AI Claude Code od Anthropicu lépe rozumí frameworku Nette, tj. open source frameworku pro tvorbu webových aplikací v PHP. David Grudl napsal plugin Nette pro Claude Code.
Byla vydána prosincová aktualizace aneb nová verze 1.108 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.108 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Na lasvegaském veletrhu elektroniky CES byl předveden prototyp notebooku chlazeného pomocí plazmových aktuátorů (DBD). Ačkoliv se nejedná o první nápad svého druhu, nepochybně to je první ukázka praktického použití tohoto způsobu chlazení v běžné elektronice. Co činí plazmové chladící akční členy technologickou výzvou je především vysoká produkce jedovatého ozonu, tu se prý podařilo firmě YPlasma zredukovat dielektrickou
… více »Patchouli je open source implementace EMR grafického tabletu (polohovací zařízení). Projekt je hostován na GitLabu.
Český Nejvyšší soud potvrdil, že česká právní úprava plošného uchování dat o elektronické komunikaci porušuje právo Evropské unie. Pravomocným rozsudkem zamítl dovolání ministerstva průmyslu a obchodu. To se teď musí omluvit novináři Českého rozhlasu Janu Cibulkovi za zásah do práv na ochranu soukromí a osobních údajů. Ve sporu jde o povinnost provozovatelů sítí uchovávat údaje, ze kterých lze odvodit, kdo, s kým a odkud komunikoval.
Google bude vydávat zdrojové kódy Androidu pouze dvakrát ročně. Ve 2. a 4. čtvrtletí.
Bezpečnostní specialista Graham Helton z Low Orbit Security si všímá podezřelých anomálií v BGP, zaznamenaných krátce před vstupem ozbrojených sil USA na území Venezuely, které tam během bleskové speciální vojenské operace úspěšně zatkly venezuelského diktátora Madura za narkoterorismus. BGP (Border Gateway Protocol) je 'dynamický směrovací protokol, který umožňuje routerům automaticky reagovat na změny topologie počítačové sítě' a je v bezpečnostních kruzích znám jako 'notoricky nezabezpečený'.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl 3,58 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 26,32 %. Procesor AMD používá 67,43 % hráčů na Linuxu.
V Las Vegas probíhá veletrh CES (Consumer Electronics Show, Wikipedie). Firmy představují své novinky. Například LEGO představilo systém LEGO SMART Play: chytré kostky SMART Brick, dlaždičky SMART Tagy a SMART minifigurky. Kostka SMART Brick dokáže rozpoznat přítomnost SMART Tagů a SMART minifigurek, které se nacházejí v její blízkosti. Ty kostku SMART Brick aktivují a určí, co má dělat.
Vládní CERT (GovCERT.CZ) upozorňuje (𝕏) na kritickou zranitelnost v jsPDF, CVE-2025-68428. Tato zranitelnost umožňuje neautentizovaným vzdáleným útočníkům číst libovolné soubory z lokálního souborového systému serveru při použití jsPDF v prostředí Node.js. Problém vzniká kvůli nedostatečné validaci vstupu u cest k souborům předávaných několika metodám jsPDF. Útočník může zneužít tuto chybu k exfiltraci citlivých
… více »
Zdar Sexu!
Např. PHP zbytečně napsalo znovu celého MySQL klienta (viz mysqlng)Což je ale hloupost PHP, že nechtěli použít hotový kód a chtěli si napsat vlastní – tak to nevyčítej GPL licenci. Např. taková Java je pod GPL a můžeš v ní psát klidně i proprietární software.
pouze říkám, jak bych to udělal, být v roli autora.
Dřív to smysl bezesporu mělo, vyvíjení softwaru jako open source bylo pro drtivou většinu vývojářů a firem něco nepředstavitelnéhoNaopak – dřív bylo pro vývojáře přirozené sdílet kód a pak se objevily firmy, které je nutily podepisovat různá NDA a uzavírat software. A licenční podmínky průměrných koncových produktů jsou rok od roku smutnější čtení (čest výjimkám).
ale jejich dílo třeba závisí na kódu, třeba licencovaném, který prostě nesmí být z právních důvodů zvěřejněn. A jsme v prdeli. Komunita z toho nemá nic a dotyčný projekt si musí něco ubastlit sám. Pěkné.Špatné to je, to ano, ale chyba není v GPL, ale už v tom kódu, který „nesmí být z právních důvodů zvěřejněn“. GNU GPL tlačí na to, aby se situace postupně zlepšovala a aby toho svobodného kódu bylo čím dál tím víc. To co píšeš (efektivnější vývoj) je samozřejmě pravda, ale je tady pěkně vidět rozdíl mezi přístupem open source a svobodného softwaru – open source si z toho bere jen část dobrého, jen ty výhody pro vývojáře (a jejich zaměstnavatele), ale ke koncovým uživatelům se ta svoboda už nedostane – ti nakonec používají proprietární software*, který je sice poslepovaný ze spousty svobodných (necopyleftových) knihoven, ale ty klíčové součásti** jsou uzavřené. A uživatel pak nemá prakticky žádná práva a pouze používá ten proprietární produkt/službu. *) pokud možno ještě někde v cloudu a nepatří jim ani jejich data, nebo nemůžou snadno přejít jinam **) ne třeba nejvýznamnější co do objemu práce (té bude pravděpodobně víc v těch použitých knihovnách), ale co do nezbytnosti – funguje jako lepidlo, které drží pohromadě jednotlivé komponenty a přidává tu obchodní logiku a hlavně rozhraní směrem k uživateli
Naopak – dřív bylo pro vývojáře přirozené sdílet kód a pak se objevily firmy, které je nutily podepisovat různá NDA a uzavírat software.Já nemyslel dřevní dobu opensource, kdy RMS odešel z MIT. Měl jsem na mysli období, kdy open source opravdu začalo vystrčovat růžky, než si získalo opravdu rovnocenné místo na světě. Hlavně tedy konec devadesátých let a dále... tehdy podle mě byl open source software nejvíc v ohrožení ze stran různých ojebávačů a dalo by se pochopit, proč měli někteří lidé snahu ho takhle právně chránit.
Špatné to je, to ano, ale chyba není v GPL, ale už v tom kódu, který „nesmí být z právních důvodů zvěřejněn“. GNU GPL tlačí na to, aby se situace postupně zlepšovala a aby toho svobodného kódu bylo čím dál tím víc.Takže vinu hodíš na nějakou třetí, zcela nezůčastněnou stranu? To je přeci nesmysl. Firma A chce vyvíjet software. Potřebuje software X (pod GPL), který je opensource a ke kterému je ochotna přispět a vylepšovat jej spolu s komunitou. Dále ale kriticky potřebuje software Y od firmy B, který je ovšem licencovaný tak, že je jeho spojení s GPL softwarem X nepřípustné. Firma A tratí, komunita kolem free software tratí. Jen tak mimochodem, jak už jsem napsal o kousek výše, ze sledování nově se objevujících opensource knihoven a aplikací GPL kódu víc a víc vůbec není. Naopak. Lidi si uvědomili, že je možné spolupracovat na společných částech kódů svých projektů a přitom je (třeba i) vydávat jako uzavřený software. Spousta programátorů časem vyroste z FSF idealismu v okamžiku, kdy potřebujou živit hladové krky. Nic není dokonalé a takhle máme aspoň něco. A s tím souvisí i to, že se s tím cloudem, který zmiňuješ, budeme muset všichni smířit. Takhle to zkrátka dopadne. UI vytvořené v HTML5+JS, data někde v tramtárii, Microsoft tam spěje, Apple tam spěje, Google tam spěje. Čím dál víc služeb se dnes vznáší někde v obláčku. Vážně si myslím, že klasická koncepce uživatelských desktopových aplikací se za několik let rozpadne a že se budou mezi projekty vzájemně sdílet hlavně knihovny a nástroje.
Firma A chce vyvíjet software. Potřebuje software X (pod GPL), který je opensource a ke kterému je ochotna přispět a vylepšovat jej spolu s komunitou. Dále ale kriticky potřebuje software Y od firmy B, který je ovšem licencovaný tak, že je jeho spojení s GPL softwarem X nepřípustné. Firma A tratí, komunita kolem free software tratí.Takže firma chce vyvinout nějaký software a jedním ze způsobů, jak si usnadnit práci a nemuset vyvíjet všechno na zelené louce, je použít hotové programy/knihovny X a Y. Ty ale mají neslučitelné licence a nejde je použít dohromady. Proč se na to díváš tak jednostranně a viníš z licenční nekompatibility jen X a ne Y? Proč by jen X měl dělat ústupky, zatímco Y nemusel? A kdybys přeci jen došel k tomu, že ústupek je prospěšný, dá se použít duální licencování a dohodnout se na nějaké protihodnotě – zájemce přispěje penězi nebo kódem, což je výhra jak pro firmu A, tak pro ten svobodný software (jinak by tu dohodu neuzavřeli).
Spousta programátorů časem vyroste z FSF idealismu v okamžiku, kdy potřebujou živit hladové krky.Zrovna teď vyvíjím jeden komerční program, který bude nabízen jako SaaS* (a později jako normální aplikace) a až** ho uvolním jako svobodný software, bude pod copyleftovou licencí – GNU Affero GPL – aby každý koncový uživatel měl následující práva:
A s tím souvisí i to, že se s tím cloudem, který zmiňuješ, budeme muset všichni smířit. … Čím dál víc služeb se dnes vznáší někde v obláčku. Vážně si myslím, že klasická koncepce uživatelských desktopových aplikací se za několik let rozpadne a že se budou mezi projekty vzájemně sdílet hlavně knihovny a nástroje.Sice si nemyslím, že desktop zmizí, ale cloud tu s námi bude, to souhlas, a může být i užitečný. Nicméně svoboda a cloud se nevylučují. Jen je důležité, aby se z cloudu stalo něco jako je poskytovatel elektřiny nebo síťové konektivity. Sice nemáš vlastní elektrárnu nebo připojení na páteřní síť, ale můžeš si připojit libovolné svoje zařízení (bez ohledu na to, kde od koho jsi ho koupil) a dělat si s ním co chceš*. A když nebudeš spokojený, ukončíš smlouvu a přejdeš k jinému poskytovateli – a všechna zařízení a zásoby (data) můžeš použít, protože je to standardizované. *) ČEZ ti nebude kecat do toho, v jaké konvici si vaříš vodu, nebo jaký čaj si připravuješ a nebude si nárokovat, abys používal jen jeho konvice a jeho čaj a pil z jeho hrnku a to pouze pravou rukou a v sudé hodiny a tak, aby s tebou v místnosti nebylo víc než pět lidí, kterým navíc nesmíš dát ochutnat nebo ani říct, jak ten čaj chutná.
A podle mého názoru toho docílíme tak, že umožníme přispívat co nejvíce stranám, bez ohledu na jejich byznys model nebo jejich světonázor.Prepáč že som ti vytrhol z kontextu práve túto vetu, ale práve tá vystihuje pointu, že mne nieje jedno kto prispieva do môjho projektu a podstatná je pre pointa zdielania aj s ďalašími ľuďmi. Toto mi GPL ponúka a fakt netvrdím že je to jediná pravda.
Mně zajímá to, aby se open source software vyvíjelJenže smyslem softwaru je, aby se používal, aby přinášel užitek koncovým uživatelům, ne aby se samoúčelně vyvíjel a aby nad ním onanovali kodéři a bastlíři. A když se podíváš kolem sebe, uvidíš spoustu služeb a produktů, které jsou sice poslepované ze svobodných knihoven a komponent (a bez nich by vůbec neexistovaly), ale uživatel žádná práva nemá – nemůže si např. vzít službu X a provozovat si ji na vlastním serveru, nemůže vzít program Y (za který zaplatil a který by nevznikl nebýt svobodného softwaru) a zkopírovat ho kamarádovi nebo si tam od něj nechat doprogramovat nějakou funkci…
Tím se líší od copyleftových licencí jako GPL, které donutí toho, co kód upraví, všechen kód uvolnit taky pod GPL.Čím nepriamo núti vývojára zdieľať svoj výtvor s komunitou a práve o to nám ide priateľu :)
. Je to jeho svoboda a volba. A já si netroufám soudit která cesta je lepší / horší, řekl bych, že to závisí na situaci, názoru vývojáře a podobně.
No, mě jde spíš o to, že to riziko je tam vždycky, a nikdo to ani nemusí zjistit; GPL je pouze formalita a když je jediný release stripped binárka, nikdo nikdy nezjistí přítomnost GPL kódu. A navíc jsem toho názoru, že kdo ten kód napíše, toho je, a virální licence nemůže autora takto omezovat.
A nikdo mu to doho nemůže kecatJasne ja Quakerovi fandím a ani sme tu nerozoberali čo je lepšie, len tvrdím že GPL nieje pre mňa zbytočná, toď vše ;). Je to jeho svoboda a volba. A já si netroufám soudit která cesta je lepší / horší, řekl bych, že to závisí na situaci, názoru vývojáře a podobně.
Ne? Engine není uzavřený, používá MIT/X11 licenci. Nová hra ve vývoji nad tímto enginem je nicméně uzavřená. A kromě toho, nevšiml jsem si, že by bylo nějaké omezení blogů pouze na otevřený soft ..
Mě osobně třebas uzavřený softy nezajímaj, protože to si mužu zajít za komerční firmou.
Tedy otázka: nevyplatí se ti když už budeš vyrábět uzavřenou hru využít rovnou nějaký uzavřený engine? Než se s tím pachtit sám od nuly?
, paří to dost Linuxáků), který ale zaostavá vším ostatním (fyzika, skriptování a podobně) a proto v současné době pro vývojáře her není dost atraktivní (hodí se akorát na střílečky, což je škoda) a perfektně ho vylepšuje. Dobrých svobodných enginů fakt moc není. Pak ho může někdo vzít a postavit na něm nějakou svobodnou (nebo i komerční - dle libosti - pařbu). Takže můžem být jen rádi!
Taky to můžeš brát tak, že vývoj toho super opensource engine (nad kterým každý bude moct vybudovat nějakou OSS pařbu) bude financovat z komerční hry. Podle mě celkem fajn model.
Jinak komerční engine by určitě použít mohl, ale asi nechce a baví ho dělat tohle, za což můžeme být jen rádi!
Nová hra ve vývoji nad tímto enginem je nicméně uzavřená.A nešlo by to udělat aspoň tak, že by uzavřená/placená byla jen data, ale engine (nejen ten původní, ale i ten distribuovaný se hrou) byl svobodný? Člověk by si pak mohl zkompilovat vlastní verzi (třeba v ní opravit chyby nebo přidat nové vlastnosti).
de facto bude možné nahrát herní data přímo do vanilla distribuce enginu a bude to fungovat.OK, to se mi líbí
Tiskni
Sdílej: