Společnost Teufel nedávno představila svůj první open source Bluetooth reproduktor MYND.
Byla vydána verze 4.2 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Anton Carniaux, právní zástupce Microsoft France, pod přísahou: Microsoft nemůže garantovat, že data z EU nepředá do USA bez EU souhlasu, musí dodržovat americké zákony.
Byl vydán Mozilla Firefox 141.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Lokální AI umí uspořádat podobné panely do skupin. Firefox na Linuxu využívá méně paměti. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 141 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
NÚKIB upozorňuje na kritickou zranitelnost v SharePointu. Jedná se o kritickou zranitelnost typu RCE (remote code execution) – CVE-2025-53770, která umožňuje neautentizovaný vzdálený přístup a spuštění kódu, což může vést k úplnému převzetí kontroly nad serverem. Zranitelné verze jsou pouze on-premise verze a to konkrétně SharePoint Server 2016, 2019 a Subscription Edition. SharePoint Online (Microsoft 365) není touto zranitelností ohrožen.
Společnost Valve zpřísnila pravidla pro obsah, který je možné distribuovat ve službě Steam. Současně řadu her ze Steamu odstranila. V zásadách a pravidlech přibylo omezení 15: Obsah, který by mohl porušovat pravidla a normy stanovené zpracovateli plateb a souvisejícími sítěmi platebních karet a bankami nebo poskytovateli připojení k internetu. Sem spadají zejména určité druhy obsahu pouze pro dospělé.
Dle analytics.usa.gov je za posledních 90 dnů 6,2 % přístupů k webových stránkám a aplikacím federální vlády Spojených států z Linuxu.
Jak si zobrazit pomocí Chrome a na Chromiu založených webových prohlížečích stránky s neplatným certifikátem? Stačí napsat thisisunsafe.
V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Za prvé, čistě statickou binárku nelze ve skutečnosti udělat. I když vše slinkujeme se -static, bude binárka z ne úplně triviálních důvodů za běhu linkovat část libc. Bude sice podstatně odolnější, protože libc se mění málo, ale stoprocentní kompatibilita to není.Compiling without libc
/etc/nsswitch.conf
. A to i když je zbytek libc linkován staticky. Což je logické, během překladu nemůže vědět jestli na cílovém systému nebude náááhodou třeba NIS Ditto, autor potřebuje změnit balíčkovací systém na takový, který umí vyčíslit závislosti předem. Třeba můj systém (portage) má možnost nechat si všechny závislosti vypsat do souboru vhodného k předhození wgetu. Dokonce jsem tak i jeden systém nainstaloval.Deb a Yum je zase umějí postahovat do předem zadaného adresáře.
Cannot mix incompatible Qt libraries
a nespusti se. uz sem to hlasil v AURu a taky primo autorovi, ale oba delaji jako by to vsem fungovalo a zadnej problem neexistoval ...
LD_LIBRARY_PATH=./lib ldd xnview | grep Qt
a potom v lib adresári LD_LIBRARY_PATH=. ldd *.so.4 | grep Qt
či tam nenájdeš kde sa vlastne používa systémové Qt. (predpokladám ale, že žiadny problém nenájdeš, práve kvôli Xn v názvoch knižníc)
[kotyz@behemot XnViewMP-026]$ LD_LIBRARY_PATH=./lib ldd xnview | grep Qt
libQtWebKitXn.so.4 => ./lib/libQtWebKitXn.so.4 (0xb66f5000)
libQtGuiXn.so.4 => ./lib/libQtGuiXn.so.4 (0xb5be3000)
libQtCoreXn.so.4 => ./lib/libQtCoreXn.so.4 (0xb593d000)
libQtXmlPatternsXn.so.4 => ./lib/libQtXmlPatternsXn.so.4 (0xb544c000)
libQtNetworkXn.so.4 => ./lib/libQtNetworkXn.so.4 (0xb5315000)
libQtSvgXn.so.4 => ./lib/libQtSvgXn.so.4 (0xb52bb000)
libQtXmlXn.so.4 => ./lib/libQtXmlXn.so.4 (0xb5271000)
[kotyz@behemot lib]$ LD_LIBRARY_PATH=. ldd *.so.4 | grep Qt
libQtCore.so.4:
libQtCoreXn.so.4:
libQtGui.so.4:
libQtCoreXn.so.4 => ./libQtCoreXn.so.4 (0xb6a07000)
libQtGuiXn.so.4:
libQtCoreXn.so.4 => ./libQtCoreXn.so.4 (0xb69bd000)
libQtNetwork.so.4:
libQtCoreXn.so.4 => ./libQtCoreXn.so.4 (0xb73a8000)
libQtNetworkXn.so.4:
libQtCoreXn.so.4 => ./libQtCoreXn.so.4 (0xb74ea000)
libQtOpenGL.so.4:
libQtGuiXn.so.4 => ./libQtGuiXn.so.4 (0xb6bef000)
libQtCoreXn.so.4 => ./libQtCoreXn.so.4 (0xb6949000)
libQtOpenGLXn.so.4:
libQtGuiXn.so.4 => ./libQtGuiXn.so.4 (0xb6c41000)
libQtCoreXn.so.4 => ./libQtCoreXn.so.4 (0xb699b000)
libQtSvg.so.4:
libQtGuiXn.so.4 => ./libQtGuiXn.so.4 (0xb6c63000)
libQtCoreXn.so.4 => ./libQtCoreXn.so.4 (0xb69bd000)
libQtSvgXn.so.4:
libQtGuiXn.so.4 => ./libQtGuiXn.so.4 (0xb6c1b000)
libQtCoreXn.so.4 => ./libQtCoreXn.so.4 (0xb6975000)
libQtWebKit.so.4:
libQtXmlPatternsXn.so.4 => ./libQtXmlPatternsXn.so.4 (0xb60d3000)
libQtGuiXn.so.4 => ./libQtGuiXn.so.4 (0xb560f000)
libQtNetworkXn.so.4 => ./libQtNetworkXn.so.4 (0xb54d8000)
libQtCoreXn.so.4 => ./libQtCoreXn.so.4 (0xb5231000)
libQtWebKitXn.so.4:
libQtXmlPatternsXn.so.4 => ./libQtXmlPatternsXn.so.4 (0xb61ef000)
libQtGuiXn.so.4 => ./libQtGuiXn.so.4 (0xb572b000)
libQtNetworkXn.so.4 => ./libQtNetworkXn.so.4 (0xb55f4000)
libQtCoreXn.so.4 => ./libQtCoreXn.so.4 (0xb534d000)
libQtXml.so.4:
libQtCoreXn.so.4 => ./libQtCoreXn.so.4 (0xb75c9000)
libQtXmlPatterns.so.4:
libQtNetworkXn.so.4 => ./libQtNetworkXn.so.4 (0xb71d7000)
libQtCoreXn.so.4 => ./libQtCoreXn.so.4 (0xb6f31000)
libQtXmlPatternsXn.so.4:
libQtNetworkXn.so.4 => ./libQtNetworkXn.so.4 (0xb7153000)
libQtCoreXn.so.4 => ./libQtCoreXn.so.4 (0xb6ead000)
libQtXmlXn.so.4:
libQtCoreXn.so.4 => ./libQtCoreXn.so.4 (0xb752b000)
libQtGuiXn.so.4 => ./libQtGuiXn.so.4 (0xb6d8a000)
libQtCoreXn.so.4 => ./libQtCoreXn.so.4 (0xb6ae4000)
Statickým linkováním nebo balením knihoven se lze sice těmto problémům vyhnout,I to pouze omezeně. Velká část dependency hellu vzniká jinými typy závislostí než závislostmi na dynamicky linkovaných knihovnách.
Vynikající! Něco takového jsem už dlouho chtěl. Proti jiným distribucím je to velký pokrok. Výhoda je, že každý program má svůj podadresář a v něm všechny soubory, které k tomu programu patří. Všechno je přehledně uspořádané, roztříděné a je pěkně vidět, co k čemu patří. Na rozdíl od jiných distribucí, ve kterých jsou soubory všech programů různě rozhazané po celém systému, bez jakéhokolv třídění, je v tom nepořádek a je to velmi nepřehledné. Já vím, že existují skripty, ve kterých je zapsané, ke kterému programu který soubor patří, takže přidat nebo odebrat program, se vším, co k němu patří, není problém, ale není to ono. Přijde mi to stejné, jak kdybych měl nepořádek ve věcech a všechny věci různě rozhazané a netříděné a vůbec neměl uklizené a místo úklidu bych si pořídil sešit, do kterého si jenom zapíšu, kde mám kterou věc, abych ji našel. Právě proto se mi Gobo Linux líbí, protože mám rád pořádek. Líbí se mi taky jakým způsobem jsou sestavené balíky, způsob instalace a odinstalace balíků, a taky to, že má oproti jiným distribucím přehlednější kompilací. Zřejmě bych našel i další výhody této distribuce.
Začal jsem se o Gobo Linux zajímat, ale mám pocit, že se asi přestal vyvíjet, protože nikde na internetu jsem neobjevil novější verzi, než z roku 2006. Stejně tak novější články jsem na internetu nenašel. Když jsem se díval do repozitářů Gobo linuxu, verze programů jsou tam dost zastaralé a některé novější programy tam nejsou vůbec. Například Audacity je tam nanejvýš ve verzi 1.2.3, Jamin tam není vůbec a tak dále. Tak by mě zajímalo, jak je to s vývojem této distribuce. Opravdu se přestala vyvíjet? Pokud se to přestalo vyvíjet, je to škoda, protože nic tak vynikajícího jsem neviděl. Nebo se změnil jenom název, jako například Mandrake na Mandrivu?
Tiskni
Sdílej: