Společnost Valve publikovala přehled To nej roku 2025 ve službě Steam aneb ohlédnutí za nejprodávanějšími, nejhranějšími a dalšími nej hrami roku 2025.
Byly publikovány výsledky průzkumu mezi uživateli Blenderu uskutečněného v říjnu a listopadu 2025. Zúčastnilo se více než 5000 uživatelů.
V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Vytýkám před závorku: na konci jsou 2 užitečné postupy, jak importovat mail z KMail do Evolution - jeden vyžadující KMail, druhý pouze zálohu dat z KMailu.
Potkalo mě hodně věcí v poslední době, jednou z nich je i nový notebook.
Do této doby jsem používal KDE na Gentoo, ale občas jsem si říkal, proč nepracuji na distribuci, která více funguje stylem out-of-the box. V létě jsem měl možnost vidět Ubuntu, a jelikož se mi zalíbilo, a taky protože si myslím, že do Gnome leze a asi i poleze více inovací než do KDE (díky Novell, Red Hat, Ubuntu), a hlavně protože nový stroj je vždy příležitostí začít nanovo, nainstaloval jsem na svůj systém Ubuntu.
No jo, ale co s historií Kopete? Uvidím ji v Gaimu? Co s maily z KMailu? Jak rychle je budu moct začít používat v Evolution, defaultním toť (nejen) Ubuntu email klientu?
Ukázalo se, že Gaim je větší oříšek. Sice jsou kontakty uložené na serveru, takže o ně nepřijdete. Ale je několik důvodů, proč mi tu stále (a asi ještě hodně dlouho) poběží Kopete:
~/.kde funguje out-of-the-box včetně uložených hesel v kwallet 

S Evolution je to už vyřešené - spokojeně mi tu běží. Nečekejte import nastavení z KMailu. Ale čekejte celkem bezproblémový import vašich zpráv. Jediný zádrhel je v tom, že KMail defaultně ukládá zprávy ve formátu maildir, zatímco Evolution v mboxu. A přestože Evolution maildir podporuje, pro import podporuje pouze jednoduché soubory - tedy mbox. Úkol tedy zněl: konverze zpráv z maildir do mbox.
Lze udělat 2 způsoby:
~/.kde/share/apps/kmail/mail/export-inbox. V Evolution pak dáte import souboru, odkážete ho na výše vytvořený export-inbox, zvolíte si adresář, do kterého to chcete importovat (zde logicky "inbox"), a pak jen počkáte, než to Evolution schroustá.
Ale jsem občas hlava děravá, a tak jsem po 3 dnech používání zjistil, že jsem si zapomněl takto vyexportovat sent-mail (!!!). Takže jsem Googlil, narazil na to, že součástí qmailu je nástroj maildir2mbox, který to zvládne. Mno, ale nenašel jsem balíček qmail pro Ubuntu, takže jsem se rozhodl, že někde stáhnu binárku, vyextrahuju jen maildir2mbox a použiju ho. Ale moc jsem se neradoval - balíčky jsou většinou zdrojákové, a když už se poštěstí najít binární balík, tak pro nějakou hodně starou GLibc, takže to neběží. Nakonec jsem našel zde. Pak už stačí qmail rozbalit:
mkdir -p ~/usr/src cd ~/usr/src rpm2cpio qmail-1.03-25.91rph.i586.rpm | cpio -ivmudA teď můžeme exportovat maily do mboxu (pozor - původní zprávy z maildiru to smaže!):
cd ~/.kde/share/apps/kmail/mail/sent-mail touch temp-file MAILDIR=. MAIL=sent-mail MAILTMP=temp-file ~/usr/src/var/qmail/bin/maildir2mboxTeď už máme výsledek v souboru sent-mail, který je ve formátu mbox. Šup s ním do Evolution (tentoráte pochopitelně do adresáře "Sent") a je to!
Na obou postupech zamrzí, že je nutné je opakovat zvlášť pro každý maildir - takže pokud máte více složek a podsložek (téměr 100% máte inbox, sent-mail, drafts), může to být otravné. Ale funguje.
Taky jsem slyšel, že je možné si udělat vlastní IMAP server, tam to uploadnoat a pak to stáhnout v Evolution, ale s tím jsem nechtěl ztrácet čas. Každopádně jestli GMail skutečně někdy nabídne podporu IMAPu, jak se snaží velmi lehce mezi řádky naznačit tak, aby zároveň neřekl nic
, tak asi přesedlám na GMail totálně.
Po těchto peripetiích s Kopete vs. Gaim a KMail vs. Evolution si nemůžu nedovolit malou poznámku. Myslel jsem si, že když se okolo open-source tolik mluví o otevřených standardech, že by už dávno měla být specifikace (a používaná) na všechna uživatelská nastavení - záložky, historie rozhovorů, nastavení nejrůznějších věcí atd. Prostě jsem si myslel, že Linuxové aplikace (a obecně open-source) půjde příkladem, ale není to tak. Naštěstí to vypadá, že věci se v tomto směru hýbou. Akonadi, Telepathy, freedesktop obecně - snad jsem je pochopil dobře, že tyto trable chtějí nechat minulosti. A já budu jedině rád.
Tiskni
Sdílej:
Dále. Gaim možná bude vypadat lépe, když zkusíte ikonky Tango či jiné z GNOME Look.
Co se týče importu / exportu historií konverzací: sice nevím, v jakém formátu ukládá Kopete, nicméně Gaim ukládá buď prostý text, nebo HTML (lze si vybrat). Historie jsou uložené v ~/.gaim/logs/protokol/účet/protějšek. Jedná se opravdu o prostý text (popř. HTML), ve kterém je uloženo PŘESNĚ to, co uživatel vidí v Gaimu při konverzaci. Např.:
Konverzace s Bill Gates 28. srpen 2006, 15:04:14 CEST
(15:04:20) freshmouse: Hola, jak je?
Domnívám se, že Kopete to ukládá podobně, a tak by import / export mohl proběhnout překopírováním historií a následným přejmenováním souborů do správného tvaru...
Ale prostě ta ikona žlutýho panďuláka mi navozuje dojem, jako by Gaim byla hračka pro malé děti, ne něco, s čím budu denně komunikovat. Vzhled Kopete v tomhle ohledu mi připadá skoro až profesionální. Sice "ikonky, ikonky, taková blbost", ale já si myslím, že je dobře, když aplikace vypadá dobře (neříkám, že má zářit, ale vypadat slušně a na úrovni, to ano) - hned se pak pracuje příjemněji.
Mno tak co se týče adresářové struktury, tak Kopete a Gaim jsou na tom v podstatě velmi podobně - skoro bych se vsadil, že když historii implementoval jeden projekt, tak se nechal silně inspirovat tím, co udělal ten druhý (proč vymýšlet takovou nepodstatnou blbost odznova
.
Co se týče formátu, tak Kopete je (v čem jiném) v XML - pro XML je dost knihoven, takže sesmolit něco v Pythonu by nemusel být problém
ale kdo by to napsal a testoval zvláště na svých ostrých datech - na první pohled určitě jednoduché, ale když začne jako vždy člověk pak řešit ty detaily - tak nevím, jestli bych se svých logů v Gaimu do měsíce dočkal.
Na Gaim mě táhne silně to, že je prostě defaultním řešením jak v Gnome obecně, tak i v Ubuntu, takže bude líp bugreport-podporovaný a líp integrovaný do zbytku Gnome světa; a opět taky, že tam cítím sice nepřímou, ale přesto komerční podporu (Google Summer of Code, opět Gnome trojlístek Novell/RedHat/Ubuntu) - u Kopete si nejsem vědom ničeho. A i přesto je Kopete zatím pro mě lepší.
To vypadá, jako bych měl pomalu chystat další blogpost
vim ~/.emacsKaždopádně Gentoo obdivuju pro jeho nápad (spíš přebranou vizi dotáhnutou do konce) a a snahu dotáhnout vše do konce a někdy ještě dál. Vždyť která jiná distribuce nabízí USE flagy, který člověku příjdou naprosto přirozený. (Co mě proto překvapilo je, že nejdou per-package CFLAGS a LINGUAS atd. - myslím oficiálně) Ale na desktop, čistě pracovní, to fakt ne - jsem rád, že jsem si tu Qt 4.2.0 nainstaloval během 5 minut i s dokumentací, že si můžu libovolně přiinstalovat a odinstalovat debug info, což u Gentoo by znamenalo další rekompilaci, a u Qt 4.2 by to bylo na 1-2 hodiny, pokud si dobře vzpomínám - čekejte tak dlouho, pokud to chcete teď začít používat. Gentoo zase může být zajímavé díky USE flagům a vůbec přizpůsobitelnosti - prostě každé je pro jiný účel.Souhlasím.
Ikonky - myslím, že Ubuntu nepoužívá default Gnome ikony, ale právě něco jako Tango, nebo přinejmenším lepšího než Gnome defaultUbuntu používá ikonky Human, což jsou podle mě dooranžova upravené ikonky Tango. Gaim ale používá ikonky vlastní (resp. některé): jsou vAle prostě ta ikona žlutýho panďuláka mi navozuje dojem, jako by Gaim byla hračka pro malé děti, ne něco, s čím budu denně komunikovat. Vzhled Kopete v tomhle ohledu mi připadá skoro až profesionální. Sice "ikonky, ikonky, taková blbost", ale já si myslím, že je dobře, když aplikace vypadá dobře (neříkám, že má zářit, ale vypadat slušně a na úrovni, to ano) - hned se pak pracuje příjemněji.
/usr/share/pixmaps/gaim/.
A dále opět souhlasím. Spousty lidí tvrdí, že vzhled systému je nepodstatný a že se zabývám hloupostmi, ale já tvrdím, že pěkné prostředí (což u někoho znamená černou pracovní plochu a u jiného rozjásané ikonky) zvyšuje produktivitu práce...
Co se týče formátu, tak Kopete je (v čem jiném) v XML - pro XML je dost knihoven, takže sesmolit něco v Pythonu by nemusel být problémPokud je to v XML, tak to pro programátora musí být přímo lahůdka.ale kdo by to napsal a testoval zvláště na svých ostrých datech - na první pohled určitě jednoduché, ale když začne jako vždy člověk pak řešit ty detaily - tak nevím, jestli bych se svých logů v Gaimu do měsíce dočkal.
A pokud to nechceš testovat na ostrých datech, stačí si je zazálohovat.
Na Gaim mě táhne silně to, že je prostě defaultním řešením jak v Gnome obecně, tak i v Ubuntu, takže bude líp bugreport-podporovaný a líp integrovaný do zbytku Gnome světa; a opět taky, že tam cítím sice nepřímou, ale přesto komerční podporu (Google Summer of Code, opět Gnome trojlístek Novell/RedHat/Ubuntu) - u Kopete si nejsem vědom ničeho. A i přesto je Kopete zatím pro mě lepší.Podle mě jsou na tom Gaim i Kopete s funkcemi podobně. A dále, Gaim není moc do GNOME integrovaný (on to ani není GNOME projekt), jediné, o čem vím, je jakási integrace kontaktů s Evolution...
To vypadá, jako bych měl pomalu chystat další blogpostTak do toho.
))