Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
IBM kupuje společnost HashiCorp (Terraform, Packer, Vault, Boundary, Consul, Nomad, Waypoint, Vagrant, …) za 6,4 miliardy dolarů, tj. 35 dolarů za akcii.
Osobne takove upravy nemam rad
Každý má jinak nastavenou hranici, s tím se nedá nic dělat
V tom vyrezu to po retusi taky nevypada nic moc - takto dokonalou plet proste nikdo nema
Dovolil bych si tvrdit, že oproti většině výtvorů co mohu denně vidět je výsledek naprosto perfektní. Ale bohužel dokonalost je taková....jednotná - všichni potom vypadají podobně. Pravá krása je v nedokonalostech.
Pásmová zádrž/propust
Mne se nelibi ani ten mejkup, proste mne to nepripomina zenu, ale nejakou pannu. Ale samozrejme vkus se muze lisit ...Ono je to opět o míře použití. U dobře udělaného mejkapu nepoznáš, že ho žena má, pokud ji pečlivě zblízka nezkoumáš. U dobře udělaného líčení si ho neuvědomíš, pokud na to nemyslíš. A osobně vnímám takto upravené ženy pozitivně – dokážou zakrýt vady a zvýraznit krásu. Jiná věc je, že spousta ženských to neumí a vypadá pak jak mumie nebo jako Indián na válečné stezce. A když o tom píšu, vzpomněl jsem si na úryvek z knihy (bohužel už netuším, která to byla, ale mám ho uložený), který se toho týká a dává ti za pravdu a ve světle současného světa působí docela zajímavě:
Značná část svědectví přispívá k závěru, že byla herečkou. To by vysvětlovalo její vlohy pro napodobování přízvuků a chování rozličných společenských vrstev, její zvyk líčit se přes den, kdy by si žádná své cti dbalá žena nezneštvařila pleť kosmetikou, i její otevřené vystupování coby Piercovy metresy. Dělicí čára mezi herečkou a prostitutkou byla tehdy neobyčejně jemná.
Když ho spustíte, rozloží vám původní fotografii na takový počet vrstev, jaký jste si v nastavení filtru zadali + 1 vrstva podkladová, přičemž složením těchto vrstev vznikne identická kopie originálního obrázku. Čím vyšší vrstva, tím jemnější detaily snímku obsahuje – to vám umožní opravit například hrubší vady v jedné vrstvě, aniž byste zároveň poškodili detaily, nacházející se v jiné vrstvě. No a to je de facto vše, co potřebujete vědětÚžasné. Vždycky jsem věděl, že se Waveletová transformace na takové úpravy používá, ale vždycky jsem si myslel, že se to používá plošně na jednotlivé vrstvy a že největší bias je na té nejvyšší (což v podstatě odpovídá tomu gaussovu bluru a rozmazání, protože to není nic jiného než prostorově omezený filtr). Takhle to rozložit a ručně upravovat vrstvy na kterých jsou opravdové chyby by mě asi nenapadlo, takže ode mě dostáváš bezvýznamný bodík za nápaditost. Sice mi teď slečna trošinku připomíná vymodelované modely obličejů do počítačových her (nevím jestli to bylo v Blenderu), které jsou potažené texturou na kterou jsou naneseny rozprašovačem do bumpmapové vrstvy póry, ale je fakt, že je to lepší než nějaká vyhlazená Barbie.
Na ukázku pár vrstev z ukázkové fotografie (residual, 8, 6, 4):Vím že to jen opisuješ, ale ono je přesně naopak. Nejnižší vrstva není reziduální, nýbrž jde o tzv. vrsrvu s DC koefiienty. Vyšší vrstvy jsou residua od ní. Proto jsou šedé.
Zajímavá informace pro někoho může být také to, že když v tomto režimu (sloučení zrnitosti) kreslíte do vrstvy středně šedou barvou (RGB 128,128,128), nijak to neovlivní výsledek. Tmavší odstíny potom tedy ztmavují, světlejší zesvětlují.
Hodnota 128 je při sloučení zrnitosti pomyslná nula. Cokoliv co jde pod ni je jakoby do mínusu a od pixelu nad ním se odečítá a cokoliv jde nad nulu jde jakoby do plusu a k pixelu nad ním se přičítá (tzn. 130 → |128 - 130| = +2 hodnoty od pixelu o vrstvu výš). Cokoliv co je v nějaké vrstvě odlišné od hodnoty 128 a ty to hodnotou 128 provalíš z daného frekvenčního rozsahu, který vrstva pokrývá, jakoby smažeš.
Jinak k rozkladu do vrstev žádný plug-in nepotřebuješ. Jde to vesele jen s tím co dá GIMP (i když je to o málo pracnější). Jak se to dělá jsem již částečně nastřelil kdysi ve svém zápisku (odstavec „Druhý pokus“). Pokud se nezastavíš jen u rozlišení 256x256, ale pokračuješ stále níž a níž až k rozlišení 1x1 pixel (což je v podstatě DC koeficient) dostaneš úplně to samé. Já měl do druhého pokračování (ke kterému se už asi do smrti nedostanu) připravenou takhle udělanou Lennu ještě zkombinovanou se simulací komprese (podobně jako má JPEG2000), vše ručně vypatláno v GIMPu bez jediného pluginu. Viz přílohy.
Jen mě na Waveletu vždycinky štvaly ty frekvenční rozsahy jednotlivých vrstev. Nejsou to stejně vzdálené biny s jednotnou šířkou jako třeba u PQF, ale rostou násobně (1x1,2x2,4x4,8x8,16x16,…,128x28,256x256…). Naprosto ideální by bylo asi klonování vrstev a z obou stran low-pass, high-pass filtr a vždycky si posuvníkama vyfiltrovat jen frekvenční rozsahy nějaké určitého artefaktu a ten potom promazat. A pak si zas duplikovat originál a zase si naladit jiný frekvenční rozsah jiného artefaktu… Tak jako je předvedeno ladění v ukázce v příloze. Jenže to už by bohužel vyžadovalo znalosti designu filtrů, to já ještě moc neumím, takže nějaký plugin těžko splácnu.
Přílohy:
Tiskni Sdílej: