Portál AbcLinuxu, 29. října 2025 12:07
Jinak tedy pravda vyčkávám na příležitost jí zabít nebo až odletí
Jsme na tom podobně. Touhle dobou se bavím moštováním a vosy už beru asi jako mouchy - sršni jsou horší, z těch mám pořád respekt.
Nejlíp je nechat je být. Občas mi vletí do lisu a výsledkem je vosa o tloušťce cca 1mm, ale to je jejich problém. Pokud spadnou do moštu (nahoře je většinou pěna, tak se z ní dobře loví), tak je vyhodím ven a věřím, že se nějakou chvíli poučí (moštová pěna dost lepí, takže chvíli asi nepoletí).
Když otravujou moc, dostanou facku (vážne to funguje - většinou si potom jenom dávají odstup). Cukru je při moštování hodně všude okolo (takže mají hodně důvodů se vracet) a moje flegmatická povaha nemá zapotřebí plýtvat energií, dokud nelezou tam, kde mi to opravdu vadí (na ruce ji snesu, ale okolo lokte výš už je to docela nepříjemné ;).
Žihadel pár dostanu (jedno mě ještě od včerejška svědí), ale spíš neúmyslně (mrtvá vosa se skrčí a vystrčí žihadlo a ne vždycky si jí člověk všimne).
Když jsem byla malá, tak jsem omylem šlápla do vosího hnízda. Byl to mazec. Od té doby vosy respektuju, jsem v klidu, ale jímá mně hrůza, pokud se někdo, kdo jde se mnou, začne zběsile ohánět.
. Kuriózní případ alergie.
Tedy, chci říci, že je to savec s vysokou inteligencí, dá se s ním nějak komunikovat.
Ale musím říct, že k divokému mývalovi bych rozhodně nešel blíž a kdyby mi vlezl do officu, snažil bych se ho nějak taktně vyprovodit - oni občas přenášejí vzteklinu, jak víme.
Pokud se už dostane do pokoje nebo officu, odkud utéct nemůžu, tak se snažím ji za každou cenu dostat pryčNejzábavnější je vosa nebo sršeň v autě za jízdy (nejlíp někde těsně za hlavou), když člověk nemůže zastavit (třeba při jízdě v koloně) ani někam odbočit
Moje řeč! Přímo nesnáším ječící herdekbaby, které vosy postrkují rukou. Vosa se pak naštve a někoho, kdo je v tom třeba úplně nevinně, bodne.
Jednou jsem si objednal kofolu a zjistil jsem, že vosa je velmi tolerantní tvor. Sklenici kofoly v Matrixu není možné (bez následků) sdílet. Vosa tedy napřed systémovým voláním fcntl() sklenici zamkla. Já jsem počkal, až vosa dopije a uvolní zámek. Pak jsem sklenici zase zamknul já. Takto jsme se (kooperativně) vystřídali přinejmenším třikrát k naprosté spokojenosti obou stran.
Brčko se nepočítá. To je (nepojmenovaná) pipe, kterou se přímo komunikuje s kofolovým démonem. Není tedy potřeba otevírat (pojmenovanou) sklenici viditelnou v souborovém systému.
Čmelák bolí opravdu víc. Ale zase málokdy kousne.
Opravdu? Já jsem někde slyšel, že dosud nebyl pozorován případ bodnutí člověka čmelákem. Možná je to ale jen pověra, jakých kolují mraky. Tak nevím. (Třeba tvrzení, že zdravý kůň si nikdy nelehne, je taky holý nesmysl.)
Kůň se nikdy nelekne?Kůň si nikdy nelehne není kůň se nikdy nelekne
Má tam zvratné zájmeno jako paritu, a stejně to přečte špatně
Vůbec zvěř je otřesně nevzdělaná! Třeba sýkorky, kdyby se učily, tak vědí že právě ony třeba vosy a včely nežerou. Ale ony se neučí, sednou si na česno, zaťukají zobáčkem, včela vyleze a zob.To ještě není tak hrozné, horší je třeba takový čmelák. Ten podle zákonitostí, podle kterých stavíme letadla, vůbec nemůže létat.
"Neboj, co blbneš, pes kterej štěká nekouše! To nevíš?" "Já to vím! Ale ví to i ten pes???"ale to je pravda - aby mohl kousnout, musí přestat štěkat; ještě jsem nepotkal psa, který by dokázal při zákusu štěkat, nanejvýše tak vrčet :-p
Já se luštěním symboliky zabývám furt. Tady jsem si říkal "Že by?" Ono zastřené, obrazné vyjádření dnes není moc používané a nemáme na to aparát.
A nebo uklidňování, když stejně nejde nic dělat.
Ale jestli žihadla, tak to byly včely. Na tohle jste je museli hodně naštvat (?) Nebo sem už dorazily nějaký agresivní druhy? Každopádně, pokud už vlezete do hnízda (pak se takhle chovají) tak je hodně dobrý pusu zavřít.
Vyloženou agresivitu jsem za padesát let svého života prožitého převážně mimo město a deset let včelaření zaznamenal opravdu jen když se člověk pletl do jejich rodinného života v hnízdě. U mírnějších včelstev ani tam.
Já bral do ruky zase včely. Taková vesnická pravda tvrdí, že vosa bodne častěji. Ale když ne, tak ne.
Osobně je mám za mírná stvoření obé.
Jo, vosy mi dvakrát pěkně decimovaly. Ale to jsem jim omylem vlezl do domečku.
, Věda nefrčí. Frčej populární články a granty na ptákoviny.
A vždycky je nějakej mainstream, třeba teď sociobiologie. Ale nic proti nim, je to zajímavý, ale je to jen jedna z teorií. Některým vědcům se třeba zrovna uplatňování teorie sobeckého genu ne společenský hmyz moc nezdá. Proč být takový zatvrzelý dogmatik, a vybrat si jednu knihu, co se o ní teď nejvíc píše v populárních článcích na netu a tu mít za pravdu pravd? Tedy to, co z ní a po svém pochopím.
A co třeba Amdamová a sociální gen. A další. Někde to na netu snad bude. "Cože?" táži se vedle sedícího, neb náhoda je blbec a zrovna... Ne, prej tam nic seriozního není.
A já slíbil že už nic nepřipíšu, co? Jó, sliby se slibujou, blázni se radujou! A včely a vosy bodaj!
Tiskni
Sdílej:
ISSN 1214-1267, (c) 1999-2007 Stickfish s.r.o.