Před 70 lety, 7. června 1954, ve věku 41 let, zemřel Alan Turing, britský matematik, logik, kryptoanalytik a zakladatel moderní informatiky.
NiceGUI umožňuje používat webový prohlížeč jako frontend pro kód v Pythonu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána ve verzi 2024.6. Z novinek lze vypíchnout lepší integraci LLM (OpenAI, Google AI, Ollama) nebo podporu Matter 1.3.
IKEA ve Spojeném království hledá zaměstnance do své nové pobočky. Do pobočky v počítačové hře Roblox. Nástupní mzda je 13,15 liber na hodinu.
Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Potom udělám fork() a v rodičovském procesu si zapamatuju PID potomka....zhavaruje a skončí. Tatínek dostane signál, chtěl by napsat PID uhynulého potomka, a nezná ho.. Tak zna rodic ten PID potomka nebo ne? A dalsi vec, neni to tak, ze nez se pokracuje v behu potomka, tak musi fork() skoncit? Sice takhle lowlevel neprogramuju, ale zni mi to logicky. Proces dela fork(), vytvori se kopie procesu, vrati se PID potomka rodicovi a fork() konci a spousti se dalsi instrukce za fork() v rodicovi a potomkovi. Pak muze potom delat nejaky saskarny a kdyz crashne, tak rodic uz vi, kdo to byl. A nebo jsem to nepochopil a tohle je jenom "vtip"?
Není to vtip ale pravda. Je sice psáno, že fork() je volán v rodičovském procesu, zdubluje ho a vrátí se jak v rodičovském tak v synovském, ale není psáno, že napřed něco vrátí v rodičovském procesu a potom bude nějak pokračovat v synovském. Ve skutečnosti se procesy na procesoru střídají po krátkých časových úsecích. Tatínek voláním fork() ztratil kontext a musel do fronty. Synek byl zařazen do fronty a náhodou se dostal k lizu dřív než rodič. Co píšeš, zní opravdu logicky, ale exaktně logické to není. Taky jsem se chvilku zlobil na svůj počítač, než mi to došlo.
1. Ať čtu dokumentaci jak chci, pořád mi z toho vychází, že situace, kterou popisujete (rodič dostane a zpracuje signál po vytvoření potomka, ale ještě před návratem z fork()
) není možná. Na druhou stranu je samozřejmě možné, že se signál zpracuje ještě dříve, než návratovou hodnotu stihne rodič uložit do nějaké proměnné.
2. Čistě empiricky skutečně (aspoň na Linuxu a v případech, kdy jsem to zkoušel) na jednoprocesorovém systému jako první dostane procesor potomek. Ale na víceprocesorovém (a těch je čím dál víc) mohou pokračovat oba souběžně. A hlavně toto chování není zdokumentované, takže se na něj rozhodně nemůžete spoléhat.
Čistě empiricky skutečně (aspoň na Linuxu a v případech, kdy jsem to zkoušel) na jednoprocesorovém systému jako první dostane procesor potomek.AFAIK to takhle funguje rok až dva (nevzpomínám si přesně); předtím dostal procesor nejprve rodič. Jestli si dobře vzpomínám, je to jedna ze změn kvůli lepší odezvě.
fork()
v potomkovi následuje execve()
a je žádoucí snížit riziko, že mezitím stihne rodič zapsat do nějaké stránky, která by se kvůli tomu zbytečně duplikovala.
Vždycky jsem si to vysvětloval tak, že často krátce po fork() v potomkovi následuje execve() a je žádoucí snížit riziko, že mezitím stihne rodič zapsat do nějaké stránky, která by se kvůli tomu zbytečně duplikovala.AFAIK bylo cílem zrychlit odezvu aplikací, které se při přijetí požadavku forknou a zpracování provádí potomek.
Mně se to takto chová určitě o dost déle než rok nebo dva.Ha, jsem to kupodivu našel: http://lwn.net/Articles/351796/ (Child-runs-first) A koukám, že jsem si to pamatoval blbě, před rokem se výchozí chování v 2.6.32 změnilo obráceně - první teď běží rodič (ale nechá se to přepnout pomocí kernel.sched_child_runs_first).
Na druhou stranu je samozřejmě možné, že se signál zpracuje ještě dříve, než návratovou hodnotu stihne rodič uložit do nějaké proměnné.Přesně tak. Ale ono je téměř jakékoliv použití signal handleru k něčemu jinému než okamžité ukončení programu nebo provedení nějaké triviální akce, která jen zaznamená, že přišel signál, a ten se pak zpracuje synchronně, z podobného důvodu skoro vždycky špatně
Tiskni Sdílej: