Na WWDC25 byl představen balíček Containerization a nástroj container pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS. Jedná se o open source software pod licencí Apache 2.0 napsaný v programovacím jazyce Swift.
Do 16. června do 19:00 běží na Steamu přehlídka nadcházejících her Festival Steam Next | červen 2025 doplněná demoverzemi, přenosy a dalšími aktivitami. Demoverze lze hrát zdarma.
Apple na své vývojářské konferenci WWDC25 (Worldwide Developers Conference, keynote) představil řadu novinek: designový materiál Liquid Glass, iOS 26, iPadOS 26, macOS Tahoe 26, watchOS 26, visionOS 26, tvOS 26, nové funkce Apple Intelligence, …
Organizátoři konference LinuxDays 2025, jež proběhne o víkendu 4. a 5. října 2025 v Praze na FIT ČVUT, spustili přihlašování přednášek (do 31. srpna) a sběr námětů na zlepšení.
Po roce byla vydána nová stabilní verze 25.6.0 svobodného multiplatformního multimediálního přehrávače SMPlayer (Wikipedie).
DNS4EU, tj. evropská infrastruktura služeb DNS založená na vysoce federovaném a distribuovaném ochranném ekosystému, byla spuštěna v testovacím režimu [𝕏]. Na výběr je 5 možností filtrování DNS.
Skriptovací programovací jazyk PHP (PHP: Hypertext Preprocessor, původně Personal Home Page) dnes slaví 30 let. Přesně před třiceti lety, 8. června 1995, oznámil Rasmus Lerdorf vydání PHP Tools (Personal Home Page Tools) verze 1.0.
Ve středu v 17:00 byl ve Francii zablokován přístup k PornHubu a dalším webům pro dospělé. K 17:30 došlo k nárůstu počtu registrací Proton VPN o 1 000 % [𝕏]. Dle nového francouzského zákona jsou provozovatelé těchto webů povinni ověřovat věk uživatelů prostřednictvím průkazu totožnosti nebo platební karty.
Před 32 lety, 6. června 1993, byl spuštěn první český WWW server (ještě pod TLD .cs), pro potřeby fyziků zabývajících se problematikou vysokých energií.
Střílečku Borderlands 2 lze v rámci výprodeje série Borderlands na Steamu získat zdarma napořád, když aktivaci provedete do 8. června 19:00.
BTW, „Neplatí, že OODB -> nonSQL“ – nevím, no, psát definice tříd, generické funkce (v primitivnějších jazycích „rozhraní“), vytvářet z objektů složité datové struktury, používat kontejnerové třídy s libovolnými algoritmy - to už v SQL jde? Jestli SQL 2003 fakt takhle vychytali, tak to se na něj budu muset podívat.
Napsal jsem to blbě. Spíš tam měly být objektově-relační DB. Na druhou stranu jsou dnes ORDB používané více než čisté OODB... Přes úpadek aspoň dodám, že některé OODB se snaží podporovat i SQL, kvůli klasickým relačním úlohám, které jsou v nich hůře popsatelné (slušně shrnuté to je třeba ve Wiki).
SQL 2003 vychytávají spíše směrem k SQL/XML (paper).
„Additionally, object databases lack a formal mathematical foundation, unlike the relational model, and this in turn leads to weaknesses in their query support.“Upřímně, já nevím, co se pánům nelíbí, ty chybějící „formální matematické základy“ mi přijdou jako FUD. Řádkové zamykání a řešení deadlocků v reálných implementacích – to jako podle nich má být ta „formálně lépe vyřešená“ věc? V tu chvíli je mi je matematicky čistý koncept relačního kalkulu naprd, když si díky takové věci jako je neexistence identit vynucuje takovéhle nesmysly...
„Database-centric thinking tends to view the world through a declarative and attribute-driven viewpoint, while OOP tends to view the world through a behavioral viewpoint.“To už mi přijde jako dost velký nesmysl, protože objektová databáze může sama o sobě deklarativní přístup obsáhnout, není s ním v jakémkoli rozporu. Ale možná je to tím, že pojem „objektová databáze“ chápu trošku šířeji, asi jako Lisp a jiné jazyky mimo mainstream chápou o dost obecněji pojem „objekt“...
To už mi přijde jako dost velký nesmysl, protože objektová databáze může sama o sobě deklarativní přístup obsáhnout, není s ním v jakémkoli rozporu.Nesmysl to podle mě není. Autor netvrdí, že objektová databáze deklarativní přístup neobsahuje, jen poukazuje na problém s přístupem k datům kvůli zapouzdření (querying on data content vs. predefined access paths). A v podstatě má pravdu, když říká, že objektové systémy jsou vystavěny na chování objektů. Na nutné (!?) deklarativní "zlo" lze nahlížet i jako na přežitek ze světa primitivních typů, ale to už odbočuji.
Ale možná je to tím, že pojem „objektová databáze“ chápu trošku šířeji, asi jako Lisp a jiné jazyky mimo mainstream chápou o dost obecněji pojem „objekt“...To už mi došlo, když jsi psal o generických funkcích a podvědomě asi ještě mnohem dříve (jak tě tak z diskusí znám
v poslednej dobe sa mi zapacil OpenLaszlo, snad ma jeho existencia konecne dokope k dotiahnutiu svojho gui projektu do konca
ale viac ma do debaty o uzivatelskej privetivosti nedostanete. moj nazor je, ze design maju robit netechnici pre netechnikov, a technici - programatori vymysliet cestu, ako to vyrobit, nie ako to "osidit" (predsa len slusnejsie ako slovenske "oj*")
Tiskni
Sdílej: