Byla vydána verze 12.0 s kódovým jménem Ecne linuxové distribuce Trisquel GNU/Linux. Založena je na Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude do roku 2029. Trisquel patří mezi svobodné distribuce doporučované Nadací pro svobodný software (FSF).
Open-source citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 9. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Libre Graphics Meeting 2026, tj. čtyřdenní konference a setkání vývojářů a uživatelů svobodných a otevřených grafických softwarů, proběhne od 22. do 25. dubna v Norimberku. Dění lze sledovat na Mastodonu.
Vývojář Alexandre Gomes Gaigalas na GitHubu zveřejnil c89cc.sh, parser a kompilátor jazyka C89 napsaný v pouhém jediném skriptu o přibližně 8000 řádcích čistého bashe (bez dalších externích závislostí), který generuje ELF64 binárky pro x86-64. Jedná se o velmi jednoduchý kompilátor, který nepodporuje direktivy #include a dokonce ani funkci printf (lze použít puts), všechny dostupné deklarace lze nalézt v proměnné _BUILTIN_LIBC na konci skriptu. Skript je volně dostupný pod ISC licencí.
Francouzská vláda oznámila, že v rámci strategie 'digitální suverenity' zahájí 'přechod od systému Windows k počítačům s operačním systémem Linux' (sa sortie de Windows au profit de postes sous système d'exploitation Linux). DINUM (meziresortní ředitelství pro digitální technologie) požádalo ministerstva, aby do podzimu 2026 vypracovaly konkrétní plány nasazení Linuxu. Francie již dříve migrovala části státní správy na otevřená řešení.
Nezisková organizace Electronic Frontier Foundation (EFF) hájící občanské svobody v digitálním světě po téměř 20 letech opouští platformu X (dříve Twitter). Na platformách Bluesky, Mastodon, LinkedIn, Instagram, TikTok, Facebook, Threads a YouTube zůstává.
Terminálový textový editor GNU nano byl vydán ve verzi 9.0. Vylepšuje chování horizontálního posouvání pohledu na dlouhé řádky a chování některých klávesových zkratek. Více v seznamu změn.
Ministerstvo financí ve spolupráci s finanční správou dnes představilo beta verzi aplikace využívající umělou inteligenci pro předvyplnění daňového přiznání. Není třeba přepisovat údaje z různých potvrzení, ani hledat správné řádky, kam údaje napsat. Stačí nahrát dokumenty a využít AI.
Výrobce počítačových periferií Keychron zveřejnil repozitář se schématy šasi klávesnic a myší. Licence je restriktivní, zakazuje většinu komerčních užití a v podstatě jsou tak data vhodná pouze pro výukové účely, hlášení a opravy chyb, případně výrobu vlastního příslušenství.
Správce balíčků APT, používaný v Debianu a odvozených distribucích, byl vydán ve verzi 3.2 (seznam změn). Mezi novinkami figurují nové příkazy pro práci s historií, včetně vracení transakcí.
Dále. Gaim možná bude vypadat lépe, když zkusíte ikonky Tango či jiné z GNOME Look.
Co se týče importu / exportu historií konverzací: sice nevím, v jakém formátu ukládá Kopete, nicméně Gaim ukládá buď prostý text, nebo HTML (lze si vybrat). Historie jsou uložené v ~/.gaim/logs/protokol/účet/protějšek. Jedná se opravdu o prostý text (popř. HTML), ve kterém je uloženo PŘESNĚ to, co uživatel vidí v Gaimu při konverzaci. Např.:
Konverzace s Bill Gates 28. srpen 2006, 15:04:14 CEST
(15:04:20) freshmouse: Hola, jak je?
Domnívám se, že Kopete to ukládá podobně, a tak by import / export mohl proběhnout překopírováním historií a následným přejmenováním souborů do správného tvaru...
Ale prostě ta ikona žlutýho panďuláka mi navozuje dojem, jako by Gaim byla hračka pro malé děti, ne něco, s čím budu denně komunikovat. Vzhled Kopete v tomhle ohledu mi připadá skoro až profesionální. Sice "ikonky, ikonky, taková blbost", ale já si myslím, že je dobře, když aplikace vypadá dobře (neříkám, že má zářit, ale vypadat slušně a na úrovni, to ano) - hned se pak pracuje příjemněji.
Mno tak co se týče adresářové struktury, tak Kopete a Gaim jsou na tom v podstatě velmi podobně - skoro bych se vsadil, že když historii implementoval jeden projekt, tak se nechal silně inspirovat tím, co udělal ten druhý (proč vymýšlet takovou nepodstatnou blbost odznova
.
Co se týče formátu, tak Kopete je (v čem jiném) v XML - pro XML je dost knihoven, takže sesmolit něco v Pythonu by nemusel být problém
ale kdo by to napsal a testoval zvláště na svých ostrých datech - na první pohled určitě jednoduché, ale když začne jako vždy člověk pak řešit ty detaily - tak nevím, jestli bych se svých logů v Gaimu do měsíce dočkal.
Na Gaim mě táhne silně to, že je prostě defaultním řešením jak v Gnome obecně, tak i v Ubuntu, takže bude líp bugreport-podporovaný a líp integrovaný do zbytku Gnome světa; a opět taky, že tam cítím sice nepřímou, ale přesto komerční podporu (Google Summer of Code, opět Gnome trojlístek Novell/RedHat/Ubuntu) - u Kopete si nejsem vědom ničeho. A i přesto je Kopete zatím pro mě lepší.
To vypadá, jako bych měl pomalu chystat další blogpost
vim ~/.emacsKaždopádně Gentoo obdivuju pro jeho nápad (spíš přebranou vizi dotáhnutou do konce) a a snahu dotáhnout vše do konce a někdy ještě dál. Vždyť která jiná distribuce nabízí USE flagy, který člověku příjdou naprosto přirozený. (Co mě proto překvapilo je, že nejdou per-package CFLAGS a LINGUAS atd. - myslím oficiálně) Ale na desktop, čistě pracovní, to fakt ne - jsem rád, že jsem si tu Qt 4.2.0 nainstaloval během 5 minut i s dokumentací, že si můžu libovolně přiinstalovat a odinstalovat debug info, což u Gentoo by znamenalo další rekompilaci, a u Qt 4.2 by to bylo na 1-2 hodiny, pokud si dobře vzpomínám - čekejte tak dlouho, pokud to chcete teď začít používat. Gentoo zase může být zajímavé díky USE flagům a vůbec přizpůsobitelnosti - prostě každé je pro jiný účel.Souhlasím.
Ikonky - myslím, že Ubuntu nepoužívá default Gnome ikony, ale právě něco jako Tango, nebo přinejmenším lepšího než Gnome defaultUbuntu používá ikonky Human, což jsou podle mě dooranžova upravené ikonky Tango. Gaim ale používá ikonky vlastní (resp. některé): jsou vAle prostě ta ikona žlutýho panďuláka mi navozuje dojem, jako by Gaim byla hračka pro malé děti, ne něco, s čím budu denně komunikovat. Vzhled Kopete v tomhle ohledu mi připadá skoro až profesionální. Sice "ikonky, ikonky, taková blbost", ale já si myslím, že je dobře, když aplikace vypadá dobře (neříkám, že má zářit, ale vypadat slušně a na úrovni, to ano) - hned se pak pracuje příjemněji.
/usr/share/pixmaps/gaim/.
A dále opět souhlasím. Spousty lidí tvrdí, že vzhled systému je nepodstatný a že se zabývám hloupostmi, ale já tvrdím, že pěkné prostředí (což u někoho znamená černou pracovní plochu a u jiného rozjásané ikonky) zvyšuje produktivitu práce...
Co se týče formátu, tak Kopete je (v čem jiném) v XML - pro XML je dost knihoven, takže sesmolit něco v Pythonu by nemusel být problémPokud je to v XML, tak to pro programátora musí být přímo lahůdka.ale kdo by to napsal a testoval zvláště na svých ostrých datech - na první pohled určitě jednoduché, ale když začne jako vždy člověk pak řešit ty detaily - tak nevím, jestli bych se svých logů v Gaimu do měsíce dočkal.
A pokud to nechceš testovat na ostrých datech, stačí si je zazálohovat.
Na Gaim mě táhne silně to, že je prostě defaultním řešením jak v Gnome obecně, tak i v Ubuntu, takže bude líp bugreport-podporovaný a líp integrovaný do zbytku Gnome světa; a opět taky, že tam cítím sice nepřímou, ale přesto komerční podporu (Google Summer of Code, opět Gnome trojlístek Novell/RedHat/Ubuntu) - u Kopete si nejsem vědom ničeho. A i přesto je Kopete zatím pro mě lepší.Podle mě jsou na tom Gaim i Kopete s funkcemi podobně. A dále, Gaim není moc do GNOME integrovaný (on to ani není GNOME projekt), jediné, o čem vím, je jakási integrace kontaktů s Evolution...
To vypadá, jako bych měl pomalu chystat další blogpostTak do toho.
))
Tiskni
Sdílej: