Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
Nepopiram uzitecnost knihovny jako instituce, a ani v nejmensim nepopiram jeji vyznam. Ale knihovna ty zminene ukoly preci plni uz ted, i bez nove budovy za mnoho miliard, ne?Současná knihovna sice tyto úkoly plní, ale Klementinum není nafukovací a pokud přibývá do fondu ročně přes 50.000 knih, tak se někam dát musí...
nebo pockat na dobu, kdy nebudeme mit dluhy (treba za 5 let nebo za 10 nebo nikdy)Vzhledem k tomu, že kaacita současných budov knihovny se vyčerpá za pár let, tak se vážně čekat moc dlouho nedá...
Nemame ani na tu montovanou halu, nekdo by nam na ni musel pujcit
Tohle už je neskutečná demagogie.
+0.33 miliardy na Tesco haluehm, jenom asi 260 MKč ... jestli stejně pozorně zpracováváš všechny informace, opravdu ti přeju hodně úspěchů na burze nebo do čeho jsi to onehdy psal, že ses pustil
kazdy s dluhem 71 tisic, divoce hadaji o tom, zda si maj na dalsi dluh koupit radeji plochou televizi za dalsich 5 tisic, nebo jen obycejnou z bazaru za 3 stovky
Tohle beru jako srovnání se schodkem státního rozpočtu. Příklad ale nesedí.
Příkladem by bylo kdyby se ti dva bavili o tom, jestli mají navýšit dluh o pár korun a koupit si lepší kýbl na nošení uhlí do kotle nebo investovat řádově víc do zateplení domku a koupě plastových oken. Druhá varianta vyžaduje výraznou počáteční investici ale ušetří v budoucnu (a v případě toho domku to i dovolí splatit dluh).
Mluvil o přebytku 1/3 mld (příjmy - výdaje). No a tady je podle mě jasné, že např. o DPH nemá smysl mluvit, protože je na obou stranách.ok, o to se nepřu, šlo mi o ten konkrétní projekt Metrostavu, u čehož prostě chybně uvedl cenu ... chyba, kterou popisuješ, je tedy i u těch 5 GKč (pokud to má být cena za stavbu)
No, mi to pripada spis jako matematika nez nejake subjektivni dojmy
Tak to seš v matematice, nebo spíše ekonomice hodně špatný. Existuje spousta reálných případů, kdy počáteční zadlužení vede k pozdějším ziskům.
Taková Tesco krabice za ty peníze má určitě rozsáhlé podzemní prostory ... Ono to totiž není jen ten rozteklej kužel nad zemí, co všichni kritizují.vážně? ale vždyť zadání zakazovalo ukládání knih v podzemí, tak jaké podzemní prostory, ono je to snad něco jiného než ten "rozteklej kužel nad zemí"? :-/
Presne tak. Lide mluvi o tom, ze je to pro "narod", ze knihovna je potreba a ta od Kaplickeho je navic odvazny a moderni navrh.
Na me pusobi spis jako pokus o moderne vypadajici budovu, ktera ma byt povzbuzovacem ega p. Kaplickeho, ale ktera rozhodne neni spickou toho, co bychom mohli jako narod mit v dnesni dobe. Na provoz draha, neprakticka, vzhledove jak pokus o sci-fi z 80. let (vlastne mi pripomina barevne hracky z vychodniho Nemecka). Ale hlavne ze je _jina_ - dame za ni hromadu penez a budeme tvrdit, ze je cool. A je vazne jedno, ze bychom mohli mit daleko lepsi budovu.
Ja jen uprimne doufam, ze se architektura v budoucnu nebude ubirat timto smerem.
Anebo nejsem dostatecny vlastenec a mam jen mylny pocit, ze si dokazu predstavit daleko lepsi a reprezentativnejsi staveni - Kaplickeho vychodonemecka chobotnicka IS THE BEST.
Na provoz draha, neprakticka
Když vyslovíte takovéto tvrzení, bylo by správné uvést nějaký zdroj informací, kterým byste nepraktičnost ( předpokládám vnitřního uspořádání ) a cenu provozu podložil.
Pokud jde o vzhled knihovny, navštívil jsem výstavu všech zúčastněných projektů a mám pocit, že všechny návrhy byly něčím zvláštní, obzvláště návrhy v první desítce byly něčím extravagantní a nemyslím si, že by vzbudily menší diskuse o kráse než Kaplického návrh.
A je vazne jedno, ze bychom mohli mit daleko lepsi budovu.
Opět byste mohl doložit své tvrzení. Čím lepší? Vzhledem? Vnitřním uspořádáním?
Tiskni
Sdílej: