Bogdan Ionescu rozběhl webový server na jednorázové elektronické cigaretě.
Byla vydána beta verze Ubuntu 25.10 s kódovým názvem Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Dle plánu by Ubuntu 25.10 mělo vyjít 9. října 2025.
Bola vydaná nová verzia 4.13 security platformy Wazuh. Prináša nový IT hygiene dashboard, hot reload dekodérov a pravidiel. Podrobnosti v poznámkách k vydaniu.
Americký výrobce čipů Nvidia investuje pět miliard dolarů (přes 100 miliard Kč) do konkurenta Intel, který se v poslední době potýká s vážnými problémy. Firmy to včera oznámily ve společné tiskové zprávě. Dohoda o investici zahrnuje spolupráci při vývoji čipů pro osobní počítače a datová centra. Akcie společnosti Intel na zprávu reagovaly výrazným růstem.
Dlouholetý balíčkář KDE Jonathan Riddell končí. Jeho práci na KDE neon financovala firma Blue Systems, která ale končí (Clemens Tönnies, Jr., dědic jatek Tönnies Holding, ji už nebude sponzorovat), někteří vývojáři KDE se přesunuli k nově založené firmě Techpaladin. Pro Riddella se již nenašlo místo. Následovala debata o organizaci těchto firem, které zahraniční vývojáře nezaměstnávají, nýbrž najímají jako kontraktory (s příslušnými důsledky z pohledu pracovního práva).
V Amsterdamu probíhá Blender Conference 2025. Videozáznamy přednášek lze zhlédnout na YouTube. V úvodní keynote Ton Roosendaal oznámil, že k 1. lednu 2026 skončí jako chairman a CEO Blender Foundation. Tyto role převezme současný COO Blender Foundation Francesco Siddi.
The Document Foundation, organizace zastřešující projekt LibreOffice a další aktivity, zveřejnila výroční zprávu za rok 2024.
Byla vydána nová stabilní verze 7.6 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 140. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána verze 1.90.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.25.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Olovo, je kov známý a používaný už od starověku. V přírodě se vysktytuje v čisté formě jen vzácně. Poměrně velké množství olova se do ní dostalo až v průběhu posledních 600 let – od té doby co se začaly používat střelné zbraně. Ale předtím, než lidé vynalezli postup jak se dá z minerálních rud získat tekutý kov, se vyskytovalo pouze jako sloučenina v minerálech.
Není známo, kdy, kde a kdo z nich získal poprvé čisté olovo, ale protože se často vyskytuje jako doprovodný prvek v rudách zinku a stříbra, je velmi pravděpodobné, že to bylo ve stejnou dobu a na stejném místě kde se naučili vyrábět bronz – slitinu mědi a cínu. S největší pravděpodobností to bylo v oblasti dnešního Turecka.
Olovo je měkký kov s poměrně nízkým bodem tání, takže se snadno odlévá a následně mechanicky zpracovává. Oproti cínu, který v chladném prostředí degraduje, také poměrně stabilní. Ovšem má jednu vadu – je toxické.
Do živého organismu, se většinou dostává respiračně. Většinou ve formě jemného prachu s jeho sloučeninami, než vdechnutím olověné páry, neboť teplota při níž se začíná odpařovat (1749°C) je výrazně vyšší než bod tání (327,5°C). Přesto se ale najdou lidé co mají až panickou hrůzu z lití olova.
Toxicita je daná tím, že se místo železa váže na hemoglobin, a tím pádem redukuje schopnost krve distribuovat kyslík všech částí těla. Proto se projevuje otrava dušností a únavou. Vylučuje se z těla hlavně močí (z 80%), ale co se nevyloučí, koluje v krvi (u které se sníží obsah olova na polovinu až během intervalu 30 dní) a při nedostatku vápníku ukládá do kostí (ze kterých se vylučuje 5–10 let). Takže pokud při expozici olovem, organismus hladoví a nemá dostatečný přísun železa a vápníku, je zaděláno na dlouhodobý problém.
Problém, na který každému z nás zadělaly za předchozích 100 let generace nadšených motoristů, pilotů a válečníků.
V průběhu 20. let se totiž začala používat, coby antidetonační přísada do benzínu, olověná sloučenina (tetraethylolovo). Zajímalo mne tedy, kolik olova se za uplynulých 100 let dostalo do světa kolem nás touhle cestou. A byl jsem upřímně zděšen.
Nebudu zdržovat výpočtem, který si může každý dohledat. Podle toho co jsem našel, každý pístový benzínový motor, který spálil 1 tisíc litrů olovnatého benzínu, poslal do ovzduší cca 1 kg olova. Nejenom motor v autě, ale i motorového člunu, letadla či blbé benzínové sekačky na trávu, mopeda, aj.
Fakt nevím kolik se toho olovnatého benzínu za ty roky po světě spálilo. Také procentuální poměr tetraethylolova nebyl určitě vždy stejný. Ale byly toho megatuny a ve srovnáni s tím, je množství olova co se dostalo do naší přírody s rybářskými olůvky, ptačími broky a veškerými kulemi vypráskanými za posledních 400 let, směšné. Stejně jako jejich zákaz, protože proti těm tisícům tun olova, jimiž byla Evropa během uplynulých 100 let zamořena, je to pouhé nic.
Ve srovnání s tím, lité olověné knoflíky používané až do 17. století a jiné olověné předměty, jsou zcela neškodné artefakty, protože zůstávají kompaktní a oxidovaná vrstva (pokud takový knoflík zrovna necucáte místo dudlíku) zůstává na povrchu. Takže po světě nic z toho nelítá. Také proto byla, až do počátku 20. let 20. stol. všeobecná expirace olovem minimální. Kovové nádobí vyrobené z olova bývalo v minulosti výsadou majetných (co se ke škodolibosti nemajetných trávili sami) a olověné trubky používé na rozvody vody většinou v rámci městských aglomerací, venkovana s kbelíkem také netrápily. Ale dnes ho máme všude kolem, protože ho vítr prohání sem a tam.
Olovo, které se přidávalo do benzínu ještě před 15 lety, stále víří v prachu co je všude kolem nás, včetně bordelu odřeného z pneumatik a toho co vyletí ze spaloven. Každý z nás ten prach dýchá a před olovem dnes není úniku, protože každý „přítel žehu” co se nechá zpopelnit, to co za svůj život nastřádal do kostí, opět vrací do oběhu.
A tak se zdá, že zaostalost a rozlehlost zemí jako je Rusko, je dnes výhodou. Nejsou tolik zamořené a ten polétavý prach se má kde usadit.
A možná také máme odpověď i na to, proč je současný mentální stav populace tzv. „vyspělých” zemí takový, jaký je. Neboť, mozek je orgánem, který chronickou otravou olovem trpí nejvíc.
Tiskni
Sdílej:
No tak u mne ta expirace až do roku 1996 nebyla tak velká, takže se mi mozek vyvinul poměrně dobře, ale od roku 2008 jsem v Praze a posledních 10 let na sobě příznaky intoxikace pozoruji. Ale doposud za tím žádný felčar otravu olovem nehledal. A po pravdě ani já ne, protože jsem se až do dnešního dne o projevy intoxikace olovem nezajímal.
Vycházel jsem z této informace. Z uvedeného vychází na 700 litrů 0.84 kg tetraethylolova (to je těch 0,15% z 560 kg benzínu), z kteréžto cca 2/3 hmotnosti připadá na olovo. Takže výsledek pro jeden tisíc litrů olovnatého benzínu vychází v kilogramech na…
>>> (1000 / 700) * 0.84 / 3 * 2 0.7999999999999999
A bezolovnatý benzín, u kterého je uveden obsah olova ve výši max. 0,01 g / litr paliva (sic!), je s odpuštěním: protimluv. Každopádně olovnatý benzín se stále používá, byť ne v tak masovém měřítku, jako do roku 2021.
Promiň Maxi, ale to co píšeš je pitomost. Vývěry surové ropy, nebo asfaltu jsou a byly v přírodě běžná věc. Stejně jako výskyt radioaktivního materiálu. Běžná nebyla jeho koncentrace a množství soustředěné do hustě obydlených oblastí ve formě, kterou denodenně inhaluješ, ať chceš, nebo nechceš.
Řeč je o olovu a jeho vlivu na lidské zdraví.
A po nedávné havárii u Hustopečí máme právo akorát skromně šoupat nohama, protože v porovnání velikosti území per capita, jsou ekologické škody mnohem větší.
Maxi, tobě fakt nedochází jaký objem toho olova byl za těch 100 let vypuštěn do ovzduší ve formě, která se jen tak neusadí?
Je přeci logické, že tam, kde byla hustě obydlená aglomerace, s hustým provozem je kontaminace mnohonásobně vyšší, než tam, kde projelo auto jednou za uherský rok a navíc je všude kolem nějaký porost, na který ten prach sedne a podkud ho vítr znovu nesfoukne, tak ho déšť jednou za čas spláchne na zem, odkud ho nazpátek jen tak nevyfouká.
Letos jsme v Americe svědky rozsáhlých lesních požárů. A hoří i v místech, co během té stovky let fungovaly jako ten přírodní filtr. Teď je to všechno zase v luftě a putuje světem – včetně toho olova. Situace je tedy zcela odlišná, než když v minulosti bouchla nějaká sopka, nebo shořel les či savana.
My dva ale žijeme v Praze. Já na rozdíl od tebe nejsem motorista, pracuji v centru a chodím pěšky. Nejčastěji tou nejhorší trasou Mírák-Karlák, ráno tam a večer zpět. A zhruba po 8 letech jsem začal mít pocit, že je něco divně. Jako by mi občas docházel kyslík. Ne v plicích, ale ve svalech. Řešil jsem to, ale nikdy nic nenašli a rentgen ok. Jednou mi předepsali Ventolin, aby se neřeklo že s tím nic nedělají, ale ten ty stavy spíše zhoršoval. Ale jakmile vypadnu na delší dobu z Prahy do OV, nebo do Jeseníků, je situace výrazně lepší. Což asi nebude náhoda. Mimochodem, ve stejnou dobu mi také diagnostikovali tu steatózu, kterou se podařilo zlepšit až loni. Tak jsem se kousnul na rok do zadku a jsem tak zvědav, co ukáže přeměření teď, protože váha je víceméně stejná, ale připadám si, jako bych měl zas o těch 10 kilo víc a do toho ještě piriformis z těch pitomých činek. Počátkem září jdu do trouby.
Takže svádíš své zdravotní problémy čistě jen na olovo?
Nic takového jsem nenapsal. Popsal jsem ti pouze svoje subjektivní pocity. Jediný problém co v současné době mám, mi způsobilo to pitomé tělocvičení s činkami.
Jinak to že ti v praze dochází kyslík je tim že to je normální, v praze máš hlavně spoustu prachu ve vzduchu, spoustu sraček ze aut (a ne, není to to olovo) a úplně jinou vlhkost...
Olovo ve sloučeninách je součástí toho prachu. A nebudeš přeci zpochybňovat, že u milionové aglomerace, přes kterou vedla (až do vybudování obchvatů) veškerá automobilová i letecká doprava ta koncentrace bude vyšší než kdekoliv jinde.
A taky určo máš medikaci na tlak, to taky má slušný vedlejší účinky. mmchdm starý tělo pokud ho aktivně netrénuješ poměrně brzy ochabuje, defacto požírá nepoužívanou svalovou hmotu. což znamená že pokud aktivně nesportuješ, fíza jde po padesátce dost rychle do kopru.
Nemám žádnou medikaci. Zvýšený tlak máme dědičný a to že aktivně nesportuji neznamená, že bych se nehýbal. Všeho moc škodí. Medikamentů i sportu.
každý z nich má v agendě i nějaké body, které lze označit za ty z opačného tábora.
nj ale některý ty body nemyslej vážně, to vostatně bylo todlecto funkčni vobdobí krasně vidět na fialově pětitotaliční vládě. Davaj si tam ty body jenom z duvodu marketingu a kuli volebním kalkulačkám, relalně je plnit nechtěj. Tadlecta současná předvolebni kampaň je navic děsně zajimava tim že nejvíc nejvěčí strana eště ani nezveřejnila program, druhá nejvěčí zveřejnila program teprve před pár dnama. Nemá cenu těm bodům přisuzovat víc věčí vahu než jakou jim tim svým ignorováním dali jejich vlastni autoři :D ;D
nesmyslné dělení na socialisty/levičáky a kapitalisty/pravičáky,
v duchu předchozího komentu dělení na pravičáky a levičáky spíš nedává smysl z toho duvodu páč na pravičácích jsou závislý všichni levičaci. Bez kapitalismu by si městcký libtardi nemohli vobjednat z rudý číny nový kryty na iphony s fotkou čegeváry :D ;D
Neni to vsak nic akutniho.
To jsem si myslel taky, dokud jsem si nepřečetl jak se ta otrava projevuje. Lidi mají všeobecně hledat tendenci hledat jiné příčiny svých trablů, než ty, které to opravdu jsou.
Pointou toho blogpostu mělo být původně to, že se tu řeší rybářská olůvka, co váží nula nula prd, ale kolik toho olova v mnohem horší podobě lítá po venku o tom nikde ani muk.
Oficiální zákaz a realita jsou dvě zcela rozdílné, vzájemně nesouvisející entity. V tomhle případě totiž nelze ukázat prstem na konkrétního viníka, kterého by dav mohl zlynčovat. A i kdyby to udělal, na realitě se tím nic nezmění.
A co boty, mas?
ani nvm co je pro libtardy víc horší, jestli boty z vopravdický kůže kuli který muselo umřít ňáký zviřátko nebo boty z ropnejch syntetickejch materiálů :D :D
Správně konzervativní obuv.
Pro volně žijící živočichy jsou nejvýznamnějšími zdroji olova v přírodě olověné střelivo (vystřelené při lovu zvěře) a rybářské zátěže (ztracené při lovu ryb), které se nacházejí, kromě těl lovených zvířat, především ve vodě a v půdě. Tam mohou bez podstatných změn přetrvávat desítky až stovky let, dostanou-li se však do kyselého prostředí v žaludcích ptáků nebo savců, začnou se uvolňovat sloučeniny olova, vstřebávat do krve, transportovat do měkkých tkání a kostí.
Pokud jde o střelivo, které se dostane do zvířecí tkáně při zásahu, pak takové zvíře nemusí vždy uhynout a i pokud se tak stane, tak jej nemusí střelec vždy dohledat a pak se stává potravou jiných zvířat, které to již trápit můžeTo, ze po zasahu neuhyne, je zanedbatelne mnozstvi pripadu. To same plati pro nedohledane kusy. Je to naprosto zanedbatelne mnozstvi. Byl jsi nekdy na kachnach?
Je to naprosto zanedbatelne mnozstvi.Však o tom se celá ta diskuze vede. Kde je ta hranice zanedbatelnosti. Kolik rtuti, kadmia, arsenu můžeš vylejt v lese, aby ty důsledky byly zanedbatelné. Pak jsou tu tací lidé, kteří si myslí, že by bylo možná nejlepší nevylejvat tam radši nic. Zejména, pokud k tomu není moc důvod. A recipročně je potřeba uvést, že zde jsou pochopitelně i tací, kteří se domnívají, že do toho, kolik těžkých kovů sypou po lese nikomu nic není.
Byl jsi nekdy na kachnach?Tak se zamysli, kolik broků z těch co vystřelíš z těch kachen vytáhneš a kolik jich tedy zůstane v přírodě. Já vím, to množství bude zanedbatelné...
kteří se domnívají, že do toho, kolik těžkých kovů sypou po lese nikomu nic není.Presne tak. Pokud tak cinim ve svem lese ci sve honitbe, je do toho kazdemu nic. Samozrejme cesky zakon o myslivosti je paskvil a mel by byt zrusen. Je to naprosto hnusny relikt socialismu. Ale to by bylo na nejakou dalsi debatu.
Tak se zamysli, kolik broků z těch co vystřelíš z těch kachen vytáhneš a kolik jich tedy zůstane v přírodě. Já vím, to množství bude zanedbatelné...Ano, je to zanedbatelne... Mam dobrou musku.
Ano, je to zanedbatelne... Mam dobrou musku.A co s těma kachnama pak děláš? Protože, jestli všechny broky (až na zanedbatelné množství) skončí v tý kachně, tak takovej pták určitě není k jídlu.
Kápni božskou. Že tys nikdy neviděl brokovnicí střeleného ptáka?
Já viděl načadit z pěti metrů vránu. Na maděru teda nebyla. Není to žádná kachna. Má tuhé peří a skončila jako psí žrádlo, takže žádná střelba pro zábavu..
Díky za link. Je to sice jen „medián”, tedy žádný dlouhodobý výzkum, navíc z různých lokalit, v různém období. Nicméně určitý obrázek se z toho udělat dá. Především potvrzuje to, co se pokouší někteří diskutující bagatelizovat – že to olovo ovlivňovalo mentální vývoj nemalého procenta české populace.
Jen by mě zajímalo. Holky dokážou odbourávat olovo lépe?
Na to ti stačí triviální otázka: „Jak mizí olovo z krve?”
Z chlapa, pokud nedostane do rypáku obvykle krev neteče. Takže se v krvi drží tak dlouho, dokud se kontaminovaný hem nerozpadne. Červené krvinky žijí kolem čtyři měsíců. Vzhledem k tomu že obsah olova v krvi klesne během 30 dnů na polovinu, je logické že poslední kontaminovaná buňka jde do háje až po těch 4 měsících. Ženská s pravidelnou menstruací za tu dobu krvácí nejmíň 4x. O to rychleji se tedy ty buňky nahrazují.
Při otravě je důležité aby tělo mělo dost železa – dobrým zdrojem je hovězí maso a játra, do krve se pak toho olova dostane méně a rychleji se vyloučí. A dostatek vápníku zas ovlivňuje množství, které se stihne uložit do kostí, odkud se pak uvolňuje pomalu, ale jistě po zbytek života. Ovšem jaký máme současný trend? Nežer hovězí, nepřeháněj to s mlíkem a dej si brouky! Žij zdravě a pokud budeš žrát málo, budeš ještě zdravější!
Je to absolutní non-sens, což potvrzuje fakt, že mé ztučnění jater kleslo až poté co jsem se začal důsledně vyhýbat všemu co obsahuje fruktózu, a začal žrát na snídani stejky, holdovat ayranu a mlsat sušené maso.
A víš co je na tebou odkazované studii nejúděsnější? Mediánové procento dětí, které měly v testovaných oblastech roku 1996 nad 100 mikrogramů olova na litr krve. U dospělých se to olovo v těle časem nastřádá, ale u nich? Odkud byly? A jak vysoké dávku olova v těch místech nasávaly děti v dobách, kdy to nikdo neřešil?
Také je zjevné, že v roce 2008 byla situace lepší, ale ne všude. Někde dokonce začala být i horší. Laicky bych řekl, že to bylo dáno sociálním vzestupem, kdy stoupl objem soukromé automobilové dopravy.
Z chlapa, pokud nedostane do rypáku obvykle krev neteče. Takže se v krvi drží tak dlouho, dokud se kontaminovaný hem nerozpadne. Červené krvinky žijí kolem čtyři měsíců. Vzhledem k tomu že obsah olova v krvi klesne během 30 dnů na polovinu, je logické že poslední kontaminovaná buňka jde do háje až po těch 4 měsících. Ženská s pravidelnou menstruací za tu dobu krvácí nejmíň 4x. O to rychleji se tedy ty buňky nahrazují.To by pak mělo pomoci dárcovství krve nebo pouštění žilou…
Mají. A protože toho využívají ti nejvíc poškození, je ze mne opět po letech nevolič. Letošní volby pro mne nedávají smysl. Stejně jako když to byl duel nepohřbená mrtvola versus ta už pohřbená.
Počkám si až vychcípou. Konce vlády jedné strany jsem se taky dočkal.
V tomto místě, kdosi koncem 70. let vyhodil stovky starých teploměrů. V každém z nich byla docela slušná dávka rtuti. A jeden z kluků dostal podnikatelský nápad tu rtuť vytěžit, a tak zblbnul kluky z okolí aby ty teploměry rozbíjeli a shromažďovali tu rtuť do flašky a když jsme se byli na ty sběrače kouknout, tak už toho měli asi litr a půl.
.. to už máš větší pravděpodobnost že tvoje příznaky souvisí s nějakým artefaktem po kovidu nebo očkování proti němu. Za druhý většina olova ze vzduchu zoxidovala, usadila se a byla spláchnuta do řek a odtekla do oceánu. Za třetí jukni kolik radioaktivní složky je v uhlí a udělej si výpočet kolík se toho dostalo do vzduchu než se elektrárny odpopilkovaly....
Ale prdlačky.. Očkovaný nejsem a průběh kovidu jsem měl mírnější než běžnou chřipku.
Pokud jde o oxidy olova. Něco si o tom přečti. Jsou neméně jedovaté, pokud se dostanou do těla. A jemný prach se jen tak neusadí. Jen si vzpomeň jak loni touhle dobou táhnul prach ze Sahary. Já to viděl z Kladska. Tam modro, jasno a nad Čechama se táhla červená deka.
A pokud jde o uhlík, iluze si nedělám. Ta kontaminace se jednou prostě musela projevit.
Jo a ještě k výše uvedenému. Z logiky věci plyne, že pokud žiješ v prostředí, kde se musí tělo vyrovnat s takovými problémy, má to vedlejší efekty. V Andách maj indoši větší objem plic. Tady, pokud žiješ v zamořené oblasti se ti přizpůsobí pumpa - prohání víc krve, protože se přenáší míň kyslíku. No a to se také projeví hypertenzí, zrychleným tepem i při mírné námaze atp. Obzvláště když tvůj organismus na to není adaptovaný.
To tedy nepsal. I když tomu tady nikdo nebude věřit, pamatuji si ze srpna 69 coby nemluvně, pouze jak otec sledoval tv.Takže jsi ročník mezi 65 - 69.
co by měl studovat když pojem nemluvně nemá s oficiálním dělením dětského věku nic do činění? pokud si myslel kojenec, tak ten si pamatuje kulový a ne jak s tátou koukal na televizi tzn bud sis něco vsugeroval, nebo si měl s mluvením zpoždění...
To si myslíš ty, protože máš v hlavě vymeteno. Kojenecké období tehdy trvalo s bídou půl roku. A moje nejstarší vzpomínka je z doby, kdy jsem ještě nebyl ani na světě. Pamatuji si kdy, kde a komu jsem řekl svou první větu - bylo to dříve než jsem uměl chodit, v září 69, když začala ségra chodit po prázdninách do školy. Dodnes si pamatuji jaké to bylo, když mě máti vezla v kočáře a vím i kudy. A z vyprávění to mám těžko, protože jsou to vzpomínky, které nelze popsat. Opravdu by mne zajímalo, jak bys někomu popisoval jeho pocit, když se nechtěl rozloučit se svým oblíbeným kožešinovým fusakem, protože z něj vyrostl. A jsou to tak triviální momenty, že by nikoho ani nenapadlo ti o nich něco říkat. A jsou to i situace, při kterých jsem byl vyfocen, takže vím, že to není žádný nahodilý výplod mozku a podle nich lze i přesně určit kdy to bylo. Kupř. první Mikuláš, atp.
Pamatuji si, jak tehdy začínaly moje sny, i první říkanku z jeslí. Jak jsem jezdil výtahem za kamarádem, do 12. patra a hrůzu, z toho že, by se nahoře ten výtah nezastavil. Přestěhovali se do prvního patra, když mu byly 3 roky.
A taky si pamatuji, jak "dospěle" jsme se jako kluci vnímali ve školce, a kdy se holky začaly před námi stydět, když se měly převléct do pyžama. To nám bylo asi šest.
Pamatuji si kdy, kde a komu jsem řekl svou první větu - bylo to dříve než jsem uměl chodit, v září 69, když začala ségra chodit po prázdninách do školy. Dodnes si pamatuji jaké to bylo, když mě máti vezla v kočáře a vím i kudy. A z vyprávění to mám těžko, protože jsou to vzpomínky, které nelze popsat. Opravdu by mne zajímalo, jak bys někomu popisoval jeho pocit, když se nechtěl rozloučit se svým oblíbeným kožešinovým fusakem, protože z něj vyrostl. A jsou to tak triviální momenty, že by nikoho ani nenapadlo ti o nich něco říkat. A jsou to i situace, při kterých jsem byl vyfocen, takže vím, že to není žádný nahodilý výplod mozku a podle nich lze i přesně určit kdy to bylo. Kupř. první Mikuláš, atp. Pamatuji si, jak tehdy začínaly moje sny, i první říkanku z jeslí. Jak jsem jezdil výtahem za kamarádem, do 12. patra a hrůzu, z toho že, by se nahoře ten výtah nezastavil. Přestěhovali se do prvního patra, když mu byly 3 roky. A taky si pamatuji, jak "dospěle" jsme se jako kluci vnímali ve školce, a kdy se holky začaly před námi stydět, když se měly převléct do pyžama. To nám bylo asi šest.
Ovšem vysvětlení, jak to že si to pamatuji, nemám.tak já ti ho dám, ale slib, že nebudeš smutný: když se narodíš, tak je tvůj svě malý a všechno v něm má neskutečný význam - vytvoří si vtah k plyšákovi (u mě to byla kočka čičina) a emoce s mím spojené jsou pro tebe silné a nekončí když ti jsou já nevím dva roky. Mladý má Lopucha od porodnice a ještě ted když mu je 7 má Lopuch v jeho životě pořád význam tzn ty emoce si pořád připomínáš a nezapomeneš je. Jenže to nejsou vzpomínky z toho půl roku, ale furt dokola připomínaný události
Dodnes si pamatuji jaké to bylo, když mě máti vezla v kočáře a vím i kudy... ...A jsou to tak triviální momenty, že by nikoho ani nenapadlo ti o nich něco říkatale jo - taky si pamatuju kudy jsem s dědou chodil, ale je to proto, že jsme tamtudy chodili/jezdili 1000x a o čem jiném jsem si měl s dědou povídat, než o tom co vidíme. a dělám to tak já se svými dětmi, dělají to tak všichni mí známí okolo a co se týká toho připomínání - děje se to - naběhne mi třeba nějaká fotka ze vzpomínek, nebo vidíme v tv něco kde jsme byli (naposledy třeba pláž Hel) a já mu řekl, hele, vzpopmínáš jak sis tam hrál? tzn ano, možná si nějak extra vyvinutý, ale spíš ne - sorry... v průměru budeš stejný pacient jako my všichni okolo...
ale jo - taky si pamatuju kudy jsem s dědou chodil, ale je to proto, že jsme tamtudy chodili/jezdili 1000x
Až na to, že to byly většinou situace, které se staly pouze jednou.
ale jo - taky si pamatuju kudy jsem s dědou chodil, ale je to proto, že jsme tamtudy chodili/jezdili 1000xAž na to, že to byly většinou situace, které se staly pouze jednou.
Ale to je v tvém věku naprosto v pořádku, že si pamatuješ věci z dětství.
Když se zeptáš jakéhokoliv důchodce, odpoví ti, že si perfektně pamatuje historky z dětství, ale co měl na oběd už si nepamatuje.
Běžná věc. Jinak mozek je velice nespolehlivý a rád si vymýšlí, upravuje a přikrášluje věci z minulosti.
dokonce jsem se u některých později snažil lokalizovat ta místa, ale rodiče, se kterými jsem tam byl, se na to už nepamatovali.Holt si lhal a vymyslel sis už jako malý - a vydrželo ti to. Co se dá dělat. Pamatuješ třeba, jak si tady lhal o té babičce s dokresleným hk?
Tolik keců a vysvětlení nikde.Jak to? Myslím že to bylo řečeno jasně: Podstatou jeho toxického působení je, jako u většiny těžkých kovů, že se váže na enzymy a blokuje biochemické dráhy. Prostě to poškodí enzymy, které pak nemohou vykonávat svoji funkci. V tom filmu The Man Who Accidentally Killed The Most People In History odkazovaném níže se dále mluví o tom, že poškozuje myelinové pochvy chránící nervy což vede k poškození nervové soustavy. K tomu např. studie zde https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/93385/BPTX_2006_1_11310_MDIPL001_168964_0_32955.pdf
Jednou jsem se vás slušně, a pln zaujetí, zeptal, zda máte zjištěno, nejste-li nějak spřízněn s fyzikem Kapicou. A odpověď byla útočná.
Opravdu? Račte doložit odkazem.
Pokud se týče olova v atmosféře. V blogpostu nejde o to, jak funguje v atmosféře, ani o mechanismus jakým poškozuje organismus, ale o to, kolik tun se ho za 100 let vypustilo do ovzduší!
A pokud ti tahle odpověď přišla útočná, tak sem do diskuzí ve vlastním zájmu nepiš, když ti i zcela neutrální a vyčerpávající odpověď emocinálně ubližuje.
Směju se jen pokud je něco k smíchu, což tedy anonymní výpady rozhodně nejsou.
..nebudeš se muset bát 50 let starého olova.
Já se ho nebojím. Mám ho ve skříni přes 20 kilo, ovšem ve zcela bezpečné formě malých ingotů. Ovšem těm, co zásluhou plíživé intoxikace zpitoměli, už dnes nepomůže ani svěcená voda.
hemoglobin se vskutku neváže olovo
volovo se ale fakt jako váže na helmogoblin, řiká to chatgpt i hele vědci :O ;D
pokavaď do krve dostaneš děsně moc volova tak to zničí membranu červenejm krvinkám a vybuchnou :O :O ale takle votrava volovem asi běžně neprobíhá :D ;D
Který vůl je schopen napsat, že podstata jedovatosti olova je, že se váže na hemoglobin?
nicmeně volovo se skutečně važe na helmogoblin a při akutní votravě děsně moc moc velkým množššstvím volova hele skutečně praskaj červený krvinky :D ;D
Lidi užívali pitnou vodu s olověnými trubkami v Praze v polovině 70 let jsme to předělávali. Lidé žili se 120v v síti v některých částech pražských částech. Lidi v panelácích žili(žijí) s azbestem. Nikomu to nevadilo. Osobně si myslím že pro zdraví to bylo tisíckrát méně nebezpečné než dnešní svinstvo např. v potravinách.Myslím, že je dobře, že se lidé zajímají o to, v jakém prostředí žijí a snaží se ho zlepšit. Dlouho to trvá, protože (nejen) nadnárodním společnostem jde jen o zisk za a ne o udržitelnost. Rychle si nahrabat a po mně potopa.
Ono olovo ve strelivu nebo trubkach neni totez co tetraetylolovo v benzinu.
Ale to mistnim eurohujerum tezko vysvetlite.
Rad koukam na Veritasium. Tetra ethyl olovo zde: The Man Who Accidentally Killed The Most People In History
a PFOA / C8 / C6 / PFAS / PFOS / PFHxS ... zde: How One Company Secretly Poisoned The Planet