O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
zerotier-cli join aa11bb22cc33dd44 (poslední parametr příkazu nahradíme naším číslem sítě z předchozího kroku).
Tiskni
Sdílej:
Registrujeme se na stránkách služby.No to víš...
se statickou IP i s DNSTo je ovsem dost podstatny rozdil.
Tak nejak jem doufal, ze dneska neni problem mit za par kacek vlastni VPSA VPS pomůže jak když jsi přišel s tím, že problém je v tom, že ta věc, kterou chci zpřístupnit, je fyzicky na nedostatečně luxusní přípojce? (pomůže třeba s tím IRC a částečně s file sharingem pokud je to dost malé na to aby se to vešlo na disk VPS za pár korun; nepomůže s jinými věcmi)
Podivej se na to take z pohledu poskytovatele, toho tvuj server proste nezajima a nebude. Proc by taky mel?Ano, proč by měl? Jako, proč bych měl potřebovat, aby ho zajímal?
Na hrani je to v pohode, ale jakmile potrebujes neco spolehliveho tak je to proste k nicemu a rozjizdet na tom neco seriozniho muze je blazen.Tak jednak jsem nepsal o ničem seriózním a jednak je to taky o ceně, jestli ti stojí za to koukání na kurník z práce platit si místo připojení za pětikilo připojení za tři litry.
Nechapes, to. Je to o nastaveni vychozi situace. Pisu to porad dokola. Ty, jako klient poskytovale, chces server. Poskyotvatel to neresi, protoze se na tebe diva jako na klienta => si to musis vyresit sam. No a protoze jsi ve vyhozim stavu jako klient, tak aby jsi mohl provozovat server, tak proste VZDYCKY mas pred sebou nejake prekazky. => domnekoneckna se opakujici problem "jsem klient, ale chci server". Jak vyresim donekonecna se opakujici problem? Vykaslu se na nej..Podivej se na to take z pohledu poskytovatele, toho tvuj server proste nezajima a nebude. Proc by taky mel?Ano, proč by měl? Jako, proč bych měl potřebovat, aby ho zajímal?
Jak vyresim donekonecna se opakujici problem? Vykaslu se na nej..To znamená že nemám mít vzdálené posílání jobů do 3D tiskárny, nebo že si mám zaplatit 3k měsíčně za přípojku kterou budeš považovat za dostatečně luxusní?
Ty, jako klient poskytovale, chces server. Poskyotvatel to neresi, protoze se na tebe diva jako na klienta => si to musis vyresit sam.
No dobře, ale na „idelálním trchu“ by si zákazník prostě vybral jiného poskytovatele se vstřícnějším přístupem.
To evidentně na řadě míst není možné, protože tam má nějaký poskytovatel monopol (několik málo poskytovatelů oligopol) a jsou to právě poskytovatelé s takovým nepřátelským přístupem.
Řešení nabízejí různá řekněme zájmová sdružení, zároveň však pro ně musí být prostor – v případě mono-/oligopolů je základem aktivní antimonopolní politika, aka antitrust.
Addendum: A to můžeme být rádi, že tu nějaké dráty tahal svého času veřejný Telekom.
Kdo zná ty správné onion adresy, může se připojit. V případě kdy moc nezáleží na anonymitě jde tor nastavit tak, aby ty services šly ven jenom přes jeden hop a není to potom ani tak pomalé. Pro toho kdo ale potřebuje něčím krmit masy lidí na clearnetu, nebude tor nejlepší řešení. No je fajn mít možnost cokoli nasdílet světu a nemuset se nikoho doprošovat nebo bát, někoho uplácet nebo ze sebe dělat zboží. Taky to pomáhá dělat internet trochu víc decentralizovaným.