O víkendu probíhá konference OpenAlt 2025. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma.
Josef Průša představil novou velkoformátovou uzavřenou CoreXY 3D tiskárnu Prusa CORE One L a nový open source standard chytrých cívek OpenPrintTag i s novou přepracovanou špulkou.
Na GOG.com běží Autumn Sale. Při té příležitosti je zdarma hororová počítačová hra STASIS (ProtonDB: Platinum).
Ubuntu 25.10 má nově balíčky sestavené také pro úroveň mikroarchitektury x86-64-v3 (amd64v3).
Byla vydána verze 1.91.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo druhou veřejnou soutěž v programu TWIST, který podporuje výzkum, vývoj a využití umělé inteligence v podnikání. Firmy mohou získat až 30 milionů korun na jeden projekt zaměřený na nové produkty či inovaci podnikových procesů. Návrhy projektů lze podávat od 31. října do 17. prosince 2025. Celková alokace výzvy činí 800 milionů korun.
Google v srpnu oznámil, že na „certifikovaných“ zařízeních s Androidem omezí instalaci aplikací (včetně „sideloadingu“) tak, že bude vyžadovat, aby aplikace byly podepsány centrálně registrovanými vývojáři s ověřenou identitou. Iniciativa Keep Android Open se to snaží zvrátit. Podepsat lze otevřený dopis adresovaný Googlu nebo petici na Change.org.
Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Rychlost samozrejme nedosahuje 115200bps. Efektivne to chodi cca 64kbit obema smery, coz je take relativne snesitelne s ohledem na to, o jaky hardware se jedna.IMO je to vcelku málo. Touhle rychlostí (115200) dokáže s přehledem komunikovat kdejaký jednočip, tak je mi divné, že by to nestíhala 486. Jak máš nastavené řízení toku na těch portech?
Proč málo? Docela to odpovídá. Při asynchronním přenosu 115,2 kBd, jeden start bit, jeden stop bit je maximální přenosová rychlost 92,16 kbps. K tomu ještě režie jednotlivých přenosových protokolů (SLIP/IP/UDP/TCP) a je z toho čistá přenosová rychlost 64 kbps.
), tak to jelo asi 10.5kBps. Directcc používá PPP protokol.
P.S. Jinak pro vyšší rychlost je možné použít cslip, kterej má komprimovaný hlavičky.
K tomu ještě režie jednotlivých přenosových protokolů (SLIP/IP/UDP/TCP) a je z toho čistá přenosová rychlost 64 kbps.Režie mi nedošla (nebo spíš ze zvyku jsem předpokládal, že to je objem přenesených dat všeobecně, ne jenom užitečných)
Podporuji prijeti Lisabonske reformni smlouvy!
Zajímavé je, že se mi nikdy nepodařilo (teď už pod linuxem) rozchodit modernější "verzi" tohoto - síťování přes bluetooth. A to i přes docela velkou spoustu tutoriálů...
Holt tutoriálem znalosti nenahradíš no. A já nevidím ani do bluetooth ani do síťování ani do linuxu
. Asi to někdy vyřeším jinak.
pppd), což mohlo být tak před třinácti lety. Že o něm uslyším ještě na konci roku 2009, by mne tehdy určitě nenapadlo. :-)
Ale to je i pouzity hardware - compaq contura aero 4/33c ma i486SX na 33MHz a 12MB operacni pameti
Myslim, ze ten muj model byl vyroben v roce 1994. Je to moje zaliba
pppd byla komplikovaná hlavně komunikace s modemem a potom autentizace vůči protější straně. Pokud šlo jen o propojení dvou počítačů přes sériový kabel, bylo to celkem triviální. Ale z hlavy si to samozřejmě už nepamatuji.
.
Tiskni
Sdílej: