plwm je nový, poměrně minimalistický správce oken pro X11. Podporuje dynamické dláždění okny, plochy, pravidla pro okna atd. Zvláštností je, že je napsaný v logickém programovacím jazyce Prolog. Používá implementaci SWI-Prolog.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Sean Heelan se na svém blogu rozepsal o tom, jak pomocí OpenAI o3 nalezl vzdálenou zranitelnost nultého dne CVE-2025-37899 v Linuxu v implementaci SMB.
Jiří Eischmann v příspěvku na svém blogu představuje typy, jak lépe chránit své soukromí na mobilním telefonu: "Asi dnes neexistuje způsob, jak se sledování vyhnout úplně. Minimálně ne způsob, který by byl kompatibilní s tím, jak lidé technologie běžně používají. Soukromí ovšem není binární věc, ale škála. Absolutního soukromí je dnes na Internetu dost dobře nedosažitelné, ale jen posun na škále blíže k němu se počítá. Čím méně dat se o vás posbírá, tím nepřesnější budou vaše profily a tím méně budou zneužitelné proti vám."
Byla vydána nová stabilní verze 25.05 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Warbler. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Multiplatformní open source spouštěč her Heroic Games Launcher byl vydán v nové stabilní verzi 2.17.0 Franky (Mastodon, 𝕏). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také z Flathubu.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 26 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Klávesnice IBM Enhanced Keyboard, známá také jako Model M, byla poprvé představena v roce 1985, tzn. před 40 lety, s počítači IBM 7531/7532 Industrial Computer a 3161/3163 ASCII Display Station. Výročí připomíná článek na zevrubném sběratelském webu Admiral Shark's Keyboards. Rozložení kláves IBM Enhanced Keyboard se stalo průmyslovým standardem.
Vyšlo Pharo 13 s vylepšenou podporou HiDPI či objektovým Transcriptem. Pharo je programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností.
Java má dnes 30. narozeniny. Veřejnosti byla představena 23. května 1995.
Asi by stálo za to se zamyslet nad odlišnostmi od současně používaných grafických karet. Je tu někdo fundovaný kdo by to dokázal srovnat?Fundovanost level: přečetl si v rychlosti specifikace r100, r600 a amdgpu když se snažil opravit radeon driver v kernelu, ale už většinu zapoměl
Dříve se uvádělo, že k tomu, abyste si vyrobili poměrně schopný 32-bitový RISC procesor bez vyrovnávacích pamětí, potřebujete stejnou plochu křemíku, jakou vyžaduje asi 100 KiB RAM (půl megabytu v případě, že má obsahovat i podporu floating-point aritmetiky).Bez cachí mě to stále přijde strašně moc. pokud se tou RAM myslím SRAM, takže 6 tranzistorů na buňku, tak to je ekvivalent až 4.8 miliónů tranzistorů (spíš míň, protože to nebude tak kompaktní struktura jako SRAM). RISC procesor by měl jít vyrobit byť jen z diskrétních hradel. První ARM měl myslím jen pár desítek tisíc tranzistorů max. Zajímavý o jellybeanu jsem nějak moc nevěděl. Koukal ses i na jiné superstroje? Takovej Connection Machine byl taky super. Měl až 64ki jednobitovejch nodů (původně měli snad cíl 1 milion), spojení přes 12 rozměrovou hyperkrychli a router jim částečně navrhoval Richard Feynman. Ale pak to chcíplo na tom, že je převálcovalo PC a že neměli pořádnou myšlenku komu to prodávat. Super architektura byla taky transputer. Což bylo něco jako 16/32bit MCU+RAM na 20MHz (v polovině 80.let). Vtip byl v tom, že ty hodiny měly různé fáze a tak měl ten čip efektivně až 80MHz. Co se týče superpočítačovosti, tak každej čip měl komunikaci s okolím po 4 sériových linkách (takže šla vytvořit síť). Dokonce to přes ty sériové linky mohlo bootovat (jiné IO tam víceméně nebylo, čipy mají strašně málo pinů). Díky jedné aukci na aukru jsem si kdysi asi 3 transputery koupil
ale jako nevítaný bonus se musíme potýkat s bezpečnostními problémy, jako je Meltdown a Spectre.Tak on by i ten CM měl problém leakování informace přes timing nodů. Akorát v té době ještě nebyl multitasking nějak extra rozšířený. Tyhle počítače fungovaly spíš tak, že se do nich z ovládacího PCčka nahrála nějaká úloha (simulace počasí, výbuchu atomovky) a pak se počítalo jen to. Takže vlastně takový dnešní GPU. Ony i ty dnešní GPU jsou docela paralelní architektura. Jinak Adapteva chtěla udělat i 1024 jádrovou verzi. Ale měli pak problémy se zaplacením výroby té FPGA desky (navrhli desku na RAM, výrobce je přestal vyrábět, museli navrhovat znova), takže to nějak vyšumělo (relativně, 1024 procesor by měl mít mnohem větší hype
Bez cachí mě to stále přijde strašně moc. pokud se tou RAM myslím SRAM, takže 6 tranzistorů na buňku, tak to je ekvivalent až 4.8 miliónů tranzistorů (spíš míň, protože to nebude tak kompaktní struktura jako SRAM). RISC procesor by měl jít vyrobit byť jen z diskrétních hradel. První ARM měl myslím jen pár desítek tisíc tranzistorů max.
Ten odhad docela sedí i s novějšími technologiemi. Když budeme počítat hustotu DRAM 0.2 Gb/mm2 (26214 KiB/mm2), hustotu tranzistorů cca 7 milionů/mm2 (22nm proces), ARM1 měl 25000 tranzistorů, pak to vychází, že na plochu potřebnou pro ARM1 se vejde 93 KiB DRAM. Je to sice takové střílení hausnumery od boku, ale...
Když budeme počítat hustotu DRAM 0.2 Gb/mm2 (26214 KiB/mm2), hustotu tranzistorů cca 7 milionů/mm2 (22nm proces)V tomhle by pak měla dram hustotu tranzistorů 200 miliónů/mm^2. Takže vlastně je většina čipu jenom volná plocha nebo dráty mezi tranzistory
0.2 je asi hodně nadsazené, mělo by to být spíš 0.05-0.1, což je itak překvapivě velká hustota.
64 KiB SRAM potřebuje podobný počet tranzistorů jako Pentium. Je smutné, že ač je SRAM tak cenný zdroj, moderní architektury nabízí jen velmi omezené prostředky, jak s ním programově nakládat. Dnešní procesory vlastně používají interně Harvardskou architekturu a malé hierarchické paměti, ale programově se to přímo řídit nedá.
Škoda, že z Epiphany-V nic nebude, byla by to hodně zajímavý procesor.
64 KiB SRAM potřebuje podobný počet tranzistorů jako Pentium.Jj dobrý peklo. A to bude jádro v pentiu možná v dynamické logice, takže bude zabírat míň tranzistorů než klasická CMOS zapojení co se učí ve škole.
Je smutné, že ač je SRAM tak cenný zdroj, moderní architektury nabízí jen velmi omezené prostředky, jak s ním programově nakládat.On je problém, že SRAM je cenná protože se používá v místech kde je minimální latence. To ovšem dost omezuje možnosti přístupu.
Škoda, že z Epiphany-V nic nebude, byla by to hodně zajímavý procesor.No když jsem o něm slyšel naposled tak dělal na nějakým superpočítačovým AI projektu od DARPy, takže možná časem
Tiskni
Sdílej: