Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pro moddery Minecraftu: Java edice Minecraftu bude bez obfuskace.
Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Nemůže nakonec projekt datová schránka pomoci popularitě Linuxu?
Není mi moc jasné, jakým způsobem si představujete, že by datové schránky pomohly popularitě GNU/Linuxu. Jestli myslíte to, že se budeme ohrazovat vůči té jejich užasné proprietární komponentě, která nám nebude fungovat... nebude to spíše lidi od GNU/Linuxu odrazovat? Třeba i vzhledem k tomu, jak MS integroval svoje produkty s DS?
Naopak, zkuste se na to podívat z jiného pohledu. Co když naopak někdo chce, aby mu stát nemohl doručit úřední poštu? Doteď ho mohli honit doručovatelé po všech čertech, s datovou schránkou bude mít klidné spaní.
A nepište, že nám to nefunguje, ten problém totiž není na straně Linuxu.
Přiznám se, že opravdu nevím jak to je. V zákoně 300/2008 Sb. jsem to nenašel, ale je tam dost souvislostí do dalších zákonů, takže to nemusí být na první pohled patrné. Čerpal jsem ze zmiňovaného článku. Sice se mi to nepovedlo ověřit, ale předpokládám, že autor použil jako podklad nějakou právní analýzu.
Každopádně bych chápal, že fikce doručení snad lze použít tehdy, když se adresát ani nepokusí poštu vyzvednout. Ovšem co když se adresát poslušně pro svou poštu v termínu přihlásí, ale pošta mu jí nevydá? Takový pokus o vyzvednutí pošty lze zcela jistě u systému datových schránek dohledat v logu a navíc by měl odesílatel obdržet informaci o tom, že se adresát ke své poště pokoušel dostat, jenže mu nebyla doručena protože: x86_64 GNU/Linux - pošta je nedoručitelná, chyba na straně doručovatele.
Neznám finální verzi provozního řádu této služby, ale předpokládám, že by tam tato situace měla být ošetřená.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
7.10.2009 08:00