Jelikož vývojáři editorů Vim a Neovim začali při vývoji využívat LLM, Drew DeVault se rozhodl forknout Vim a vytvořil projekt Vim Classic. Vychází z Vimu 8.2.0148, tj. těsně před zavedením Vim9 skriptování.
Byla vydána nová verze 0.56 open source počítačové hry Unvanquished (Wikipedie), forku počítačové hry Tremulous. Instalovat ji lze také z Flathubu.
FreeCAD (Wikipedie), tj. svobodný multiplatformní parametrický 3D CAD, byl vydán ve verzi 1.1 (YouTube). Po roce a čtyřech měsících od předchozí verze 1.0. Přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání.
Společnost OpenAI oznámila [𝕏], že ukončí aplikaci Sora pro generování krátkých videí pomocí umělé inteligence. Podrobné informace a harmonogram pro aplikaci a API budou brzy zveřejněny.
Evropská směrnice NIS2 přináší nové požadavky v oblasti kybernetické bezpečnosti, které se promítají také do správy doménových jmen. Do českého právního řádu je směrnice implementována prostřednictvím nového zákona o kybernetické bezpečnosti. Jedním z praktických důsledků této legislativní změny je posílení požadavků na dostupnost a správnost kontaktních údajů držitelů domén. Správce registru domény .cz, sdružení CZ.NIC, je v
… více »Jonathan Thomas oznámil vydání nové verze 3.5.0 video editoru OpenShot (Wikipedie). Zdrojové kódy OpenShotu jsou k dispozici na GitHubu. Ke stažení je i balíček ve formátu AppImage. Stačí jej stáhnout, nastavit právo na spouštění a spustit.
Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 2026.1 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem 8 nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Vláda jmenovala novým zmocněncem pro digitalizaci a strategickou bezpečnost prvního náměstka ministra vnitra Lukáše Klučku. Ten ve funkci nahradil poslance Roberta Králíčka poté, co Králíček na tento post vládního zmocněnce rezignoval. Klučka chce do roka digitalizovat všechny státní služby tak, aby vyhověly zákonu o právu na digitální služby, přičemž dosavadní plán Fialovy vlády počítal s dokončením digitalizace až někdy v roce
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 149.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně, zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view) nebo možnost přidat poznámky k panelům (Firefox Labs). Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 149 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Byly vydány nové verze 5.3.0 a 6.0.0 svobodného multiplatformního programu pro skicování, malování a úpravu obrázků Krita (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Obě verze vycházejí ze stejného zdrojového kódu – rozdíl je v použitých verzích Qt a KDE Frameworks. Krita 6.0.0 je první vydání postavené na Qt 6 a stále je považovaná za experimentální. Má lepší podporu Waylandu. Přináší podporu protokolu Wayland
… více »nazminujete se o nejvetsim problemu a tou je casova promenlivost dopadu povahy dat. Dnes neskodna data, napr. ze je nekdo homosexual mohou mit za 20 let dalekosahle nasledky, az bude potreba najit skupinu tech 'kteri za to mohou'. A centralni data dnes muze bez povoleni soudce prohlizet kdejaka sluzba. Ponechat jakakoliv data nekomu tretimu je velmi nebezpecne. Jedina ochrana je, ze data jsou roztristena tak detailne, ze je technicky nemozne najit souvislosti.
Tohle bych mozna upresnil. Jsou v podstate dve hlavni vyuziti cloudovych ulozist - jako rozlozeni zateze narocnych webovych stranek a jako interni datove uloziste (zalohy, archivy). V tom prvnim pripade jde o verejna data (resp. data, ktera by byla stejne uverejnena na webovem serveru klienta). V druhem pripade ani nepripoustim fakt, ze by nekdo pustil ven interni data spolecnosti bez hodne silne sifry.
To mi pripomina nedavny exces s klici v Debianu. Jestli jsem tehdy pochopil problem, tak v pripade pouziti toho spatneho klice z Debianu by bylo mozne dostat se nepovolene k sifrovanym datum ulozenym na techto "verejnych" ulozistich...
Jasne, byl to spis recnicky obrat. Stejne si nejsem jisty, jak moc by to cesky Internet ustal, vzhledem k tomu, ze ma Sitel (NIX4?) nejrychlejsi konektivitu. Znate to, cim pretizenejsi nejaka linka je, tim rychleji uzivatele klikaji na F5
.
> Jsem zvědavý na tu diplomku,
Netýká se přímo cloud computingu
. Píšu o Toru a dalších anonymizačních sítích.
> oni sice nevidí "dovnitř", ale pro mnohé z nich je to spíš východa
Samozřejmě něco jiného je _možnost_ a _potřeba_. Souhlasím, že je dobré, že firmy nepotřebují znát technické detaily, prostě dostanou API. Na druhou stranu fakt, že nevím, jak ta technologie funguje ve mě moc důvěry nevzbuzuje. Viz případ té firmy, co ztratila 50% dat. Myslím, že v případě solidního designu té sítě se tohle prostě _nemůže_ stát.
> failures různých cloudů se mohutně publikují
Publikují se následky, ale ne příčiny. To, že Amazon tehdy a tehdy nejel vím, ale byla odstraněna příčina, aby se to příště nestalo? Myslím, že ten zajíc v pytli na tohle sedí docela trefně. Ostatně myslím, že na tomhle serveru nejsem sám, kdo má rád otevřenost
.
> možná že u profíků typu Google nebo Amazon, keří se na tohle specializují, je to riziko přece jen menší než když si to budeme dělat sami
Tak samozřejmě je pravděpodobné, že diskové pole Google bude spolehlivější než Frantovo Diskové Pole (tm). Jde o to, co se v globálním měřítku stane, když vypadne FDP (tm) a když Google. Z tohodle pohledu má Google mnohem větší zodpovědnost než Franta.
> problém z hlediska hrozby vendor lock-in
Správně jste postřehl, že se zajímám úzce o data storage cloudy. V téhle oblasti si zase nemyslím, že ten vendor lockin je nějak výrazně možný. Je celkem jedno, jestli se ta data nahrávají přes FTP, NFS, WebServices nebo FrantuvProtokol(tm, samozrejme), protože je velmi jednoduché realizovat abstrahující mezivrstvu.
> Tohle by mohlo pro firmy problém s uzavřeností řešit lépe než provoz nezávislými právními subjekty
Ne, tohle vůbec neřeší to, co jsem měl na mysli. Pokud bude interoperabilni standard mezi IBM a Amazonem, Vy budete mít data u Amazonu a Amazon "lehne popelem" (prostě se admini ožerou a změní hesla), IBM Vám nepomůže. Já měl na mysli vytvoření absolutně decentralizované sítě, kde když se jeden subjekt rozhodne, že ho to už "neba" a vypne servery, síť se sama zreplikuje. Stejně jako RAID...
> kdo přebere zodpovědnost v případě problému atp
Nikdo
. Ostatně stejně jako když se najde bezpečnostní díra v opensource serverovém OS, který ve firmě na všech strojích používáte. Vtip je v tom, že to riziko by bylo rozložené a podle designu by nemusel existovat single point of failure. Něco jiného je chyba v implementaci software, ale od toho zase máme testing, peer reviews a bezpečnostní audity, že ano.
> na druhou stranu je to zajímavá myšlenka a z určitého pohledu má jistě opodstatnění.
Dovedu si představit nějaky opensource projekt... Co jsem hledal na webu, tak jsem nenašel nic přesně takového. Samozřejmě existují implementace cloud filesystémů, ale fígl je v tom, že jsou zaměřené primárně na výkon a vzájemně si důvěřují. Ta myšlenka, kterou tady píšu je o filesystemu, kde se jednotlivé nody _podezírají_. Ani se nesnažím popírat, že ta myšlenka souvísí právě s Torem. Vyžadovalo by to samozřejmě datový i přenosový overhead, ale mohlo by to být opravdu robustní - tedy vhodné pro backupy a archivaci.
Ale kdyby někdo věděl o implementaci něčeho podobného, co tady píšu, tak určitě sem s tím.
> budeš se v té diplomce zabývat i tím?
Ne
, diplomka mě jen navnadila na systematické přemýšlení o těhle věcech.
Nevím, jestli jste na to nenarazil, ale existuje projekt Internet Backplane Protocol, což je sada na sobě nezávislých datových úložišť, kterým uživatel apriori nevěří.
Uživatel si vybere cluster, naalokuje prostor (a trvanlivost dat) a odešle zašifrovaná data. Uživateli je vrácena trojice hashů, které slouží jako tokeny pro budoucí tři nezávislé operace – pro čtení dat, pro přepis dat a pro změnu trvanlivosti dat. Takže uživatel A může nahrát data, uživateli B předá hash pro čtení a šifrovací klíč, a uživatel B si pak může data přečíst. Vhledem k tomu, že data se šifrují na straně klientů, tak provozovatel serveru nemá šanci zjistit, co v nich je.
Dále protokol (a některá úložiště) umožňuje asynchronní přesun dat, kdy původnímu úložišti řeknete, že chcete data překopírovat na další vámi určené úložiště a „systém“ se už o to postará.
Celé to bylo vymyšleno pro pro armádní účely a vývoj si zaplatila DARPA. Takže výsledek je pod licencí BSD. Kdybyste chtěl, mám balíčky pro Gentoo (ale testoval jsem jen klientskou stranu).
Zajimave, zajimave! Priznam se, ze na tohle jsem pri svych soucasnych toulkach na Internetu nenarazil, ikdyz ted zpetne si uvedomuju, ze jsem o tom uz kdysi slysel. Samotna klientska strana (co jsem zatim precetl) je zhruba to, jak bych si to predstavoval. Jde o to, ze IBP zrejme neresi failover mezi jednotlivymi cloudy - tj. kdyz nahraju data na jeden depot a jeho node lehne, o data prijdu...? Budu to muset jeste kapanek vic nastudovat.
Myslim, ze ty balicky najdu nekde na Internetu. Kdyby ne, urcite se Vam ozvu. Dekuju za nabidku!
Mimo to take distribuovane sitove datove uloziste (block-level ) vyviji Evgeniy Polyakov pod jmenem DST. Klient uz je v Linux-staging, takze by mohl byt brzy i ve vanilla jadre.
> se v tom postu soustředíš na storage - ale cloud computing není jen o tom, takové věci jako možnost kupovat si výpočetní výkon
Na tohle jsem zapomněl pořádně zareagovat. Hlavní důvod, proč rozebírám především storage je v tom, že u pronájmu výpočetního výkonu nevidím to riziko popisované výše. Výkon je jen tupý výkon. Když není, dá se dokoupit (silně zjednodušeně řečeno). Originální data firmy (archivy) nikoliv...
Presne. IMHO ten problem neni jen o "cloud computingu". Ta neschopnost/nemoznost decentralizace je smutna -- ja cekal, ze s rozvojem P2P siti uvidime masivnejsi prenos techto myslenek i do infrastruktur firem, ale nic...
Tiskni
Sdílej: