Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Asi by stálo za to se zamyslet nad odlišnostmi od současně používaných grafických karet. Je tu někdo fundovaný kdo by to dokázal srovnat?Fundovanost level: přečetl si v rychlosti specifikace r100, r600 a amdgpu když se snažil opravit radeon driver v kernelu, ale už většinu zapoměl
Dříve se uvádělo, že k tomu, abyste si vyrobili poměrně schopný 32-bitový RISC procesor bez vyrovnávacích pamětí, potřebujete stejnou plochu křemíku, jakou vyžaduje asi 100 KiB RAM (půl megabytu v případě, že má obsahovat i podporu floating-point aritmetiky).Bez cachí mě to stále přijde strašně moc. pokud se tou RAM myslím SRAM, takže 6 tranzistorů na buňku, tak to je ekvivalent až 4.8 miliónů tranzistorů (spíš míň, protože to nebude tak kompaktní struktura jako SRAM). RISC procesor by měl jít vyrobit byť jen z diskrétních hradel. První ARM měl myslím jen pár desítek tisíc tranzistorů max. Zajímavý o jellybeanu jsem nějak moc nevěděl. Koukal ses i na jiné superstroje? Takovej Connection Machine byl taky super. Měl až 64ki jednobitovejch nodů (původně měli snad cíl 1 milion), spojení přes 12 rozměrovou hyperkrychli a router jim částečně navrhoval Richard Feynman. Ale pak to chcíplo na tom, že je převálcovalo PC a že neměli pořádnou myšlenku komu to prodávat. Super architektura byla taky transputer. Což bylo něco jako 16/32bit MCU+RAM na 20MHz (v polovině 80.let). Vtip byl v tom, že ty hodiny měly různé fáze a tak měl ten čip efektivně až 80MHz. Co se týče superpočítačovosti, tak každej čip měl komunikaci s okolím po 4 sériových linkách (takže šla vytvořit síť). Dokonce to přes ty sériové linky mohlo bootovat (jiné IO tam víceméně nebylo, čipy mají strašně málo pinů). Díky jedné aukci na aukru jsem si kdysi asi 3 transputery koupil
ale jako nevítaný bonus se musíme potýkat s bezpečnostními problémy, jako je Meltdown a Spectre.Tak on by i ten CM měl problém leakování informace přes timing nodů. Akorát v té době ještě nebyl multitasking nějak extra rozšířený. Tyhle počítače fungovaly spíš tak, že se do nich z ovládacího PCčka nahrála nějaká úloha (simulace počasí, výbuchu atomovky) a pak se počítalo jen to. Takže vlastně takový dnešní GPU. Ony i ty dnešní GPU jsou docela paralelní architektura. Jinak Adapteva chtěla udělat i 1024 jádrovou verzi. Ale měli pak problémy se zaplacením výroby té FPGA desky (navrhli desku na RAM, výrobce je přestal vyrábět, museli navrhovat znova), takže to nějak vyšumělo (relativně, 1024 procesor by měl mít mnohem větší hype
Bez cachí mě to stále přijde strašně moc. pokud se tou RAM myslím SRAM, takže 6 tranzistorů na buňku, tak to je ekvivalent až 4.8 miliónů tranzistorů (spíš míň, protože to nebude tak kompaktní struktura jako SRAM). RISC procesor by měl jít vyrobit byť jen z diskrétních hradel. První ARM měl myslím jen pár desítek tisíc tranzistorů max.
Ten odhad docela sedí i s novějšími technologiemi. Když budeme počítat hustotu DRAM 0.2 Gb/mm2 (26214 KiB/mm2), hustotu tranzistorů cca 7 milionů/mm2 (22nm proces), ARM1 měl 25000 tranzistorů, pak to vychází, že na plochu potřebnou pro ARM1 se vejde 93 KiB DRAM. Je to sice takové střílení hausnumery od boku, ale...
Když budeme počítat hustotu DRAM 0.2 Gb/mm2 (26214 KiB/mm2), hustotu tranzistorů cca 7 milionů/mm2 (22nm proces)V tomhle by pak měla dram hustotu tranzistorů 200 miliónů/mm^2. Takže vlastně je většina čipu jenom volná plocha nebo dráty mezi tranzistory
0.2 je asi hodně nadsazené, mělo by to být spíš 0.05-0.1, což je itak překvapivě velká hustota.
64 KiB SRAM potřebuje podobný počet tranzistorů jako Pentium. Je smutné, že ač je SRAM tak cenný zdroj, moderní architektury nabízí jen velmi omezené prostředky, jak s ním programově nakládat. Dnešní procesory vlastně používají interně Harvardskou architekturu a malé hierarchické paměti, ale programově se to přímo řídit nedá.
Škoda, že z Epiphany-V nic nebude, byla by to hodně zajímavý procesor.
64 KiB SRAM potřebuje podobný počet tranzistorů jako Pentium.Jj dobrý peklo. A to bude jádro v pentiu možná v dynamické logice, takže bude zabírat míň tranzistorů než klasická CMOS zapojení co se učí ve škole.
Je smutné, že ač je SRAM tak cenný zdroj, moderní architektury nabízí jen velmi omezené prostředky, jak s ním programově nakládat.On je problém, že SRAM je cenná protože se používá v místech kde je minimální latence. To ovšem dost omezuje možnosti přístupu.
Škoda, že z Epiphany-V nic nebude, byla by to hodně zajímavý procesor.No když jsem o něm slyšel naposled tak dělal na nějakým superpočítačovým AI projektu od DARPy, takže možná časem
Tiskni
Sdílej: