Život Linuxáka v zahraničí (diskuse)

[jozka]

Pochybuju, ze by Anglicani meli Mr.President

[CEST]

Ja bych rek, ze anglicani jsou vic odmereni, protoze proste kralovstvi a kralovna Jinak v anglictine se na krestni jmena prechazi IMHO relativne jednodusejc, kdyz je kazdej ty (you)

[Atrament]

Odměřeného angličana jsem ještě snad za ty už pomalu čtyři roky co v Anglii žiju, nepotkal. Možná v Londýně, ale tady u nás na vesnici (Plymouth) fakt ne :) A prakticky všude se hned všichni oslovují křestním jménem...

[cezz]

To bude asi tym. Irsko je jedna velka dedina (v dobrom) - aj Dublin, len je trosku prerasteny.

[sdfgdsfg]

omyl, v anglictine je kazdej _vy_ (you)

[pavlix]

V moderní angličtině je každej ty (you), a řekl bych, že už docela dlouho, minimálně v angličtině každé generace, co už neříkala běžně thou.

[Justas]

Jenomže "you" znamenalo v době vykání a tykání "vy". Starý anglický bonmot říká, ža angličtina vyká každému a tyká pouze Bohu.
Ono je to jedno - důležité je, že vykání a tykání v angličtině srostlo, a je potřeba místo toho použít jinou metodu. Například to oslovování "Mr. Brown" vs. "Charles". Bohužel to znemožňuje český mezistupeň "Karle, vy".

[pavlix]

Jenomže "you" znamenalo v době vykání a tykání "vy". Starý anglický bonmot říká, ža angličtina vyká každému a tyká pouze Bohu.

A to je právě to, na co jsem výše narážel. Už je to dobré opravdu jen na ty bonmoty.

Ono je to jedno - důležité je, že vykání a tykání v angličtině srostlo, a je potřeba místo toho použít jinou metodu. Například to oslovování "Mr. Brown" vs. "Charles".

A ani s tím se neserou zdaleka tak jako my s ty/vy.

Bohužel to znemožňuje český mezistupeň "Karle, vy".

Pro ně, řekl bych, spíše bohudík.

[cezz]

Pochybuju, ze by Anglicani meli Mr.President

Ono to "maju" bolo myslene vo vyzname "maju v novinach, v televizii", "hovoria tak", nie ze by mali realne. Ono sa ta veta tak blbo preklada z anglictiny, ked je navyse vytrhnuta z kontextu..

[jozka]

Aha, diky.

[CEST]

Tak muj pribeh bych zacinal asi stejne, ale pak od urcityho mista to vse dopadlo uplne jinak

Delali jsme s manzelkou v CR a menzelku vyslali do Svycarska. Tak jsme uvazovali, ze ja bych sel taky nekam "ven". Premysleli jsme taky o GB nebo Irsku. Zaregistroval jsem se do agentur, ale porad nic linuxovyho. Nakonec manzelka jednou pres ICQ rejpla, at zkusim taky CH. Nemcinu jsem nedelal (akorat nejaky zaklady z gymplu), proto jsem chtel do EN mluvici zeme. No, ale na CH job portalu jsem nasel jeden Linux job, kousek od manzelky prace, pohovor dopadl dobre i v EN a tak jsme tady v CH oba, uz to bude 5 let.

Svycari jsou vetsinou taky takovy odmereni, obcas potkame nejaky cechy a slovaky, nektery prisli taky nedavno a nektery tu jsou od 68.

[koulinek]

Dobrej výběr, CH je krásná země, kde tam makáš? Já tam sice nedělám, ale rád tam jezdim do hor :) a kdybych volil něco v Evropě tak bych v přvé ředě zvažoval právě CH.

[CEST]

Jsme hned u hranic s AT, drive jsme bydleli v mensi vesnicce u jezera s kantonu St.Gallen, pred 2 rokama jsem se prestehovali do vetsiho bytu jeste bliz u jezera v kantonu Thurgau. Pracuju v St.Gallenu, pul hodinka autem.

Jojo, hory jsou tady super. Driv jsme taky chodili (Säntis, Pizol a dalsi v tom okoli), ted mame jiny starosti.

[Jaromír Svoboda]

A domluvíš se tam anglicky? Nebo ses už naučil němčinu?

[cezz]

To by aj mna zaujimalo. V praci tipujem, ze anglictina by mohla stacit, ale v realnom zivote je to ako? Mne teda dost dal (a stale dava) zabrat ten ich Irsky prizvuk. Neviem si predstavit, ze by som zil v krajine, ktorej jazyk som sa prakticky neucil..

[Atrament]

Já jsem byl právě strašně překvapený jak málo dneska člověk potřebuje znát jazyk země ve které žije, aby se mu v ní žilo pohodlně. Znám tu osobně pár lidí (poláků, čechů, filipínců, nějakých těch afričanů) co anglicky pomalu ani slovo a přesto fungují úplně bez problémů. Nedávno si mi kámoš, čech co právě anglicky skoro vůbec neumí, stěžoval že má tedka problémek se synem, kterému je nějak 8 nebo 9 a chodí tu do školy a on ten můj kámoš ted není pomalu schopný se s ním domluvit, protože synátor plynule anglicky, ale česky už nic moc :(

[CEST]

No, to jsem zvedavej na nasi dcerku. Nechceme na ni mluvit spatne nemecky, ikdyz manzelka umi dost dobre. Ale doufame, ze ve skolce a ve skole se nemecky dobre nauci.

[Atrament]

Malé děti tu řeč doslova nasajou aniž bys věděl kdy a kde, najednou prostě mluvěj :)

[CEST]

Samozrejme, v realnym zivote je nutna nemcina, samozrejme nerozumim vsechno, takze obcas se musim ptat nekolikrat na vysvetleni a nekdy ja i pro me neco tezky spravne vyjadrit, zvlast ty technicky veci.

No, ja jsem taky nikdy nepocital s tim, ze bych sel do nemecky mluvici zeme pracovat, a pokud ano, tak max. do nemecka Ale prace je presne to, co jsem chtel, zije se tady taky dobre (tim nemyslim nejakej super prepych, ale spis pohoda a prijemny prostredi).

[CEST]

No, s kolegou bych se zrejme jenom anglicky domluvil, ale zbytek proste mluvi nemecky, pro ne je to prirozeny a lip se v tom vyjadri. Takze samozrejme jsem musel prejit do nemciny. Trosku problem je s tou jejich svycarskou nemcinou, ale vetsina lidi mluvi spisovnou nemcinou, kdyz je clovek poprosi. Ale samozrejme moje nemcina by byla na skole asi porad hodnocena znamkou 3-4

[cezz]

Pekny pribeh, hlavne, ze bol koniec dobry.. Co sa tyka tych agentur, tak mam pocit (skusenost), ze pokial nie si v zahranici, tak kontaktovat nejake agentury je v podstate takmer vzdy zbytocne. (pokial hovorime o kvalifikovanej praci, nie brigady typu zber pomarancov) Firmy (a casto aj tie agentury) sa s tebou zvycajne nebudu bavit, kym nie si v danej krajine. Su tam nejake vynimky a niektore spolocnosti aj su ochotne hladat ludi "na dialku" ale prakticky vzdy to v istom bode smeruje k osobnemu pohovoru a to sa clovek ceste do danej krajiny nevyhne.

[CEST]

No, oni se mi i agentury ozyvaly, ale uplne mimo. Psal jsem, ze mam zajem o linux pozici a nabizely mi porad java developer.

[belisarivs]

Asi to pro tebe nebude aktualni, ale mne by zajimala jedna vec.

Videl jsem jednou nejaky graf, kde byl vyhodnocovany index stanovujici, jak daleko se muze dostat ve ktere zemi syn vzhledem k tomu, co delal jeho otec.

Nejlepsi to bylo tusim v Dansky, ale ve Svycarsku to bylo strasne spatne.

Pak mi vypravel kolega, ze tam funguji tak, ze jakmile deti jsou na stredni, tak se v podstate rozhoduje o jejich budoucnosti. No, a vypravel mi, jak jeden jeho znamy, zubar, takhle nemohl dostat deti na nejakou lepsi stredni skolu (ne proto, ze by byly blbe) a musel je nechat studovat v CR.

Nemas tuseni, jak daleko je to od reality?

[CEST]

No to skolstvi maji v CH opravdu hodne jine, nez je v CR. Jak manzelka ted zjistila, skolka je povinna a uz od 4 let. Pak je zakladka a pak stredni. Ale to neni stredni jako ja pamatuju (leta 1985-1995) - bud gympl a pak VS nebo nejakej ucebni obor a (prevazne) manualni prace. Nemam tuseni, jak presne je to v CR ted.

Tady je samozrejme take gymnazium, ze ktereho se predpoklada jit na VS - samotny gympl je tady prakticky nic, min nez odborne ucebni obory. Krome toho jsou tady stredni skoly, kde se vyucuji ruzne obory. V CR se napr. dost casto chodi na VS studovat pocitace a ekonomika. Tady jsou proste stredni skoly/ucebni obory i na informatiku nebo nakupci atd. Spousta lidi si tady udela vic nez jednu stredni skolu. Napr. u nas ve firme psal jeden clovek, ze vystudoval (tusim) topenarstvi, pak si udelal nejakou skolu "nakupci" a tak u nas nastoupil do supportu. Jinej zase vystudoval "werkzeugmacher" a pak si udelal technickeho nakupciho a nastoupil k nam jako support.

U vsech tehle strednich skol se praktikuje praxe (to jsou tak 18-20 leti) a studium (ted jedna slecna 16 let), jak to zname z CR z oboru kuchar, mechanik atd, takze u nas pracujou studentici v supportu nebo i vyvojar aplikaci/programator nebo interni IT podpora. Obvykle po te stredni skole (dost nizky vek) jdou normalne pracovat do odbornych oboru. Univerzity/VS pak zustavaji pro opravdu hodne odborne obory.

Ale nerekl bych, ze by se syn nemohl dostat na stejnou pozici jako otec. Zalezi na tom, o co ma zajem.

Na stredni se sice prakticky rozhoduji, co budou delat, ale

(1) kdykoliv potom si muzou dodelat jakykoliv jiny obor - vyber je opravdu siroky a vecerni skola tady znamena opravdu vecerni a dalkove studium je dalkove studium

(2) hodne firem tady porada dny, kdy se prijdou studenti pred stredi skolou podivat, co ta prace obnasi, 1-2 dny si zkusi jaka to je prace, takze bych rekl, ze ziskaji relativne dobrou predstavu. Ja si pamatuju, jak jsem jeste pred "revoluci' chodil na Zeme zivitelku jenom kvuli tomu, abych tam moh ocumovat pocitace A behem ZS jsem chodil na krouzky programovani, takze jsem mel dost brzo jasne, co chci delat.

Problem je, ze v CR jsou ucnovske obory povazovane za menecenne (nebo uz ne? vim o strednich skolach s vypocetni technikou nebo elektrotechnikou, ale z tech se pak jde stejne na VS FEL CVUT, VUT nebo FAV) a kdo nema VS titul, tak ma smulu. I inzeraty podle toho vypadaji "hledame VS....". V CH jsou vetsinou inzeraty "hledame s obchodnickym vzdelanim..." (kaufmännische Ausbildung), coz jsou dost casto prave ty stredni skoly.

[belisarivs]

Ale nerekl bych, ze by se syn nemohl dostat na stejnou pozici jako otec. Zalezi na tom, o co ma zajem.

U toho indexu slo spise o to, ze se treba syn popelare muze stat treba politikem nebo tak neco. Jako ze to, na cem zacinal jeho otec neni jeho strop a pripadne jak daleko to statisticky muze dotahnout.

Problem je, ze v CR jsou ucnovske obory povazovane za menecenne (nebo uz ne? vim o strednich skolach s vypocetni technikou nebo elektrotechnikou, ale z tech se pak jde stejne na VS FEL CVUT, VUT nebo FAV) a kdo nema VS titul, tak ma smulu.

Takhle to nejak poorad funguje. Akorat ze uroven VS celkem degraduje.

Ucnovske obory maji vesmes nizkou prestiz proto, protoze na ne proste obvykle jdou ti, co nemaji na prumyslovku nebo gympl. Cili vesmes ne zrovna intelektualni elita (ale samozrejme, pokud nekoho zajima nejaky obor, tak tam jde bez ohledu na to, jestli by nemel treba na medicinu).

Kdyz se treba mrknes na aferu co byla pred nejakou dobou v Polsku, kde v ramci nejakeho programu presunuli oblibeneho ucitele anglictiny z nejake lepsi skoly na ucnak, tak tam od tech vypatlancu dostaval kapky. Vubec je latka nezajimala, dovolovali si na nej a jeste si to nataceli na mobilu. Nechci rici, ze jsou tam vypatlani vsichni, ale ten prumer bude proste o dost slabsi. IMHO.

[whistleblower]

Ucnovske obory maji vesmes nizkou prestiz proto, protoze na ne proste obvykle jdou ti, co nemaji na prumyslovku nebo gympl.

Neviem ako u vás - myslím, že podobne - pre nedostatok(a kvalitnej)populácie v chodoškolnom veku a v dôsledku konkurenčného boja škôl o žiaka niet z čoho vyberať ani na gymnáziách a SOŠ.Priemyslovky šli určite dolu vodou;kedysi si mohi dovoliť, taká elektrotech. alebo strojárska, nezľaviť z nárokov a ja si ešte pamätám, že s trojkou zo ZŠ na prijatie nebola šanca.Na gymnáziá a SOŠ idú navyše často deti, ktorým sa hovorí ,,bifľoši" - tí, čo majú návyk učiť sa, ale učia sa hlavne pamäťovo, ale to, že sú v tom väčší poctivci, nehovorí ešte nič o talente.Čo ja mám skúsenosť, decká z učňoviek nemajú síce chuť strácať čas prípravou na vyučovanie, ale sú skôr (mnohé) zanedbané ako vypatlané.Po praktickej str. sú často inteligentnejšie, ako tie v maturitných odboroch.Sú medzi nimi často takí, ktorí, keby trochu zabrali, zvládli by tú priemyslovku resp. SOŠ lepšie, než ,,maturanti."A majú realistickejší pohľad na seba(sú sebakritickejší), aj na život.Nechuť učiť sa a nezáujem o učenie je veľmi rozšírená.Súvisí to aj s tým, že vlastne so školou i bez školy niet veľmi perspektívy.(Odtrhnutí od tejto reality a žijúci medzi svojimi, na VŠ alebo na pracoviskách vyžadujúcich nejaký vzdelanostný štandard, možno majú ten celkový pohľad skreslený).

[Jaromír Svoboda]

Co já vím, tak Irové se nemají rádi s Angličanama (hlavně Londýn), takže pozor na výslovnost, může to dopadnout všelijak . Slyšel jsem to na cvičeních z angličtiny.

Mám kamaráda, co dělal v Irsku řezníka.

[cezz]

Tak oni maju za sebou dost nepeknu minulost, ktora nie je este celkom v minulosti Navsteva kralovny par mesiacov dozadu naznacuje, ze sa to zacina zlepsovat, ale iste napatie tam zrejme je. Ono to bude asi podobne ako Slovensko/Madarsko - vacsine ludi na tom nezalezi, ale su taki, ktori sa pre to aj pobiju (hoci sa ich to casto tyka najmenej) plus to je politicka tema.

Ja si myslim, ze vseobecne s Anglicanmi Iri problem nemaju. Ono skor len turisti a ludia, ktori su v Irsku kratko maju niekedy tendenciu brat Irov ako Anglicanov v zelenom, co je dost omyl a vedie to k nedorozumeniam a negativnym postojom na oboch stranach.

[jozka]

Vypravel mi kamarad takovou historku... on hraje s kamarady na kytaru mimo jine ruzne lidovky a pry se mu dostala do ruky krasna tkliva pisen, bohuzel v anglictine, on sam ji nevladl, tak poprosil kolegu z prace, Anglicana, jestli by mu krasnou pisnicku neprelozil. On mu to prelozil a predaval mu to s takovym divnym vyrazem ve tvari. On ten text byl totiz v podstate cely o tom, jak je to Irsko krasne, jak jej skladatel miluje a jak bude ty zkurveny Anglany podrezavat kdekoliv na ne narazi

[tomboytom-deviant]

No kurva :)

[msk]

LOL

[=^..^= AmigaPower®]

Koho více se chcete ptát Pane?

[krk]

Stravil jsem v Dublinu prez 3 roky, podle me skvele misto jak vyrazit do sveta na zkusenou. Pracoval jsem v IT, jako programator, souhlasim s tim, ze je tu porad poptavka, krize na IT moc nedopadla.

Zajimave je poznamka o cesich a slovacich i Irsku. Ja osobne jsem se s cechy/slovaky moc nestkytal. Nevyhybal jsem se, ale ani nevyhledaval. Pokud se uz nekdy slo do ceske restaurace, tak to bylo na zadost ne-cechu, obcas nevrly cesky vrchni poslouzil jako hlavni atrakce :)

Chodit do polskych/slovenskych/ceskych obchodu pro me nemelo smysl - pro me je to trochu symbol vyhrazovani se proti Irsku, snaha mit "domaci" (ceske) veci. Irsko samo o sobe vyprodukuje hromadu veci a potravin, tak proc se cpat balenym importovanym jidlem, kdyz mas skvele mistni...

Irsko pro me je uzasne misto, kde muzes postkat lidi ze vsech kontinentu, coz je neco co se mi v cesku nestalo. Asi jedna z nejlepsich veci z me Irske zivotni etapy.

Poznamka k pinte - irska pinta (=anglicka) je vic nez pullitr, okolo 0.56 litru. 0.47 je mysim americka. Takze na pivu/stoutu/cideru te tady neosidi :)

[Atrament]

Chodit do polskych/slovenskych/ceskych obchodu pro me nemelo smysl - pro me je to trochu symbol vyhrazovani se proti Irsku, snaha mit "domaci" (ceske) veci. Irsko samo o sobe vyprodukuje hromadu veci a potravin, tak proc se cpat balenym importovanym jidlem, kdyz mas skvele mistni...

Nevím jak v Irsku, ale anglický chleba, je pro našince dlouhodobě nepoživatelný. A jediné místo kde se dá koupit "normální" chleba tady je právě polský shop. Pro mně to není žádné vyhrazování se vůči anglii, ale prostá snaha mít základní potravinu :) Ještě by mohli mít rohlíky, ale ty si zvládnu upéct sám :)

Ale různým těm česko-slovenským srazům se vyhýbám, poté co jsem na jeden zabrousil...

[pavlix]

I v anglii se dají běžně koupit třeba francouzské bagety, a na těch se dá přežít dlouho a ten „normální“ chleba si koupit jednou za čas nebo dát na návštěvě.

[cezz]

Nic proti bagetam, mam ich rad a dokonale mi nahradia rozky, ale chleba je chleba.. Proste mi obcas chyba (hoci toast mam tiez rad) Druha vec je, ze ked si varis sam, tak vies varit urcite veci a na tie potrebujes urcite suroviny. Jasne, daju sa naucit aj nove - miestne - veci ale nie je to jednoduche (a uprimne som zatial nejak neprisiel na to, co vlastne Iri doma varia okrem polotovarov)

Nebral by som to tak, ze sa nejak snazim vyhranovat - kto ma pozna, potvrdi, ja rad skusim cokolvek Irske a vela veci mi tu chuti (hlavne masove vyrobky ) ale proste mam svoje oblubene jedla, ktore z Irskych surovin nepripravim. V Slovenskych potravinach ma casto nenajdete - tak raz za mesiac.

[Atrament]

Nj ale já jsem spíš chlebovej :) Ty bagety samozřejmě jím, je to taky to jediné "místní" pečivo, které se dá jíst, ale chleba potřebuju i tak, naštěstí mám polský shop kousek :)

[sidik]

Polskej chleba jsem kupoval normálně z pekárny čerstvej. On ten toustovej za pár týdnu začne lézt celkem krkem. A mezi náma, chipsy s octem mi k srdci nepřirostly. Na druhou stranu, takovej cider... Škoda že jsem ho zatím neviděl nikde v ČR. Hned bych nakoupil.

Další věc je Guiness. V ČR se to nedá pít (a že jsem ho zkusil v mnoha pivnicích), tam jsem ho do sebe lil pomalu rovnou z pípy :D

[Atrament]

chipsy s octem jsou ten největší hnus co může být...

[cezz]

+1, ale poznam ludi, ktori uz kupuju vyhradne tie.

[Atrament]

teď mně napadá - je řeč o chipsech jakožto o brambůrkách, prodávaných v pytlíku a nebo o chipsech jakožto hranolkách??? Já mluvil o těch hranolkách - angláni je tak běžně konzumují a imho je to to nejnechutnější co jsem kdy zažil - už jen z toho smradu co kombinace horkých hranolek a octa vytváří se mi zvedá žaludek... Chipsy jakožto brambůrky s octem jsem taky měl a taky to není žádný zázrak, ale lepší než ty hranolky s octem :)

[cezz]

V mojom pripade bola rec o oboch. Hoci je pravda, ze ludi co oblubuju octove hranolky poznam menej Ked sa ma pytaju, ci chcem na tie hranolky ocot, tak zasadne odpovedam "nie" a v duchu dodavam "preboha!!"

[Atrament]

hele ale maximálně jsem si oblíbil hranolky s fazolema, jestli jsi ještě nezkoušel, tak doporučuju :)

[cezz]

Nie, to mi nechutilo. Ale fish&chips mozem (chipsy bez octu samozrejme) a tiez pudding.

[miso]

Cider sa v CR urcite kupit da! Myslim, ze napr. v Globuse ...

[cezz]

Na slovensku je to Metro, v cechach tusim Makro. Bullmers sa tam da kupit pod nazvom Magners.

[cezz]

Poznamka k pinte - irska pinta (=anglicka) je vic nez pullitr, okolo 0.56 litru. 0.47 je mysim americka. Takze na pivu/stoutu/cideru te tady neosidi :)

Nejak sa mi mari, ze flasa Bullmers mala 0.47, ale skusim to overit a pripadne opravim blog, dik za upozornenie - aspon je vidno, ze ten rozdiel par cl ma fakt netrapi. Inak medzi nami, v mnohych slovenskych puboch ti casto namiesto pollitra nacapuju pintu - len sa tomu hovori "pod ciarku"

Irsko pro me je uzasne misto, kde muzes postkat lidi ze vsech kontinentu, coz je neco co se mi v cesku nestalo.

Presne, zatial najzaujimavejsi bol pre mna taxikar z Kuby.

[sidik]

Galway... Bylo tam krásně. S místnimi mám stejné zkušenosti. V hospodě úplně jiné než u nás. Tady na neznámého člověka koukají skrz prsty, tam hned zvali ke stolu a "vyprávěj, odkud jsi". Navíc spousta těch starších měla docela povědomost o ČR (nebo jsem měl zrovna štěstí).

Vlastně kdykoliv byl nějaký problém, byl v tom někdo "přespolní", většinou afričan nebo polák.

Hned bych se tam vrátil ale znova podstupovat ten kolotoč s hledáním bydlení a práce... Na to už jsem starej :)

[________________]

Írov poznám z Bratislavských pubov a diskoték. ja medzi írmi a angličanmi rozdiel nevidím. akurát íri sú veľký kresťania a neznášajú Angličanov. Pamatám si ako raz skupinka írov išla s Channelsu ráno rovno do kostola.

[whistleblower]

to asi majú Íri a Slováci spoločné, dva v jednom, krčma a kostol

[kyytaM]

Dve miesta, kde z cloveka radi za zboroveho tlieskania vyrobia trosku.

[pavlix]

Ti, co hodně cestují nebo přesídlují, nejsou dobrý statistický vzorek pro posouzení místního obyvatelstva :).

[whistleblower]

Ti, co hodně cestují nebo přesídlují, nejsou dobrý statistický vzorek pro posouzení místního obyvatelstva :).

Cestovanie ... vtedy je človek len sviatočný návštevník, nežije s tamojšími ľuďmi ich reálny život, ale presídlenie je niečo iné... cudzinec má možnosť pozerať sa na ľudí na novom mieste zvonku, to čo nevidia oni, vidí on(hoci to posudzuje zo subj. hľadiska a podľa toho, na čo je zvyknutý z domu). Nepodlieha však domácim mýtom o vlastnom národe, nemá sklon zveličovať jeho ,,dobré" stránky a opomínať ,,zlé." Prienik takýchto pohľadov - zvonku a aj toho zvnútra - vytvorí objektívnejší obraz. Každý národ sa môže poučiť z toho, ako ho vidia iní.