Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Dokumentové platformy
Dokumentová platforma je například LaTeX s výstupem do pdf, typicky nějaký vědecký článek. Výhody oproti webu jsou kvalitní výstup a to, že si pdfko můžu uložit lokálně nebo poslat mailem. Ale LaTeXové dokumenty mají řadu nevýhod. Hlavní problém je, že jsou vhodné pro tisk, ne pro prohlížení na obrazovce. Jenomže v dnešní době si lidé pdfka netisknou, ale čtou na PC nebo na mobilu. Například stránkování nemá na obrazovce v podstatě žádný smysl. Druhý problém je, že pdf je v podstatě statické, což je spousta nevyužitého potenciálu:Web
Web původně vznikl jako platforma pro vzájemně odkazy propojené dokumenty. Nicméně postupně se přidávaly různé interaktivní prvky, takže teď je z toho napůl platforma pro aplikace. IMHO to je takový ošklivě zbastlený spletenec různých technologií, které se nehodí na to, na co se reálně používají.
Srovnání s nativními platformami (Linux, Windows, Android, ...):Nativní, aplikační platformy
Oproti webu bohatší a nízkoúrovňovější, například:Shrnutí
Přijde mi, že od ideálního stavu jsme velmi daleko :) Ideální by byla nová otevřená platforma postavená na zelené louce, která by si kombinovala výhody výše uvedených. To je ale samozřejmě utopie.
Co myslíte? Dává to co jsem napsal alespoň trochu smysl?
Tiskni
Sdílej:
) a kazdy si to pak muze zpracovat jak chce.
Nevim, jak by takova nova platforma mela vypadat / co by mela umet.To ja taky moc ne, velmi mlhava predstava je - neco jako LLVM bytekod, moznost kreslit na okno a par dalsich veci. Nad timhle nizkourovnovym API by mohly byt postaveny abstrakce pro jednodussi tvorbu specifickych typu aplikaci. Ale samozrejme je dost mozny ze to je cely spatny napad.
Kazdopadne bych se vice zameril na bezpecnostTady bych se inspiroval Androidem a iOS: kombinace trvalych a on-demand opravneni, s tim ze u aplikaci by nepovinne mohlo byt overene (pomoci kreditky) jmeno vyvojare, coz by taky zvysilo bezpecnost.
Co Vám brání si takovou platformu stvořit?Treba to ze mam velmi mlhavou predstavu jak by mela vypadat, ze by to zabralo strasne casu, ze platforma bez aplikaci je nanic atd?
Nicméně srovnávání je srovnávání koček s melouny.Srovnavat kocky a melouny muze lidem bez predstavivosti pripadat jako nesmysl, ale z urciteho poledu maji hodne spolecneho, muzu napriklad zkoumat rozdily v jejich DNA. Stejne tak Vy jste si neuvedomil, za vyjmenovane platformy jsou z urciteho pohledu platformy, takze jejich srovnani smysl ma.
Jinak pro Vaší informaci, PDF má JavaScript a leccos s ním jde také zmáknout.Nevedel jsem, ale to nic nemeni na to, ze PDF je pro interaktivni obsah absolutne nevhodna platforma.
A odkazy PDF zvládne také.To samozrejme vim.
Ohledně webu bych nesouhlasím s tím, že problém je oddělení specifikace od implementace. Problém je, že web má díky W3C velmi špatně specifikovány standardy.Netvrdil jsem, ze to plati obecne pro vsechny specifikace. S druhou vetou se asi da souhlasit.
Hlavní nedostatek článku je v tom, že autor neví co chce a nedá pokoj, dokud to nedostane.Hlavni nedostatek eseje na kterou odpovidam je to, ze ackoliv o me pan Ponkrac mluvi uctive ve treti osobe, neni prilis inteligentni. Jinak si nedokazu vysvetlit to, ze pan Ponkrac neumi cist. Napriklad se domniva, ze chci stavet novou platformu, pritom jsem se v blogu o nicem takovem nezminoval. Take mu ocividne unikla hlavni myslenka, a to ze pdf i linux jsou platformy, proto je lze srovnavat. P.S. Podepisovat se nemusite, Vase jmeno vidim v hlavicce prispevku.
A také máte mlhavou představu, co vlastně chcete řešit.Precti si to znovu, nerikal jsem, ze chci neco resit.
Proti tomu postavím tvrzení, že web je pro interaktivní obsah absolutně nevhodná platforma, což si skutečně myslím. A nepohneme se.Je na tom kus pravdy, ale web je na int. obsah porad mnohem vhodnejsi nez pdf.
V tom případě nerozumím, proč jste použil implikaci, že „Specifikace webu je oddělena od implementace.“ A jako důsledek, podle Vašeho textu „S tím jsou spojeny dva problémy: extrémně pomalý a neflexibilní vývoj a rozdíly mezi implementacemi.“Netvrdil jsem, ze to plati obecne, staci cist pozorne.
A nebo autor neumí psát a jasně se vyjádřit.Asi kombinace obojiho, ty neumis cist a ja to neumim napsat na 100% srozumitelne.
Pokud taháte z klobouku slova jako operační systém, aplikace, dokumenty, platforma – tak je to jako když člověk čte výstupy z Evropské Unie.Pokud to porad nechapes, tak to nema cenu, nejsi v cilove skupine, jdi pryc a me blogy vubec nekomentujte.
nerikal jsem, ze chci neco resit.Tak v tom případě je řešení velmi jednoduché.
Stránkování na obrazovce je pro mne velmi užitečné.
Nevím jak ostatní, ale já jsem zvyklý přečíst obrazovku, zmáčknout klávesu, která posune text téměř o obrazovku dál, aby zbyl jeden dva řádky z minulé obrazovky, a očima začínám opět na hoře. Takovéto stránkování má velmi dobře udělané gv, které navíc na chvíli zobrazí rámeček, aby bylo jasné, kam jsem se přesunul. (Dokonce je tam podpora pro vícesloupcovou sazbu).
A kapitolou samu pro sebe jsou slidy, které se jinak než po obrazovkách číst ani nedají.
Stejným způsobem čtu i HTML stránky. Je to deformace? Ne, jen nechci každou chvíli mačkat „další řádek“, další, další…
Ano, problémem jsou dokumenty předformátované na nevhodný rozměr, ale já tak čtu i nekonečné texty.
Pokud chceš ale srovnávat datový formát (pdf) a aplikaci (prohlížeč) tak jsou to hruškojabka nezávisle na úhlu pohledu. Udělej krok dál a srovnávej prohlížeče pdf a prohlížeče html. Překvápko, většina toho co popisuješ jako nedostatky pdf přestává (univerzálně) platit – záleží v čem na to koukáš.
Tahat do toho operační systém je už úplná kravina. Hraní si na OS je jen způsob jak si specializované UI programy (android, webos…) zvyšují marketingové sebevědomí. Když už, tak by se za "platformu" daly považovat systémové knihovny v čele s libc, ale když uvážíš jak jsou na ní všechny tvoje ostatní "platformy" závislé, tak je snad zřejmé že to bude komplikovanější.
Když budeš přemýšlet o rozdílech mezi pdf a html, tak se k něčemu dobereš.Platformou bylo mysleno oboje, pdf + typicky prohlizec a (html + css + js) + typicky prohlizec. Dokumenty jsou delany tak, aby sly precist v beznych prohlizecich, takze i kdyz nejaky prohlizec umi pdfka s nejakou mirou interakivity, nic to nemeni na faktu, ze pdf a ekosystem okolo je na interaktivni dokumenty velmi nevhodna platforma. Nektere nedostatky mohou prestat platit, ale spis ve smyslu, ze v pdf jde teoreticky udelat X, jenomze to je pracny, krkolomny, pomaly, nejsou na to nastroje atd.
Tahat do toho operační systém je už úplná kravina. Hraní si na OS je jen způsob jak si specializované UI programy (android, webos…) zvyšují marketingové sebevědomí. Když už, tak by se za "platformu" daly považovat systémové knihovny v čele s libc, ale když uvážíš jak jsou na ní všechny tvoje ostatní "platformy" závislé, tak je snad zřejmé že to bude komplikovanější.Ano, platformou bylo samozrejme mysleno rozhrani pro software, tzn. systemove knihovny, systemova volani, atd. A komplikovanejsi to je, to je fakt.
Můžete vše nafrkat do jediného souboru. Jen koule zpětné kompatibility nutí některé prohlížeče neimplementovat XHTML čistě. Ale tak jako tak je vytvoření archivu jen formalita. (Nehledě na to, že opakující se konstrukce se přímo říkají o vytvoření samostatné knihovny. Podívejte, kam to dotáhlo jqeury.)
Bez úplného jazyka se vždy najde někdo nespokojený. Pro ostatní tu Microsoft vymyslel MocnýBod a pár šílenců plně deklarativní SMIL, který dnes snad nikdo nepoužívá.
Můžete vše nafrkat do jediného souboru. Jen koule zpětné kompatibility nutí některé prohlížeče neimplementovat XHTML čistě.Nějak mi nejde do hlavy použití XHTML a čistě v jedné větě. Navíc ideální by asi byl nějaký archiv a nikoliv vše skutečně sprasené do jednoho.
Docela pěkná technologie je PHAR. Umožňuje to do PHP souboru ukládat další soubory a přitom ponechat obalující PHP soubor plně validním PHP souborem.To mi připadá dost k ničemu u programového kódu.
Udělat něco podobného pro HTML s Javascriptem by mohl být vcelku zajímavé.Jako nouzovka jistě. Jako reálné řešení bych si přál něco čistšího.
Jestli to dobře chápu, cílem by měla být jednotná platforma pro všechnu myslitelnou práci na pc? Ono to tak cítí asi více lidí, vzhledem k existenci webových aplikací. Hlavní je tedy sjednotit dostupné prostředky tak, aby se eliminovaly nevýhody a sečetly výhody. Něco takového je imho nemožné, protože na každou "platformu" jsou kladeny jiné požadavky, tudíž si myslím, že nejde vytvořit univerzální nástroj pro všechno.
Přijde mi, že od ideálního stavu jsme velmi daleko
To mně taky, zatím jsem například nedokázal ocenit tuny javascriptu, které se valí skrze weby a často jsou spíš na překážku, než aby web obohatily. Z toho plyne moje přesvědčení (nebráním se námitkám), že by weby měly používat pouze (x)html+css a netahat do toho javascript, neb obsah webu by měl být důležitější než jeho grafické zpracování (jako třeba infinite scrolling, spousta vyskakovacích oken, nemluvě o webech, na kterých se zakázaným js nezobrazí vůbec nic...).
Ale zpátky k hlavní věci: ty tři platformy, které jste vyjmenoval, bych nechal pěkně oddělené a místo jejich míchání bych se pokusil odstranit jejich nevýhody. Čili pdf nechat statické, netahat do toho interaktivitu, web nechat pro dokumenty, ne pro aplikace, a nativní aplikace už vůbec nechat na pokoji, tam je těch nevýhod, řekl bych, nejméně.
Jak už tu ale někdo naznačil, bylo by dobré znát přesně důvody co se má nahradit čím a proč.