Na Crowd Supply běží kampaň na podporu open source čtečky elektronických knih Open Book Touch. Postavena je na ESP32-S3. Má 4,26palcový dotykový e-papírový displej s rozlišením 480×800 pixelů, podsvícení, slot na microSD kartu. Cena je 149 dolarů a poštovné 12 dolarů. Dodání je plánováno na duben 2027.
Na Humble Bundle běží akce Linux: All the Things by O'Reilly a Picos, HATs, and More by Raspberry Pi Press. Elektronické knihy lze koupit se slevou a současně podpořit organizace Code for America a Raspberry Pi Foundation.
FreeCAD (Wikipedie), tj. svobodný multiplatformní parametrický 3D CAD, má nový vtipný a současně užitečný doplněk Banana For Scale (GitHub). Aktuálně umožňuje do výkresu vložit banán nebo plechovku pro porovnání a určení měřítka.
Blender Studio nedávno oznámilo plán vytvořit svůj první otevřený (open source) celovečerní film. Film by se měl jmenovat Overgrown (YouTube). Film vznikne, pokud se zajistí financování. Prvním krokem je získat 7 000 předplatitelů Blender Studia. Cena je od 11,50 eur měsíčně. Aktuálně počet předplatitelů je 5 289. Předplatné pokryje 20 % nákladů. Zbytek, 80 % nákladů, má být financován externími producenty nebo distributory.
Byl vydán Debian 13.6, tj. šestá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.15, tj. poslední patnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm, k dispozici je LTS. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
V jádře Linux byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost GhostLock aneb CVE-2026-43499. Lokálnímu uživateli umožňuje získat práva roota a také obejít kontejnerovou izolaci. Zranitelnost existovala v Linuxu 15 let, tj. od roku 2011, od Linuxu verze 2.6.39.
Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání, automatické přehrávání videí, tzv. push notifikace, kdy aplikace uživatele vybízí k návratu do jejího prostředí, či vysoce personalizovaný algoritmus, který rychle pozná, co uživatele baví a snaží
… více »Byla vydána verze 1.97.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Švýcarská společnost Punkt. má nově v nabídce telefon Punkt. MC03. Telefon byl navržen ve Švýcarsku s důrazem na soukromí a digitální suverenitu a vyroben v Německu. V telefonu běží operační systém AphyOS (Apostrophy OS) založený na AOSP (Android Open Source Project) 15. Cena telefonu je 745 eur.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 7.0. Kompilátor byl kvůli výkonu přepsán z TypeScriptu do Go.
Vydal jsem se cestou zkoušení a otestoval Debian Lenny i Ubuntu Server 8.10. Oba používají stejný instalátor, ale liší se v některých volbách. Debianí intalátor je výrazně pomalejší, ale nabízí například více voleb pro dmraid. Bohužel jsem narazil na bug, který znemožňuje instalaci Lennyho na můj server. Na discích se nachází nějaká nepotřebná raid pole. Debian je neumí odstranit, a v případě, že je na oko odstraní, po restartu tam některá pole přesto zůstanou. Položka pro smazání celého disku je dostupná, ale efekt žádný. V případě Ubuntu server jdou pole smazat bez problémů a disky formátovat dle libosti. Oba instalátory mají jednu nepříjemnou vlastnost. Velmi ochotně použijí swap na stávajícím raidu 1, a toto pole pak nejde odstranit ani v Ubuntu s odkazem, že je aktivní.
Pro porovnání jsem zkusil i vyhrabat CD s Opensuse 11.0, a tam jdou raid pole mazat i vytvářet bez problémů, včetně swapu. Každopádně jsem vás chtěl jenom upozornit, že Lenny má asi nějaký bug v nástroji pro dělení disků, protože Ubuntu server používá stejný instalátor, a kromě aktivního swap pole, žádný problém nemá. S Lennym bych tedy na serverové nasazení počkal. Představa že mi rozbije raid pole kvůli nějakému bugu moc příjemná není.
Zdá se mi, že ubuntu-server má poměrně pěkné předkonfigurované nastavení, oproti Debianu člověk nemusí udělat některé úvodní kroky jako instalace sudo, spuštění sshd. Ovšem co se mi zdá, že se hodně povedlo je Ubuntu ufw. Pro malý komunitní server je to pěkný jednoduchý a snadno ovladatelný firewall. V základním nastavení vypnutý. Člověk si přehledně v CLI navolí povolené služby, porty a IP adresy. Jednoduché a rychlé.
Tiskni
Sdílej:
Pokud se systém ani není schopen nainstalovat (pro neschopnost naformátovat HDD), neznamená to automaticky, že nebude schopen provozu, ale jisté riziko to asi představuje. Přece jenom vývojový cyklus Debianu je extrémně dlouhý a nevypadá pak dobře, když nějaké ubuntu, co chrlí jednu verzi za druhou je v pořádku. Nevím, co tento bug postihuje, může to mít horší důsledky než jen neschopnost instalace.
Jak se tak dívám, tak ten Arno cílí na poněkud náročnější servery.
Tak povedlo sejen částečně. Přímo v instalátoru se mi povedlo zrušit všechny neaktivní raid pole, jen se to na rozdíl od Ubuntu muselo udělat ve speciálním raid menu. Přestože debian tvrdí, že raidy odstraní i při běžném smazá nídisku. Odstranit aktivní swap raid 1 je ale nemožné. Instalátor tvrdí, že disky jsou prázdné, ale zároveň ukazuje md1 (swap) zařízení, které jakoby neptří ani jednomu HDD. Také položka pro editaci radi pole po odstranění ostatních polí zmizela. Přepnutí do konzole a následná likvodace obsahu hdd pomocí fdisk nepřinesla žádný výsledek. Fdsik také tvrdí, že hdd jsou prázdné, ale neodstranitelný md1 (swap) pořád visí ve výpisu.
A číslo bugu je kde?
. Vždy si můžeš všechno spáchat sám v konzoli a instalátoru nemusíš nic věřit, ani swap v raidu.