Singularity (YouTube) je nejnovější otevřený film od Blender Studia. Jedná se o jejich první 4K HDR film.
Vyšla hra Život Není Krásný: Poslední Exekuce (Steam, ProtonDB). Kreslená point & click adventura ze staré školy plná černého humoru a nekorektního násilí. Vžijte se do role zpustlého exekutora Vladimíra Brehowského a projděte s ním jeho poslední pracovní den. Hra volně navazuje na sérii Život Není Krásný.
Společnost Red Hat představila Fedora Hummingbird, tj. linuxovou distribuci s nativním kontejnerovým designem určenou pro vývojáře využívající AI agenty.
Hru The Legend of Zelda: Twilight Princess od společnosti Nintendo si lze nově díky projektu Dusklight (původně Dusk) a reverznímu inženýrství zahrát i na počítačích a mobilních zařízeních. Vyžadována je kopie původní hry (textury, modely, hudba, zvukové efekty, …). Ukázka na YouTube. Projekt byl zahájen v srpnu 2020.
Byla vydána nová major verze 29.0 programovacího jazyka Erlang (Wikipedie) a související platformy OTP (Open Telecom Platform, Wikipedie). Detailní přehled novinek na GitHubu.
Po zranitelnostech Copy Fail a Dirty Frag přichází zranitelnost Fragnesia. Další lokální eskalace práv na Linuxu. Zatím v upstreamu neopravena. Přiřazeno ji bylo CVE-2026-46300.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří KDE částkou 1 285 200 eur.
Google na včerejší akci The Android Show | I/O Edition 2026 (YouTube) představil celou řadu novinek: Gemini Intelligence, notebooky Googlebook, novou generaci Android Auto, …
Evropská komise by do léta mohla předložit návrh normy omezující používání sociálních sítí dětmi v zájmu jejich bezpečí na internetu. Prohlásila to včera předsedkyně EK Ursula von der Leyenová, podle níž řada zemí Evropské unie volá po zavedení věkové hranice pro sociální sítě. EU částečně řeší bezpečnost dětí v digitálním prostředí v již platném nařízení o digitálních službách (DSA), podle německé političky to však není dostatečné a
… více »Multiplatformní open source aplikace scrcpy (Wikipedie) pro zrcadlení připojeného zařízení se systémem Android na desktopu a umožňující ovládání tohoto zařízení z desktopu, byla vydána v nové verzi 4.0.
Vydal jsem se cestou zkoušení a otestoval Debian Lenny i Ubuntu Server 8.10. Oba používají stejný instalátor, ale liší se v některých volbách. Debianí intalátor je výrazně pomalejší, ale nabízí například více voleb pro dmraid. Bohužel jsem narazil na bug, který znemožňuje instalaci Lennyho na můj server. Na discích se nachází nějaká nepotřebná raid pole. Debian je neumí odstranit, a v případě, že je na oko odstraní, po restartu tam některá pole přesto zůstanou. Položka pro smazání celého disku je dostupná, ale efekt žádný. V případě Ubuntu server jdou pole smazat bez problémů a disky formátovat dle libosti. Oba instalátory mají jednu nepříjemnou vlastnost. Velmi ochotně použijí swap na stávajícím raidu 1, a toto pole pak nejde odstranit ani v Ubuntu s odkazem, že je aktivní.
Pro porovnání jsem zkusil i vyhrabat CD s Opensuse 11.0, a tam jdou raid pole mazat i vytvářet bez problémů, včetně swapu. Každopádně jsem vás chtěl jenom upozornit, že Lenny má asi nějaký bug v nástroji pro dělení disků, protože Ubuntu server používá stejný instalátor, a kromě aktivního swap pole, žádný problém nemá. S Lennym bych tedy na serverové nasazení počkal. Představa že mi rozbije raid pole kvůli nějakému bugu moc příjemná není.
Zdá se mi, že ubuntu-server má poměrně pěkné předkonfigurované nastavení, oproti Debianu člověk nemusí udělat některé úvodní kroky jako instalace sudo, spuštění sshd. Ovšem co se mi zdá, že se hodně povedlo je Ubuntu ufw. Pro malý komunitní server je to pěkný jednoduchý a snadno ovladatelný firewall. V základním nastavení vypnutý. Člověk si přehledně v CLI navolí povolené služby, porty a IP adresy. Jednoduché a rychlé.
Tiskni
Sdílej:
Pokud se systém ani není schopen nainstalovat (pro neschopnost naformátovat HDD), neznamená to automaticky, že nebude schopen provozu, ale jisté riziko to asi představuje. Přece jenom vývojový cyklus Debianu je extrémně dlouhý a nevypadá pak dobře, když nějaké ubuntu, co chrlí jednu verzi za druhou je v pořádku. Nevím, co tento bug postihuje, může to mít horší důsledky než jen neschopnost instalace.
Jak se tak dívám, tak ten Arno cílí na poněkud náročnější servery.
Tak povedlo sejen částečně. Přímo v instalátoru se mi povedlo zrušit všechny neaktivní raid pole, jen se to na rozdíl od Ubuntu muselo udělat ve speciálním raid menu. Přestože debian tvrdí, že raidy odstraní i při běžném smazá nídisku. Odstranit aktivní swap raid 1 je ale nemožné. Instalátor tvrdí, že disky jsou prázdné, ale zároveň ukazuje md1 (swap) zařízení, které jakoby neptří ani jednomu HDD. Také položka pro editaci radi pole po odstranění ostatních polí zmizela. Přepnutí do konzole a následná likvodace obsahu hdd pomocí fdisk nepřinesla žádný výsledek. Fdsik také tvrdí, že hdd jsou prázdné, ale neodstranitelný md1 (swap) pořád visí ve výpisu.
A číslo bugu je kde?
. Vždy si můžeš všechno spáchat sám v konzoli a instalátoru nemusíš nic věřit, ani swap v raidu.