Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »jezis receny nazaretsky se podle poslednich vysledku narodil nekdy mezi lety -7 a 3To vypravej tomu, kdo tohle pocitani zpetne (!) zavedl, stejne to pocitali pravdepodobne podle velikonocniho cyklu a datum narozeni Jezise Krista je tak spis typologickeho nez historickeho charakteru. Spis je zajimave, ze tahle teologicky spocitana chronologie je tak nereflektovane prijimana historiky, kteri podle ni datuji ruzne jine udalosti a synchronizuji jine ery, ktere se pak zpetne zdaji potvrzovat tu vychozi... Ale to je na dlouho :)
Protože to nezaváděli přírodovědci, ale lidé od humanitních věd, kteří si (většinou) zakládají na tom, že matematice nerozumějí, a považují to za svou přednost… :-)
Protože to nezaváděli přírodovědci, ale lidé od humanitních věd, kteří si (většinou) zakládají na tom, že matematice nerozumějí, a považují to za svou přednost… :-)Ano, asi jen matematik by byl schopen mezi poslednim rokem 1. stoleti pr. n. l. a prvnim rokem 1. stoleti n. l. vystourat jeste rok nula :P
Nebo napsat něco takového jako vy: rok nula by totiž nebyl mezi těmi dvěma stoletími, byl by to první rok prvního století.Dobre rano :) Viz muj prvni prispevek.
.
Pravitko taky zacina od nuly a ne od jednicky.Jenomze prvnim, a ne nultym centimetrem. Nula oznacuje bod, stav NIC, v case jen ten jeden pocatecni okamzik, nikoliv neco, co by se dalo pocitat. Rok je casovy interval mezi dvema body a jako takovy nemuze byt nula. Hezkou ukazkou moderni posedlosti nulou jsou tzv. "nulte kapitoly" a "nulte disky"... (hd0,0 - /dev/cdrom0 apod.) Hlavne tady je logika na stiru, nikoli v kalendari :P BTW kalendarem se samozrejme zabyvali uz od pradavna matematici, i kdyz ho pak politicky prosazovali papezi...
Od jedničky má (a to ještě ne vždy) smysl číslovat věci, které jsou číslovány přirozenými čísly, ne celými nebo dokonce reálnými. Tedy věci, které jsou jednak nedělitelné (což rok není), jednak mají svůj začátek, od kterého se přičítá pouze jedním směrem - a to kalendář není; sice si v něm stanovujeme svůj počátek, ale čas se od něj počítá na obě strany.
Ano, první centimetr obsahuje všechno od nuly po jedničku a s výjimkou pravého krajního bodu jsou to body, jejichž zápis začíná nulou.Jenze rok neni bod, rok je interval. Jisteze by mohl zapis zacinat nulou, kdyby to nebylo zbytecne a nematlo to, asi takto:
1. rok: 0-1 2. rok: 1-2 3. rok: 2-3 atd. atd.Jenze to by odporovalo bezne lidske zkusenosti, proto se roky jako intervaly necisluji od pocatku intervalu, ale od jeho konce, ktery dava tomu intervalu jmeno a tim padem i smysl. Kdyz zvolis jako jednotku pocitani interval mensi, treba mesic, muzes zacit pocitat roky od nuly a zapisovat to jako 0.1, 0.2 ... 0.12, nasleduje 1.1, 1.2 atd. Tady zase nebude nulty mesic. Leda bys chtel pocitat na dny...
Od jedničky má (a to ještě ne vždy) smysl číslovat věci, které jsou číslovány přirozenými čísly, ne celými nebo dokonce reálnými. Tedy věci, které jsou jednak nedělitelné (což rok není), jednak mají svůj začátek, od kterého se přičítá pouze jedním směrem - a to kalendář není; sice si v něm stanovujeme svůj počátek, ale čas se od něj počítá na obě strany.Roky jsou cislovany prirozenymi cisly, protoze interval nemuze mit zapornou hodnotu. Minus ("pred letopoctem") neni zaporna hodnota, pouze oznacuje smer a je pouze fiktivni znackou, nikoliv matematickou. Pred znacku roku vlastne nepatri, proto taky reflektujici clovek nemluvi o roku -4, ale o roku 4 pred letopoctem (coz je interval mezi body -4 a -3 na ciselne ose, nikoliv cislo -4 tamtez).
Jenze rok neni bod, rok je interval. Jisteze by mohl zapis zacinat nulou, kdyby to nebylo zbytecne a nematlo to, asi takto:Centimetr také není bod, ale interval! První centimetr je interval <0,1), takže nechápu, proč musí být první rok interval <1,2). První hodina je také <0,1), takže mezi počítáním hodin a letopočtů je rozdíl. Stejný problém je s počítáním tisíciletí. Je ironické, že spousta lidí, co obhajuje "přirozené" počítání od jedničky nedokáže pochopit tohle:1. rok: 0-1 2. rok: 1-2 3. rok: 2-3 atd. atd.
<1,1001) - počítání od jedničky <0,1000) - počítání od nulyNemůžu si pomoct, ale pro ně by byl logičtější právě druhý způsob, kdy na silvestra 999 končí první tisíciletí a na nový rok 1000 už máme druhé!
Jenomze to prave logicke neni, ale zcela se orientuje na vizualnim dojmu z cisla (stejne jako zmena z 1999 na 2000).<1,1001) - počítání od jedničky <0,1000) - počítání od nulyNemůžu si pomoct, ale pro ně by byl logičtější právě druhý způsob, kdy na silvestra 999 končí první tisíciletí a na nový rok 1000 už máme druhé!
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
13.10.2005 00:15
ciselna osa: -1 0 1 2 3 ... 999 1000
-----|-----|-----|-----|------|---- --|--------]
Oznaceni roku -1. 1. 2. 3. 4. 1000.
(vzdy koncem intervalu, od nuly se pocita nazpet, PRED letopoctem)
Kde by mel byt ten "nulty" rok, interval 0 (tedy zadny)?
Mozna pomuze, ze roky se pocitaji nikoliv jako cisla, ale spis jako radove cislovky, (od narozeni Krista rok) prvni, druhy, treti... tezko budete pocitat od nulteho, kdyz nulou je ten okamzik, od ktereho pocitate. Rok 1000 (tisici) konci na konci roku tisic.
Nelogicke by bylo naopak to, kdyby zapis 5. rok vyjadroval, ze od pocatku ubehlo vlastne intervalu 6 - je to totez, jako kdyz mi GRUB tvrdi, ze mam disk 0 (tedy vlastne zadny... i kdyz ho tam mam - tohle je oznaceni nelogicke, a proto take dela tento zapis problemy s nastavovanim, kdyz je hda1 vlastne hd0,0...).
Nojo, ale to dostanete pokazde 1001 cisel. Bud 1-1000 nebo 0-999. Tezko ovsem budete pak pouzivat nazvu tisicileti pro neco, co jeste nebylo zavrseno cislem 1000. A udelat to jako Italove, kteri se vykvakli na logiku a oznacuji stoleti podle toho, jak je pisou, trecento jsou letopocty zacinajici 13, tedy nase (logicky, nikoliv vizualne) 14. stoleti.<1,1001) - počítání od jedničky <0,1000) - počítání od nuly
Ach jo. Tak já ti uvedu příklad:Nojo, ale to dostanete pokazde 1001 cisel. Bud 1-1000 nebo 0-999. Tezko ovsem budete pak pouzivat nazvu tisicileti pro neco, co jeste nebylo zavrseno cislem 1000.<1,1001) - počítání od jedničky <0,1000) - počítání od nuly
<1,11) == 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10 == 10 čísel/let
<0,10) == 0, 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9 == 10 čísel/let
Opravdu velice prinosne, pouzivat v diskusi o letopoctu "krypticke" matematicke znacky, ktere nemaji zadnou jinou funkci, nez mlzit, je-li <1,11) totozne s tim, co se v bezne reci vyjadri 1-10 (jak jste v prikladu vypsal). Asi zacnu na oplatku misto cifer pouzivat hebrejska ci recka pismena, sice se tim na podstate veci nic nezmeni, ale aspon zmatu protivnika, ze....Ach jo. Tak já ti uvedu příklad:Nojo, ale to dostanete pokazde 1001 cisel. Bud 1-1000 nebo 0-999. Tezko ovsem budete pak pouzivat nazvu tisicileti pro neco, co jeste nebylo zavrseno cislem 1000.<1,1001) - počítání od jedničky <0,1000) - počítání od nuly
<1,11) == 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10 == 10 čísel/let
<0,10) == 0, 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9 == 10 čísel/let
<a,b)" (nebo "[a,b)") pokaždé vypisovat "interval od a do b včetně levého krajního bodu, ale bez pravého"? A nemáte pravdu, zápis "<1,11)" nelze nahradit zápisem "1-10", protože jakmile zjemníme měřítko, začne každý znamenat něco úplně jiného.
Mozna pomuze, ze roky se pocitaji nikoliv jako cisla, ale spis jako radove cislovky, (od narozeni Krista rok) prvni, druhy, treti... tezko budete pocitat od nulteho, kdyz nulou je ten okamzik, od ktereho pocitate. Rok 1000 (tisici) konci na konci roku tisic.No právě že nepočítají. Pokud bude rok 0 narozením Krista, tak rok 1 je první rok po narození Krista. Dnes je rok po narození Krista až rok číslo dva!
Nelogicke by bylo naopak to, kdyby zapis 5. rok vyjadroval, ze od pocatku ubehlo vlastne intervalu 6 - je to totez, jako kdyz mi GRUB tvrdi, ze mam disk 0 (tedy vlastne zadny... i kdyz ho tam mam - tohle je oznaceni nelogicke, a proto take dela tento zapis problemy s nastavovanim, kdyz je hda1 vlastne hd0,0...).Zápis 5. označuje pátý interval. V číslování od nuly je to N-1 rok, tj. rok číslo 4 (bez pořadové tečky). Stejně, jako je pátá minuta interval od 04:00 po 04:59 a sportovní fanoušci to chápou a nečiní jim to problémy! Počítání od nuly je v počítačovém světě přirozené a má velmi pěkné vlastnosti, proto mu programátoři dávají přednost.
No právě že nepočítají. Pokud bude rok 0 narozením Krista, tak rok 1 je první rok po narození Krista. Dnes je rok po narození Krista až rok číslo dva!Ooops? Narodi-li se Kristus v okamziku 0 (okamziku, ne roce!), jak je koncipovan letopocet, tak je rok po jeho narozeni rok 2? Stejne jako je hodina po pulnoci hodina cislo 2? Udelejte si poradek v rozlisovani udalosti (casovem okamziku) a datumu (oznacenim casoveho intervalu casovym okamzikem jeho konce), protoze to michate porad dohromady.
Zápis 5. označuje pátý interval. V číslování od nuly je to N-1 rok, tj. rok číslo 4 (bez pořadové tečky). Stejně, jako je pátá minuta interval od 04:00 po 04:59 a sportovní fanoušci to chápou a nečiní jim to problémy!Pata minuta je interval 4:01-5:00, kdyz chcete pocitat v sekundach: proto se ji rika pata, protoze jeji konecna hranice je 5 (stejne jako je to v pripade roku). Nevim, kde berete tohle svoje nesmyslne tvrzeni, ze okamzik 4:59 je konec pate minuty...
Počítání od nuly je v počítačovém světě přirozené a má velmi pěkné vlastnosti, proto mu programátoři dávají přednost.0 (nula) prirozene oznacuje, ze neco neni, mam dojem, ze programatori cislovani od 0 davaji prednost hlavne proto, ze to nemaji v hlavach v poradku (tim myslim napr. to cislovani disku od 0) :P Jestlize jedna konvence pouziva cislovani hd0,0 a druha hda1 pro totez, tak to na nejake prednosti krome potizi uzivatelu se zapisem s 0 nevypada. Coz nelze vyloucit, ze by mohla byt pro nektere programatory "pekna vlastnost"...
Koncem páté minuty není okamžik 4:59, ale okamžik 5:00 (nebo 5:00.0000, chcete-li). Stejně tak, jako první minuta začíná hned v čase 0:00 a ne až 0:01. V době, kdy je na hodinách 5:00* (jenom proto, že neukazují zlomky, jinak by tam bylo např. 5:00.1234), už ale běží minuta šestá. Bylo by absurdní, kdyby skutečnost, zda k určité události došlo v páté minutě utkání, závisela na tom, s jakou přesností čas zapisujeme…
0 (nula) prirozene oznacuje, ze neco neni
Vůbec ne. Je vidět, že když jsem vás obvinil, že nulu považujete za cosi mystického, co je potřeba chápat odděleně od ostatních čísel, odhadl jsem to docela dobře…
* - pomineme-li fakt, že v mnoha sportech ukazuje časomíra čas sestupně.
<5:00,5:01). Takže (s výjimkou levého krajního bodu), opravdu běží šestá minuta.
P.S.: vřele vám děkuji, že mne po osmi letech matfyzu (obor matematická analýza) poučíte o tom, jak fungují reálná čísla; moc jsem to potřeboval… :-)
Zcela překvapivě mezi roky 1 a -1 (kde teď nic není). V tom je právě revolučnost té myšlenky, dát ho tam, kde by ho absolutně nikdo nečekal… :-)
P.S.: vřele vám děkuji, že mne po osmi letech matfyzu (obor matematická analýza) poučíte o tom, jak fungují reálná čísla; moc jsem to potřeboval… :-)Vzdyt jsem psal, ze pakarna s nultym rokem muze napadnout jen matematika :P Znate ten vtip s konzervou: "Necht je konzerva otevrena..." Pro chvile prozreni: Nevim, proc si porad pletete letopocty nebo jakekoliv jednotky s nejakymi realnymi cisly ci co. Pro me je nula obycejny bod na ciselne ose, ktery deli dva intervaly, ktere oznacujeme jako prvni rok letopoctu a prvni rok pred letopoctem. Proc je krajne neprakticke oznacovat nejaky interval jeho pocatkem, to uz jsem vam podrobne vypsal, a proto se take dny, hodiny, minuty, sekundy, roky, centimetry, metry... pouzivaji tak, ze se dane intervaly oznacuji jejich koncem. Nulu nepovazuji za nic mystickeho, naopak nula jako bod, od ktereho se meri je proste bod, od ktereho se meri. Vy naopak silne abstrahujete od skutecnosti (Necht je konzerva otevrena...) a spradate fantazie o jakesi skutecnosti (hodina, rok) oznacitelne timto bodem. Jiste... muzeme prvni rok nazyvat treba rokem nultym a druhy rok rokem prvnim ... a vsechno pocitani nalezite posunout. Taky muzeme nazyvat prvni rok rokem slona a druhy rokem zirafy. Jestli chcete predvadet, ze jste se za tech osm let matfyzu odnaucil myslet a zacal uvazovat stylem "necht je konzerva otevrena...", tak se vam to povedlo. Klidne si pocitejte roky na abstraktni ciselne ose realnych cisel ci ceho od nekonecna do nekonecna, garantuju vam ale, ze se s nikym na datu nedomluvite. Akorat budete resit ty ptakoviny, ze vam dva roky minus pet let da minus ctyri roky... to uz jste predvedl. Tak prijemnou zabavu.
Znám, a na rozdíl od vás jsem ho pochopil.
Nevim, proc si porad pletete letopocty nebo jakekoliv jednotky s nejakymi realnymi cisly ci co.
Nejspíš proto, že pro reprezentaci času jsou reálná čísla nejvhodnější.
Nulu nepovazuji za nic mystickeho, naopak nula jako bod, od ktereho se meri je proste bod, od ktereho se meri. Vy naopak silne abstrahujete od skutecnosti a spradate fantazie o jakesi skutecnosti (hodina, rok) oznacitelne timto bodem.
Reprezentace časové osy, v níž mezi 1 a -1 chybí 0, nemá se skutečností nic společného. To je pouze velmi nešťastný a nepraktický model, který navíc realitu popisuje velmi špatně - což jsem na příkladech ukázal.
Že se tento model bohužel z historických důvodů stále používá, je mi moc dobře známo. Právě proto poukazuji na zásadní logické chyby takového modelu. Bohužel se ale změna při současné společenské situaci dá jen těžko očekávat, vzhledem k averzi většiny veřejnosti k číslům (k nule obzvlášť) a matematice vůbec; tu jste tady ostatně předvedl měrou vrchovatou. Nevzpomínám si, že bych slyšel v televizi nějakého zpěváka nebo jinou "osobnost" chlubit se tím, že neuměli kotoul, ale že měli čtyřku z matematiky, to považují za hodné obdivu velmi často…
14.10.2005 17:15
masožravá palma | skóre: 6
| blog: Agnes
| Matka měst
A proč si vlastně myslíš, že interval ve kterém se měří je <0,1) a není (0,1>, jak to mě připadá logičtější.
Mě vyhovuje více označovat letopočty takto: rok 1 před naším letopočtem (před Kristem, BC) a rok 1 po našem letopočtu (po Kristu, AD, léta Páně) než se mochnit s nějakým 1 a -1.
IMHO v počítání -1, 1 rok 0 existuje a odpovídá roku 1 před Kristem.
A proč si vlastně myslíš, že interval ve kterém se měří je <0,1) a není (0,1>, jak to mě připadá logičtější.Což je logické pouze za předpokladu, že počátek do měření nepatří a má zvláštní postavení. Což počátek letopočtu nemá.
Mě vyhovuje více označovat letopočty takto: rok 1 před naším letopočtem (před Kristem, BC) a rok 1 po našem letopočtu (po Kristu, AD, léta Páně) než se mochnit s nějakým 1 a -1.To byl, doufám, jenom překlep. Rok 1 po našem letopočtu. A kdypak tedy vůbec byl náš letopočet? Omlouvám se, že se směji, ale nemohl jsem si pomoci
.
13.10.2005 13:53
Dalibor Smolík | skóre: 54
| blog: Postrehy_ze_zivota
| 50°5'31.93"N,14°19'35.51"E
Rok nula tam skutečně nemá co dělat, letopočet není teploměr.
Už mnoho let marně čekám, v čem se tak záasadně liší počítání času v kalendáři od počítání času na hodinách. Je to totiž pořád stejná fyzikální veličina, jenom ji v jednom případě počítáme podle obvyklých aritmetických zvyklostí a ve druhém všechno postavíme na hlavu…
Už mnoho let marně čekám, v čem se tak záasadně liší počítání času v kalendáři od počítání času na hodinách.Mozna si pletes pocitani a zapis casu. Kdyz pocitas v minutach, tak muzes (a nemusis) psat pred to nulu, aby sis naznacil, ze nepocitas v hodinach, stejne jako muzes zapsat tento rok 002005, abys naznacil, ze nepocitas ve statisiciletich...
Tahle konstrukce, kdy vezmu dvě kopie přirozených čísel, jednu otočím a nalepím je na sebe (bez nuly), je naprosto nesmyslná. Čistě prakticky: pět let před rokem 2002 byl rok 2002-5=1997, pět let před rokem 202 rok 202-5=197, pět let před rokem 22 pro změnu 22-5=17, ale z nějakých záhadných důvodů by najednou měl pět let před rokem 2 být rok 2-5-1=-4? Jenom proto, že se někomu nelíbila nula, a tak ji vynechal?Kdyz uz pocitas s cisly oznacujici konec intervalu (v zapornych rocich musis pocitat opacnym smerem), tak 5 let (intervalu) pred rokem (koncem roku 2) 2 neni rok -4, ale -3 (konec roku 3 pred letopoctem), coz ti pak v pohode vyjde: 2-5=-3.
Ta druhá vychází z vaší představy, že počátek našeho letopočtu (Krista do toho nepleťme, stejně se narodil jindy - existoval-li vůbec) je tak významným okamžikem, že se časová osa dělí na dvě naprosto nesouvisející části (před ním a po něm) a že je vhodné je oddělit natolik, že pro ně budou platit odlišná pravidla. Ale tak tomu vůbec není, je to jen relativně náhodně zvolený bod na časové ose, stala se tehdy určitá, pro někoho významná, událost - nebo si to aspoň lidé mysleli, když ten kalendář zaváděli, což bylo ale podstatně později. Z globálního hlediska se ale tento okamžik nijak zásadně neliší od těch, které byly před ním nebo po něm (pomineme-li bezprostřední okolí velkého třesku). Vaše uvažování je podobné jako uvažování toho člověka, který kdysi vymyslel, že celá část z 3.6 je 3, ale celá část z -3.6 je -3; ten také upřednostnil vizuální vjem z našeho zápisu před realitou…
P.S. nepočítám s žádnými konci roků - ostatně jste sám výše (správně) podotkl, že rok není bod, ale interval.
Ta první poznámka je úplně mimo. Je snad čas 0:23 (první hodina po půlnoci) něco diametrálně odlišného od 1:23 (druhá hodina po půlnoci)? Není. Přestaňte se na nulu dívat jako na něco mystického, je to naprosto normální číslo. Jistě, je významné z algebraického pohledu, ale nelze ho proto vyjímat z číselné osy, kde má své právoplatné postavení.1) zapis 0:23 znamena ze uplynulo od casu T 0 hodin, 23 minut. Presto nebudete rikat, ze jste v nulte, nybrz v prvni hodine (jak cinite). Staci se podivat na cifernik rucickovych hodin a uvidite, proc tam zadna nula neni, 2) protoze stejne jako datum neodpocitavaji uplynuly cas, ale oznacuji interval, v nemz se dany casovy okamzik nachazi: 3) Rok 2005 tedy nerika, ze prave uplynulo 2005 let, ale oznacuje interval mezi koncem roku 2004 a zacatkem roku 2006. Nula s tim nema nic spolecneho, a nevidim vubec duvod, proc by se tento interval mel oznacovat jako 2004, kdyz mame mezi temito dvema cisly pohodlne 2005. Vas usudek nevychazi z logiky, ale patrne z vizualniho dojmu odpocitavani casu na vasich digitalnich hodinkach, kde vidite na miste hodin obcas napsano 0 (ktera neoznacuje nultou hodinu, ale ze jeste od pulnoci neuplynula hodina zadna).
Ta druhá vychází z vaší představy, že počátek našeho letopočtu (Krista do toho nepleťme, stejně se narodil jindy - existoval-li vůbec) je tak významným okamžikem, že se časová osa dělí na dvě naprosto nesouvisející částiTo neni moje predstava, to je podstata pouzivaneho letopoctu. Mozna byste radeji misto letopoctu zavedl odpocitavani prave ubehleho casu, coz by ovsem prakticky znemoznilo psat adekvatne datum: Misto 14. rijna V ROCE 2005 bychom tedy museli psat: PO 2004 letech 9 mesicich a 13 dnech 1 hodine 29 minutach... kde chcete skoncit a jak chcete urcit TEN OKAMZIK, ktery chcete datovat? Odpocitavani ubehleho casu znazornuje vzdy jen hranici z jedne strany, k urceni casu potrebujeme ale take tu druhou hranici intervalu, v nemz chceme datovat, a TOHLE JE logicky DATUM: Rok 2005 je jednoznacne dany interval, dany svym koncem. Oznacime-li tento interval jeho zacatkem (tedy letos bychom psali 2004 (let uplynulo...)), nutne musime pridat dalsi rozliseni, mesice, dny, hodiny ... totiz specifikovat, kde tento interval konci. Vysledek: chaos.
P.S. nepočítám s žádnými konci roků - ostatně jste sám výše (správně) podotkl, že rok není bod, ale interval.Proto taky muzete dojit k nesmyslu jako ze pet let pred rokem 2 by mel byt rok -4 (viz vyse). Bud totiz pocitate s intervaly (a neexistuje prakticky zadny nulovy interval, to je pak totozny okamzik) a pak je pet let pred rokem 2 rok -3, nebo pocitate s cisly, ktere oznacuji vzdy konec techto intervalu a vyjde vam taky 2-5=-3 coz vubec nicemu neodporuje. Kdyz to zmastite dohromady, tak to pak mate problemy pochopit (rikate vy). Vy byste patrne pod dojmem ciselne osy chtel, aby mezi rokem -1 a rokem 1 byly roky tri, tedy cisla -1 0 1... Mensi problem je v tom, ze roky nejsou cisla (body na ciselne ose) a ze mezi -1 a 1 jsou ty intervaly (roky) jen 2.
A právě přesně tohle na v současnosti používaném letopočtu nejvíce kritizuji: že byl v tomto ohledu navržen naprosto nesmyslně. Vaše představa je to ale nejspíš také, protože ji tu obhajujete.
Bud totiz pocitate s intervaly (a neexistuje prakticky zadny nulovy interval, to je pak totozny okamzik) a pak je pet let pred rokem 2 rok -3, nebo pocitate s cisly, ktere oznacuji vzdy konec techto intervalu a vyjde vam taky 2-5=-3
Uff, vypadá to, že pět je moc, takže zkusím jednodušší příklad. Ve vašem počítání je bezprostředně před rokem 1 (tedy jeden rok před rokem 1) rok -1 (protože zavedení roku 0 odmítáte připustit), přestože 1 - 1 = 0, nikoli -1. A úplně stejně je to s 2 - 5. Logicky vyjde -3, ale v nesmyslném letopočtu bez nuly bude pět let před rokem 2 rok -4 (odpočítejte si to: první 1, druhý -1, třetí -2, čtvrtý -3, pátý -4).
Uff, vypadá to, že pět je moc, takže zkusím jednodušší příklad. Ve vašem počítání je bezprostředně před rokem 1 (tedy jeden rok před rokem 1) rok -1 (protože zavedení roku 0 odmítáte připustit), přestožeNekde nahore jsem si dal tu praci a namaloval tam ciselnou osu, tak si to tam odpocitejte, abyste nelovil jen z vlastni divoke fantazie. Vy vubec nezapocitate rok 2 (ani jako interval, ani jako hranici), ale naopak zapocitate interval (ci konec intervalu) roku pateho, tomu jsme rikali na zakladce scitat hrusky s jablkama. Ted si to odpocitejte vy:1 - 1 = 0, nikoli -1. A úplně stejně je to s2 - 5. Logicky vyjde -3, ale v nesmyslném letopočtu bez nuly bude pět let před rokem 2 rok -4 (odpočítejte si to: první 1, druhý -1, třetí -2, čtvrtý -3, pátý -4).
prvni (2 az 1) druhy (1 az 0) treti (0 az 1) ctvrty (-1 az-2) paty (-2 az -3)Kupodivu v tom "nesmyslnem letopoctu bez nuly" a prekvapive s nulou je 2-5=-3 jak jsme zvykli. Skoda, ze tam nikde neni misto pro rok "nula".
Uff. Tak ještě poslední pokus. Dnes je 14. října 2005. Před rokem bylo 14. října 2005-1=2004. Před 2000 lety byl rok 2005-2000=5. Ale před 2005 lety byl z nějakého záhadného důvodu rok -1 místo logického 2005-2005=0. A zatímco 6. července to bylo 2005-1415=590 let od upálení Jana Husa, od zavraždění G. I. Caesara letos uplynulo nikoli 2005-(-44)=2049, ale 2050 let. Понятно?Vas zahadny duvod je vas staly zmatek v pocitani s cisly, kde byste mel pocitat s intervaly. Jen v cislech da 2005-2005=0. Pred 2005 lety nebylo 14. rijna roku 0, ani roku -1, ale 14. rijna roku 1. Vy v tomto pocitani neberete rok jako interval, ale jako znacku pro souhrn 365 dni (dnu, hodin, minut) tj. ne jako letopocet, ale jako jednotku pocitani casu... pocitate ve dnech (hodinach, minutach) a pak to na konci jen znovu prevedete na roky a zaokrouhlite dolu na cela cisla. Proto vam vychazeji blaboly. Rok 2005 oznacuje interval tohoto roku, nikoliv bod na ciselne ose. Odectete li od konce intervalu 2005, dostanete zacatek intervalu 0-1. Ctrnacteho rijna (tj. 10 mesicu a 14 dni od bodu nula) pak oznacime stejne jako dnes koncem intervalu, v nemz se nachazeji, tj. rokem 1. Proto patricneho data roku 2005 uplynulo 2049 let od zavrazdeni Caesara, protoze kdyz pocitate roky od bodu 0 zpet (pred letopocet), stale oznacujete intervaly jejich konecnou hranici. Tedy prvni interval rok 1 pr. n. l., druhy 2 pr. n. l.... ctyricaty ctvrty rok 44 pr. n. l. Kdyz poprete smysl bodu 0 na ciselne ose letopoctu a zapomenete pocitat pozpatku (viz slova PRED letopoctem), muzete si ten bod posunout na libovolne misto, treba tam, kam umistime bod -44. Pak od te doby uplyne do konce naseho roku 2005 take 2049 let (intervalu). Vubec neni treba nejaka matematicka ekvilibristika.
Tak, a teď musím říct rezolutně dost! Protože teď už jste to opravdu přehnal, tohle není pravda ani ve vašem oblíbeném modelu. Zkusme si to rozepsat (pro zjednodušení zanedbávám rozdíl mezi gregoriánským a juliánským kalendářem, který tu nehraje roli):
a zapomenete pocitat pozpatku (viz slova PRED letopoctem)
Žádné počítání pozpátku se nekoná. Nebo snad před naším letopočtem roky začínají 31. prosincem a končí 1. lednem? Nejen nula, ale ani záporná čísla nejsou žádným mystickým objektem. To jen lidé, kteří mají problémy s fakty typu -5 < -3, mají představu, že je tam něco pozpátku…
Zkusme si to rozepsat (pro zjednodušení zanedbávám rozdíl mezi gregoriánským a juliánským kalendářem, který tu nehraje roli):Vysvetleni jsem podal a je z neho jasne, ze se mi nic neposunulo. Jen vy jste opet nepochopil, ze ROK povazujete pouze za znacku pro (dejme tomu) casovy usek 365 dni bez jakehokoliv umisteni, zatimco rok letopoctu je jednoznacne dany interval. Odpocitate od data 365 dni a pak vysledne datum prevedete na roky a zaokrouhlite dolu. K tomu jste se zapomnel vyjadrit. Kdybyste nepocital s roky jako s libovolnymi cisly, ale jako s jednoznacne danymi casovymi intervaly, k cemuz take letopocty slouzi, nemusite vymyslet krkolome pocty a letopocty vam budou souhlasit.V žádném případě ale před 2005 lety nebyl rok 1. Pokud byste na takovém nesmyslu chtěl trvat, požaduji vysvětlení, kde se vám to ve výše zmíněném rozpisu o ten rok posunulo.
- Před 1 rokem bylo 14. října 2004 (2005-1=2004)
Žádné počítání pozpátku se nekoná. Nebo snad před naším letopočtem roky začínají 31. prosincem a končí 1. lednem?Vidim, ze je nad vase intelektualni schopnosti pochopit podstatu letopoctu od pevne daneho okamziku. Prvni rok pred nasim letopoctem zacal 1. lednem roku 1 pr. n. l. a skoncil 31. prosincem roku 1 pr. n., na ktery nasledoval 1. leden roku 1 naseho letopoctu, atd atd. Pokud ovsem budete pocitat roky PRED letopoctem, tak uz slovicko PRED vam naznacuje, ze se pohybujete smerem nazpet. Takze rok po bodu nula (zacatku letopoctu) byl rok 1, rok pred bodem nula rok -1, dva roky rok -2 atd. Vase nula neni rok, ale bod na ciselne ose.
Nejen nula, ale ani záporná čísla nejsou žádným mystickým objektem. To jen lidé, kteří mají problémy s fakty typu -5 < -3, mají představu, že je tam něco pozpátku…
Nikoliv, ze jde neco pozpatku, ale mi to tak pocitame. To skromne naznacuji sluvka jako PRED. Rok -1 neni interval od -1 do 0, ale od 0 do -1, rok PRED Kristem, protoze takto je letopocet vzhledem k bodu nula definovan.
Myslim, ze se v tehle debate uz nic noveho neobjevi. Vas navrh je v podstate namisto "doprava" rikat "doleva v opacnem smeru". Klidne si to povazujte za prinosne, ja povazuji tuhle debatu za uzavrenou ;)
Bohužel jste nepodal vůbec nic. Kde přesně podle vás je ve výše zmíněném zápisu chyba? Je snad špatně hned ten první řádek? Tedy že před rokem bylo 14. října 2004? Tak to byste mne (a nejen mne) opravdu překvapil. Ten poslední podle vás špatně je zcela určitě, když podle vás před 2005 lety byl rok 1. Pokud akceptujete první řádek a poslední už ne, muselo by někde "cestou" dojít k posunu.
Kdybyste nepocital s roky jako s libovolnymi cisly, ale jako s jednoznacne danymi casovymi intervaly, k cemuz take letopocty slouzi, nemusite vymyslet krkolome pocty a letopocty vam budou souhlasit.
Houbeles. Ať čísluji body, intervaly nebo třeba hrušky, pořád jdou čísla po sobě takto: …-3, -2, -1, 0, 1, 2, 3, … Vynecháním nuly nic nezískáte, pouze vytvoříte nekonzistenci.
Vase nula neni rok, ale bod na ciselne ose.
A to je právě ten kardinální nesmysl. Takže body budeme číslovat -3, -2, -1, 0, 1, 2, 3…, zatímco intervaly -3, -2, -1, 1, 2, 3, …? Tak to musel opravdu vymyslet někdo, komu je matematika hodně proti mysli, a je už sakra dlouho na čase to změnit.
Me prijde naprosto logicke ze metr ma 100cm, a tudis prvni cm z dalsiho metru ma cislo 101.
Mně tedy ne. Metr je od 0 cm po 100 cm. První centimetr dalšího metru bude všechno od 100.0 přes 100.3, 100.7 až po 101.0. S výjimkou pravého krajního bodu samé stovky…
Ne, to opravdu nemá. Podle všeho se Kristus (nebo aspoň pravděpodobný předobraz toho mýtu) narodil úplně jindy. Jestli se tehdy přemnožily žáby, tím nemohu sloužit…
K prvnímu odstavci viz níže. Stý centimetr končí přesně v tom bodě, kde začíná sto první. Začátek druhého metru (nebo sto prvního centimetru) je pořád na tom samém místě bez ohledu na to, jak jemnou stupnici má vaše měřidlo.
14.10.2005 17:29
masožravá palma | skóre: 6
| blog: Agnes
| Matka měst
1. 0: q 1: q a: q 2. 1: w 2: w b: w 3. 2: e 3: e c: eTj q je pokaždé první, bez ohledu na to, že jednou má index 0, podruhé index 1 a potřetí a. W je druhé bez ohledu na to, že index toho písmenka je 1, 2, b a analogicky pro třetí e. Pro letopočty to platí stejně. Pokud si někdo vybere 6 jako první rok letopočtu, bude ten rok pořád první. Pokud to bude 0, bude ten rok pořád prvním rokem v letopočtu.
14.10.2005 17:20
masožravá palma | skóre: 6
| blog: Agnes
| Matka měst
Tiskni
Sdílej:
