Byl vydán AlmaLinux OS 10 s kódovým názvem Purple Lion. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Na rozdíl od Red Hat Enterprise Linuxu 10 nadále podporuje x86-64-v2.
Byl vydán Mozilla Firefox 139.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 139 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byly publikovány výsledky průzkumu mezi uživateli Blenderu uskutečněného v říjnu 2024. Zúčastnilo se více než 7000 uživatelů. Téměř 93 % z nich například používá uživatelské rozhraní v angličtině.
Lukáš Růžička v článku RamaLama aneb vyháníme lamy na vlastní louku na MojeFedora.cz představuje open source nástroj RamaLama umožňující spouštět jazykové modely v izolovaných OCI kontejnerech, a to bezpečně, bez potřeby mít root přístup k počítači, s podporou GPU či CPU a bez zbytečných obtížností kolem.
Byl vydán Sublime Text 4 Build 4200. Sublime Text (Wikipedie) je proprietární multiplatformní editor textových souborů a zdrojových kódů. Ke stažení a k vyzkoušení je zdarma. Pro další používání je nutná licence v ceně 99 dolarů. Spolu se Sublime Merge je cena 168 dolarů.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.12.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 25.5. Přehled novinek v Changelogu.
Po 25 letech s číslem 329 končí linuxový časopis Linux Format (Wikipedie, reddit, 𝕏).
Immich z balíčků open source aplikací FUTO je alternativa k výchozím aplikacím od Googlu a Applu pro správu fotografií a videí. Umožňuje vlastní hosting serveru Immich. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí AGPL-3.0.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 6.14 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 6.15. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a Linux Kernel Newbies.
\|&*
vedle levého shiftu na mém Thinkpadu. Dokonce je to v KDE v nastavení klávesnice snadno nastavitelné man xcompose
/usr/share/X11/locale/*/Compose
.
Díky, konečně mám využití pro klávesuJá jí třeba používám takhle:\|&*
vedle levého shiftu na mém Thinkpadu. Dokonce je to v KDE v nastavení klávesnice snadno nastavitelné
! troll klavesa keycode 94 = U201E U201C 1 1 U201A U2018Tedy na psaní „“‚‘
(mimochodem věděli jste, že slovenská abeceda je ze všech nejrozsáhlejší?).Těžko.
všechny abecedy založené na latinceU fonetické abecedy bych si netroufnul tvrdit, že je založená na latince ("založená" chápu minimálně jako výraznou podobnost syntaxe, sémantiky, vizuální reprezentace). Fonetická abeceda toto nemůže splnit, protože diverzita řečí nezaložených na latince je výrazně vyšší než řečí založených na latince a tudíž fonetická abeceda zachycuje především výslovnost řečí nezaložených na latince. Příště raději upřesním, že se jedná o národní abecedy (nikoliv mezinárodní).
Viz.Asi nemám moc představu, co znamenají pojmy syntaxe a sémantiky v případě abecedy, kromě toho, že se dá psát zprava doleva, shora dolů atp. či třeba v blocích – v tomto smyslu fonetická abeceda funguje úplně stejně jako latinka (píše se zprava doleva, řádky se řadí shora dolů). Co se týče visuální representace, podoba drtivé většiny znaků je založena na latince, několik málo znaků vychází z řeckého písma (ɛ, ɜ, ɸ, β, θ) a u ještě menšího počtu znaků na první pohled těžko říci ( ɣ, ɰ).všechny abecedy založené na latinceU fonetické abecedy bych si netroufnul tvrdit, že je založená na latince ("založená" chápu minimálně jako výraznou podobnost syntaxe, sémantiky, vizuální reprezentace).
Fonetická abeceda toto nemůže splnit, protože diverzita řečí nezaložených na latince je výrazně vyšší než řečí založených na latince a tudíž fonetická abeceda zachycuje především výslovnost řečí nezaložených na latince.To jsou z mnoha pohledů dost pochybná tvrzení.
…je to výrazně jednodušší a rychlejší než to co popisuje autor v článku.Nejsem si jist. Unikly vám přinejmenším dva fakty: 1, Nemám potřebu psát ty znaky neustále, pouze občas. 2, Nechci žádný extra soft, extra klávesnicový layout, ani žádnou speciální úpravu výchozího nastavení. To co popisuji má k dispozici každý uživatel, který si nainstaluje standardní Debian s českým prostředím. Jediný uživatelský zásah je max. to, že si přemapuje některou z kláves aby fungovala jako Multi_key – pokud to potřebuje.
Unikly vám přinejmenším dva fakty: 1, Nemám potřebu psát ty znaky neustále, pouze občas.Nezáleží jak často. Záleží jak komfortně (v článku popisujete, že kvůli komfortu jste přestal kopírovat znaky z gucharmap).
Pokud však narážíte na přepínání layoutů, tak stačí spočítat množství stisků jednotlivých kláves a přepínání layoutů vyjde výrazně lépe než metody popsané v článku. Pochopitelně malé množství stisků kláves není ekvivalentní úplné metrice komfortu, avšak je v tomto případě zdaleka nejvýraznějším faktorem.
2, Nechci žádný extra soft, extra klávesnicový layout, ani žádnou speciální úpravu výchozího nastavení. To co popisuji má k dispozici každý uživatel, který si nainstaluje standardní Debian s českým prostředím. Jediný uživatelský zásah je max. to, že si přemapuje některou z kláves aby fungovala jako Multi_key – pokud to potřebuje.Chápu a souhlasím. V článku jsem však tuto intenci nenalezl, a proto jsem si dovolil zmínit ULKL.
Multi_key
, ale dead_caron
, dead_tilde
či další „mrtvé” klávesy. Ani s pomocí xev
se mi je však nedaří na mé klávesnici identifikovat. Poradíte?
Ale zároveň to byla pro mne příležitost na jednom místě souhrně uvést co je a není pomlčka.
Hmm. Dosud mi přišlo snazší se prostě odkázat na UJČ, vraždu (strana 25 v PDF), potažmo v případě vysvětlování rozložení na klávesnici na Wikipedii (a v případě psaní unikódu konkrétně na článek Unicode input).
Bylo by zajímavé doplnit slovníky českými názvy znaků, přepnout vstupní metodu, napsat české jméno požadovaného znaku, potvrdit a pokračovat v psaní. Rozhodně lepší než tohle harakiri a potřeby pamatovat si jakési klávesové komba.
Je to na pytel, protože potřebuješ vizuální kontrolu.Nezapomeň že kana je pro ně to stejné co pro nás latinka. Oni tu vizuální kontrolu mají. Nepředpokládám že by to tam drtili v rōmaji jako my. Ale jinak si to přepni na latinku (viz screenshot) a můžeš v ní jednotlivé segmenty psát, nebude ti to převádět do kany.
Konečně, u češtiny narazíš na flexi, což u kandži/chan-c' vlastně neexistuje.Nepředpokládal jsem samozřejmě o použití téhle vstupní metody pro celou češtinu či angličtinu. Pouze ty sázecí znaky (jeden znak = jeden unicode a je šumák jestli je to kandži nebo sázecí znak, jméno musí mít tak jako tak). To by byla spíš morzeovka než rozumné psaní když by si to tam frkal v segmentech, doplňoval mezerníkem a ještě potvrzoval. Navíc jak říkáš, to může rozumně fungovat pouze u logogramů (když už nic, snadno se vizuálně hledají v seznamu). Navíc bych nic takového nechěl, sám vidíš co mi dělá auto korekce s textem, když by to ještě automaticky doplňovalo, tak už by se to po mě nedalo přečíst vůbec (nejsem pozorný).
Oni tu vizuální kontrolu mají.Nutnost vizuální kontroly je při psaní kontraproduktivní.
Nepředpokládám že by to tam drtili v rōmaji jako my.Třeba Číňani dneska velmi často (možná i většinou) píšou pchin-jin, místo aby šli po radikálech.
Počkat, já přestávám rozumět, oč ti vlastně jde.Nejde mi o automatickou expanzi psaného textu, pouze o vyhledávání sázecích znaků vypsáním jejich jména (takhle funguje anthy, nakonec cokoliv napíšeš převede na znak či znaky i když ne sázecí ale čínské logogramy). Různé komba či hexakódy se pro různé znaky špatně pamatují, se jménem (i když by to mělo být anglické jméno) už je to lepší.
shrugs<klapka>
pro expanzi na ¯\_(ツ)_/¯
.
Tiskni
Sdílej: