Zápisek ve vysokém rozlišení

1.3.2010 19:52 | Přečteno: 3596× | Expresivní zabručení | | poslední úprava: 3.3.2010 19:07

HD sem, HD tam, HD všude kam se podívám.

Přibližně tak by se dalo shrnout šílenství, které jsem nucen poslední dobou kolem sebe pozorovat/poslouchat. Všichni vědí co chtějí. Kvalitu, ostrý obraz, detaily,… Což je také důvod proč si moji prarodiče pořídili HD(-Ready) LCD televizi i přesto, že ve svém věku jsou sotva schopni bez brýlí přečíst nadpis v novinách a mají do toho připojenou kabelovku ve které se síří signál PAL standardem (ovšem o HD jde bez pochyby, protože se mému dědovi podařilo najít na ovladači tlačítko s popisem HDMI). A také důvod proč mají někteří lidé na tomto portále nevědomou potřebu mě štvát (zatím je v LIFO frontě kyknos). Ale budiž. Na to už jsem si tak nějak časem zvykl. U čeho jsem se ovšem zase nedávno rozsekal byl tento článek a hlavně následná diskuse. Všichni jako degustátoři mají potřebu hodnotit kvalitu vína, i když by nepoznali ani rozdíl mezi dobrým vínem a výplachem z demižónu. Čímž samozřejmě nechci říct že já jo. Ale když už tu potřebu mají všichni, tak musím mít i já. I když ochuzenou o tu složku subjektivní, ať se nedopouštím stejné chyby. Ale pěkně od začátku.

Formality

A hned pro začátek připomeňme, že i když si značka HD může vztahovat k více parametrům, tak jde ve valné většině případů hlavně o rozlišení. Kdo chce vědět více, nech se podívá na historii. Co je to rozlišení by asi tak nějak intuitivně dovedl vysvětlit každý na tomto portále. Teda aspoň v to doufám. A na co má toto rozlišení vliv? Podle jistých pánů Nyquista, Shannona, Whittakera a Kotelnikova především na maximální šířku pásma, kterou je schopný takto navzorkovaný signál přenést. Jinak řečeno maximální frekvenci, kterou navzorkovaný signál obsahuje. Teda plus-mínus autobus. Těmi autobusy se zabývají některé vědy, především ta co se zajímá o zpracování signálů, takže opět kdo chce vědět víc…

A jak vysokou frekvenci je lidské oko schopno zaznamenat a lidský mozek zpracovat? No, asi hodně vysokou. Přesně to zřejmě nevíme doposud. Čísel jsem viděl několik. Jen tak v rychlosti jsem na internetu vygooglil pro jedno zdravé oko v místě s nejvyšší hustotou fotoreceptorů ekvivalent 576Mpix. Problém je jednak v tom, že oko nemáme jedno, ale dvě (signál z nich se skládá) a druhak to nejsou žádné stacionární fotoaparáty, ale spíše videokamery, které se mohou po scéně libovolně pohybovat, sbírat informace a v mozku detaily nadále časem zpřesňovat (Čistě pro zajímavosti viz třeba Beta movement nebo populární Lilac chaser). Ale zpět k našemu rozlišení. Tak jak se časem snímače zdokonalovaly a jejich rozlišení rostlo, objevil se nový, docela nepříjemný problém. Datová náročnost. Ta rostla v lepším případě exponenciálně. Takže už před docela dlouhou dobou se začalo s bádáním, jak tuto datovou náročnost alespoň trochu omezit. Celé snažení vyústilo v roce 1986 spoluprací a založením pracovní skupiny odborníků z řad standardizačních institucí ISO, IEC a ITU-T zvanou Joint Photographic Experts Group, zkráceně JPEG (podobná skupina byla v přibližně stejném čase založena i pro video a zvuk, kterou dnes známe pod názvem MPEG – mají toho mnoho společného a věřím, že nemusím blíže představovat). Jejich výsledkem bylo o pár let vydání různých standardů, doporučení a specifikací, které pokrývaly algoritmus pro snížení datové náročnosti statických obrázků vyházením určitých informací a následnou kompresí a také formátu, do kterého se to všechno balilo. Celý ten maglajz jsme si zvykli zjednodušeně nazývat formátem JPEG (i když upozorňuji – a dokonce mám pocit, že už poněkolikáté – že ve skutečnosti nic takového neexistuje).

Jde o takzvaný perceptuální ztrátový formát/algoritmus/kodek/cokoliv, který staví na dvou základních principech:

1. Koncovým zařízením jež bude obrazový signál zpracovávat a analyzovat bude člověk, lidské oko a především celý jeho psychovizuální systém. Ten má jednu zvláštnost (ten má zvláštností mnohem víc než bych byl na prstech obou ruk schopen napočítat, ale aspoň v našem případě bude stačit jedna): I když vysoké frekvence zaznamenává a zpracovává, tak se zvyšující se frekvencí klesá přesnost s jakou je schopen určit amplitudu takové frekvence.
2. Reálný svět toho stejně v tak vysokých frekvencích nemá moc důležitého a nebo v nich neobsahuje vůbec nic.

Pojďme se na to podívat blíže.

Pokus první

Pro následné testování budu používat rozlišení 1920x1080 a nebo nějakou obdobu. Jednoduše z toho důvodu, že je to nejvyšší rozlišení monitoru, který mám k dipozici. Každý může samozřejmě používat rozlišení jaké chce, jen bacha pokud se do rekonstrukce nebudete pouštět sami, ale budete si prohlížet výsledky tady aby obrázky byly škálované na správnou velikost.

Takže si spustíme GIMP, založíme nový obrázek o rozlišení 1920x1080, pozadí obrázku vyplňme černou barvou, nad ním založíme novou průhlednou vrstvu a někam libovolně do plochy plácněme bíly čtverec o velikosti 1x1 pixel.

Tento čtverec nebo bod má dvě důležité vlastnosti:

1. Maximální výchylku/kontrast, kterou jsme schopni v rozsahu (v tomto případě 256 hodnot) dosáhnout.
2. Šířku půlvlny maximální frekvence, kterou je schopno (moje) zobrazovací zařízení zrekonstruovat.

Předpokládám, že s detekcí takového bodu by snad neměl mít nikdo problém. Jsme tedy schopni bod o této frekvenci detekovat a uvědomovat si ho. Až nebudeme, dosáhneme tak vysoké frekvence, kterou už lidský vizuální systém není schopen zpracovat. A teď zkusme do našeho obrázku importovat jako vrstvu nějaký jiný obrázek s komplexním prostředím a posuňme ho pod náš bod.

Předpokládám, že detekce takového bodu bude už docela problém, ne-li věc naprosto nemožná, i když vrstvu s pozadím budeme zneviditelňovat a zviditelňovat a tak znát jeho přesnou pozici. Pravděpodobnost detekce takového bodu závisí na několika věcech:

• Na maximální výchylce bodu oproti přiléhajícímu prostředí. Jinak řečeno, bílý bod na světlém pozadí nebo černý bod na tmavém pozadí budeme rozpoznávat docela těžko. Naopak bílý bod na tmavém pozadí či černý bod na světlém pozadí budeme hledat docela lehce.
• Na varianci prostředí ve které bude bod ležet (tedy na frekvenci přiléhajícího prostředí). Šedý bod se velmi lehce hledá na tmavé i světlé ploše. Mnohem hůře už je to ovšem v případě, že se kolem něj střídá jak světlé, tak tmavé prostředí. A čím více, tím hůře. Jako důkaz si můžete zkusit plácnout i nějaký větší světlý bod dole vlevo na nějakou z těch tmavých větví toho porostu nebo co to je. Pokud nejsme jeho autory, jde dost těžko určit zda-li se tam porost jen větví a prostorem mezi ním prosvítá světlo nebo zda-li je to uměle zanesená chyba. I když se o to mozek pomocí analýzy okolí podvědomě snaží.
• Na velikosti bodu. Tedy na jeho frekvenci. Čím větší bude, tím snáze ho budeme detekovat. Jako důkaz jsem plácnul velký bílý bod s výchylkou 50% na světlé pozadí. I když určit pomocí frekvenční analýzy zda-li tam bod patří nebo ne by bylo téměř nemožné, naše oko ho velmi snadno detekuje jako chybu, která do obrázku rozhodně nepatří.

Jsme tedy schopni pozorovat jakousi obdobu maskovacího efektu z psychoakustiky, kde jeden jediný bod může být v naší hlavě maskován okolím které tento bod obklopuje. Samozřejmě jeden bod asi těžko něco zmůže, ale klidně můžeme zkoušet plácat bodů víc, měnit jejich hodnotu a zvětšovat je a zmenšovat je (je ovšem nutné dodržovat tvar podobný Gaussově křivce ať má takový bod alespoň trošičku zachovanou frekvenční charakteristiku), ale to nechť si laskavý čtenář všechno vyzkouší sám. Hlavně totiž můžeme dělat všelijaké pokusy s frekvencemi, do nichž se také hned pustíme.

Pokus druhý

Všechno výše uvedené jsou sice věci pěkné, ale jak takových věcí využít v náš prospěch? To musí na scénu vstoupit další z pilířů zpracování signálů: kvantizace. To už asi nebude tak jednoduché jako s rozlišením, ale bude stačit když si to zjednodušeně popíšeme tak, že je to počet bitů které jsou přiřazeny každému bodu. Čím víc bitů, tím přesněji můžeme určit skutečnou hodnotu vzorkovaného signálu v hodnotovém rozsahu a naopak čím méně dostupných bitů, tím více zaokrouhlování. A přesnost je to o co nám jde. 4-bity(16 barev), 8-bitů(256 barev), 16-bitů a 24-bitů a efekty volby různých bitových hloubek si snad ještě pamatuje každý, ne? Dále se tedy pokusíme o velmi zjednodušenou variantu Vlnkové transformace a pokusíme si ukázat vliv kvantizace v závislosti na frekvenci.

Opět si otevřeme GIMP a pro jednodušší práci do něj importujeme Lenu. Obrázek jednou zmenšíme, tedy na rozměr 512x512, pomocí Bikubické interpolace (není ideální, ale je po ní nejmíň bordelu) a opět pomocí Bikubické interpolace to co nám vyšlo přeškálujeme na původní rozměr, tedy 512x512. Dále jako vrstvu do obrázku importujeme podruhé původní Lenu, naši vyškálovanou variantu posuneme jako nejvyšší vrstvu, jednou tuto nejvyšší vrstvu zkopírujeme a zkopírovanou vrstvu zneviditelníme a na chvíli ji budeme ignorovat úplně.

Podle Nyquist–Shannonova teorému, o kterém už jsem se zmiňoval výše, by tato naše zmenšená varianta na poloviční rozlišení měla plus-mínus obsahovat také poloviční frekvenční rozsah. Ten nás ale moc nezajímá. Nás zajímá především ten druhý frekvenční rozsah, který ve zmenšené variantě nemáme. A jak se k němu dostat? Snadno. Pokud jeden obrázek obsahuje jednu polovinu frekvenčního rozsahu, druhý obrázek obsahuje celý frekvenční rozsah tak odečtením prvního od druhého by jsme měli dostat to co první obrázek neobsahuje: Druhou polovinu frekvenčního rozsahu. A tu potřebujeme. Odečtení provedeme snadno pomocí funkce/režimu Extrakce zrnitosti. Jde o obdobu zobrazení odlišnosti mezi dvěma obrázky(viz režim Odlišnost) s tím rozdílem, že s následnou odlišností se dá pracovat a zase se dá snadno takový výtvor sloučit a dostat tak původní obraz. Zvolíme tedy u vyšší vrstvy režim Extrakce zrnitosti a tuto vrstvu s tou spodní sloučíme. Měl by z toho vyskočit takový našedlý maglajz, který bude obsahovat nějaký šum a hrany původní Leny. Teď můžeme přestat ignorovat úplně nejvyšší zneviditelněnou vrstvu, vrstvu můžeme zviditelnit a nastavíme u ní režim Sloučení zrnitosti.

A čeho jsme to vlastně dosáhli? Dosáhli jsme toho, že horní vrstva obsahuje spodní polovinu pásma celého obrázku, druhá vrstva obsahuje horní polovinu pásma a že obě poloviny jsou sloučeny dohromady ve výsledný obrázek, který by se ani o pixel neměl lišit od původní Leny, kterou můžeme kdekoliv sehnat na internetu. Klidně si to můžete zkontrolovat. Jestli toto není paráda, tak už teda nevím co. Můžeme nyní spodní vrstvu zneviditelňovat/zviditelňovat a pozorovat jaký vliv má toto horní pásmo na výsledný obraz. I když neobsahuje mnoho informace, tak vliv na výslednou pociťovanou ostrost obrazu má docela zásadní. Za zmínku už snad jen stojí analýza horního pásma pomocí Histogramu u kterého můžeme pozorovat jak je většina informace soustředěna kolem hodnoty 127/128. Tato hodnota(tedy šedá barva) totiž znamená žádnou změnu oproti původnímu obrazu. Každá hodnota doprava či doleva znamená změnu od původního obrazu právě o tolik hodnot v pixelu o kolik je od této střední hodnoty vzdálena. Můžeme tedy pozorovat, že nejvíce pixelů není změněno vůbec, o něco méně ale pořád dost pixelů je změněno o jednu hodnotu, ještě o něco méně pixelů je změněno o dvě hodnoty, pár pixelů je změněno o pět hodnot, atd. Změn o více než pár hodnot je velice málo a velké deviace tak přibližně od hodnoty ±64 neobsahuje vůbec. Jednotlivé úrovně se dají dokonce zkoumat a pozorovat kde v obraze leží, ale o tom zas třeba někdy příště. Vraťme se už konečně ke slibované kvantizaci.

Přestože je možné provádět něco jako kvantizaci přímo v GIMPu, vyhnul bych se tomu a přenechal bych tuto práci ImageMagicku. Obsahuje velké množství vymakaných algoritmů, ale hlavně má téměř nekonečné možnosti nastavení. Exportujeme tedy horní pásmo do nějakého obrázku a následně zmenšíme počet barev na šestnáct, což by mělo odpovídat čtyřem bitům na pixel, pomocí příkazu:

$ convert high_band.tga -dither None -colors 16 high_band_quant.tga

Následně můžeme importovat kvantizovanou verzi přímo do GIMPu jako vrstvu a pustit se do zkoumání.

Dodal bych, že i když jsme volili 16 barev, ve skutečnosti se kvantizovalo pouze na 10. Jde totiž jen o jednoduchou metodu kvantizace, která má pár předdefinovaných úrovní na které hodnoty z celého rozsahu koncentruje a jak už víme, ty nejsou rovnoměrně rozloženy, ale nahňahňány u určité úrovně. Kdo chce více, musí si vytvořit vlastní mapování barev, využít nějakou sofistikovanější metodu ditheringu, atd. Znovu ponechávám na laskavém čtenáři.

Nevím jak kdo, ale já na první pohled mezi kvantizovanou verzí a originálem nepoznám rozdíl. A kolik jsme tím vlastně ušetřili? Originál je rastrový obrázek o velikosti 512x512 pixelů s hloubkou 24-bitů na pixel. 512*512*24=6291456 bitů. Se spodním pásmem nebudeme (krom pod-vzorkování samozřejmě) nic dalšího dělat. 256*256*24=1572864 bitů. Ovšem stejně jako jsme pod-vzorkovali spodní pásmo na rozměr 256x256 pixelů, měli bychom pod-vzorkovat i to horní, protože spodní část pásma není obsažena a je tak redundantní. My to bohužel provést nemůžeme, jelikož by bylo nutné použít ideální brick-wall filtry pro ořez pásma a ty jsme nepoužily, ale pro náš případ předpokládejme, že jsme tak učinili. V případě subsamplování bychom tedy získali tři obrázky o rozměrech 256x256 a s 4-bitovou barevnou hloubkou. Tedy 3*256*256*4=786432 bitů. Součet obou pásem by byl 1572864+786432=2359296 bitů. Umím-li dobře počítat, je to přesně 37.5% objemu z původních dat bez nějakého viditelnějšího zkreslení. Vysvětlení proč tomu tak je naleznete v prvním pokusu. Celé to píšu z toho důvodu aby bylo vidět proč čistě subjektivní srovnání není to pravé ořechové. No a také abych mohl říct, že přibližně nějak takto, jen mnohem sofistikovaněji pracuje JPEG a také MPEG. Nepracuje samozřejmě se dvěma pásmy, ale je schopen je dělit dále na mnohem menší a tak jim citlivěji přiřazovat prostor a preferovat jedny pásma před druhými.

JPEG pomocí kvantizačního součinitele interpoluje mezi hodnotami kvantizačních tabulek, které určují s jakou přesností bude zaznamenáno každé z šedesáti-čtyř pásem z bloku 8x8 pixelů. Žádané u něj je aby hodnoty, které určují nakolik se bude zaokrouhlovat byly tak vysoké, aby pro určité pásmo bylo vyčleněno 0-bitů. Jiným slovy aby bylo odstraněno úplně. Je ovšem nutné pamatovat na to, že ať už zvolíme kvantizační parametr jakýkoliv, kvantizaci podléhají téměř všechna pásma a tedy všechny frekvence ať už chceme nebo ne. Více viz velice povedený seriál Pavla Tišnovského o JPEGu. V závislosti na zvoleném kvantizačním koeficientu bude výsledek obsahovat různé data a bude mít různou velikost. Většinou výslednou velikost určujeme podle toho jakou šířku pásma dostaneme přidělenou pro určité médium(rychlost internetové linky, dostupný prostor CD nosiče,…). Tu nijak neovlivníme. Se zvětšujícím se rozlišením se zvyšuje také potřebná šířka pásma a proto musí do akce nastoupit kvantizace, která selektivně zmenší počet přidělovaných bitů a tím tedy i přesnost a velikost výsledku, tak aby se vlezl. A konečně se pomalu prokousáváme k ultimátní otázce, kvůli které jsem založil celý zápisek: Co je víc? Větší rozlišení nebo nutnost menší komprese?

Rozlišení vs šířka pásma

Pokud jste vše co jsem psal výše už věděli, klidně jste mohli celé to blábolení přeskočit až sem . Při nedávném testováním mě velice zaujalo chování obrazu ve frekvenční doméně, které podléhalo kompresi JPEGem s různým QP koeficientem. Na první pohled se zdálo, že není moc vzdáleno od chování, které je možné pozorovat při škálování obrazu. A právě tehdy mě napadla ta otázka, co je teda vlastně víc? Logicky by se měl se zmenšujícím se rozlišením a adekvátně se zvyšujícím kvantizačním koeficientem pohybovat ořez frekvencí kolem jednoho místa. No neděje se tak. A jak to vlastně bude vnímat lidské oko? Nebudu napínat dlouho. Sepsal jsem si skript a provedl menší testík, kdy jsem originální obrázek docela rapidně zkomprimoval a následně zmenšoval rozlišení a zvětšoval koeficient tak aby velikost výsledku byla co největší, ale zároveň nepřesáhla velikost původního zkomprimovaného obrázku. Tedy aby výsledky o různých rozlišeních měly stejnou a nebo alespoň podobnou velikost.

První animace je v časové doméně a je vhodná k subjektivnímu testování. Druhá animace je totéž jen v doméně frekvenční, převedeno pomocí Fourierovy transformace. Na rozdíl od první animace jsem v tomto případě zvolil Brick-wall filtr čtvercového tvaru aby se lépe ořez sledoval (i když si teď tímto krokem nejsem moc jistý). Třetí animace je totéž co druhá, tedy ve frekvenční doméně, ale podložená obrazem originálu a se zobrazením rozdílů. Na ní je velmi dobře pozorovatelné jak kvantizace zasahuje nejen horní pásma, ale s narůstajícím rozlišením též ty spodní až po nulovou frekvenci(DC koeficient) včetně.

Ze všeho nejvíce mě ale překvapil výsledek matematického srovnání. Ten nijak nezohledňuje specifika lidského vizuálního systému. Je to čisté matematické srovnání. Grafem pouhého škálování je skoro přímka v úhlu (±)45° v závislosti na použitém škálovacím filtru.

Závěr

Žádný jednoznačný závěr dělat nechci. Jednak protože nikdo tady není žádná ovečka a každý si dovede dle svých vlastních zkušeností a znalostí (a pokud je nemá, tak doufám, že jsem je zápiskem pošoupnul aspoň o nějaký ten milimetřík) udělat určitě názor vlastní a druhak protože nejde o žádnou seriózní studii a klidně jsem se mohl splést. A věřím tomu, že jsem také někde chybu udělal. Ovšem můj čistě osobní názor, který z toho vyvozuji je takový, že pouhé hnaní se za obřími rozlišeními je holý nesmysl. A to se týká jak značky HD (a následovníků jako je 4k,Super Hi-Vision) u videa, tak obřích Megapixelů u digitálních fotoaparátů. Hlavně protože lidský vizuální systém není takové rozlišení schopný dostatečně ocenit. A argument pořiď si pořádné zobrazovadlo pro mě není argumentem. Dále je nutné brát na vědomí, že s narůstajícím rozlišením krom datové náročnosti roste hlavně náročnost výpočetní. Snad i rychleji než exponenciálně. A té alespoň na současné technologické úrovni není na rozdávání. Pokud někomu není něco jasné a nebo má nějaké připomínky, nebojte se zeptat v následné diskusi. Budu se snažit…

---

Rula dne: Debris.

       

Komentáře

[struhadlo]

Get a life!

[Grunt]

Už i tady? Sakra, dejte mi s tim furt pokoj.

[Antitrust]

Smiem sa sptytat čo si mam pod pojmom život predstaviť? Z vášho ponímania. Ak myslite tu komerčný sracku, kde sa akože zabavame konzumom a stykom s rôznymi existenciami, tak radšej budem podobne ako autor stukat znaky do divnych programov. Skúšať, samoucit sa a vzdelávať sa aj vo voľnom case znamená žiť život, tak ako si predstavujem.

[AsciiWolf]

+1

[=^..^= AmigaPower®]

WOW! Ty jsi psychopat! "dobré"

[AHAHA]

Dále je nutné brát na vědomí, že s narůstajícím rozlišením krom datové náročnosti roste hlavně náročnost výpočetní. Snad i rychleji než exponenciálně. A té alespoň na současné technologické úrovni není na rozdávání.

Já to beru jako hlavní pozitivum HD blbostí, táhne to vývoj procesorů a datových médií. Na sbírku filmů v DVD kvalitě stačí gigahertzový procesor a 250GB disk (většině lidem) a jako přenosné médium ono DVD, na stahování pak stačí i pomalejší připojení na net.

[Grunt]

Já to beru jako hlavní pozitivum HD blbostí, táhne to vývoj procesorů a datových médií.

No právě, ale ti vývoj nestíhají. Pak se vymýšlejí takové blbosti jako HW offloading na grafické kartě pro pár vyvolených formátů.

DVD kvalitě

Schválně. Jestli si všimneš, kolikrát jsem použil v zápisku slovo kvalita. Neříkám, že jsem našel ekvivalentní náhradu, ale… Předpokládám, že myslíš rozlišení 720x576 a plně transparentní. A jestli stačí, nestačí. To je k polemizaci. Dle mého názoru bývala často bitrate tak vysoká, že to bylo zbytečně redundantní. Hlavní chybou je zaseknout se na nějakých levelech kvality.

[AHAHA]

Osobne jsem nikdy za transparenci nesel - staci mne, kdyz to vypada nebo zni "dobre". Je to IMHO nevyhodny obchod - hodne bitrate navic za malo kvality navic.

[iii]

Udělej pokus, pusť prarodičům z pc nejakej HD film a sleduj jestli poznaji rozdil:)

[Grunt]

Rozdíl mezi čím? 720x576? Nepoznají. Protože ho nepoznají ani moji rodiče. A když si sednu v obyváku do křesla, tak mám co dělat abych ho poznal i já.

[Zdeněk Štěpánek]

Pokud nepoznas rozdil mezi PAL a FullHD, ocividne neni problem v tom FullHD ale nekde jinde...

[Grunt]

Jen bych dodal, že to křeslo je na opačné straně obyváku.

[multi]

+1

[Michal Kubeček]

Co se mne týká, rozdíl mezi DVD a BD na HD Ready (1366x768) televizi rozhodně poznám (32", vzdálenost asi 3 metry). Zkoušel jsem i rozdíl mezi stejným BD na té HD Ready a Full HD a tam už žádný zřetelný rozdíl nevidím. Pro objektivitu by se ale slušelo upozornit, že ta Full HD Sony je nějak prapodivně nastavená, protože DVB-T vysílání na ní vypadá o poznání hůř než na mém Samsungu (rodiče si na něj ale bohužel nenechají sáhnout).

Na druhou stranu, zdaleka ne každý film vyšším rozlišením získá, takže u většiny filmů mi DVD bohatě stačí a BD by mi žádný "požitek" navíc nepřineslo. Ale kdyby si dnes pořizoval (nové díly) Star Wars, Matrix nebo LotR, určitě bych sáhl po BD.

[Grunt]

Co se mne týká, rozdíl mezi DVD a BD na HD Ready (1366x768) televizi rozhodně poznám (32", vzdálenost asi 3 metry).

Rozdíly poznat budou i když se bude zvětšovat rozlišení donekonečna. Teda aspoň dokud se nenarazí na nějaký limit. Jenomže kolik harmonických frekvencí obsahuje taková dokonalá hrana? U audia se alespoň toto hledisko začalo nějak zohledňovat v podobě SBR. U obrazu zatím nevím o ničem.

[Heron]

Zápisek dobrý až na ten závěr (přesně takový, jaký jsem od tebe čekal).

Protože ho nepoznají ani moji rodiče. A když si sednu v obyváku do křesla, tak mám co dělat abych ho poznal i já.

Jestliže máš křeslo tak daleko jak píšeš v jiném komentáři, je jasné, že nepoznáš rozdíl. Na PC monitoru ve vzdálenosti 45cm od tebe je rozdíl mezi 720x576 a 1920x1200 partný na první pohled. Zde jde o uhlové rozlišeni. Ale to ti snad vysvětlovat nemusím.

[xm]

Jestliže máš křeslo tak daleko jak píšeš v jiném komentáři, je jasné, že nepoznáš rozdíl.

Přesně tak, viz článek 1080p Does Matter, který jsem odkazoval níže.

[kralyk z abclinuxu]

Pořiď si lepší voči

[David Watzke]

Poučnej zápisek, díky za něj.

[deda.jabko]

taky mohls pouzit tu lenu celou... clanek by to udelalo jeste zajimavejsim ;-]

[Piškot]

No to zírám ...

[Grunt]

Nemohl. Výřez je čtvercový a má rozlišení v násobku dvou. Dobře se s tím pracuje. Bych si musel udělat výřez vlastní. Příště to napravím.

[Mandarinka]

No, popravdě řečeno jsem zápisek jen tak prolétl a pak se rozhodl přeskočit.

Takže z praxe: mějme anime ripnuté z DVD versus anime ripnuté z bluray. Ty "1080p" ripy většinou nejsou o moc lepší než 720p, protože transfer není dostatečně ostrý (a tím nemyslím pseudoostrý, tedy uměle doostřený), vyjímkou by byly asi jen některé čistě počítačové věci. Nicméně 720p rip z bluray je nade vší pochybnost ohromné zlepšení, a poznal jsem to i v dobách, když jsem ještě zdaleka nebyl tak zkažen jako dnes. Oproti ntsc rozlišení to zkrátka trhá asfalt.

Prosím netahejte na mě argumenty typu "dobré dvd > špatné BD". Skutečnost je taková, že většina DVD kvalitní (tak jak by mohla být) není, a proto je krásně natře i podobně nekvalitní bluray. Mimochodem, byl by tu jeden pěkný případ pro ilustraci: nedlouhý anime film (vlastně OVA) z roku 1989, který ten samý (a je třeba říci že dobrý) ripper udělal nejdříve z poměrně slušného japonského DVD, a o něco později z bluray (No, nejčistší by bylo si pořídit ty originály a srovnat je, ano.). Zájemci nechť zagooglí po Anime-FanRips a filmu "Five Star Stories". Na blogu mají i screenshoty.

[Bubak]

Oko ma take dost vysoke rozliseni odstinu sede (az 64 bitu). Dokud budou obrazovky misto cerne ukazovat podsvicenou plochu tak je to v *

[Kvakor]

Počkat, 64 bitů šedé, tj. 2⁶⁴ odstínů, tj. rozsah 64 clonových čísel, tj. rozsah 1:18 446 744 073 709 551 616? To je trochu moc, v už zmiňovaném článku na ClarkVision.com píší o dynamickém rozsahu 15 hvězdných velikostí (protože oko dokáže vidět zároveň Měsíc úplňku i hvědy, viz odkaz), což je 1:1 000 000.

Pokud vezmeme stejný princip na celý rozsah, tak když to přeženeme, tak budeme předpokládat, že člověk je schopný se dívat do Slunce*, jehož hvězdná velikoast je –26.73, a že je schopen vidět neozbrojeným okem hvězdy o hvězdné velikosti 6,5 (více viz článek na Wikipedii). To je 33,23 hvězdných velikostí, což je 2.512^33,23, což je (zaokrohleno na celé číslo) 1:19 617 898 047 581, což je zhruba 2⁴⁴. Takže nám pořád chybí 2²⁰ rozsahu. Wikipedie poskytuje hodnotu fotometrického rozsahu 1:10 000 000 000, což je jednom cca. 2³³.

V praxi pravděpodobně zcela bohatě stačí pro koncové zobrazení 16 bitů na kanál (tj. 48 bitů celkem, i když minimálně u modré je to plýtvání), více se jich využije leda pří zpracování.

*VAROVÁNÍ: Nedělejte to, obzvlášť s jakýmkoliv dalekohledem. A pokud to uděláte, tak nepočítejte, že budete vidět hvězdy o hvězdné velikosti -6,5, případně že bude vidět alespoň někaké hvězdy či že vůbec budete vidět ...

[Grunt]

Přesně tak. Já bych i o těch 16-bitech dost pochyboval. U všeho perecptuálního je hlavní chybou vnímat něco lineárně, protože nevím o jediném jevu, který by se v mozku vyhodnocoval lineárně. Vždyť ekvivalentu těch 8-bitů JPEG nedosahuje snad ani u frekvencí na které je oko citlivé nejvíc. A že by se někdy někdo stěžoval se nepamatuju. A u těch ostatních? Pche. To je hadr. Ty můžou být rády, když dostanou bit aspoň jeden. Natahovat něco čistě jen na 64-bitů by byla chyba největší.

Nedělejte to, obzvlášť s jakýmkoliv dalekohledem.

Proč? Člověk dostane Fourierovu transformaci v reálném čase a nebude muset pálit procesorový čas. Jen s tou normalizací to asi bude trochu drhnout.

[petr_p]

A pak programy ani neumí zmenšovat.

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

U všeho perecptuálního je hlavní chybou vnímat něco lineárně, protože nevím o jediném jevu, který by se v mozku vyhodnocoval lineárně.

Vsak on take obraz v pocitaci jas neni kodovan linearne, ale je gamma komprimovan. Napr. na zmineny kontrast 1:1000000 bys potreboval 20 bitu v pripade linearniho kodovani, pri gamma=2 si vystacis s 10 bity.

[Bubak]

Sorry, chtel jsem napsat 16 bitu.

Rozsah 15 magnitud zhruba odpovida tomu co oko zvladne v jednom okamziku. Obrazovka musi byt schopna tento rozsah zobrazit NAJEDNOU!!. Odpovida to kontrastu 1:1000000

1) oko je schopne rozlisit rozdil 0.05 magnitud ( ja sam zvladnu 0.1) 2) nejslabsi hvezda viditelna okem je 9 mag v laboratori, 8 mag v terenu (tohle mam vyzkousene). Pri uplnku to je okolo 5 magnitud.

[Semo]

2^64 odstínů, tj. rozsah 64 clonových čísel

A to uz ako preco??

[Semo]

Som si isty, ze som to zaradil spravne. No nic, poradite si.

[Kvakor]

Clonová čísla (řada 1 1,4 2 2,8 4 5,6 8 11 16 ...) jsou odstupňována tak, že každé následující znamená zhruba* polovinu osvětlení předcházejícího (a tudíž nutnost použít dvojnásobek času), takže se jedná o geometrickou řadu o základu dvě (nebo jedna polovina, podle toho, z jakého směru se na to díváte). Z toho důvodu jsem porovnával rozsah v bitech se clonovými čísly.

*Čísla jsou zaokrohlená

[Semo]

Ako su definovane clonove cisla samozrejme viem, ale ide o to, ze TO NIE JE PODSTATNE! To, ze niekto napise, ze oko je schopne rozoznat 2^64 odtienov sivej si vyvracal tym, ze je blbost, aby oko malo rozsah 64 clonovych cisel. Co je argumentacia hodna parlamentu (A neplati, pretoze B je blbost (pricom A nesuvisi s B)).

Ci dokazem 2^64 to neviem, ale urcite to nemozes vyvracat tym, ze oko ma rozsah 33 EV (co kolko vlastne).

[Kvakor]

Tak ještě jednou - clonová čísla jsou tam jen jako příklad "člověkem představitelné" jednotky - zatímco málkdo si umí představit jasový rozsah řekněme 1:100, ale rozsah 6,5 clonových čísel (např. objektiv s F/1.8 a rozsah mezi "plnou dírou" a maximem F/11) už představitelný je, obzvlášť fotografům. Mimo toho se tato jednoka používá i při posuzování citlivosti filmů a snímačů.

Pro maximální jasnost si dovolím odcitovat kousek z článku na české Wikipedii:

V běžných fotografických objektivech se clonové číslo mění v řadě, ve kterém je každý nasledujíci člen je &sqrt; 2-násobně větší, než předchádzející, takže poměr světelného toku mezi dvěma sousedícími clonovými čísly je dvojnásobný, respektive poloviční (tj. odpovídá 1 EV – jednomu expozičnímu stupni).

1; 1,4; 2; 2,8; 4; 5,6; 8; 11; 16; 22 atd.

Oněch 33 EV je jako poměr 1:10 000 000 000 (jehož binární logaritmus je oněch 33 a něco) uvedeno v tomto článku o lidském oku.

[Semo]

Jeden z nas dvoch je natvrdly. Ak som dobre pochopil, tak sa snazis popriet, ze clovek moze rozoznat 2^64 roznych odtienov sivej a dokazujes to tym, ze oko ma max 33 EV rozsah. Preco by nemohol clovek vidiet 2^64 roznych odtienov len v rozsahu 33 EV? Skade beries dojem, ze v rozsahu 1EV rozozna clovek v priemere iba cca 2^59 odtienov? Preco by nemohol existovat zivocich (vcela, cokolvek), ktory by bol schopny rozoznat 2^64 odtienov v rozsahu trebars 1EV?

(Ja netvrdim, ze tolko clovek rozozna, ale to co vidim, ze pises nie je podla mna dokazom toho, ze nerozozna.)

[CET]

Mame Samsung LED tusim 7 verzi, jakej model si ted presne nevzpomenu. Prijimame v kabelovce pres digitalni signal DVB-C napr. ORF1 a Arte v normalni kvalite a v HD. Musim rict, ze jsem si poprave hral s prepinanim HD a ne HD. Rozdil videt byl, ale taky to HD se prepinalo o trosku pomalejc. Normalne by clovek asi ten HD moc nevnimal, zvlast na malej TV, ale na vetsi TV uz bych rekl, ze to poznat je. Je to jako kdyby clovek trosku lip videl. Mame taky jeden reklamni kanal Astra HD, kde bezi dokola reklama na HD kanaly na Astre a nektery casti jsou polovina obrazu v normalni kvalite a druha polovina v HD, tam je to videt opravdu dost.

Na druhou stranu dost casto u rychlych scen pozoruju (na ne-HD kanalech, mame jenom par HD na ktery koukame), jak je obraz kostickovany. Napr. clovek se rychle pohybuje, kamera ho sleduje, clovek je ostrej, ale pozadi kolem obrysu toho cloveka je kostickovane/rozmazane (nejsou to ostre kosticky, jako kdyz je tam chyba).

[xm]

Článek jsem jenom prolítnul, ale bez ohledu na nějaká měření musím naprosto skálopevně poznamenat, že na 47" LCD je rozdíl mezi 1080p a PAL naprosto diametrální. I 720p je podstatně lepší (rozdíl mezi 720p a 1080p je subjektivně menší než mezi PAL a 720p). Je to jak nebe a dudy (pozorovací vzdálenost asi 3 metry). Osobně nic jiného než HD ripy už nestahuji.

[Aleš Kapica]

Když chceš studovat detaily, tak choď do galerie a nekoukej na filmy. Filmy se točí aby tlumočily příběhy a emoce, ne na to abys studoval každou mouchu co náhodně přeletěla scénu.

[xm]

Proč bych si měl dobrovolně kazit dojem z filmu nízkou kvalitou obrazu? Jistě, film je o příběhu a emocích. To ovšem neznamená, že z kvalitnějšího a většího obrazu nemá člověk lepší dojem (je víc vtažen do děje). Nekvalitní obraz v nízkém rozlišení působí velmi rušivě.

Proč asi lidi chodí do kina? Vždyť podle vašeho uvažování by jim měla stačit malá nekvalitní televize a videa v YouTube "kvalitě".

[Robert Krátký]

Filmy se točí aby

Není žádná univerzální pravda o tom, proč se točí filmy. Někomu může vyšší rozlišení umocnit emoce a lépe povědět příběh. Že to zrovna tobě tak nepřipadá, neznamená, že to platí pro všechny.

[l4m4]

Filmy se točí, aby vydělaly peníze (například). K tomu se mávání technickými vymoženostmi hodí. Příběhů je asi sedm, a už byly všechny natočeny ;)

[genius2000.log]

A proto Avatar trha rekordy. Prece kvuli hrasnymu pribehu plnymu emoci. Rozdodne ne diky vizualu a 3dcku :D

[Andrej Herceg]

Má to PAL a/alebo 720p video rovnakú veľkosť súboru, ako 1080p?

[xm]

Jistě že ne, to je snad logické, že při vyšším rozlišení potřebuji vyšší bitrate (musím zakódovat více obrazových dat). Pokud bych jen zvýšil rozlišení a ponechal bitrate, kvalita by šla dolů.

[petr_p]

A tom byl tento článek.

[Andrej Herceg]

A logické je aj to, že ak použiješ porovnateľný dátový tok, tak pri menších rozmeroch videa to musí vyzerať horšie, keďže kvôli tým rozmerom sa odstránia vyššie frekvencie a kompresiou sa ešte zanesie chyba do celého frekvenčného rozsahu (takže ak sa má porovnávať kvalita videa s rôznymi rozmermi, treba použiť porovnateľný dátový tok, nech sa nezanášajú aj ďalšie chyby). :)

[Lord Vetinari]

Este dodam ze vidiet napriklad Planet earth od BBC v HD na 24'+ (alebo HD televizore) je zazitok.

Oproti DVD neskutocny rozdiel.

[Semo]

Cital som aj diskusiu na ktoru Grunt odkazuje a problem (prinajmensom s TV) je, ze skoro nikto nevysiela 1080p. Bud 720p alebo 1080i. A aj tam je otazne aky je vlastne zdroj signalu. Takze 1080p dostanes iba z PC alebo z BR. Takze mas pravdu, ze je to rozdiel, ale oni maju pravdu, ze tu neex. chytatelna TV, kde by sa ten rozdiel uplatnil.

[Robert Krátký]

Kdepak, i 1080i (z odpovídajícího zdroje) je výrazně odlišné od PAL nebo i od DVD. Ostatně, málokdo by dokázal rozeznat Blu-ray přehrávané v 1080i od téhož Blu-ray v 1080p.

[xm]

Doporučuji přečíst tento blogpost: 1080p Does Matter

Jsou tam i moc hezké grafy o optimální sledovací vzdálenosti při dané úhlopříčce a daném rozlišení. Pokud budete mít velké LCD nebo plasmu, ale budete na něj koukat od vzdálené protější stěny velké místnosti, rozdíl mezi PAL a HD rozlišením se ztratí. Já na svoje 1080p 47" LCD koukám ze vzdálenosti 3 metrů (2,5 násobek úhlopříčky) a to už je dost velká vzdálenost, doporučován bývá max. dvojnásobek úhlopříčky (standard THX doporučuju dokonce ještě méně) - viz ty grafy v článku.

[Jan Grmela]

Super zápisek, konečně mi někdo vysvětlil princip kvantizace. Díky!

[gtz]

My u nás máme Samsunga LCD s DTV tunerem. Rozdíl mezi analogem a digitálem je opravdu hodně znát. Ale když přes HDMI nebo i přes Scart pustím DVB-S - nějaký film co jede na RTL/Pro7 apod. je kvalita opravdu někde jinde (DVB-T má o něco horší kvalitu *u nás prozatím není DVB-T(HD) transpondér-multiplex).

Nemyslím kvalitu jako takovou, ale detaily filmu ... cca před půl rokem se stala celkem zajímavá věc , na našem multiplexu běžel nějaký film a o něco později ten stejný film běžel na DVB-S. Věrnost detailů byla na DVB-S skutečně lepší.

Jinak pěkný zápisek a pěkné čtení ...

[kralyk z abclinuxu]

Nevím jak kdo, ale já na první pohled mezi kvantizovanou verzí a originálem nepoznám rozdíl.

Bez urážky, tvoje pozorovací schopnosti budou asi dost nevalné.
Já teda vidím tady dost velké rozdíly na první pohled...

[Aleš Kapica]

Když si sundám brejle, tak to vypadá všechno stejně A s nima vidím rozdíl cca z půl metru.

Ano, vysoké rozlišení má smysl dejme tomu u fotografií, ale ne u filmů.. Tam by měl panovat rozumný poměr mezi velikostí souboru a kvalitou. HD je v tomto směru zbytečný.

Pokud si budu chtít film užít ve velkém, tak si na něj zajdu do kina. Jenže já řeším spíš problém kam ty filmy uskladnit, aby se na ně jednou mohl podívat můj kluk.

Na film, který nikdo nezná nikdo do kina nepřijde. Na webu Jana Buriana najdete za jeho souhlasem se stahováním veškeré jeho produkce také velkým písmem napsanou větu: "KOPÍROVÁNÍ ZACHRAŇUJE HUDBU!"

Nejenom hudbu. A nesmyslné štvaní za HD vede k tomu, že si čím dál menší počet lidí bude schopno udržovat své sbírky. Zbytnělé HD snímky sežerou kapacitu jejich diskových prostorů jako malinu a vytěsní tak méně profláknuté věci do /dev/null.

Nakonec se pak naplní ten nejčernější scénář - že některé filmy nepůjde sehnat vůbec a jediná možnost jak se k nim dostat bude nechat si je promítnout za tučný peníz od NFA. Do doby, než jim sklady zruší zase nějaká živelná pohroma.

[Pavel]

Je nebetycny rozdil mezi napr. hokejem v HD a v SD. Ted na olympide, mam skylink a tak jsem mohl porovnat HD i SD verzi. V SD verzi proste puk y oci ztracim, v HD vidim krasne praci s holi, prijem nahravky, jakym zpusobem nastavuje hrac cepel pri strele apod....opravdu nesrovnatelne.

[Grunt]

Hokej je speciální forma dat. Dá se zkomprimovat až na jeden bajt. První polovina (4-bity) jedna strana a druhá polovina druhá strana. Víc než 16 gólů se stejně střelí výjimečně. No ale teď vážně. Na podobném fóru jsem četl nářky. Že prej v takovém Fisnku to došlo tak daleko, že v pozemním vysílání je v jednom multiplexu nacpáno tolik kanálů(samozřejmě v HD), že kvantizace způsobuje vymazání puku z bloků. A pozemní vysílání u nás k tomu pomalu směřuje. Je to logické. Zodpovědní lidé jsou manažeři. Ti se snaží minimalizovat náklady a maximalizovat zisky aby měli z čeho platit letní vilku v Toskánsku. Kde výslednou kvalitu srovnávají subjektivně vlastními smysly (a hlavně se vsugerovanou myšlenkou to stačí i když na ploše 1920x1080 budou čtyři obří bloky…hlavně že to bude HD a ještě se ušetří). U menšího rozlišení na ten puk zbude aspoň jeden pixel. Někdy méně je prostě více. Také jeden z vedlejších důvodů, proč jsem se do něčeho podobného pustil a pokusil se to trochu sepsat.

[kralyk z abclinuxu]

Když si sundám brejle, tak to vypadá všechno stejně A s nima vidím rozdíl cca z půl metru.

Tak asi potřebuješ upgrade brejlí. Moje brejle upgrade teda potřebují taky, ale asi ne tak drastický, páč rozdíl poznám i z větší vzdálenosti (na adekvátně velkým zobrazovadle).

Ano, vysoké rozlišení má smysl dejme tomu u fotografií, ale ne u filmů.. Tam by měl panovat rozumný poměr mezi velikostí souboru a kvalitou. HD je v tomto směru zbytečný.

Ostatně soudím, že...
Jestli je pro tebe HD zbytečný, ok, já ti to neberu. Ale zároveň bys ty nemusel HD brát ostatním, protože ostatní třeba nejsou tak slepí.

Na webu Jana Buriana najdete za jeho souhlasem se stahováním veškeré jeho produkce také velkým písmem napsanou větu: "KOPÍROVÁNÍ ZACHRAŇUJE HUDBU!"

Znám, a souvislost z HD není.

A nesmyslné štvaní za HD vede k tomu, že si čím dál menší počet lidí bude schopno udržovat své sbírky. Zbytnělé HD snímky sežerou kapacitu jejich diskových prostorů jako malinu a vytěsní tak méně profláknuté věci do /dev/null.

Nesmysl. HD dostupnost méně profláklých věcí nemění.

[Aleš Kapica]

Nesmysl. HD dostupnost méně profláklých věcí nemění.

Omyl. Hodně lidí, ne-li většina si film stáhne, zkoukne a dál neřeší, dokud jim nezačne docházet místo. Pak prostě smáznou to co už viděli. Pochopitelně s převahou HD je toho místa méně a méně.

Jenže tak přežijí pouze nejprofláknutější věci, ale raritky, které zajímají jen úzkou skupinu lidí ne. A tím pádem se pak stávají nedostupné zcela.

Abych byl konkrétní. Rád bych zkouknul jeden film. Třebas i v té nejmizernější kvalitě. Už jen pro to, abych věděl o čem je. Jenže jediné co jsem našel bylo remasterované DVD za nehorázných 12 litrů (v přepočtu na Kč). A takový fanda abych vypláznul takový peníz za zajíce v pytli zase nejsem.

[kralyk z abclinuxu]

Omyl. Hodně lidí, ne-li většina si film stáhne, zkoukne a dál neřeší, dokud jim nezačne docházet místo. Pak prostě smáznou to co už viděli. Pochopitelně s převahou HD je toho místa méně a méně.

Nezapomněl na fakt, že velikosti disků se neustále rapidně zvětšují?

Jenže tak přežijí pouze nejprofláknutější věci, ale raritky, které zajímají jen úzkou skupinu lidí ne. A tím pádem se pak stávají nedostupné zcela.

To ale platí i bez HD - je jasné, že když nějaký film zajímá jen úzkou skupinu lidí, tak ti ostatní ho na disku mít nebudou. To plyne už z definice okrajového filmu.

Abych byl konkrétní. Rád bych zkouknul jeden film. Třebas i v té nejmizernější kvalitě. Už jen pro to, abych věděl o čem je. Jenže jediné co jsem našel bylo remasterované DVD za nehorázných 12 litrů (v přepočtu na Kč). A takový fanda abych vypláznul takový peníz za zajíce v pytli zase nejsem.

Jo, a to je určitě vina HD, žejo?

[Aleš Kapica]

Co to meleš o nějaké vině? HD je pouze technologie, nic víc. Opruz je posedlost touto technologií.

Velikosti disků se zvětšují? No nevím. Za poslední dva roky to zase takový skok není. Pokud máš nasbíraný disk právě takových raritek, tak už si sakra rozmyslíš, jestli tomu disku nadále důvěřovat, nebo ne. Takže začneš disk zrcadlit.

Jenže nestíhají sběrnice. Takže i zálohování nebo i kontrola disku trvá nekonečně dlouho. Blbě se odhalují chyby v takových souborech, protože výpočet kontrolního součtu je zdlouhavý. Komprese na snesitelnější velikost zase žere čas a výpočetní výkon (viz výše). Udělat kvalitní rip taky není jen tak, pokud chceš aby měl více audio stop, plus titulky. Kontrola titulků a případná oprava také žere čas. A to je ten lepší případ, kdy titulky existují. Atd. Atd.

[kralyk z abclinuxu]

Tvůj komentář obsahuje tolik dezinformace že nemám sílu s tím něco dělat. Kór když vím, že to nikdo neocení

[Aleš Kapica]

Tak dezinformace povídáš, jo? Tak zkus uvést věci na pravou míru, když myslíš že je to jinak.

Celé je to jenom o tom, že si tak jako autor tohoto blogpostu myslím že HD obsese je pouze výsledkem reklamní masáže a pro normální běžné čumily jako já postačuje to co dá DVD, zkomprimované nějakým rozumným kodekem.

Jen tak pro zajímavost. Lidské oko nikdy nevnímá detaily v celém zorném poli. Pochopitelně když se soustředí na statický obraz, tak nedostatky najde, jenže i filmu mě víc ruší kostičkování nebo prokládání, než neostré detaily.

[kralyk z abclinuxu]

No dobrá, co se dá dělat.

HD je pouze technologie, nic víc. Opruz je posedlost touto technologií.

HD je rozlišení, nic víc, nic míň. Posedlost - to souhlasím - je opruz. Ne všichni příznivci HD jsou ale posedlí...

Velikosti disků se zvětšují? No nevím. Za poslední dva roky to zase takový skok není.

Tak se mrkni třeba sem.
Dneska se běžně prodávají cenově dostupné terabajtové disky... si spočítej, kolik se na to vejde filmů...

Pokud máš nasbíraný disk právě takových raritek, tak už si sakra rozmyslíš, jestli tomu disku nadále důvěřovat, nebo ne. Takže začneš disk zrcadlit.

Lol, kolik máš na disku těch raritek ty? 100? 10? 5? 2? I kdyby to bylo těch 100, nemůžeme o nějakém problému s místem mluvit - film ve velmi slušný kvalitě v SD rozlišení může mít 4GB. 100 filmů má 400GB. Je to skutečně takový problém? A kolik místa doopravdy zabírají tvoje raritky?

Jenže nestíhají sběrnice. Takže i zálohování nebo i kontrola disku trvá nekonečně dlouho.

Prosím? Kontrola a zálohování trvá nekonečně dlouho? Ty asi používáš starý IDE-33 rozhraní, prehistorický disk a ext2 nebo fat16 filesystém, žejo?

Blbě se odhalují chyby v takových souborech, protože výpočet kontrolního součtu je zdlouhavý.

O čem to mluvíš? Jaký chyby? Ty máš v počítači virus, který ti náhodně přepisuje soubory na disku? Nebo o čem to mluvíš? Ty si běžně počítáš hashe filmů?

Komprese na snesitelnější velikost zase žere čas a výpočetní výkon (viz výše). Udělat kvalitní rip taky není jen tak, pokud chceš aby měl více audio stop, plus titulky. Kontrola titulků a případná oprava také žere čas. A to je ten lepší případ, kdy titulky existují.

Ano, starat se o sbírku filmů, zvláště raritek, není triviální, ale (ne)existencí HD se na tom nic nemění...

Celé je to jenom o tom, že si tak jako autor tohoto blogpostu myslím že HD obsese je pouze výsledkem reklamní masáže a pro normální běžné čumily jako já postačuje to co dá DVD, zkomprimované nějakým rozumným kodekem.

No jasně, názor typu "Ostatně soudím, že..."
Jasně že HD se marketing chopil jak tonoucí stébla, ale to na užitečnosti HD nic nemění. No a co, že jsou někteří lidé HD posledlí a ani nevědí, o co vlastně jde. Pak ale jsou lidi, kteří HD z nějakého důvodu na chuť nepřišli nebo přijít nemohou, a hned vykřikujou, že to je marketingová obsese.

Tobě hardware HD nepřehraje? Nechce se ti čekat na stažení většího objemu dat? Viděl jsi vůbec někdy film v HD?

[Michal Kubeček]

Blu-ray je co do rozšíření zhruba tam, kde bylo DVD asi tak před osmi lety. Tehdy jsem měl v počítači 1533MHz 32-bitový Athlon (čerstvý upgrade ze 700 MHz), 512 MB paměti a asi 80 GB disk. Dnes tam mám 64-bitové dvoujádro na 2.2 GHz s 4 GB paměti (v hlavním desktopu, testovací stroj má 4x2.4 GHz a 6 GB) a necelé 2 TB diskového prostoru. Porovnám-li to s poměrem velikosti BD a DVD, nemyslím si, že bych na tom z hlediska možnosti uskladnění filmů na disku nebo jejich zpracování hůř než tehdy.

[Grunt]

HD je pouze technologie, nic víc.

HD je technologie, asi tolik jako je technologie Adidas. HD je především značka.

[kralyk z abclinuxu]

HD-ready je možná značka.
HD je prostě určité rozlišení, nic víc, nic míň...

[Grunt]

Přílohy:

• odlisnost.png (387681 bytů)
• histogram_odlisnosti.png (40166 bytů)

Ale veverky. Kde prosimťe? Nevidíš čirou náhodou jenom blechy v bleším cirkuse? Jsem schválně z toho vykutal odlišnost abych se ujistil, že žádný normální člověk rozdíl jen tak lehce nepozná. No ještě že jsem do toho nenaplácal ten Floyd-Steinbergův dithering.

[kralyk z abclinuxu]

Ty na té odlišnoti nic nevidíš? Nevím jak ty, ale já tam zřetelně poznávám obrys Leny.

[petr_p]

To je problém gama-korekce výstupního zařízení. Já tam taky nic nevidím, což dokazuje i histogram. Ale když rozdílový obrázek znormalizuji, tak samozřejmě Lenu najdu. Buď mi odchází monitor, nebo všichni začali dělat obrázky pro LCD, protože posledního půlroku je většina cizích obrázků na mém monitoru podivně tmavých.

[Grunt]

Je to matematická operace. Černá barva znamená žádnou změnu a všechno ostatní je odlišnost o tolik hodnot o kolik je vzdáleno od černé (tedy hodnoty 0). Nikde nikdo nic nedělá ani pro LCD, ale rozhodně ani proti LCD (já mám také LCD a vidím to bez problémů, protože mám nastavený docela vysoký jas). Samozřejmě normalizace (a třeba logaritmický posun) je nutnost pokud chceme blíže rozdíly zkoumat(já to nenormalizoval schválně).

[Grunt]

Přílohy:

• odlisnost_JPEG_QP50.png (482213 bytů)
• histogram.png (117233 bytů)

Ty na té odlišnoti nic nevidíš?

No jasně že jo. Vždyť je to komprimované a je to je také účel. Ukazuju to jen z toho důvodu, aby bylo vidět, že:

1. toho není moc třeba ve srovnání s JPEGem o QP 50
2. I když to vypadá jako docela zásadní informace, tak kdo by si všiml, že tam vůbec toto chybí?

A nekecej mi tady, že by si na první pohled poznal jestli jde o verzi kvantizovanou nebo originál. No hlavně je to ukázka a ne žádný kompresní algoritmus. Původně jsem použil dithering, který situaci možná trošičku zlepšil, ale hodnoty zaokrouhlil příliš vysoko a tak se v obraze se objevilo trocha barevného pepře, ale hned jsem to zavrhnul, protože mi bylo jasné že se objeví někdo jako ty a bude mít zbytečné kecy o dokonalosti jeho vizuálního systému (původně jsem to typoval na kyknose).

Nevím jak ty, ale já tam zřetelně poznávám obrys Leny.

To je z toho důvodu, že vyšší frekvence obsahují především šum a hrany. Ale vadí to nějak?

[kralyk z abclinuxu]

toho není moc třeba ve srovnání s JPEGem o QP 50

No to jistě ne. Ale to pořád neznamená, že je tento rozdíl nevýznamný.

I když to vypadá jako docela zásadní informace, tak kdo by si všiml, že tam vůbec toto chybí?

Třeba já. Pokud by šlo o film, tak bych si toho určitě všiml.

To je z toho důvodu, že vyšší frekvence obsahují především šum a hrany. Ale vadí to nějak?

Hrany jsou velmi důležité. Ty právě s kvatizací mizí, a tím se i obraz rozostřuje.

Tak schválně zkus na mě slepej test, uvidíš, že to poznám rychle bez nějakýho většího zkoumání.
Ale prosil bych v tom případě stejnou míru kvantizace jako u výše ukázané Leny, ne, že to jen trochu pošolícháš, aby to nebylo poznat

[Grunt]

No to jistě ne. Ale to pořád neznamená, že je tento rozdíl nevýznamný.

Tak se mi to začíná líbit.

Třeba já. Pokud by šlo o film, tak bych si toho určitě všiml.

Tak schválně zkus na mě slepej test, uvidíš, že to poznám rychle bez nějakýho většího zkoumání. Ale prosil bych v tom případě stejnou míru kvantizace jako u výše ukázané Leny, ne, že to jen trochu pošolícháš, aby to nebylo poznat

No budiž. Až budu mít někdy čas, tak si pro tebe něco připravím.

Hrany jsou velmi důležité. Ty právě s kvatizací mizí, a tím se i obraz rozostřuje.

Důležité? To určitě ano. Ale o jejich informačním významu docela pochybuju. Třeba u takového AAC, tam je ořez na rozlišení kolem 5000Hz(rozsah lidského sluchu je do 20kHz a i taková lama to řeže na 16kHz, občasně i více). Zbytek se zkopíruje, vhodně vyškáluje aby signál měl sestupný charakter a podle dat z doplňkového kanálu se ten zbytek dořeže aby se trochu víc podobal originálu. A když se nebude dostávat místo pro vedlejší kanál? Kdo by si toho všiml? Tóny zabarvené jsou, tak co. Docela zajímavý je nový spektrogram v ffplay. Určitě doporučuji zkusit. No co je to vlastně ta hrana? Nekonečné množství harmonických frekvencí. Sice nemám dostatečné znalosti aby řekl jak je to v obraze, ale tak nějak intuitivně cítím, že vývoj by se i v něm měl brát tímto směrem. Vždyť zkus někdy udělat ořez brick-wall filtrem a uvidíš sám.

[kralyk z abclinuxu]

Důležité? To určitě ano. Ale o jejich informačním významu docela pochybuju.

No vidíš, to já zase ne
Ale abych byl trochu konkrétnější - ono především záleží na materálu.
Například jsem onehdá stáhl (čistě ze srandy) Bourne Ultimatum v 1080p. Pochopitelně se to nevyplatilo - teda jako vysoká kvalita poznat byla, ale u takovýhleho filmu je opravdu mnohem významnější ten bitrate/quantizer. Je to samý blur - tam skutečně HD smysl nemá (na desktopu/v domácím kinu).
Jinak jsou na tom ale různé klidnější, umělečtější, více 'fotografické' filmy, dokumenty, a podobně. Tam na hranách záleží o dost víc. Kde na hranách záleží extra hodně jsou animáky. Na první pohled se to možná nezná, ale tam se HD vyplatí snad i víc než u dokumentů. Animáky v nízkém rozlišení vypadaj příšerně.

Třeba u takového AAC, tam je ořez na rozlišení kolem 5000Hz(rozsah lidského sluchu je do 20kHz a i taková lama to řeže na 16kHz, občasně i více). Zbytek se zkopíruje, vhodně vyškáluje aby signál měl sestupný charakter a podle dat z doplňkového kanálu se ten zbytek dořeže aby se trochu víc podobal originálu.

Naprostá většina lidí neslyší nad 16kHz. Nicméně jsem ale názoru, že u zvuku je to trochu něco jinýho. Člověk zvuk a specielně hudbu vnímá jinak než obraz, alespoň jsem toho názoru... těžko říct, jesli existuje pralela s obrazem...

[Ondrej 'SanTiago' Zajicek]

Dále je nutné brát na vědomí, že s narůstajícím rozlišením krom datové náročnosti roste hlavně náročnost výpočetní. Snad i rychleji než exponenciálně. A té alespoň na současné technologické úrovni není na rozdávání.

Huh? A kde? Mnoho grafickych operaci ma casovou slozitost linearni k poctu pixelu (a tedy kvadratickou k rozliseni). Tedy ne ze bych nenasel takove algoritmy, ale nenapada me zadny, ktery by mel superpolynomialni slozitost a zaroven se pouzival v beznych aplikacich.

Nehlede na to, ze vstupni data ve vysokem rozliseni muzes obvykle s linearni slozitosti snadno zredukovat na data s mensim rozlisenim a pak zpracovat.

Ovšem můj čistě osobní názor, který z toho vyvozuji je takový, že pouhé hnaní se za obřími rozlišeními je holý nesmysl. A to se týká jak značky HD (a následovníků jako je 4k,Super Hi-Vision) u videa, tak obřích Megapixelů u digitálních fotoaparátů. Hlavně protože lidský vizuální systém není takové rozlišení schopný dostatečně ocenit.

Jenze vysoke rozliseni ma i jine duvody, nez se koukat na video ci fotku jako celek. Zejmena moznost zazoomovat si na detail. Napr. staticka kamera s vysokym rozlisenim (a dost sirokouhla) zaznamenava celou tabuli pri prednasce a uzivatel zaznamu pri prehravani posunem nahrazuje to, ze by mohl natacet hlavu (kdyby tam byl primo a nekoukal se na zaznam).

Krom toho - rozliseni (ve smyslu DPI ci jeste lepe dots/radian) vlastne neroste. Dlouhodobe je kolem 100 pixelu na palec. Driv (za dob 14tipalcovych CRTcek a rozliseni 800x600) bylo sice trochu nizsi (kolem 70 pixelu na palec), ale ten narust za tech dvacet let je nepatrny. Rozliseni ve smyslu celkoveho poctu pixelu roste zejmena kvuli tomu, ze roste zobrazovana plocha. A lide na displeje koukaji vicmene ze stejne vzdalenosti, at jde o 14tipalcove CRT 800x600, nebo 24palcove LCD 1920x1080 (mozna spis ta pozorovaci vzdalenost klesa, protoze v dobach CRT byly obavy z vyzarovani z monitoru). Takze pokud na obou takovych pripadech uzivatel sleduje video v PAL rozliseni roztazene na fullscreen, tak na modernim monitoru se mnohem vic projevi nedostatky videa. (Proto take treba ja pri sledovani videa ho obvykle neroztahuju na fullscreen, ale necham v nativni velikosti.) Tedy - pro zachovani stejne urovne 'kvality' ('hustoty' informace vzhledem k pozorovacimu uhlu) je treba, aby rozliseni videa rostlo spolu s rustem 'rozliseni' (ne ve smyslu DPI) monitoru (a ne pomaleji).

[Aleš Kapica]

Výpočetní náročnost je rozhodně při konverzi HD do nějakého normálního rozumného objemu dat.

[l4m4]

Mnoho grafickych operaci ma casovou slozitost linearni k poctu pixelu (a tedy kvadratickou k rozliseni).

Triviální operace ano. Ale úlohy typu optimální komprese videa do (netriviální) množiny primitivů mají vysokou komplexitu...

[Radek Miček]

Optimální komprese je efektivně nerozhodnutelná.

[Grunt]

Huh? A kde? Mnoho grafickych operaci ma casovou slozitost linearni k poctu pixelu (a tedy kvadratickou k rozliseni). Tedy ne ze bych nenasel takove algoritmy, ale nenapada me zadny, ktery by mel superpolynomialni slozitost a zaroven se pouzival v beznych aplikacich.

Ono je to přesně naopak. Jednotlivé algorimtmy se optimalizují tak, že až člověk hledí kam se jim daří jejich komplexnost tlačit. Nad FFT (kterou se podařilo dostat na složitost N log N) a FFTW kroutím hlavou dodnes. To bude nejspíš nějaký druh magie. Jenomže je potřeba brát na vědomí, že časem jak se vyvíjí nové standardy, tak se do nich cpe stále více a více funkcí aby byly schopny více a více tlačit a stačily tak z dobou. Doporučuji porovnat třeba takový MPEG-1 a MPEG-4 AVC. Nárůst složitosti je neporovnatelně větší. A třeba o Vlnkové transformaci a Diracu nemluvím už vůbec. Ten bych o rozlišení 1080p na své počítači v reálném čase nepřehrál asi ani na obě jádra. Ona i ta Vlnková transformace vypadá velice jednoduše, ale když se provede jen tak bez pořádné matematické magie, tak se s verzí Ingridky vůbec nedá porovnávat. A ta se zase pro změnu stejně moc právě kvůli náročnosti nepoužívá.

Jenze vysoke rozliseni ma i jine duvody, nez se koukat na video ci fotku jako celek. Zejmena moznost zazoomovat si na detail.

Další ultímátní otázka, kterou bych se chtěl zabývat až budu mít čas:Je výřez ekvivalentní optickému zazoomování?. Zatím mám jen ničím nepodložené intuitivní podezření.

Krom toho - rozliseni (ve smyslu DPI ci jeste lepe dots/radian) vlastne neroste. Dlouhodobe je kolem 100 pixelu na palec. Driv (za dob 14tipalcovych CRTcek a rozliseni 800x600) bylo sice trochu nizsi (kolem 70 pixelu na palec), ale ten narust za tech dvacet let je nepatrny. Rozliseni ve smyslu celkoveho poctu pixelu roste zejmena kvuli tomu, ze roste zobrazovana plocha. A lide na displeje koukaji vicmene ze stejne vzdalenosti, at jde o 14tipalcove CRT 800x600, nebo 24palcove LCD 1920x1080 (mozna spis ta pozorovaci vzdalenost klesa, protoze v dobach CRT byly obavy z vyzarovani z monitoru). Takze pokud na obou takovych pripadech uzivatel sleduje video v PAL rozliseni roztazene na fullscreen, tak na modernim monitoru se mnohem vic projevi nedostatky videa. (Proto take treba ja pri sledovani videa ho obvykle neroztahuju na fullscreen, ale necham v nativni velikosti.) Tedy - pro zachovani stejne urovne 'kvality' ('hustoty' informace vzhledem k pozorovacimu uhlu) je treba, aby rozliseni videa rostlo spolu s rustem 'rozliseni' (ne ve smyslu DPI) monitoru (a ne pomaleji).

K tomu už jsem se vyjadřoval. (druhý odstavec od konce)

[profi kameraman]

Zápisek jsem nečetl ale jen tak prolítnul, protože to jsou samé kecy. HD tu je, osobně ho také preferuji, protože je bezpochyby lepší. To že je autor asociální fašounek, který by povolil kvalitu jen pro ty, co ji rozeznají, je velmi smutné. No hlavně že ve svých dvaceti letech má ten jediný správný názor. Já ho měl taky, tak to chápu, ale zároveň mu doporučuji: najdi si babu, vole!

[Andrej Herceg]

A skúšal si niekedy porovnať HD video s ne-HD ak majú rovnaký dátový tok (či aj ty patríš k tým, čo porovnávajú videá s veľmi rozdielnym dátovým tokom a potom tvrdia, že vyššiu kvalitu spôsobujú rozmery a nie ten vyšší dátový tok)?

PS: Je logické, že video s väčším dátovým tokom bude pravdepodobne kvalitnejšie (a aj o tom sa píše v tom texte). ;)

[profi kameraman]

no jistěže porovnávám videa s velmi rozdílnym datovym tokem. jinak by to přeci nemělo smysl ;)

[Grunt]

jsou samé kecy. HD tu je, osobně ho také preferuji, protože je bezpochyby lepší. To že je autor asociální fašounek, který by povolil kvalitu jen pro ty, co ji rozeznají, je velmi smutné. No hlavně že ve svých dvaceti letech má ten jediný správný názor. Já ho měl taky, tak to chápu, ale zároveň mu doporučuji: najdi si babu, vole!

vs

Zápisek jsem nečetl

Nevím co víc k tomu ještě dodat.

[profi kameraman]

Zápisek jsem nečetl ale jen tak prolítnul

Nevím co víc k tomu ještě dodat.

[Grunt]

Ach jo. No ale budiž. Budu reagovat. Všimni si prosím, že jsem v celém zápisku uvedl jedno jediné rozlišení. A to (a nebo alespoň údajné) limity lidského zraku. Nakázat, které rozlišení je dostatečné by mě nenapadlo snad ani po pořádném výzkumu. Ale na věcech, které jsem v zápisku napsal to vůbec nic nemění.

[kralyk z abclinuxu]

No, tak jsem udělal taky jeden pokus, méně teoretický, trochu víc z praxe - tedy chtěl jsem to zkusit na skutečném materiálu.
Tady na ntb mám pouze jeden 1080p film a asi není na tohle nejvhodnější (dokument o freestyle/freeride snowboardingu). Snažil jsem se najít vhodný frame...
Postupoval jsem takhle:

mplayer -vo png -frames 10 -sstep 1 -ss 530 Picture.This.1080p.x264.mkv
cp 00000002.png frame.png
ffmpeg -i frame.png -y -r 30 -an -vcodec libx264 -vpre libx264-hq -cqp 0 -s 854x480 o.mp4
mplayer -vo png -frames 1 o.mp4
mv -f 00000001.png frame-upscale.png
mogrify -scale 1920x1080 -filter Cubic frame-upscale.png

Rozlišení WVGA je prakticky stejné jako PAL, ale má stejný poměr stran jako HD.
Všimněte si, že quantizer je nula, čili bezztrátová komprese...
frames:

• originál
  
• downscale na WVGA přes x264 + upscale zpátky na FullHD

Poznáte rozdíl? Za sebe hlasuju že ano.
Kdo má rozlišení displeje menší než FullHD, nechť prosím prohlíží výřez při 100% zoom.

[xm]

Rozdíl je velmi znát a to i ze vzdálenosti přes 2 metry (od 47" LCD).

[xm]

Ostatně bylo by nesmyslné kdyby nebyl

[Andrej Herceg]

U mňa má ten zmenšovaný obrázok mierne odlišnú farbu, takže som skúsil ten originál zmenšiť a zväčšiť v Gimp a rozdiel je výrazne menší (a ak sa použije veľmi jemné doostrenie, ten rozdiel sa ešte zmenší).

[Grunt]

Ach jo. Člověk napíše tolik vět, ale lidi reagují jen na jednu jako na červený hadr. Znovu opakuji, že jsem schválně žádné rozlišení nezmínil. To už je pomalu jako s tím legálním stahováním filmů tady. Pořád ty reakce o délce pár slov typu Ale já ten rozdíl vidím(Také by byla chyba kdyby ne) a víc čistý nezájem.

Všimněte si, že quantizer je nula, čili bezztrátová komprese...

Opravdu umí x264 bezztrátovou kompresi? Není to jako s QP 100 u JPEGu? Pokud i ale ano, klidně stačilo použít třeba yuv4mpeg.

downscale na WVGA přes x264 + upscale zpátky na FullHD

No tak to teda nebyl moc dobrý příklad. Už jen protože tento obrázek toho v těch chybějících frekvencích má strašně moc. A jinak to šklálování je snad s Nearest-neighbor interpolací. Co třeba takhle?

Poznáte rozdíl? Za sebe hlasuju že ano.

Zdá se, že ze zápisku si opravdu každý vezme to co chce. Psal jsem, že snížením rozlišení dochází k ořezu frekvencí. V nichž se krom šumu nachází také harmonické frekvence hran, které se v součtu podílí na výsledné ostrosti hrany. Viz třeba toto. Správný rekonstrukční filtr s ochranným pásmem ve tvaru Gaussovi křivky by měl také Gaussovo rozostření(dokonce existuje takový škálovací algoritmus třeba v libswscale). Gaussovo rozmazání doufám představovat nemusím. Ale vypadá to jako kdybych nic takového nikdy nenapsal.

[Jan Grmela]

Ehm…tak nic no

408 - Request Timeout

[kralyk z abclinuxu]

:-/

[Jendа]

Kralyk nemá premium účet a neví, jak se linkují soubory .

Funkční odkazy: 1, 2

[kralyk z abclinuxu]

dík. Ty odkazy mi takhle vytvořil jabbim. Co je vůbec preimum účet?

[Grunt]

Něco co by si měl zřídit každý osadník tohoto portálu.

[xm]

Osadník portálu, jehož návštěvníky Pinky tak otevřeně pohrdá? Děkuji, nechci

[Grunt]

O čem konkrétním je řeč? Kde zas co Jan Pinkas provedl?

[xm]

V poslední době jsem od něho nic nečetl (snažím se věci okolo Jabbimu celkem úspěšně ignorovat), tohle je tak 2 roky staré Viz můj blogpost (jeden z mála) Lunetici na ABCLinuxu (aneb co si o nás Pinky myslí). S lidma jako Pinky opravdu nechci mít nic společného.

[Heron]

???

Platit za něco, co můžu mít zadarmo ve vyšší kvalitě?

[Fluttershy, yay!]

Pfuj! Styď se, takhle cpát člověku Pinkyho...?!

[kotyz]

aby si se nevopupinkoval

[Jendа]

Jabbim VIP

[kralyk z abclinuxu]

Díky, budu o tom uvažovat
Bohužel zatím nikdo z mých známých (mimo abc) jabber nepoužívá (icq, fb :/)

[Jary]

Mám takový silný dojem, že s tím exponenciálním růstem jsi to přehnal. Když zvětším rozlišení 2x, tak to znamená, že se mi počet bodů na palec zvětší 2x, což je 2x víc dat. Což je krásně lineární. Kde v tom mám najít exponenciálu? Je tu maximálně druhá mocnina - když zvětším stranu a nechám rozlišení a poměr width:height, budu mít rozlišení kvadraticky větší. Exponenciála je víc.

Exponenciální růst je funkce z O(c^x), kvadratický je O(x^2), kde c > 1 a x je parametr.

[Grunt]

Když zvětším rozlišení 2x, tak to znamená, že se mi počet bodů na palec zvětší 2x, což je 2x víc dat. Což je krásně lineární.

Tak to asi neumím počítat nebo co, protože mně vychází minimálně parabola.

Mám takový silný dojem, že s tím exponenciálním růstem jsi to přehnal.

Přehnal. A záměrně. Je nutné si uvědomit, že krom rozlišení rostla i bitová hloubka, způsob uložení, doplňkové věci a podobně. Pokud mám srovnat nějaký SCREEN$ a dnešní 16-bitové RAWy s profily…graf růstu obrazových dat by mě opravdu zajímal. Spíš mi šlo o to vyjádřit to, že objem rostl rychle jak sviňa a ten výraz byl první nevulgární, který mě zrovna napadl a pokud to někomu vadí, tak se omlouvám.

[Jary]

Rozlišení není úhlopříčka.

Změním-li rozlišení, tedy počet bodů na jednotku plochy pak se počet pixelů změní lineárně.

počet pixelů = rozlišení * plocha

Plocha je O(uhlopříčka^c), kde c je v případě obrázku v intervalu (1, 2), tedy zhruba parabola, takže dosazením zjistíme, že i počet pixelů je zhruba parabola.

počet pixelů = rozlišení * O(uhlopříčka^c)

[pavlix]

Já bych teda rozlišení chápal spíš jako počet bodů na délkovou jednotku, ledaže by to někdo předefinoval (u tisku jsem určitě slyšel rozlišení počítané v dpi, u obrazu očekávám ppi).

Jako ještě beru klasický výraz rozlišení pro oba dva rozměry obrazu, neboli 800x600 apod... to ještě pochopím, že se používá, někdy.

[Jary]

No, jenže rozlišení je v počtu bodů, případně pixelů na plochu.

Viz počitadýlko - bacha, chce to úhlopříčku, takže pro čtverec 1x1 inch doplnit 1.41

nebo se koukni na wikipediu, nebo cokoliv.

[pavlix]

Odkazovaný článek na wikipedii tvojí verzi vyvrací hned na začátku druhého odstavce, kde se tvrdí, že 100x100 px obrázek na čtverečním palci má 100ppi.

Podle tvojí verze by měl 10000ppi (rozpor s tvým vlastním zdrojem!), protože počet pixelů na tom čtverci by byl právě 100 * 100.

[pavlix]

Jinak článek je trošku gramaticky a smyslově pokažený, jak napovídá obdelník nahoře, ale i kdybysme se neshodli na jeho významu v začátcích, tak je tam pro tebe přesný příklad v bloku po pravé straně s displayem 200x200, kde je to přesně popsané.

Ten jejich monitor má stejné rozlišení vertikální i horizontální (což samo o sobě naznačuje linearitu), což je u monitoru běžný stav.

Jinak uvádíš i úhlopříčku a zapomínáš IMO na to, že celkový počet pixelů na čtverci je vůči úhlopříčce kvadratický a ne lineární.

[Jary]

Samozřejmě máš v tomto pravdu. Jsem moula. Nevim co jsem včera dělal. Ten článek jsem pročítal a nějak mi to nedocvaklo nebo co. Díky.

[pavlix]

Ok, nejsi moula, jen píšeš kraviny :) jako někdy každý.

[xurpha]

i když jsme volily 16 barev

vy jste ženy?

[Grunt]

Díky.

[JB]

Dobry clanek, jeste si ho prostuduji i s odkazy, ale:

- vzal jste do uvahy pohyb objektu ve vysokem roslizeni?

- lidske oko neni fotak a uz vubec neni kamera. Vetsinu informaci nejdrive komparuje se zkusenosti a potom teprve resi detail. Dulezite potom je, jak rychle a presvedcive jste schopen nabudit prave primou linku do pameti zkusenosti.

[classic]

nechapem proc si nekto mysli ze sucasny HW nezvlada akekolvek dnes pouzivane formaty ci uz HD nebo RAW skvor hrubo zaostava SW na to aby mi slo hladko blu ray pritom stacilo na mojej karte iba malinko doupravit VA API

[Martin Lebeda]

K čemu je mi koukat na HD v televizi, když obsahově to je odpad (což je pochopitelně subjektivní hodnocení). Raději se kouknu na něco co se mi líbí v úplně normálním rozlišení. Totéž platí pro fotky, hudbu atd...

[Michal Kubeček]

Tyhle výkřiky mi připadají asi tak smysluplné, jako kdybych šel na web leteckých modelářů a do diskuse, jestli se na to či ono vyplatí používat kompozitní materiály, napsal, k čemu by mi to bylo, když mne stejně modelařina nebaví...