CiviCRM (Wikipedie) bylo vydáno v nové verzi 6.14.0. Podrobnosti o nových funkcích a opravách najdete na release stránce. CiviCRM je robustní open-source CRM systém navržený speciálně pro neziskové organizace, spolky a občanské iniciativy. Projekt je napsán v jazyce PHP a licencován pod GNU Affero General Public License (AGPLv3). Český překlad má nyní 45 % přeložených řetězců a přibližuje se milníku 50 %. Potřebujeme vaši pomoc, abychom se dostali dál. Pokud máte chuť přispět překladem nebo korekturou, přidejte se na platformu Transifex.
Další lokální zranitelností Linuxu je ssh-keysign-pwn. Uživatel si může přečíst obsah souborů, ke kterým má právo ke čtení pouze root, například soubory s SSH klíči nebo /etc/shadow. V upstreamu již opraveno [oss-security mailing list].
Singularity (YouTube) je nejnovější otevřený film od Blender Studia. Jedná se o jejich první 4K HDR film.
Vyšla hra Život Není Krásný: Poslední Exekuce (Steam, ProtonDB). Kreslená point & click adventura ze staré školy plná černého humoru a nekorektního násilí. Vžijte se do role zpustlého exekutora Vladimíra Brehowského a projděte s ním jeho poslední pracovní den. Hra volně navazuje na sérii Život Není Krásný.
Společnost Red Hat představila Fedora Hummingbird, tj. linuxovou distribuci s nativním kontejnerovým designem určenou pro vývojáře využívající AI agenty.
Hru The Legend of Zelda: Twilight Princess od společnosti Nintendo si lze nově díky projektu Dusklight (původně Dusk) a reverznímu inženýrství zahrát i na počítačích a mobilních zařízeních. Vyžadována je kopie původní hry (textury, modely, hudba, zvukové efekty, …). Ukázka na YouTube. Projekt byl zahájen v srpnu 2020.
Byla vydána nová major verze 29.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Detailní přehled novinek na GitHubu.
Po zranitelnostech Copy Fail a Dirty Frag přichází zranitelnost Fragnesia. Další lokální eskalace práv na Linuxu. Zatím v upstreamu neopravena. Přiřazeno ji bylo CVE-2026-46300.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří KDE částkou 1 285 200 eur.
Google na včerejší akci The Android Show | I/O Edition 2026 (YouTube) představil celou řadu novinek: Gemini Intelligence, notebooky Googlebook, novou generaci Android Auto, …
$ gcc JardikSSL.c JardikSSL.c:16:1: error: expected ‘;’, identifier or ‘(’ before ‘struct’ struct JardikSSL_CTX;^
$ g++ JardikSSL.cpp JardikSSL.c:16:8: error: multiple types in one declaration struct JardikSSL_CTX;
$ javac JardikSSL.java
JardikSSL.java:1: error: illegal character: \35
#ifndef JardikSSL_h_from_JardikuvNSAProofToolkit
^
JardikSSL.java:2: error: illegal character: \35
#define JardikSSL_h_from_JardikuvNSAProofToolkit
^
JardikSSL.java:16: error: class, interface, or enum expected
struct JardikSSL_CTX;
^
JardikSSL.java:17: error: class, interface, or enum expected
struct JardikSSL_CERT;
^
JardikSSL.java:19: error: class, interface, or enum expected
static inline enum JardikSSL_ERR
^
JardikSSL.java:19: error: '{' expected
static inline enum JardikSSL_ERR
^
JardikSSL.java:20: error: ')' expected
JardikSSL_CreateContext(struct JardikSSL_CTX **ctx_out,
^
JardikSSL.java:20: error: ',', '}', or ';' expected
JardikSSL_CreateContext(struct JardikSSL_CTX **ctx_out,
^
JardikSSL.java:20: error: '}' expected
JardikSSL_CreateContext(struct JardikSSL_CTX **ctx_out,
^
JardikSSL.java:21: error: '{' expected
enum JardikSSL_CTXTYPE ctx_type,
^
JardikSSL.java:21: error: <identifier> expected
enum JardikSSL_CTXTYPE ctx_type,
^
JardikSSL.java:22: error: ',', '}', or ';' expected
int socket_fd,
^
JardikSSL.java:22: error: '}' expected
int socket_fd,
^
JardikSSL.java:26: error: class, interface, or enum expected
}
^
JardikSSL.java:28: error: illegal character: \35
#endif
^
15 errors
jardik je bezpečný. Každý požadavek je zašifrován funkcí f(x) = 1 xor tmp. Počáteční hodnota tmp je 1. Takový obsah je pak nemožné při cestě rozšifrovat ani nejmodernějšími technologiemi NSA, odolný vůči standardním* MITM útokům a odolný dokonce i vůči hloupému příjemci zprávy. Ten ji může rozšifrovat jen se znalostí původní zprávy!
Tohle nebyla chyba protokolu.
Může pomoci použít dvouúrovňové zabezpečení založené na dvou různých protokolech a dvou různých šifrách. Třeba SSL + SSH. Buď tunel, VPN, IPSEC… a nad tím ještě šifrování v aplikaci (ve které ideálně přenášíš zprávy šifrované end-to-end zase jinou technologií – např. GnuPG).
Případně ta jedna úroveň nemusí být šifrování, ale aspoň něco jako port-knocking nebo SCRAM, ke kterému musíš znát heslo, abys měl vůbec šanci se připojit k tomu SSL/SSH. A taky nějaký IDS/IPS systém.
Tohle nebyla chyba protokolu.Vím. A myslím, že Jardík má hlavně problém s tím, že existují CA - ale to se SSL nemá nic společného.
Jardík má hlavně problém s tím, že existují CAAno, to je pravda. Viz níže
Taky mám problém s tím, že na domény má mít monopol jakási americká společnost. V tom, mít vlastní DNS a rozdávat zdarma domény, mi brání různé korporace, které nechcou uznávát mnou darované domény.
Chyba je hlavně v tom, že některé prohlížeče či jiné balíčky, či operační systémy, s sebou tahají jakýsi "důvěryhodný seznam" certifikačních autorit, jímž je ve výchozím nastavení důvěřováno. Tato volba důvěry by měla zůstat na uživateli. Pokud už s sebou ten seznam tahají, měli by být všechny nastaveny jako nedůvěryhodné, dokud uživatel neurčí jinak.
To je sice hezké, ale uživatelé toho většinou nejsou schopní, takže jak to pak dopadne? Všechno bude nedůvěryhodné. Ale uživatel se k těm službám potřebuje připojit, takže to odklikne cokoli, jen aby se dostal na svůj Facebook, do své banky, na e-mail atd.
Bezpečné spojení pak pro BFU bude vypadat úplně stejně, jako spojení, na které dělá MITM jeho zlomyslný soused, správce sítě, ISP, tajná služba atd. Proto tu jsou výchozí CA, které umožňují alespoň části těchto útoků předejít.
Samozřejmě jim nelze slepě věřit a je vhodné to doplnit o další úroveň zabezpečení – např. by mohly být CA důvěryhodné systémově a pak důvěryhodnější ty. které si označil uživatel (zobrazovala by se jiná ikonka). Navíc by se měla kontrolovat změna certifikátu/klíče oproti minulému spojení a uživatel by měl být varován (to umí některé doplňky do prohlížečů). Případně to lze všechno podepsat ještě jinou CA – tím myslím DNSSEC/TLSA, což je sice špatné v tom, že je to monopolní systém, ale pro kontrolu to použít lze (jako pojistka, dvojitá kontrola). Také by šlo kontrolovat z více míst v Internetu, z různých sítí, zda server používá stejný certifikát – na to jsou opět doplňky do prohlížečů. Dále lze použít WOT a nechat uživatele podepisovat certifikáty jako je tomu v PGP.
Nakonec to vede na celou škálu úrovní důvěryhodnosti spojení, nikoli jen binární informaci důvěryhodný/nedůvěryhodný.
Navíc by se měla kontrolovat změna certifikátu/klíče oproti minulému spojení a uživatel by měl být varován (to umí některé doplňky do prohlížečů)Jaké? Nedávno mi někdo doporučoval CA Patrol, jenže ten nefunguje "správně", protože nezabrání spojení a odeslání dat, pouze mi vykydne varování, ale to už je pozdě. viz tu.
jj, to mi taky vadí, že sice zařve, ale kdyby se v tu chvíli odesílala nějaká důvěrná data1, tak je už pozdě.
Tyhle chyby se dají řešit, ale bez toho předschváleného seznamu důvěryhodných CA se BFU stejně asi neobejde – jak jsem psal, jsou různé kategorie útoků a je dobré ochránit uživatele alespoň před některými z nich, než to hodit všechno do jednoho pytle i s důvěryhodnými spojeními a tvářit se, že je všechno nedůvěryhodné, dokud si uživatel ručně nezkontroluje otisk klíče (protože většina uživatelů se na to bohužel vykašle).
[1] POST, HTTP autentizace nebo vlastně i cookies
Vždyť o tom píšu:
Také by šlo kontrolovat z více míst v Internetu, z různých sítí, zda server používá stejný certifikát – na to jsou opět doplňky do prohlížečů.
Jenže zkus se nad tím zamyslet. Znamená to, že pak věříš notářským serverům provozovaných nějakou jednou organizací nebo v rámci nějaké jedné infrastruktury. Tudíž vlastně jedné CA. A jak se do prohlížeče dostane seznam důvěryhodných notářských serverů?
A jak zajistíš bezpečnou komunikaci s nimi? Asi by to chtělo šifrovat a podepisovat ten kanál, po kterém se ty informace posílají. Jak to budeš šifrovat? Kde na klientovi vezmeš certifikáty či veřejné klíče druhé strany (notáře), abys ji ověřil? Co budeš dělat, až dojde k vypršení nebo kompromitaci nějakého klíče notářského serveru a bude potřeba ho revokovat a vydat nový? Jak tuhle informaci dostaneš na klienty? Je to podobná situace jako u DNSSEC/TLSA – stále řešíš tu samou otázku (jak dostat nějaké veřejné klíče bezpečně na klienty) a navíc je to centralizovaný systém, nad kterým bdí jedna autorita (buď hierarchie DNS s jedním kořenem nebo nějací provozovatelé sítě notářských serverů). Navíc u těch notářských serverů je problém v tom, když se záškodník dohodne s datacentrem, kde je server, nebo jeho ISP a budou dělat MITM tam – pak všichni, včetně všech notářských serverů, uvidí stejný certifikát.
Řešení vidím v kombinaci více prostředků, několikanásobné ochraně a kontrole. Což tedy vede na nebinární hodnocení důvěryhodnosti (ne jen ano/ne, ale celá škála), se kterým se uživatel musí nějak vyrovnat a nějak ho vyhodnotit… což se asi uživatelé budou muset naučit nebo tu bude muset být nějaké rozumné výchozí nastavení. Ale každopádně plnohodnotná náhrada k systému PKI/CA v současnosti neexistuje.
Tiskni
Sdílej: