MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Do kernelu to nepatrí, oprava by mala ísť do BIOSu.
Ešte aby odpoveď nebola taká strohá.
Dostupný rozah frekvencie PWM je od jednotiek Hz až po desiatky kHz. Pri nízkych frekvenciách sa prejavuje blikanie. Od 1kHz u niektorých modelov počuť pískanie (to mimochodom u mojej T420 počuť aj keď je hibernovaná a vydáva ju zdroj ktorý napája blbú blikajúcu LED). PWM podsvietenie tu na 2kHz nepočujem. Frekvencia sa dá nastaviť vysoko nad 20kHz.
Možnosti nastavenia PWM sú u všetkých modelov s rovnakou integrovanou grafikou rovnaké. Kernel nemá ako zistiť typ zdroja, ktorý napája LED. Frekvenčný rozsah zdroja môže byť výrazne obmedzený, pri niektorých frekvenciách môže vydávať zvuk, pri vysokých frekvenciách nemusí fungovať vôbec, alebo sa môže jeho životnosť výrazne znížiť. Neexistuje žiadna univerzálna frekvencia, pri ktorej je blikanie minimálne, ale neprejavia sa žiadne vedľajšie efekty. Kernel môže maximálne tak poskytnúť rozhranie cez ktoré by sa dala nastaviť frekvencia PWM, ale zápis zlej hodnoty do registra môže fyzicky zničiť hardvér.
Súčasný stav kedy frekvenciu určuje výrobca pretože výrobca by mal vedieť ako sa zdroj správa je správny. Kernel nemení hodnotu, ktorú nastavil BIOS.
Gentooisti si samozrejme môžu umiestniť patch do príslušného adresára aby sa im pri inštalácii automaticky opatchoval kernel.Funguje tohle prosimte na gentoo i s jinymi balicky?
S tou kompiláciou to až tak horúce nie je. Ja som nedávno robil čistú inštaláciu na môj "nový" thinkpad t420 (5-ročný bazárový) a bola hotová za pár hodín (asi 4-6 ak si dobre spomínam) vrátane desktopu. Priebežná údržba je tak 5 minút týždenne. Momentálne tu mám starý dvojjadrový Core i5, dá sa upgradovať na novšiu generáciu i7 (štvorjadrový).
total offtipic ale strasne mi to nici nervy:)
http://jazykovaporadna.sme.sk/q/2212/
D.
Poznám, stačí mať biely text na čiernom pozadí. Ešte pri frekvencii 1000Hz vidím pri čítaní obraz rozsekaný na PWM intervaly. Blikanie samozrejme od tých 60Hz (80 v periférnom videní) nevnímam, ale pri pohybe očí to vadí tak isto ako mi vadia DLP projektory.
pokud okem poznas rozdil mezi 200 a 2000 Hz, jsi asi superman...Oko vidí podstatně větší frekvence v periferní části, než se běžně uvažuje pro část, na kterou ostříš. Já takhle běžně vidím blikat zářivky na 60Hz, kdysi jsme to zkoušeli i s displejem kalkulačky. 200Hz už se mi teda zdá taky hodně, ale nevylučoval bych to. Nemůže to být aliasing?
Tiskni
Sdílej: