Nový open source router Turris Omnia NG je v prodeji. Aktuálně na Allegro, Alternetivo, Discomp, i4wifi a WiFiShop.
Na YouTube a nově také na VHSky byly zveřejněny sestříhané videozáznamy přednášek z letošního OpenAltu.
Jednou za rok otevírá společnost SUSE dveře svých kanceláří široké veřejnosti. Vítáni jsou všichni, kdo se chtějí dozvědět více o naší práci, prostředí ve kterém pracujeme a o naší firemní kultuře. Letos se dveře otevřou 26. 11. 2025 v 16:00. Můžete se těšit na krátké prezentace, které vám přiblíží, na čem naši inženýři v Praze pracují, jak spolupracujeme se zákazníky, partnery i studenty, proč máme rádi open source a co pro nás skutečně
… více »Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za říjen (YouTube).
Jeff Quast otestoval současné emulátory terminálu. Zaměřil se na podporu Unicode a výkon. Vítězným emulátorem terminálu je Ghostty.
Amazon bude poskytovat cloudové služby OpenAI. Cloudová divize Amazon Web Services (AWS) uzavřela s OpenAI víceletou smlouvu za 38 miliard USD (803,1 miliardy Kč), která poskytne majiteli chatovacího robota s umělou inteligencí (AI) ChatGPT přístup ke stovkám tisíc grafických procesů Nvidia. Ty bude moci využívat k trénování a provozování svých modelů AI. Firmy to oznámily v dnešní tiskové zprávě. Společnost OpenAI také nedávno
… více »Konference Prague PostgreSQL Developer Day 2026 (P2D2) se koná 27. a 28. ledna 2026. Konference je zaměřena na témata zajímavá pro uživatele a vývojáře. Příjem přednášek a workshopů je otevřen do 14. listopadu. Vítáme témata související s PostgreSQL či s databázemi obecně, a mohou být v češtině či angličtině.
Byl vydán Devuan 6 Excalibur. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Kódové jméno Excalibur bylo vybráno podle planetky 9499 Excalibur. Devuan (Wikipedie) je fork Debianu bez systemd. Devuan 6 Excalibur vychází z Debianu 13 Trixie. Devuan 7 ponese kódové jméno Freia.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu poprvé překročil 3 %, aktuálně 3,05 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 27,18 %. Procesor AMD používá 67,10 % hráčů na Linuxu.
Joel Severin v diskusním listu LKML představil svůj projekt linuxového jádra ve WebAssembly (Wasm). Linux tak "nativně" běží ve webovém prohlížeči. Potřebné skripty pro převod jsou k dispozici na GitHubu.
mno tak nevim, ale myslim ze ty problemy s fontama se daji vyresit tak, ze si proste v Preferences, nebo v cem, zmenis typ fontu na jinyMám (tedy měl jsem) tam anglický systém 10.3 (nevím, zda v počeštěné verzi je to lepší) a ne. Nepomáhá. Eventuelně najdu font, který by šel, ale to obvykle není ten, který bych chtěl. Hlavně v těch NeoOffice - já bych se bez toho obešel, jenže občas musím v těchto formátech komunikovat a není únosné, aby mi počítačem prošel soubor k někomu dalšímu a byly tam "zkažené" znaky (a písmo musí obvykle zůstat ve fontu Times New Roman, nebo jak se to jmenuje). Přitom OO.o v Linuxu s tím problém už dlouho nemá.
 Znám osobně pár lidí co si koupilo iBook/PowerBook (nebo jak se to jmenuje) a taktéž přešli na Linux. A to z toho důvodu, že MacOS X je sice hezký a přívětivý, ale jen pokud člověk ten systém používá přesně tak jak Apple píská (jak si Apple představuje, že by ho používat měl). Jakmile si chce člověk ten systém upravit k obrazu svému a pracovat v něm jiným způsobem (způsobem který vyhovuje _jemu_), těžce narazí. V tomhle má Linux oproti MacOS X obrovitánskou výhodu. Sám sem si měl možnost MacOS X  vyzkoušet a musím to potvrdit...
            
 Bude to chtít pohledat opravdu hodně hezký téma...
            
            Ovšem skok z MacOS -> fvwm, to je opravdu velká změnaJeště ho tam nemám (spuštěné), zatím zkouším XFce a vypadá to, že půjde dokonfigurovat do stravitelného stavu. Jinak já 60% času trávím u FVWM nastaveného hodně klasicky, takže si eventuelně zvyknu rychleBude to chtít pohledat opravdu hodně hezký téma...
            jen mě překvapilo, že v grafice Mac OS nejsou virtuální plochy. To maj všechny ty velký a průhledný ikony a okraje na jedný ploše?Ano: F9 zobrazí zmenšené všechny aplikace, F10 jen okna patřící právě aktivní aplikaci, F11 zobrazí prázdnou plochu. Vypadá to moc hezky, ale při mých (v průměru) 20 otevřených oknech je to trochu nepoužitelné... Ten Dock s ikonami (co bývá dole) se dá zmenšit, skývat (nemusí tedy zavazet), funguje i pro přepínání aplikací jako taskbar...
.
            
            
Pravda, občas mě samotného překvapí, co po několika dnech (týdnech), najdu třeba na osmé ploše 
.
Jednoduše jsem si zvykl nevypínat programy, což je nejen velice efektivní, ale taky si rozděluju po plochách (zatím jen 9), programy podle práce (vývoj webu, programování, média, terminály připojené  přes ssh na servery atd).
            
). to bude asi tim
            
            
. apple ma neco do sebe, ale pro strouraly to holt nejni. a ty se , asi stejne jako vetsina zdejsiho osazenstva, stouras rad pod povrchem
            
            
na neooffice 2 si kromě pomalosti stěžovat nemůžu 
a více ploch mi nechybí, běžně funguju na pěti šesti aplikacích, každá několik oken (aplikace jsou "schované" (hide) nebo použiju zmíněné f9-f11)
Je to jiný systém, tak s ním pracuju jinak 
 (Jediné, bez čeho jsem se při přechodu neobešla, byl mc 
)
            Je to jiný systém, tak s ním pracuju jinakTo ho (ten systém) ovšem nijak neospravedlňuje k tomu, aby mi bránil v práci(Jediné, bez čeho jsem se při přechodu neobešla, byl mc
)
Jsem zvyklý, když pracuji (tedy, záleží co dělám, variant je víc), mít
otevřený Vim/Gvim apod. pro editaci textu (např. programu) - tím spolehlivě zaplním celou plochu, dále několik zdrojů dokumentace (při programování třeba manuálové stránky, různé návody v HTML, PDF a taky obvykle moje vlastní poznámky k tomu, co chci udělat), na další ploše obvykle tu věc průběžně spouštím, dál ještě něco na kontrolování výsledků (řekněme třeba Gnuplot na vizuální kontrolu dat nebo něco dalšího), potom nějaký nástroj na komunikaci s kolegy (mICQ, Gaim nebo Adium - občas se to docela hodí) a ještě třeba pár dalších drobností. Na normálním unixu s X11 (FWVM, 4DWM, MWM apod.) to není problém, protože samotná práce je na virtuální ploše uprostřed a na okolních plochách je ten zbytek. Dostat se k čemukoli je tedy otázka jednoho stisku klávesové zkratky (Ctrl+Alt+šipka nebo Ctrl+Alt+číslo). Hlouposti jako poštovního klienta nebo kalendář či hudební přehrávač mám spuštěné na vzdálenějších plochách... 
Ovšem na masoxu se s tím jeho Exposé můžu umačkat k smrti a navíc je to  oproti prostému přepnutí neuvěřitelně pomalé...
Mimochodem, bez MC bych se i obešel... (i když nainstalované ho všude mám, pro jistotu...) 
            Stejně nelze srovnávat MS Office s OpenOffice z hlediska profesionální práce.ked budem velky, budem profesionalny wordovsky klikac :D
1.) MAC OS je komerční produkt určený pro ty uživatele, které nezajímá nějaké hrabošení v systému :) - a hlavně PROČ? Protože se někomu nelíbí Aqua? Ale to je přece až egoisticky trapné :D. Někteří lidé totiž chtějí HOTOVÝ funkční OS, na který si chtějí bez problémů instalovat třeba Adobe produktyChceš tím říct, že na Linuxu postavené systémy nejsou hotové a kvalitní? Myslím, že až příliš vycházíš z přesvědčení, že nekomerční produkty nemohou být alesponň tak kvalitní jako ty komerční. Tak si říkám, jestli si "nehraboši" kupují mobilní telefony např. s jediným vyzváněcím tónem, bez volby tapety, s jednou velikostí písma atd., protože se neradi hrabou v nastavení "systému"...
2.) Linux je z drtivé většiny řekněme zdarma - tudíž bez jakékoliv garance funkčnosti, nebo bez služeb jako je automatický update.Linux jako jádro je k dispozici pod GPL a zdarma. Komerční distribuce jako RHEL či Freespire nabízejí daleko více, než i ve světě nekomerčních distribucí zcela běžný automatický update. Některé firmy se dokonce chovají tak sebevražedně, že k nekomerčnímu software poskytují placenou podporu.
profesionální grafický software má totiž zásadní výhody: tvůrci GUI těchto softů totiž přemýšlejí nad jednoduchostí a ovladatelností i např. nad standardy ve zkratkových klávesách (člověk by se uklikal, pokud by neexistoval alespoň v grafických softech nějaký standard).Pokud to je stené jako u tvůrců webových prohlížečů nebo vývojářských prostředí, které mají možná více uživatelů než grafické programy, pak je to spíš zbožné přání uživatelů...
        Tiskni
            
                Sdílej: