Ubuntu 26.04 patrně bude ve výchozím nastavení zobrazovat hvězdičky při zadávání hesla příkazu sudo, změna vychází z nové verze sudo-rs. Ta sice zlepší použitelnost systému pro nové uživatele, na které mohlo 'tiché sudo' působit dojmem, že systém 'zamrzl' a nijak nereaguje na stisky kláves, na druhou stranu se jedná o možnou bezpečnostní slabinu, neboť zobrazování hvězdiček v terminálu odhaluje délku hesla. Původní chování příkazu sudo
… více »Projekt systemd schválil kontroverzní pull request, který do JSON záznamů uživatelů přidává nové pole 'birthDate', datum narození, tedy údaj vyžadovaný zákony o ověřování věku v Kalifornii, Coloradu a Brazílii. Jiný pull request, který tuto změnu napravoval, byl správcem projektu Lennartem Poetteringem zamítnut s následujícím zdůvodněním:
… více »Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 163 (pdf).
Eric Lengyel dobrovolně uvolnil jako volné dílo svůj patentovaný algoritmus Slug. Algoritmus vykresluje text a vektorovou grafiku na GPU přímo z dat Bézierových křivek, aniž by využíval texturové mapy obsahující jakékoli předem vypočítané nebo uložené obrázky a počítá přesné pokrytí pro ostré a škálovatelné zobrazení písma, referenční ukázka implementace v HLSL shaderech je na GitHubu. Slug je volným dílem od 17. března letošního
… více »Sashiko (GitHub) je open source automatizovaný systém pro revizi kódu linuxového jádra. Monitoruje veřejné mailing listy a hodnotí navrhované změny pomocí umělé inteligence. Výpočetní zdroje a LLM tokeny poskytuje Google.
Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Unlike our licenses, which do not make mention of source or object codeU softwaru je ten rozdíl zdrojový tvar (kód) vs. spustitelný výsledek (binárka) nejmarkantnější a je potřeba ho řešit v licenci. U multimédií to tolik potřeba není – sice bys mohl chtít RAW od fotky nebo vektory od kresby… ale i ten výsledný tvar je dost dobře použitelný – z fotek můžeš udělat koláž, film sestříhat a dát k němu jinou hudbu, písničku zremixovat…˙
písničku zremixovat…˙Možná proto se už nějakou dobu z hudby nepřebírají chytlavé melodie pro jiné skladby, ale jen se to tupě remixuje. Poslední formát ve kterém bylo něco jako noty byl MOD. Od dob MP3 jsou to v podstatě výsledné (vyrenderované) binárky. Proto se snažím z jednoho demo-scenéra vytáhnout zdrojáky k jeho vlastnoručně napsanému syntetizátoru ke kterému má i vlastní MOD-like formát. Oproti MODům to však zní docela moderně. A výhoda je, že to používá pro 64k a 4k dema, takže výsledná binárka má pak kB i vlastní hudbou. I hudba nebo obecně Art může být otevřený.
Ani v jednom případě to ovšem není rozhodnutí technické.Toto myslim neni pravda. Kalle Dalheimer prohlasil (volne prelozeno) jiz 1998, ze 'pro vsechno co je komponenta je GPL jeji smrt'.
Musím ale kajícně přiznat, že já to vidím stejně. Chtěl bych mít svobodu používat libovolný kód, protože já jsem ten hodný a když programuju, tak to dělám pro dobrou věc, ale chtěl bych ochránit plody své duševní práce před zneužitím.
Je to sobecké?
Musím ale kajícně přiznat, že já to vidím stejně. Chtěl bych mít svobodu používat libovolný kód, protože já jsem ten hodný a když programuju, tak to dělám pro dobrou věc, ale chtěl bych ochránit plody své duševní práce před zneužitím. Je to sobecké?Huh? GPL! Ochrana před zneužitím ≠ nedát kód ostatním (naopak, třískat prachy na něčem cizím a ještě nesdílet s ostatními vylepšení = zneužití), ale naopak zajistit aby ostatním kterým dám nemohli vzít a uzurpovat si. Což GPL ± zaručuje (nebo se o to aspoň snaží). To musí být přece jasné každému, kdo je obeznámen se základy hackerské etiky.
To je pěkně sobecké a pro takové lidi mají v pekle speciální level.S windows 3.11 kde musí programovat v čistém notepadu a počítat s neustálými výpadky napětí, .
rozumné posílat zpět tvůrcům knihoven nějaké ty patcheRozumné ano – je ale otázka, jestli to autoři těch proprietárních aplikací dělají. Zejména tam, kde se dělají „projekty“ na to budou spíš kašlat – je potřeba to rychle nějak splácat, odevzdat klientovi a hrr na další zakázku… po nás potopa. Tam, kde se dělají produkty a udržuje se to dlouhodobě, tam nějaká šance je, ale spíš malá a celkově bych řekl, že nevýhody převažují.
Pokud chceš stavět na BSD kódu, tak stejně potřebuješ platit někoho kdo směřuje vývoj správným směrem.V tomhle případě opravdu nejde o technické rozhodnutí.
Jde o to, že já jsem komunitě dal kód, který oni vylepší a když ho chci využít jinde tak nemůžu.Tak čistě pro zajímavost: U vlastního kódu není problém duální licencování, tedy to co vyšlo z mojí klávesnice (klidně i patch) vydat pod GPL, ale použít to i pod nějakou uzavřenou licencí v něčem komerčním. Když holt přijdou patche od uživatelů, tak je podmínka že to co se začlení se musí začleňovat do GPL kódu a nebo z toho, do čeho se bude začleňovat, GPL kód udělat. Je to vcelku logické. Já bych se s psaním patche do něčeho co si někdo vezme, uzavře a dál nebude se mnou sdílet mohl pěkně vykálet. Nejsem žádná free 24-7-365 podpora.
V GPL only světě by to problém nebyl, ale bohužel reálný svět vypadá jinak.A to je taky cílem GPL, udělat z toho ostatního světa GPL svět.
IMHO se na práci komunity na BSD programech dlouhodobě vydělat nedá.Znám spoustu firem co by mohli mluvit jinak.
Pokud chceš stavět na BSD kódu, tak stejně potřebuješ platit někoho kdo směřuje vývoj správným směrem.A tohle jsem myslel tak, že programátor si nikoho platit nemusí a ani nikam nic směřovat nemusí. A už vůbec ne správným směrem (což je mimochodem co? To co vynese největší ranec?). To musí jen ti lidi co tomu nerozumí a neumí programovat.
*) Různá FAQ sice tvrdí, že to jde, ale IMHO to není pravda, protože vydání programu pod GPL pro mě znamená, že musím i všechny komponenty vydat pod GPL, a k tomu typicky nemám právo.Máte pravdu, různá FAQ tvrdí opak. Takže není problém linkovat GPL program se zlib, nebo MIT knihovnou. Dokonce se GPL kód dá linkovat oproti proprietární knihovně - viz třeba Cygwin, anebo všechny ty GNU utility na Solaris, AIX, ... bez toho by totiž GNU projekt ani nemohl vzniknout.
Tiskni
Sdílej: