Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Dále. Gaim možná bude vypadat lépe, když zkusíte ikonky Tango či jiné z GNOME Look.
Co se týče importu / exportu historií konverzací: sice nevím, v jakém formátu ukládá Kopete, nicméně Gaim ukládá buď prostý text, nebo HTML (lze si vybrat). Historie jsou uložené v ~/.gaim/logs/protokol/účet/protějšek. Jedná se opravdu o prostý text (popř. HTML), ve kterém je uloženo PŘESNĚ to, co uživatel vidí v Gaimu při konverzaci. Např.:
Konverzace s Bill Gates 28. srpen 2006, 15:04:14 CEST
(15:04:20) freshmouse: Hola, jak je?
Domnívám se, že Kopete to ukládá podobně, a tak by import / export mohl proběhnout překopírováním historií a následným přejmenováním souborů do správného tvaru...
Ale prostě ta ikona žlutýho panďuláka mi navozuje dojem, jako by Gaim byla hračka pro malé děti, ne něco, s čím budu denně komunikovat. Vzhled Kopete v tomhle ohledu mi připadá skoro až profesionální. Sice "ikonky, ikonky, taková blbost", ale já si myslím, že je dobře, když aplikace vypadá dobře (neříkám, že má zářit, ale vypadat slušně a na úrovni, to ano) - hned se pak pracuje příjemněji.
Mno tak co se týče adresářové struktury, tak Kopete a Gaim jsou na tom v podstatě velmi podobně - skoro bych se vsadil, že když historii implementoval jeden projekt, tak se nechal silně inspirovat tím, co udělal ten druhý (proč vymýšlet takovou nepodstatnou blbost odznova
.
Co se týče formátu, tak Kopete je (v čem jiném) v XML - pro XML je dost knihoven, takže sesmolit něco v Pythonu by nemusel být problém
ale kdo by to napsal a testoval zvláště na svých ostrých datech - na první pohled určitě jednoduché, ale když začne jako vždy člověk pak řešit ty detaily - tak nevím, jestli bych se svých logů v Gaimu do měsíce dočkal.
Na Gaim mě táhne silně to, že je prostě defaultním řešením jak v Gnome obecně, tak i v Ubuntu, takže bude líp bugreport-podporovaný a líp integrovaný do zbytku Gnome světa; a opět taky, že tam cítím sice nepřímou, ale přesto komerční podporu (Google Summer of Code, opět Gnome trojlístek Novell/RedHat/Ubuntu) - u Kopete si nejsem vědom ničeho. A i přesto je Kopete zatím pro mě lepší.
To vypadá, jako bych měl pomalu chystat další blogpost
vim ~/.emacsKaždopádně Gentoo obdivuju pro jeho nápad (spíš přebranou vizi dotáhnutou do konce) a a snahu dotáhnout vše do konce a někdy ještě dál. Vždyť která jiná distribuce nabízí USE flagy, který člověku příjdou naprosto přirozený. (Co mě proto překvapilo je, že nejdou per-package CFLAGS a LINGUAS atd. - myslím oficiálně) Ale na desktop, čistě pracovní, to fakt ne - jsem rád, že jsem si tu Qt 4.2.0 nainstaloval během 5 minut i s dokumentací, že si můžu libovolně přiinstalovat a odinstalovat debug info, což u Gentoo by znamenalo další rekompilaci, a u Qt 4.2 by to bylo na 1-2 hodiny, pokud si dobře vzpomínám - čekejte tak dlouho, pokud to chcete teď začít používat. Gentoo zase může být zajímavé díky USE flagům a vůbec přizpůsobitelnosti - prostě každé je pro jiný účel.Souhlasím.
Ikonky - myslím, že Ubuntu nepoužívá default Gnome ikony, ale právě něco jako Tango, nebo přinejmenším lepšího než Gnome defaultUbuntu používá ikonky Human, což jsou podle mě dooranžova upravené ikonky Tango. Gaim ale používá ikonky vlastní (resp. některé): jsou vAle prostě ta ikona žlutýho panďuláka mi navozuje dojem, jako by Gaim byla hračka pro malé děti, ne něco, s čím budu denně komunikovat. Vzhled Kopete v tomhle ohledu mi připadá skoro až profesionální. Sice "ikonky, ikonky, taková blbost", ale já si myslím, že je dobře, když aplikace vypadá dobře (neříkám, že má zářit, ale vypadat slušně a na úrovni, to ano) - hned se pak pracuje příjemněji.
/usr/share/pixmaps/gaim/.
A dále opět souhlasím. Spousty lidí tvrdí, že vzhled systému je nepodstatný a že se zabývám hloupostmi, ale já tvrdím, že pěkné prostředí (což u někoho znamená černou pracovní plochu a u jiného rozjásané ikonky) zvyšuje produktivitu práce...
Co se týče formátu, tak Kopete je (v čem jiném) v XML - pro XML je dost knihoven, takže sesmolit něco v Pythonu by nemusel být problémPokud je to v XML, tak to pro programátora musí být přímo lahůdka.ale kdo by to napsal a testoval zvláště na svých ostrých datech - na první pohled určitě jednoduché, ale když začne jako vždy člověk pak řešit ty detaily - tak nevím, jestli bych se svých logů v Gaimu do měsíce dočkal.
A pokud to nechceš testovat na ostrých datech, stačí si je zazálohovat.
Na Gaim mě táhne silně to, že je prostě defaultním řešením jak v Gnome obecně, tak i v Ubuntu, takže bude líp bugreport-podporovaný a líp integrovaný do zbytku Gnome světa; a opět taky, že tam cítím sice nepřímou, ale přesto komerční podporu (Google Summer of Code, opět Gnome trojlístek Novell/RedHat/Ubuntu) - u Kopete si nejsem vědom ničeho. A i přesto je Kopete zatím pro mě lepší.Podle mě jsou na tom Gaim i Kopete s funkcemi podobně. A dále, Gaim není moc do GNOME integrovaný (on to ani není GNOME projekt), jediné, o čem vím, je jakási integrace kontaktů s Evolution...
To vypadá, jako bych měl pomalu chystat další blogpostTak do toho.
))
Tiskni
Sdílej: