Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
Registrujeme se na stránkách služby.No to víš...
se statickou IP i s DNSTo je ovsem dost podstatny rozdil.
Tak nejak jem doufal, ze dneska neni problem mit za par kacek vlastni VPSA VPS pomůže jak když jsi přišel s tím, že problém je v tom, že ta věc, kterou chci zpřístupnit, je fyzicky na nedostatečně luxusní přípojce? (pomůže třeba s tím IRC a částečně s file sharingem pokud je to dost malé na to aby se to vešlo na disk VPS za pár korun; nepomůže s jinými věcmi)
Podivej se na to take z pohledu poskytovatele, toho tvuj server proste nezajima a nebude. Proc by taky mel?Ano, proč by měl? Jako, proč bych měl potřebovat, aby ho zajímal?
Na hrani je to v pohode, ale jakmile potrebujes neco spolehliveho tak je to proste k nicemu a rozjizdet na tom neco seriozniho muze je blazen.Tak jednak jsem nepsal o ničem seriózním a jednak je to taky o ceně, jestli ti stojí za to koukání na kurník z práce platit si místo připojení za pětikilo připojení za tři litry.
Nechapes, to. Je to o nastaveni vychozi situace. Pisu to porad dokola. Ty, jako klient poskytovale, chces server. Poskyotvatel to neresi, protoze se na tebe diva jako na klienta => si to musis vyresit sam. No a protoze jsi ve vyhozim stavu jako klient, tak aby jsi mohl provozovat server, tak proste VZDYCKY mas pred sebou nejake prekazky. => domnekoneckna se opakujici problem "jsem klient, ale chci server". Jak vyresim donekonecna se opakujici problem? Vykaslu se na nej..Podivej se na to take z pohledu poskytovatele, toho tvuj server proste nezajima a nebude. Proc by taky mel?Ano, proč by měl? Jako, proč bych měl potřebovat, aby ho zajímal?
Jak vyresim donekonecna se opakujici problem? Vykaslu se na nej..To znamená že nemám mít vzdálené posílání jobů do 3D tiskárny, nebo že si mám zaplatit 3k měsíčně za přípojku kterou budeš považovat za dostatečně luxusní?
Ty, jako klient poskytovale, chces server. Poskyotvatel to neresi, protoze se na tebe diva jako na klienta => si to musis vyresit sam.
No dobře, ale na „idelálním trchu“ by si zákazník prostě vybral jiného poskytovatele se vstřícnějším přístupem.
To evidentně na řadě míst není možné, protože tam má nějaký poskytovatel monopol (několik málo poskytovatelů oligopol) a jsou to právě poskytovatelé s takovým nepřátelským přístupem.
Řešení nabízejí různá řekněme zájmová sdružení, zároveň však pro ně musí být prostor – v případě mono-/oligopolů je základem aktivní antimonopolní politika, aka antitrust.
Addendum: A to můžeme být rádi, že tu nějaké dráty tahal svého času veřejný Telekom.
Tiskni
Sdílej: