Nevidomý uživatel Linuxu v blogu upozornil na tristní stav přístupnosti na linuxovém desktopu (část první, druhá, závěr), přičemž stížnosti jsou podobné jako v roce 2022. Vyvolal bouřlivou odezvu. Následně např. Georges Stavracas shrnul situaci v GNOME. Debata o jiném aspektu přístupnosti, emulaci vstupu pod Waylandem, také proběhla na Redditu.
DevConf.CZ 2025, tj. open source komunitní konference sponzorovaná společností Red Hat, proběhne od 12. do 14. června v Brně na FIT VUT. Publikován byl program a spuštěna byla registrace.
Byla vydána nová major verze 28.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Český telekomunikační úřad zveřejnil Výroční zprávu za rok 2024 (pdf), kde shrnuje své aktivity v loňském roce a přináší i základní popis situace na trhu. Celkový objem přenesených mobilních dat za rok 2024 dosáhl dle odhadu hodnoty přibližně 1,73 tis. PB a jeho meziroční nárůst činí zhruba 30 %. Průměrná měsíční spotřeba dat na datovou SIM kartu odhadem dosáhla 12,5 GB – v předchozím roce šlo o 9,8 GB.
Z novinek představených na Google I/O 2025: Přehledy od AI (AI Overviews) se rozšiřují do dalších zemí. Užitečné, syntetizované přehledy od generativní AI jsou nově k dispozici i českým uživatelům Vyhledávače.
Šestice firem označovaných jako „MAMAAN“ – tedy Meta (Facebook, Instagram), Alphabet (Google), Microsoft, Apple, Amazon a Netflix – je zodpovědná za více než padesát procent světového internetového provozu. Dalšími velkými hráči jsou TikTok a Disney+. Společně tak zásadně určují podobu digitálního prostředí, spotřebitelského chování i budoucích trendů v oblasti technologií. I přesto, že se podíl těchto gigantů od roku 2023 o něco snížil, jejich dominantní postavení zvyšuje volání po regulaci.
Evropská komise (EK) navrhuje zavést plošný poplatek ve výši dvou eur (zhruba 50 Kč) za každý malý balík vstupující do Evropské unie. Poplatek se má týkat balíků v hodnotě do 150 eur (zhruba 3700 Kč), které v EU nepodléhají clu. V loňském roce bylo do EU doručeno kolem 4,6 miliardy takovýchto balíků. Poplatek má krýt náklady na kontroly rostoucího počtu zásilek levného zboží, které pochází především z Číny.
Dnes a zítra probíhá vývojářská konference Google I/O 2025. Sledovat lze na YouTube a na síti 𝕏 (#GoogleIO).
V Bostonu probíhá konference Red Hat Summit 2025. Vybrané přednášky lze sledovat na YouTube. Dění lze sledovat na síti 𝕏 (#RHSummit).
Společnost Red Hat oficiálně oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu 10. Vedle nových vlastností přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Podrobnosti v poznámkách k vydání.
Nevim, jak by takova nova platforma mela vypadat / co by mela umet.To ja taky moc ne, velmi mlhava predstava je - neco jako LLVM bytekod, moznost kreslit na okno a par dalsich veci. Nad timhle nizkourovnovym API by mohly byt postaveny abstrakce pro jednodussi tvorbu specifickych typu aplikaci. Ale samozrejme je dost mozny ze to je cely spatny napad.
Kazdopadne bych se vice zameril na bezpecnostTady bych se inspiroval Androidem a iOS: kombinace trvalych a on-demand opravneni, s tim ze u aplikaci by nepovinne mohlo byt overene (pomoci kreditky) jmeno vyvojare, coz by taky zvysilo bezpecnost.
Co Vám brání si takovou platformu stvořit?Treba to ze mam velmi mlhavou predstavu jak by mela vypadat, ze by to zabralo strasne casu, ze platforma bez aplikaci je nanic atd?
Nicméně srovnávání je srovnávání koček s melouny.Srovnavat kocky a melouny muze lidem bez predstavivosti pripadat jako nesmysl, ale z urciteho poledu maji hodne spolecneho, muzu napriklad zkoumat rozdily v jejich DNA. Stejne tak Vy jste si neuvedomil, za vyjmenovane platformy jsou z urciteho pohledu platformy, takze jejich srovnani smysl ma.
Jinak pro Vaší informaci, PDF má JavaScript a leccos s ním jde také zmáknout.Nevedel jsem, ale to nic nemeni na to, ze PDF je pro interaktivni obsah absolutne nevhodna platforma.
A odkazy PDF zvládne také.To samozrejme vim.
Ohledně webu bych nesouhlasím s tím, že problém je oddělení specifikace od implementace. Problém je, že web má díky W3C velmi špatně specifikovány standardy.Netvrdil jsem, ze to plati obecne pro vsechny specifikace. S druhou vetou se asi da souhlasit.
Hlavní nedostatek článku je v tom, že autor neví co chce a nedá pokoj, dokud to nedostane.Hlavni nedostatek eseje na kterou odpovidam je to, ze ackoliv o me pan Ponkrac mluvi uctive ve treti osobe, neni prilis inteligentni. Jinak si nedokazu vysvetlit to, ze pan Ponkrac neumi cist. Napriklad se domniva, ze chci stavet novou platformu, pritom jsem se v blogu o nicem takovem nezminoval. Take mu ocividne unikla hlavni myslenka, a to ze pdf i linux jsou platformy, proto je lze srovnavat. P.S. Podepisovat se nemusite, Vase jmeno vidim v hlavicce prispevku.
A také máte mlhavou představu, co vlastně chcete řešit.Precti si to znovu, nerikal jsem, ze chci neco resit.
Proti tomu postavím tvrzení, že web je pro interaktivní obsah absolutně nevhodná platforma, což si skutečně myslím. A nepohneme se.Je na tom kus pravdy, ale web je na int. obsah porad mnohem vhodnejsi nez pdf.
V tom případě nerozumím, proč jste použil implikaci, že „Specifikace webu je oddělena od implementace.“ A jako důsledek, podle Vašeho textu „S tím jsou spojeny dva problémy: extrémně pomalý a neflexibilní vývoj a rozdíly mezi implementacemi.“Netvrdil jsem, ze to plati obecne, staci cist pozorne.
A nebo autor neumí psát a jasně se vyjádřit.Asi kombinace obojiho, ty neumis cist a ja to neumim napsat na 100% srozumitelne.
Pokud taháte z klobouku slova jako operační systém, aplikace, dokumenty, platforma – tak je to jako když člověk čte výstupy z Evropské Unie.Pokud to porad nechapes, tak to nema cenu, nejsi v cilove skupine, jdi pryc a me blogy vubec nekomentujte.
nerikal jsem, ze chci neco resit.Tak v tom případě je řešení velmi jednoduché.
Stránkování na obrazovce je pro mne velmi užitečné.
Nevím jak ostatní, ale já jsem zvyklý přečíst obrazovku, zmáčknout klávesu, která posune text téměř o obrazovku dál, aby zbyl jeden dva řádky z minulé obrazovky, a očima začínám opět na hoře. Takovéto stránkování má velmi dobře udělané gv, které navíc na chvíli zobrazí rámeček, aby bylo jasné, kam jsem se přesunul. (Dokonce je tam podpora pro vícesloupcovou sazbu).
A kapitolou samu pro sebe jsou slidy, které se jinak než po obrazovkách číst ani nedají.
Stejným způsobem čtu i HTML stránky. Je to deformace? Ne, jen nechci každou chvíli mačkat „další řádek“, další, další…
Ano, problémem jsou dokumenty předformátované na nevhodný rozměr, ale já tak čtu i nekonečné texty.
Když budeš přemýšlet o rozdílech mezi pdf a html, tak se k něčemu dobereš.Platformou bylo mysleno oboje, pdf + typicky prohlizec a (html + css + js) + typicky prohlizec. Dokumenty jsou delany tak, aby sly precist v beznych prohlizecich, takze i kdyz nejaky prohlizec umi pdfka s nejakou mirou interakivity, nic to nemeni na faktu, ze pdf a ekosystem okolo je na interaktivni dokumenty velmi nevhodna platforma. Nektere nedostatky mohou prestat platit, ale spis ve smyslu, ze v pdf jde teoreticky udelat X, jenomze to je pracny, krkolomny, pomaly, nejsou na to nastroje atd.
Tahat do toho operační systém je už úplná kravina. Hraní si na OS je jen způsob jak si specializované UI programy (android, webos…) zvyšují marketingové sebevědomí. Když už, tak by se za "platformu" daly považovat systémové knihovny v čele s libc, ale když uvážíš jak jsou na ní všechny tvoje ostatní "platformy" závislé, tak je snad zřejmé že to bude komplikovanější.Ano, platformou bylo samozrejme mysleno rozhrani pro software, tzn. systemove knihovny, systemova volani, atd. A komplikovanejsi to je, to je fakt.
Můžete vše nafrkat do jediného souboru. Jen koule zpětné kompatibility nutí některé prohlížeče neimplementovat XHTML čistě. Ale tak jako tak je vytvoření archivu jen formalita. (Nehledě na to, že opakující se konstrukce se přímo říkají o vytvoření samostatné knihovny. Podívejte, kam to dotáhlo jqeury.)
Bez úplného jazyka se vždy najde někdo nespokojený. Pro ostatní tu Microsoft vymyslel MocnýBod a pár šílenců plně deklarativní SMIL, který dnes snad nikdo nepoužívá.
Můžete vše nafrkat do jediného souboru. Jen koule zpětné kompatibility nutí některé prohlížeče neimplementovat XHTML čistě.Nějak mi nejde do hlavy použití XHTML a čistě v jedné větě. Navíc ideální by asi byl nějaký archiv a nikoliv vše skutečně sprasené do jednoho.
Docela pěkná technologie je PHAR. Umožňuje to do PHP souboru ukládat další soubory a přitom ponechat obalující PHP soubor plně validním PHP souborem.To mi připadá dost k ničemu u programového kódu.
Udělat něco podobného pro HTML s Javascriptem by mohl být vcelku zajímavé.Jako nouzovka jistě. Jako reálné řešení bych si přál něco čistšího.
Jestli to dobře chápu, cílem by měla být jednotná platforma pro všechnu myslitelnou práci na pc? Ono to tak cítí asi více lidí, vzhledem k existenci webových aplikací. Hlavní je tedy sjednotit dostupné prostředky tak, aby se eliminovaly nevýhody a sečetly výhody. Něco takového je imho nemožné, protože na každou "platformu" jsou kladeny jiné požadavky, tudíž si myslím, že nejde vytvořit univerzální nástroj pro všechno.
Přijde mi, že od ideálního stavu jsme velmi daleko
To mně taky, zatím jsem například nedokázal ocenit tuny javascriptu, které se valí skrze weby a často jsou spíš na překážku, než aby web obohatily. Z toho plyne moje přesvědčení (nebráním se námitkám), že by weby měly používat pouze (x)html+css a netahat do toho javascript, neb obsah webu by měl být důležitější než jeho grafické zpracování (jako třeba infinite scrolling, spousta vyskakovacích oken, nemluvě o webech, na kterých se zakázaným js nezobrazí vůbec nic...).
Ale zpátky k hlavní věci: ty tři platformy, které jste vyjmenoval, bych nechal pěkně oddělené a místo jejich míchání bych se pokusil odstranit jejich nevýhody. Čili pdf nechat statické, netahat do toho interaktivitu, web nechat pro dokumenty, ne pro aplikace, a nativní aplikace už vůbec nechat na pokoji, tam je těch nevýhod, řekl bych, nejméně.
Jak už tu ale někdo naznačil, bylo by dobré znát přesně důvody co se má nahradit čím a proč.
Tiskni
Sdílej: