nějaký nástroj na komunikaci s kolegy (mICQ, Gaim nebo Adium - občas se to docela hodí) a ještě třeba pár dalších drobností. Na normálním unixu s X11 (FWVM, 4DWM, MWM apod.) to není problém, protože samotná práce je na virtuální ploše uprostřed a na okolních plochách je ten zbytek. Dostat se k čemukoli je tedy otázka jednoho stisku klávesové zkratky (Ctrl+Alt+šipka nebo Ctrl+Alt+číslo). Hlouposti jako poštovního klienta nebo kalendář či hudební přehrávač mám spuštěné na vzdálenějších plochách...
Ovšem na masoxu se s tím jeho Exposé můžu umačkat k smrti a navíc je to oproti prostému přepnutí neuvěřitelně pomalé...
Mimochodem, bez MC bych se i obešel... (i když nainstalované ho všude mám, pro jistotu...)
Stejně nelze srovnávat MS Office s OpenOffice z hlediska profesionální práce.ked budem velky, budem profesionalny wordovsky klikac :D
1.) MAC OS je komerční produkt určený pro ty uživatele, které nezajímá nějaké hrabošení v systému :) - a hlavně PROČ? Protože se někomu nelíbí Aqua? Ale to je přece až egoisticky trapné :D. Někteří lidé totiž chtějí HOTOVÝ funkční OS, na který si chtějí bez problémů instalovat třeba Adobe produktyChceš tím říct, že na Linuxu postavené systémy nejsou hotové a kvalitní? Myslím, že až příliš vycházíš z přesvědčení, že nekomerční produkty nemohou být alesponň tak kvalitní jako ty komerční. Tak si říkám, jestli si "nehraboši" kupují mobilní telefony např. s jediným vyzváněcím tónem, bez volby tapety, s jednou velikostí písma atd., protože se neradi hrabou v nastavení "systému"...
2.) Linux je z drtivé většiny řekněme zdarma - tudíž bez jakékoliv garance funkčnosti, nebo bez služeb jako je automatický update.Linux jako jádro je k dispozici pod GPL a zdarma. Komerční distribuce jako RHEL či Freespire nabízejí daleko více, než i ve světě nekomerčních distribucí zcela běžný automatický update. Některé firmy se dokonce chovají tak sebevražedně, že k nekomerčnímu software poskytují placenou podporu.
profesionální grafický software má totiž zásadní výhody: tvůrci GUI těchto softů totiž přemýšlejí nad jednoduchostí a ovladatelností i např. nad standardy ve zkratkových klávesách (člověk by se uklikal, pokud by neexistoval alespoň v grafických softech nějaký standard).Pokud to je stené jako u tvůrců webových prohlížečů nebo vývojářských prostředí, které mají možná více uživatelů než grafické programy, pak je to spíš zbožné přání uživatelů...
Tiskni
Sdílej: