Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Vydal jsem se cestou zkoušení a otestoval Debian Lenny i Ubuntu Server 8.10. Oba používají stejný instalátor, ale liší se v některých volbách. Debianí intalátor je výrazně pomalejší, ale nabízí například více voleb pro dmraid. Bohužel jsem narazil na bug, který znemožňuje instalaci Lennyho na můj server. Na discích se nachází nějaká nepotřebná raid pole. Debian je neumí odstranit, a v případě, že je na oko odstraní, po restartu tam některá pole přesto zůstanou. Položka pro smazání celého disku je dostupná, ale efekt žádný. V případě Ubuntu server jdou pole smazat bez problémů a disky formátovat dle libosti. Oba instalátory mají jednu nepříjemnou vlastnost. Velmi ochotně použijí swap na stávajícím raidu 1, a toto pole pak nejde odstranit ani v Ubuntu s odkazem, že je aktivní.
Pro porovnání jsem zkusil i vyhrabat CD s Opensuse 11.0, a tam jdou raid pole mazat i vytvářet bez problémů, včetně swapu. Každopádně jsem vás chtěl jenom upozornit, že Lenny má asi nějaký bug v nástroji pro dělení disků, protože Ubuntu server používá stejný instalátor, a kromě aktivního swap pole, žádný problém nemá. S Lennym bych tedy na serverové nasazení počkal. Představa že mi rozbije raid pole kvůli nějakému bugu moc příjemná není.
Zdá se mi, že ubuntu-server má poměrně pěkné předkonfigurované nastavení, oproti Debianu člověk nemusí udělat některé úvodní kroky jako instalace sudo, spuštění sshd. Ovšem co se mi zdá, že se hodně povedlo je Ubuntu ufw. Pro malý komunitní server je to pěkný jednoduchý a snadno ovladatelný firewall. V základním nastavení vypnutý. Člověk si přehledně v CLI navolí povolené služby, porty a IP adresy. Jednoduché a rychlé.
Tiskni
Sdílej:
Pokud se systém ani není schopen nainstalovat (pro neschopnost naformátovat HDD), neznamená to automaticky, že nebude schopen provozu, ale jisté riziko to asi představuje. Přece jenom vývojový cyklus Debianu je extrémně dlouhý a nevypadá pak dobře, když nějaké ubuntu, co chrlí jednu verzi za druhou je v pořádku. Nevím, co tento bug postihuje, může to mít horší důsledky než jen neschopnost instalace.
Jak se tak dívám, tak ten Arno cílí na poněkud náročnější servery.
3.2.2009 23:00
frEon | skóre: 40
| Praha
Tak povedlo sejen částečně. Přímo v instalátoru se mi povedlo zrušit všechny neaktivní raid pole, jen se to na rozdíl od Ubuntu muselo udělat ve speciálním raid menu. Přestože debian tvrdí, že raidy odstraní i při běžném smazá nídisku. Odstranit aktivní swap raid 1 je ale nemožné. Instalátor tvrdí, že disky jsou prázdné, ale zároveň ukazuje md1 (swap) zařízení, které jakoby neptří ani jednomu HDD. Také položka pro editaci radi pole po odstranění ostatních polí zmizela. Přepnutí do konzole a následná likvodace obsahu hdd pomocí fdisk nepřinesla žádný výsledek. Fdsik také tvrdí, že hdd jsou prázdné, ale neodstranitelný md1 (swap) pořád visí ve výpisu.
4.2.2009 12:34
msk | skóre: 27
| blog: msk
A číslo bugu je kde?
4.2.2009 20:04
Max | skóre: 73
| blog: Max_Devaine
. Vždy si můžeš všechno spáchat sám v konzoli a instalátoru nemusíš nic věřit, ani swap v raidu.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz