Open-source citační manažer Zotero (Wikipedie, GitHub) byl vydán v nové major verzi 9. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Libre Graphics Meeting 2026, tj. čtyřdenní konference a setkání vývojářů a uživatelů svobodných a otevřených grafických softwarů, proběhne od 22. do 25. dubna v Norimberku. Dění lze sledovat na Mastodonu.
Vývojář Alexandre Gomes Gaigalas na GitHubu zveřejnil c89cc.sh, parser a kompilátor jazyka C89 napsaný v pouhém jediném skriptu o přibližně 8000 řádcích čistého bashe (bez dalších externích závislostí), který generuje ELF64 binárky pro x86-64. Jedná se o velmi jednoduchý kompilátor, který nepodporuje direktivy #include a dokonce ani funkci printf (lze použít puts), všechny dostupné deklarace lze nalézt v proměnné _BUILTIN_LIBC na konci skriptu. Skript je volně dostupný pod ISC licencí.
Francouzská vláda oznámila, že v rámci strategie 'digitální suverenity' zahájí 'přechod od systému Windows k počítačům s operačním systémem Linux' (sa sortie de Windows au profit de postes sous système d'exploitation Linux). DINUM (meziresortní ředitelství pro digitální technologie) požádalo ministerstva, aby do podzimu 2026 vypracovaly konkrétní plány nasazení Linuxu. Francie již dříve migrovala části státní správy na otevřená řešení.
Nezisková organizace Electronic Frontier Foundation (EFF) hájící občanské svobody v digitálním světě po téměř 20 letech opouští platformu X (dříve Twitter). Na platformách Bluesky, Mastodon, LinkedIn, Instagram, TikTok, Facebook, Threads a YouTube zůstává.
Terminálový textový editor GNU nano byl vydán ve verzi 9.0. Vylepšuje chování horizontálního posouvání pohledu na dlouhé řádky a chování některých klávesových zkratek. Více v seznamu změn.
Ministerstvo financí ve spolupráci s finanční správou dnes představilo beta verzi aplikace využívající umělou inteligenci pro předvyplnění daňového přiznání. Není třeba přepisovat údaje z různých potvrzení, ani hledat správné řádky, kam údaje napsat. Stačí nahrát dokumenty a využít AI.
Výrobce počítačových periferií Keychron zveřejnil repozitář se schématy šasi klávesnic a myší. Licence je restriktivní, zakazuje většinu komerčních užití a v podstatě jsou tak data vhodná pouze pro výukové účely, hlášení a opravy chyb, případně výrobu vlastního příslušenství.
Správce balíčků APT, používaný v Debianu a odvozených distribucích, byl vydán ve verzi 3.2 (seznam změn). Mezi novinkami figurují nové příkazy pro práci s historií, včetně vracení transakcí.
Společnost Anthropic oznámila Projekt Glasswing a s ní související AI model Claude Mythos Preview. Jedná se o iniciativu zaměřenou na kybernetickou bezpečnost, do které se zapojily velké technologické společnosti Amazon Web Services, Anthropic, Apple, Broadcom, Cisco, CrowdStrike, Google, JPMorganChase, Linux Foundation, Microsoft, NVIDIA a Palo Alto Networks. Anthropic věří, že nový AI model Claude Mythos Preview dokáže
… více »Unlike our licenses, which do not make mention of source or object codeU softwaru je ten rozdíl zdrojový tvar (kód) vs. spustitelný výsledek (binárka) nejmarkantnější a je potřeba ho řešit v licenci. U multimédií to tolik potřeba není – sice bys mohl chtít RAW od fotky nebo vektory od kresby… ale i ten výsledný tvar je dost dobře použitelný – z fotek můžeš udělat koláž, film sestříhat a dát k němu jinou hudbu, písničku zremixovat…˙
písničku zremixovat…˙Možná proto se už nějakou dobu z hudby nepřebírají chytlavé melodie pro jiné skladby, ale jen se to tupě remixuje. Poslední formát ve kterém bylo něco jako noty byl MOD. Od dob MP3 jsou to v podstatě výsledné (vyrenderované) binárky. Proto se snažím z jednoho demo-scenéra vytáhnout zdrojáky k jeho vlastnoručně napsanému syntetizátoru ke kterému má i vlastní MOD-like formát. Oproti MODům to však zní docela moderně. A výhoda je, že to používá pro 64k a 4k dema, takže výsledná binárka má pak kB i vlastní hudbou. I hudba nebo obecně Art může být otevřený.
Ani v jednom případě to ovšem není rozhodnutí technické.Toto myslim neni pravda. Kalle Dalheimer prohlasil (volne prelozeno) jiz 1998, ze 'pro vsechno co je komponenta je GPL jeji smrt'.
Musím ale kajícně přiznat, že já to vidím stejně. Chtěl bych mít svobodu používat libovolný kód, protože já jsem ten hodný a když programuju, tak to dělám pro dobrou věc, ale chtěl bych ochránit plody své duševní práce před zneužitím.
Je to sobecké?
Musím ale kajícně přiznat, že já to vidím stejně. Chtěl bych mít svobodu používat libovolný kód, protože já jsem ten hodný a když programuju, tak to dělám pro dobrou věc, ale chtěl bych ochránit plody své duševní práce před zneužitím. Je to sobecké?Huh? GPL! Ochrana před zneužitím ≠ nedát kód ostatním (naopak, třískat prachy na něčem cizím a ještě nesdílet s ostatními vylepšení = zneužití), ale naopak zajistit aby ostatním kterým dám nemohli vzít a uzurpovat si. Což GPL ± zaručuje (nebo se o to aspoň snaží). To musí být přece jasné každému, kdo je obeznámen se základy hackerské etiky.
To je pěkně sobecké a pro takové lidi mají v pekle speciální level.S windows 3.11 kde musí programovat v čistém notepadu a počítat s neustálými výpadky napětí, .
rozumné posílat zpět tvůrcům knihoven nějaké ty patcheRozumné ano – je ale otázka, jestli to autoři těch proprietárních aplikací dělají. Zejména tam, kde se dělají „projekty“ na to budou spíš kašlat – je potřeba to rychle nějak splácat, odevzdat klientovi a hrr na další zakázku… po nás potopa. Tam, kde se dělají produkty a udržuje se to dlouhodobě, tam nějaká šance je, ale spíš malá a celkově bych řekl, že nevýhody převažují.
Pokud chceš stavět na BSD kódu, tak stejně potřebuješ platit někoho kdo směřuje vývoj správným směrem.V tomhle případě opravdu nejde o technické rozhodnutí.
Jde o to, že já jsem komunitě dal kód, který oni vylepší a když ho chci využít jinde tak nemůžu.Tak čistě pro zajímavost: U vlastního kódu není problém duální licencování, tedy to co vyšlo z mojí klávesnice (klidně i patch) vydat pod GPL, ale použít to i pod nějakou uzavřenou licencí v něčem komerčním. Když holt přijdou patche od uživatelů, tak je podmínka že to co se začlení se musí začleňovat do GPL kódu a nebo z toho, do čeho se bude začleňovat, GPL kód udělat. Je to vcelku logické. Já bych se s psaním patche do něčeho co si někdo vezme, uzavře a dál nebude se mnou sdílet mohl pěkně vykálet. Nejsem žádná free 24-7-365 podpora.
V GPL only světě by to problém nebyl, ale bohužel reálný svět vypadá jinak.A to je taky cílem GPL, udělat z toho ostatního světa GPL svět.
IMHO se na práci komunity na BSD programech dlouhodobě vydělat nedá.Znám spoustu firem co by mohli mluvit jinak.
Pokud chceš stavět na BSD kódu, tak stejně potřebuješ platit někoho kdo směřuje vývoj správným směrem.A tohle jsem myslel tak, že programátor si nikoho platit nemusí a ani nikam nic směřovat nemusí. A už vůbec ne správným směrem (což je mimochodem co? To co vynese největší ranec?). To musí jen ti lidi co tomu nerozumí a neumí programovat.
*) Různá FAQ sice tvrdí, že to jde, ale IMHO to není pravda, protože vydání programu pod GPL pro mě znamená, že musím i všechny komponenty vydat pod GPL, a k tomu typicky nemám právo.Máte pravdu, různá FAQ tvrdí opak. Takže není problém linkovat GPL program se zlib, nebo MIT knihovnou. Dokonce se GPL kód dá linkovat oproti proprietární knihovně - viz třeba Cygwin, anebo všechny ty GNU utility na Solaris, AIX, ... bez toho by totiž GNU projekt ani nemohl vzniknout.
Tiskni
Sdílej: