V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
\|&* vedle levého shiftu na mém Thinkpadu. Dokonce je to v KDE v nastavení klávesnice snadno nastavitelné
man xcompose
/usr/share/X11/locale/*/Compose.
Díky, konečně mám využití pro klávesuJá jí třeba používám takhle:\|&*vedle levého shiftu na mém Thinkpadu. Dokonce je to v KDE v nastavení klávesnice snadno nastavitelné
! troll klavesa keycode 94 = U201E U201C 1 1 U201A U2018Tedy na psaní „“‚‘
(mimochodem věděli jste, že slovenská abeceda je ze všech nejrozsáhlejší?).Těžko.
všechny abecedy založené na latinceU fonetické abecedy bych si netroufnul tvrdit, že je založená na latince ("založená" chápu minimálně jako výraznou podobnost syntaxe, sémantiky, vizuální reprezentace). Fonetická abeceda toto nemůže splnit, protože diverzita řečí nezaložených na latince je výrazně vyšší než řečí založených na latince a tudíž fonetická abeceda zachycuje především výslovnost řečí nezaložených na latince. Příště raději upřesním, že se jedná o národní abecedy (nikoliv mezinárodní).
Viz.Asi nemám moc představu, co znamenají pojmy syntaxe a sémantiky v případě abecedy, kromě toho, že se dá psát zprava doleva, shora dolů atp. či třeba v blocích – v tomto smyslu fonetická abeceda funguje úplně stejně jako latinka (píše se zprava doleva, řádky se řadí shora dolů). Co se týče visuální representace, podoba drtivé většiny znaků je založena na latince, několik málo znaků vychází z řeckého písma (ɛ, ɜ, ɸ, β, θ) a u ještě menšího počtu znaků na první pohled těžko říci ( ɣ, ɰ).všechny abecedy založené na latinceU fonetické abecedy bych si netroufnul tvrdit, že je založená na latince ("založená" chápu minimálně jako výraznou podobnost syntaxe, sémantiky, vizuální reprezentace).
Fonetická abeceda toto nemůže splnit, protože diverzita řečí nezaložených na latince je výrazně vyšší než řečí založených na latince a tudíž fonetická abeceda zachycuje především výslovnost řečí nezaložených na latince.To jsou z mnoha pohledů dost pochybná tvrzení.
…je to výrazně jednodušší a rychlejší než to co popisuje autor v článku.Nejsem si jist. Unikly vám přinejmenším dva fakty: 1, Nemám potřebu psát ty znaky neustále, pouze občas. 2, Nechci žádný extra soft, extra klávesnicový layout, ani žádnou speciální úpravu výchozího nastavení. To co popisuji má k dispozici každý uživatel, který si nainstaluje standardní Debian s českým prostředím. Jediný uživatelský zásah je max. to, že si přemapuje některou z kláves aby fungovala jako Multi_key – pokud to potřebuje.
Unikly vám přinejmenším dva fakty: 1, Nemám potřebu psát ty znaky neustále, pouze občas.Nezáleží jak často. Záleží jak komfortně (v článku popisujete, že kvůli komfortu jste přestal kopírovat znaky z gucharmap).
Pokud však narážíte na přepínání layoutů, tak stačí spočítat množství stisků jednotlivých kláves a přepínání layoutů vyjde výrazně lépe než metody popsané v článku. Pochopitelně malé množství stisků kláves není ekvivalentní úplné metrice komfortu, avšak je v tomto případě zdaleka nejvýraznějším faktorem.
2, Nechci žádný extra soft, extra klávesnicový layout, ani žádnou speciální úpravu výchozího nastavení. To co popisuji má k dispozici každý uživatel, který si nainstaluje standardní Debian s českým prostředím. Jediný uživatelský zásah je max. to, že si přemapuje některou z kláves aby fungovala jako Multi_key – pokud to potřebuje.Chápu a souhlasím. V článku jsem však tuto intenci nenalezl, a proto jsem si dovolil zmínit ULKL.
Multi_key, ale dead_caron, dead_tilde či další „mrtvé” klávesy. Ani s pomocí xev se mi je však nedaří na mé klávesnici identifikovat. Poradíte?
Ale zároveň to byla pro mne příležitost na jednom místě souhrně uvést co je a není pomlčka.
Hmm. Dosud mi přišlo snazší se prostě odkázat na UJČ, vraždu (strana 25 v PDF), potažmo v případě vysvětlování rozložení na klávesnici na Wikipedii (a v případě psaní unikódu konkrétně na článek Unicode input).
Bylo by zajímavé doplnit slovníky českými názvy znaků, přepnout vstupní metodu, napsat české jméno požadovaného znaku, potvrdit a pokračovat v psaní. Rozhodně lepší než tohle harakiri a potřeby pamatovat si jakési klávesové komba.
Je to na pytel, protože potřebuješ vizuální kontrolu.Nezapomeň že kana je pro ně to stejné co pro nás latinka. Oni tu vizuální kontrolu mají. Nepředpokládám že by to tam drtili v rōmaji jako my. Ale jinak si to přepni na latinku (viz screenshot) a můžeš v ní jednotlivé segmenty psát, nebude ti to převádět do kany.
Konečně, u češtiny narazíš na flexi, což u kandži/chan-c' vlastně neexistuje.Nepředpokládal jsem samozřejmě o použití téhle vstupní metody pro celou češtinu či angličtinu. Pouze ty sázecí znaky (jeden znak = jeden unicode a je šumák jestli je to kandži nebo sázecí znak, jméno musí mít tak jako tak). To by byla spíš morzeovka než rozumné psaní když by si to tam frkal v segmentech, doplňoval mezerníkem a ještě potvrzoval. Navíc jak říkáš, to může rozumně fungovat pouze u logogramů (když už nic, snadno se vizuálně hledají v seznamu). Navíc bych nic takového nechěl, sám vidíš co mi dělá auto korekce s textem, když by to ještě automaticky doplňovalo, tak už by se to po mě nedalo přečíst vůbec (nejsem pozorný).
Oni tu vizuální kontrolu mají.Nutnost vizuální kontroly je při psaní kontraproduktivní.
Nepředpokládám že by to tam drtili v rōmaji jako my.Třeba Číňani dneska velmi často (možná i většinou) píšou pchin-jin, místo aby šli po radikálech.
Počkat, já přestávám rozumět, oč ti vlastně jde.Nejde mi o automatickou expanzi psaného textu, pouze o vyhledávání sázecích znaků vypsáním jejich jména (takhle funguje anthy, nakonec cokoliv napíšeš převede na znak či znaky i když ne sázecí ale čínské logogramy). Různé komba či hexakódy se pro různé znaky špatně pamatují, se jménem (i když by to mělo být anglické jméno) už je to lepší.
shrugs<klapka> pro expanzi na ¯\_(ツ)_/¯.
Tiskni
Sdílej: