Ubuntu 27.04 bude Tenacious T-Rex.
Byla vydána nová verze 2026.4.0 "Never-slop" svobodného softwaru ScummVM (Wikipedie) umožňujícího bezproblémový běh mnoha klasických adventur na zařízeních, pro které nebyly nikdy určeny. Přehled novinek v poznámkách k vydání a na GitHubu. ScummVM oslavil 25 let. Verze 0.0.1 vyšla 8. října 2001.
Kanadský vývojář Anthony Sistilli vytvořil ironický DIY projekt parodující kamerové systémy Flock, s cílem názorně demonstrovat rizika masového sledování jaké provozují tyto komerční ALPR systémy. Z levné IP kamery a vlastního ML softwaru (napsaného s pomocí SI circa za 20 minut, kód se mi bohužel nepodařilo dohledat) běžícího v laptopu sestavil jednoduchý systém, který detekuje výhradně policejní vozidla, zaznamenává jejich SPZ a
… více »Část údajů uživatelů internetového supermarketu Rohlík byla odcizena. Kyberútočníci napadli nástroj zákaznické podpory Rohlíku, odcizili tak jména, e-mailové adresy, v některých případech také telefonní čísla nebo přepisy komunikace mezi klienty a zákaznickou podporou. Rohlík incident nahlásil příslušným orgánům a přijal příslušné opatření, aby zamezil podobným případům v budoucnosti, uvedla firma.
Aplikace eDoklady fungovala v obou volebních dnech stabilně a prakticky bez front. Digitální a informační agentura (DIA) odhaduje, že se digitálním dokladem prokázalo více než 100.000 voličů. Aplikaci si před volbami či během nich aktualizovalo 247.517 uživatelů. Nových registrací bylo 19.431 a do aplikace se přihlásilo 357.879 lidí. Největší nápor přišel bezprostředně po otevření volebních místností mezi 14. a 16. hodinou, kdy si
… více »Začal semestr, začal i podzim a kromě hub rostou jako po dešti i veřejné dílny v Praze. Nedávno strahováci referovali o hackerspacu Bordel, nyní se otevřela dílna Dejvice Lab jen kousek od ČVUT. Na blížící Virtuální Bastlírně tak uslyšíte nejen report z návštěvy dílny HWLab, ale i řadu novinek, událostí a úsměvných momentů, které se za poslední měsíc ve světě techniky, ale i vědy udály. Připojte se tedy již v úterý 13.10. od 20:00 a zapojte se do
… více »Byl vydán LineageOS 24 (Mastodon). LineageOS (Wikipedie) je svobodný operační systém pro chytré telefony, tablety a set-top boxy založený na Androidu. Jedná se o nástupce CyanogenModu. LineageOS 24 je založený na Androidu 17.
Společnost Valve publikovala na svém GitLabu nákresy a schémata zapojení headsetu Steam Frame. Pro nekomerční účely.
Soutěž Pwn2Own Ireland 2026 skončila 9. října. Bezpečnostní výzkumníci získali celkem 1 262 000 dolarů na odměnách. Během soutěže bylo předvedeno zneužití 98 zero-day zranitelností. Testování zahrnovalo různé kategorie zařízení a software. Výzkumníci předváděli prakticky fungující útoky podle pravidel soutěže. Výsledky následně slouží výrobcům při přípravě oprav. Mezi pokořenými jsou: Samsung Galaxy S26, OpenAI Codex, Oracle Autonomous AI Database, Google Pixel 10, u iPhone 17 neuspěli.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové verzi 3.15.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Dokumentové platformy
Dokumentová platforma je například LaTeX s výstupem do pdf, typicky nějaký vědecký článek. Výhody oproti webu jsou kvalitní výstup a to, že si pdfko můžu uložit lokálně nebo poslat mailem. Ale LaTeXové dokumenty mají řadu nevýhod. Hlavní problém je, že jsou vhodné pro tisk, ne pro prohlížení na obrazovce. Jenomže v dnešní době si lidé pdfka netisknou, ale čtou na PC nebo na mobilu. Například stránkování nemá na obrazovce v podstatě žádný smysl. Druhý problém je, že pdf je v podstatě statické, což je spousta nevyužitého potenciálu:Web
Web původně vznikl jako platforma pro vzájemně odkazy propojené dokumenty. Nicméně postupně se přidávaly různé interaktivní prvky, takže teď je z toho napůl platforma pro aplikace. IMHO to je takový ošklivě zbastlený spletenec různých technologií, které se nehodí na to, na co se reálně používají.
Srovnání s nativními platformami (Linux, Windows, Android, ...):Nativní, aplikační platformy
Oproti webu bohatší a nízkoúrovňovější, například:Shrnutí
Přijde mi, že od ideálního stavu jsme velmi daleko :) Ideální by byla nová otevřená platforma postavená na zelené louce, která by si kombinovala výhody výše uvedených. To je ale samozřejmě utopie.
Co myslíte? Dává to co jsem napsal alespoň trochu smysl?
Tiskni
Sdílej:
) a kazdy si to pak muze zpracovat jak chce.
Nevim, jak by takova nova platforma mela vypadat / co by mela umet.To ja taky moc ne, velmi mlhava predstava je - neco jako LLVM bytekod, moznost kreslit na okno a par dalsich veci. Nad timhle nizkourovnovym API by mohly byt postaveny abstrakce pro jednodussi tvorbu specifickych typu aplikaci. Ale samozrejme je dost mozny ze to je cely spatny napad.
Kazdopadne bych se vice zameril na bezpecnostTady bych se inspiroval Androidem a iOS: kombinace trvalych a on-demand opravneni, s tim ze u aplikaci by nepovinne mohlo byt overene (pomoci kreditky) jmeno vyvojare, coz by taky zvysilo bezpecnost.
Co Vám brání si takovou platformu stvořit?Treba to ze mam velmi mlhavou predstavu jak by mela vypadat, ze by to zabralo strasne casu, ze platforma bez aplikaci je nanic atd?
Nicméně srovnávání je srovnávání koček s melouny.Srovnavat kocky a melouny muze lidem bez predstavivosti pripadat jako nesmysl, ale z urciteho poledu maji hodne spolecneho, muzu napriklad zkoumat rozdily v jejich DNA. Stejne tak Vy jste si neuvedomil, za vyjmenovane platformy jsou z urciteho pohledu platformy, takze jejich srovnani smysl ma.
Jinak pro Vaší informaci, PDF má JavaScript a leccos s ním jde také zmáknout.Nevedel jsem, ale to nic nemeni na to, ze PDF je pro interaktivni obsah absolutne nevhodna platforma.
A odkazy PDF zvládne také.To samozrejme vim.
Ohledně webu bych nesouhlasím s tím, že problém je oddělení specifikace od implementace. Problém je, že web má díky W3C velmi špatně specifikovány standardy.Netvrdil jsem, ze to plati obecne pro vsechny specifikace. S druhou vetou se asi da souhlasit.
Hlavní nedostatek článku je v tom, že autor neví co chce a nedá pokoj, dokud to nedostane.Hlavni nedostatek eseje na kterou odpovidam je to, ze ackoliv o me pan Ponkrac mluvi uctive ve treti osobe, neni prilis inteligentni. Jinak si nedokazu vysvetlit to, ze pan Ponkrac neumi cist. Napriklad se domniva, ze chci stavet novou platformu, pritom jsem se v blogu o nicem takovem nezminoval. Take mu ocividne unikla hlavni myslenka, a to ze pdf i linux jsou platformy, proto je lze srovnavat. P.S. Podepisovat se nemusite, Vase jmeno vidim v hlavicce prispevku.
A také máte mlhavou představu, co vlastně chcete řešit.Precti si to znovu, nerikal jsem, ze chci neco resit.
Proti tomu postavím tvrzení, že web je pro interaktivní obsah absolutně nevhodná platforma, což si skutečně myslím. A nepohneme se.Je na tom kus pravdy, ale web je na int. obsah porad mnohem vhodnejsi nez pdf.
V tom případě nerozumím, proč jste použil implikaci, že „Specifikace webu je oddělena od implementace.“ A jako důsledek, podle Vašeho textu „S tím jsou spojeny dva problémy: extrémně pomalý a neflexibilní vývoj a rozdíly mezi implementacemi.“Netvrdil jsem, ze to plati obecne, staci cist pozorne.
A nebo autor neumí psát a jasně se vyjádřit.Asi kombinace obojiho, ty neumis cist a ja to neumim napsat na 100% srozumitelne.
Pokud taháte z klobouku slova jako operační systém, aplikace, dokumenty, platforma – tak je to jako když člověk čte výstupy z Evropské Unie.Pokud to porad nechapes, tak to nema cenu, nejsi v cilove skupine, jdi pryc a me blogy vubec nekomentujte.
nerikal jsem, ze chci neco resit.Tak v tom případě je řešení velmi jednoduché.
Stránkování na obrazovce je pro mne velmi užitečné.
Nevím jak ostatní, ale já jsem zvyklý přečíst obrazovku, zmáčknout klávesu, která posune text téměř o obrazovku dál, aby zbyl jeden dva řádky z minulé obrazovky, a očima začínám opět na hoře. Takovéto stránkování má velmi dobře udělané gv, které navíc na chvíli zobrazí rámeček, aby bylo jasné, kam jsem se přesunul. (Dokonce je tam podpora pro vícesloupcovou sazbu).
A kapitolou samu pro sebe jsou slidy, které se jinak než po obrazovkách číst ani nedají.
Stejným způsobem čtu i HTML stránky. Je to deformace? Ne, jen nechci každou chvíli mačkat „další řádek“, další, další…
Ano, problémem jsou dokumenty předformátované na nevhodný rozměr, ale já tak čtu i nekonečné texty.
Pokud chceš ale srovnávat datový formát (pdf) a aplikaci (prohlížeč) tak jsou to hruškojabka nezávisle na úhlu pohledu. Udělej krok dál a srovnávej prohlížeče pdf a prohlížeče html. Překvápko, většina toho co popisuješ jako nedostatky pdf přestává (univerzálně) platit – záleží v čem na to koukáš.
Tahat do toho operační systém je už úplná kravina. Hraní si na OS je jen způsob jak si specializované UI programy (android, webos…) zvyšují marketingové sebevědomí. Když už, tak by se za "platformu" daly považovat systémové knihovny v čele s libc, ale když uvážíš jak jsou na ní všechny tvoje ostatní "platformy" závislé, tak je snad zřejmé že to bude komplikovanější.
Když budeš přemýšlet o rozdílech mezi pdf a html, tak se k něčemu dobereš.Platformou bylo mysleno oboje, pdf + typicky prohlizec a (html + css + js) + typicky prohlizec. Dokumenty jsou delany tak, aby sly precist v beznych prohlizecich, takze i kdyz nejaky prohlizec umi pdfka s nejakou mirou interakivity, nic to nemeni na faktu, ze pdf a ekosystem okolo je na interaktivni dokumenty velmi nevhodna platforma. Nektere nedostatky mohou prestat platit, ale spis ve smyslu, ze v pdf jde teoreticky udelat X, jenomze to je pracny, krkolomny, pomaly, nejsou na to nastroje atd.
Tahat do toho operační systém je už úplná kravina. Hraní si na OS je jen způsob jak si specializované UI programy (android, webos…) zvyšují marketingové sebevědomí. Když už, tak by se za "platformu" daly považovat systémové knihovny v čele s libc, ale když uvážíš jak jsou na ní všechny tvoje ostatní "platformy" závislé, tak je snad zřejmé že to bude komplikovanější.Ano, platformou bylo samozrejme mysleno rozhrani pro software, tzn. systemove knihovny, systemova volani, atd. A komplikovanejsi to je, to je fakt.
Můžete vše nafrkat do jediného souboru. Jen koule zpětné kompatibility nutí některé prohlížeče neimplementovat XHTML čistě. Ale tak jako tak je vytvoření archivu jen formalita. (Nehledě na to, že opakující se konstrukce se přímo říkají o vytvoření samostatné knihovny. Podívejte, kam to dotáhlo jqeury.)
Bez úplného jazyka se vždy najde někdo nespokojený. Pro ostatní tu Microsoft vymyslel MocnýBod a pár šílenců plně deklarativní SMIL, který dnes snad nikdo nepoužívá.
Můžete vše nafrkat do jediného souboru. Jen koule zpětné kompatibility nutí některé prohlížeče neimplementovat XHTML čistě.Nějak mi nejde do hlavy použití XHTML a čistě v jedné větě. Navíc ideální by asi byl nějaký archiv a nikoliv vše skutečně sprasené do jednoho.
Docela pěkná technologie je PHAR. Umožňuje to do PHP souboru ukládat další soubory a přitom ponechat obalující PHP soubor plně validním PHP souborem.To mi připadá dost k ničemu u programového kódu.
Udělat něco podobného pro HTML s Javascriptem by mohl být vcelku zajímavé.Jako nouzovka jistě. Jako reálné řešení bych si přál něco čistšího.
Jestli to dobře chápu, cílem by měla být jednotná platforma pro všechnu myslitelnou práci na pc? Ono to tak cítí asi více lidí, vzhledem k existenci webových aplikací. Hlavní je tedy sjednotit dostupné prostředky tak, aby se eliminovaly nevýhody a sečetly výhody. Něco takového je imho nemožné, protože na každou "platformu" jsou kladeny jiné požadavky, tudíž si myslím, že nejde vytvořit univerzální nástroj pro všechno.
Přijde mi, že od ideálního stavu jsme velmi daleko
To mně taky, zatím jsem například nedokázal ocenit tuny javascriptu, které se valí skrze weby a často jsou spíš na překážku, než aby web obohatily. Z toho plyne moje přesvědčení (nebráním se námitkám), že by weby měly používat pouze (x)html+css a netahat do toho javascript, neb obsah webu by měl být důležitější než jeho grafické zpracování (jako třeba infinite scrolling, spousta vyskakovacích oken, nemluvě o webech, na kterých se zakázaným js nezobrazí vůbec nic...).
Ale zpátky k hlavní věci: ty tři platformy, které jste vyjmenoval, bych nechal pěkně oddělené a místo jejich míchání bych se pokusil odstranit jejich nevýhody. Čili pdf nechat statické, netahat do toho interaktivitu, web nechat pro dokumenty, ne pro aplikace, a nativní aplikace už vůbec nechat na pokoji, tam je těch nevýhod, řekl bych, nejméně.
Jak už tu ale někdo naznačil, bylo by dobré znát přesně důvody co se má nahradit čím a proč.