V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Unlike our licenses, which do not make mention of source or object codeU softwaru je ten rozdíl zdrojový tvar (kód) vs. spustitelný výsledek (binárka) nejmarkantnější a je potřeba ho řešit v licenci. U multimédií to tolik potřeba není – sice bys mohl chtít RAW od fotky nebo vektory od kresby… ale i ten výsledný tvar je dost dobře použitelný – z fotek můžeš udělat koláž, film sestříhat a dát k němu jinou hudbu, písničku zremixovat…˙
písničku zremixovat…˙Možná proto se už nějakou dobu z hudby nepřebírají chytlavé melodie pro jiné skladby, ale jen se to tupě remixuje. Poslední formát ve kterém bylo něco jako noty byl MOD. Od dob MP3 jsou to v podstatě výsledné (vyrenderované) binárky. Proto se snažím z jednoho demo-scenéra vytáhnout zdrojáky k jeho vlastnoručně napsanému syntetizátoru ke kterému má i vlastní MOD-like formát. Oproti MODům to však zní docela moderně. A výhoda je, že to používá pro 64k a 4k dema, takže výsledná binárka má pak kB i vlastní hudbou. I hudba nebo obecně Art může být otevřený.
Ani v jednom případě to ovšem není rozhodnutí technické.Toto myslim neni pravda. Kalle Dalheimer prohlasil (volne prelozeno) jiz 1998, ze 'pro vsechno co je komponenta je GPL jeji smrt'.
Musím ale kajícně přiznat, že já to vidím stejně. Chtěl bych mít svobodu používat libovolný kód, protože já jsem ten hodný a když programuju, tak to dělám pro dobrou věc, ale chtěl bych ochránit plody své duševní práce před zneužitím.
Je to sobecké?
Musím ale kajícně přiznat, že já to vidím stejně. Chtěl bych mít svobodu používat libovolný kód, protože já jsem ten hodný a když programuju, tak to dělám pro dobrou věc, ale chtěl bych ochránit plody své duševní práce před zneužitím. Je to sobecké?Huh? GPL! Ochrana před zneužitím ≠ nedát kód ostatním (naopak, třískat prachy na něčem cizím a ještě nesdílet s ostatními vylepšení = zneužití), ale naopak zajistit aby ostatním kterým dám nemohli vzít a uzurpovat si. Což GPL ± zaručuje (nebo se o to aspoň snaží). To musí být přece jasné každému, kdo je obeznámen se základy hackerské etiky.
To je pěkně sobecké a pro takové lidi mají v pekle speciální level.S windows 3.11 kde musí programovat v čistém notepadu a počítat s neustálými výpadky napětí, .
rozumné posílat zpět tvůrcům knihoven nějaké ty patcheRozumné ano – je ale otázka, jestli to autoři těch proprietárních aplikací dělají. Zejména tam, kde se dělají „projekty“ na to budou spíš kašlat – je potřeba to rychle nějak splácat, odevzdat klientovi a hrr na další zakázku… po nás potopa. Tam, kde se dělají produkty a udržuje se to dlouhodobě, tam nějaká šance je, ale spíš malá a celkově bych řekl, že nevýhody převažují.
Pokud chceš stavět na BSD kódu, tak stejně potřebuješ platit někoho kdo směřuje vývoj správným směrem.V tomhle případě opravdu nejde o technické rozhodnutí.
Jde o to, že já jsem komunitě dal kód, který oni vylepší a když ho chci využít jinde tak nemůžu.Tak čistě pro zajímavost: U vlastního kódu není problém duální licencování, tedy to co vyšlo z mojí klávesnice (klidně i patch) vydat pod GPL, ale použít to i pod nějakou uzavřenou licencí v něčem komerčním. Když holt přijdou patche od uživatelů, tak je podmínka že to co se začlení se musí začleňovat do GPL kódu a nebo z toho, do čeho se bude začleňovat, GPL kód udělat. Je to vcelku logické. Já bych se s psaním patche do něčeho co si někdo vezme, uzavře a dál nebude se mnou sdílet mohl pěkně vykálet. Nejsem žádná free 24-7-365 podpora.
V GPL only světě by to problém nebyl, ale bohužel reálný svět vypadá jinak.A to je taky cílem GPL, udělat z toho ostatního světa GPL svět.
IMHO se na práci komunity na BSD programech dlouhodobě vydělat nedá.Znám spoustu firem co by mohli mluvit jinak.
Pokud chceš stavět na BSD kódu, tak stejně potřebuješ platit někoho kdo směřuje vývoj správným směrem.A tohle jsem myslel tak, že programátor si nikoho platit nemusí a ani nikam nic směřovat nemusí. A už vůbec ne správným směrem (což je mimochodem co? To co vynese největší ranec?). To musí jen ti lidi co tomu nerozumí a neumí programovat.
*) Různá FAQ sice tvrdí, že to jde, ale IMHO to není pravda, protože vydání programu pod GPL pro mě znamená, že musím i všechny komponenty vydat pod GPL, a k tomu typicky nemám právo.Máte pravdu, různá FAQ tvrdí opak. Takže není problém linkovat GPL program se zlib, nebo MIT knihovnou. Dokonce se GPL kód dá linkovat oproti proprietární knihovně - viz třeba Cygwin, anebo všechny ty GNU utility na Solaris, AIX, ... bez toho by totiž GNU projekt ani nemohl vzniknout.
Tiskni
Sdílej: