Vývojáři OpenMW (Wikipedie) oznámili vydání verze 0.49.0 této svobodné implementace enginu pro hru The Elder Scrolls III: Morrowind. Přehled novinek i s náhledy obrazovek v oznámení o vydání.
Masivní výpadek elektrického proudu zasáhl velkou část České republiky. Hasiči vyjížděli k většímu počtu lidí uvězněných ve výtazích. Výpadek se týkal zejména severozápadu republiky, dotkl se také Prahy, Středočeského nebo Královéhradeckého kraje. Ochromen byl provoz pražské MHD, linky metra se už podařilo obnovit. Výpadek proudu postihl osm rozvoden přenosové soustavy, pět z nich je nyní opět v provozu. Příčina problémů je však stále neznámá. Po 16. hodině zasedne Ústřední krizový štáb.
Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
\|&*
vedle levého shiftu na mém Thinkpadu. Dokonce je to v KDE v nastavení klávesnice snadno nastavitelné man xcompose
/usr/share/X11/locale/*/Compose
.
Díky, konečně mám využití pro klávesuJá jí třeba používám takhle:\|&*
vedle levého shiftu na mém Thinkpadu. Dokonce je to v KDE v nastavení klávesnice snadno nastavitelné
! troll klavesa keycode 94 = U201E U201C 1 1 U201A U2018Tedy na psaní „“‚‘
(mimochodem věděli jste, že slovenská abeceda je ze všech nejrozsáhlejší?).Těžko.
všechny abecedy založené na latinceU fonetické abecedy bych si netroufnul tvrdit, že je založená na latince ("založená" chápu minimálně jako výraznou podobnost syntaxe, sémantiky, vizuální reprezentace). Fonetická abeceda toto nemůže splnit, protože diverzita řečí nezaložených na latince je výrazně vyšší než řečí založených na latince a tudíž fonetická abeceda zachycuje především výslovnost řečí nezaložených na latince. Příště raději upřesním, že se jedná o národní abecedy (nikoliv mezinárodní).
Viz.Asi nemám moc představu, co znamenají pojmy syntaxe a sémantiky v případě abecedy, kromě toho, že se dá psát zprava doleva, shora dolů atp. či třeba v blocích – v tomto smyslu fonetická abeceda funguje úplně stejně jako latinka (píše se zprava doleva, řádky se řadí shora dolů). Co se týče visuální representace, podoba drtivé většiny znaků je založena na latince, několik málo znaků vychází z řeckého písma (ɛ, ɜ, ɸ, β, θ) a u ještě menšího počtu znaků na první pohled těžko říci ( ɣ, ɰ).všechny abecedy založené na latinceU fonetické abecedy bych si netroufnul tvrdit, že je založená na latince ("založená" chápu minimálně jako výraznou podobnost syntaxe, sémantiky, vizuální reprezentace).
Fonetická abeceda toto nemůže splnit, protože diverzita řečí nezaložených na latince je výrazně vyšší než řečí založených na latince a tudíž fonetická abeceda zachycuje především výslovnost řečí nezaložených na latince.To jsou z mnoha pohledů dost pochybná tvrzení.
…je to výrazně jednodušší a rychlejší než to co popisuje autor v článku.Nejsem si jist. Unikly vám přinejmenším dva fakty: 1, Nemám potřebu psát ty znaky neustále, pouze občas. 2, Nechci žádný extra soft, extra klávesnicový layout, ani žádnou speciální úpravu výchozího nastavení. To co popisuji má k dispozici každý uživatel, který si nainstaluje standardní Debian s českým prostředím. Jediný uživatelský zásah je max. to, že si přemapuje některou z kláves aby fungovala jako Multi_key – pokud to potřebuje.
Unikly vám přinejmenším dva fakty: 1, Nemám potřebu psát ty znaky neustále, pouze občas.Nezáleží jak často. Záleží jak komfortně (v článku popisujete, že kvůli komfortu jste přestal kopírovat znaky z gucharmap).
Pokud však narážíte na přepínání layoutů, tak stačí spočítat množství stisků jednotlivých kláves a přepínání layoutů vyjde výrazně lépe než metody popsané v článku. Pochopitelně malé množství stisků kláves není ekvivalentní úplné metrice komfortu, avšak je v tomto případě zdaleka nejvýraznějším faktorem.
2, Nechci žádný extra soft, extra klávesnicový layout, ani žádnou speciální úpravu výchozího nastavení. To co popisuji má k dispozici každý uživatel, který si nainstaluje standardní Debian s českým prostředím. Jediný uživatelský zásah je max. to, že si přemapuje některou z kláves aby fungovala jako Multi_key – pokud to potřebuje.Chápu a souhlasím. V článku jsem však tuto intenci nenalezl, a proto jsem si dovolil zmínit ULKL.
Multi_key
, ale dead_caron
, dead_tilde
či další „mrtvé” klávesy. Ani s pomocí xev
se mi je však nedaří na mé klávesnici identifikovat. Poradíte?
Ale zároveň to byla pro mne příležitost na jednom místě souhrně uvést co je a není pomlčka.
Hmm. Dosud mi přišlo snazší se prostě odkázat na UJČ, vraždu (strana 25 v PDF), potažmo v případě vysvětlování rozložení na klávesnici na Wikipedii (a v případě psaní unikódu konkrétně na článek Unicode input).
Bylo by zajímavé doplnit slovníky českými názvy znaků, přepnout vstupní metodu, napsat české jméno požadovaného znaku, potvrdit a pokračovat v psaní. Rozhodně lepší než tohle harakiri a potřeby pamatovat si jakési klávesové komba.
Je to na pytel, protože potřebuješ vizuální kontrolu.Nezapomeň že kana je pro ně to stejné co pro nás latinka. Oni tu vizuální kontrolu mají. Nepředpokládám že by to tam drtili v rōmaji jako my. Ale jinak si to přepni na latinku (viz screenshot) a můžeš v ní jednotlivé segmenty psát, nebude ti to převádět do kany.
Konečně, u češtiny narazíš na flexi, což u kandži/chan-c' vlastně neexistuje.Nepředpokládal jsem samozřejmě o použití téhle vstupní metody pro celou češtinu či angličtinu. Pouze ty sázecí znaky (jeden znak = jeden unicode a je šumák jestli je to kandži nebo sázecí znak, jméno musí mít tak jako tak). To by byla spíš morzeovka než rozumné psaní když by si to tam frkal v segmentech, doplňoval mezerníkem a ještě potvrzoval. Navíc jak říkáš, to může rozumně fungovat pouze u logogramů (když už nic, snadno se vizuálně hledají v seznamu). Navíc bych nic takového nechěl, sám vidíš co mi dělá auto korekce s textem, když by to ještě automaticky doplňovalo, tak už by se to po mě nedalo přečíst vůbec (nejsem pozorný).
Oni tu vizuální kontrolu mají.Nutnost vizuální kontroly je při psaní kontraproduktivní.
Nepředpokládám že by to tam drtili v rōmaji jako my.Třeba Číňani dneska velmi často (možná i většinou) píšou pchin-jin, místo aby šli po radikálech.
Počkat, já přestávám rozumět, oč ti vlastně jde.Nejde mi o automatickou expanzi psaného textu, pouze o vyhledávání sázecích znaků vypsáním jejich jména (takhle funguje anthy, nakonec cokoliv napíšeš převede na znak či znaky i když ne sázecí ale čínské logogramy). Různé komba či hexakódy se pro různé znaky špatně pamatují, se jménem (i když by to mělo být anglické jméno) už je to lepší.
shrugs<klapka>
pro expanzi na ¯\_(ツ)_/¯
.
Tiskni
Sdílej: