Byla vydána beta verze openSUSE Leap 16. Ve výchozím nastavení s novým instalátorem Agama.
Devadesátková hra Brány Skeldalu prošla portací a je dostupná na platformě Steam. Vyšel i parádní blog autora o portaci na moderní systémy a platformy včetně Linuxu.
Lidi dělají divné věci. Například spouští Linux v Excelu. Využít je emulátor RISC-V mini-rv32ima sestavený jako knihovna DLL, která je volaná z makra VBA (Visual Basic for Applications).
Revolut nabídne neomezený mobilní tarif za 12,50 eur (312 Kč). Aktuálně startuje ve Velké Británii a Německu.
Společnost Amazon miliardáře Jeffa Bezose vypustila na oběžnou dráhu první várku družic svého projektu Kuiper, který má z vesmíru poskytovat vysokorychlostní internetové připojení po celém světě a snažit se konkurovat nyní dominantnímu Starlinku nejbohatšího muže planety Elona Muska.
Poslední aktualizací začal model GPT-4o uživatelům příliš podlézat. OpenAI jej tak vrátila k předchozí verzi.
Google Chrome 136 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 136.0.7103.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 8 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 4.5.0. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Byl vydán Mozilla Firefox 138.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 138 je již k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Šestnáctý ročník ne-konference jOpenSpace se koná 3. – 5. října 2025 v Hotelu Antoň v Telči. Pro účast je potřeba vyplnit registrační formulář. Ne-konference neznamená, že se organizátorům nechce připravovat program, ale naopak dává prostor všem pozvaným, aby si program sami složili z toho nejzajímavějšího, čím se v poslední době zabývají nebo co je oslovilo. Obsah, který vytvářejí všichni účastníci, se skládá z desetiminutových
… více »Asi by stálo za to se zamyslet nad odlišnostmi od současně používaných grafických karet. Je tu někdo fundovaný kdo by to dokázal srovnat?Fundovanost level: přečetl si v rychlosti specifikace r100, r600 a amdgpu když se snažil opravit radeon driver v kernelu, ale už většinu zapoměl
Dříve se uvádělo, že k tomu, abyste si vyrobili poměrně schopný 32-bitový RISC procesor bez vyrovnávacích pamětí, potřebujete stejnou plochu křemíku, jakou vyžaduje asi 100 KiB RAM (půl megabytu v případě, že má obsahovat i podporu floating-point aritmetiky).Bez cachí mě to stále přijde strašně moc. pokud se tou RAM myslím SRAM, takže 6 tranzistorů na buňku, tak to je ekvivalent až 4.8 miliónů tranzistorů (spíš míň, protože to nebude tak kompaktní struktura jako SRAM). RISC procesor by měl jít vyrobit byť jen z diskrétních hradel. První ARM měl myslím jen pár desítek tisíc tranzistorů max. Zajímavý o jellybeanu jsem nějak moc nevěděl. Koukal ses i na jiné superstroje? Takovej Connection Machine byl taky super. Měl až 64ki jednobitovejch nodů (původně měli snad cíl 1 milion), spojení přes 12 rozměrovou hyperkrychli a router jim částečně navrhoval Richard Feynman. Ale pak to chcíplo na tom, že je převálcovalo PC a že neměli pořádnou myšlenku komu to prodávat. Super architektura byla taky transputer. Což bylo něco jako 16/32bit MCU+RAM na 20MHz (v polovině 80.let). Vtip byl v tom, že ty hodiny měly různé fáze a tak měl ten čip efektivně až 80MHz. Co se týče superpočítačovosti, tak každej čip měl komunikaci s okolím po 4 sériových linkách (takže šla vytvořit síť). Dokonce to přes ty sériové linky mohlo bootovat (jiné IO tam víceméně nebylo, čipy mají strašně málo pinů). Díky jedné aukci na aukru jsem si kdysi asi 3 transputery koupil
ale jako nevítaný bonus se musíme potýkat s bezpečnostními problémy, jako je Meltdown a Spectre.Tak on by i ten CM měl problém leakování informace přes timing nodů. Akorát v té době ještě nebyl multitasking nějak extra rozšířený. Tyhle počítače fungovaly spíš tak, že se do nich z ovládacího PCčka nahrála nějaká úloha (simulace počasí, výbuchu atomovky) a pak se počítalo jen to. Takže vlastně takový dnešní GPU. Ony i ty dnešní GPU jsou docela paralelní architektura. Jinak Adapteva chtěla udělat i 1024 jádrovou verzi. Ale měli pak problémy se zaplacením výroby té FPGA desky (navrhli desku na RAM, výrobce je přestal vyrábět, museli navrhovat znova), takže to nějak vyšumělo (relativně, 1024 procesor by měl mít mnohem větší hype
Bez cachí mě to stále přijde strašně moc. pokud se tou RAM myslím SRAM, takže 6 tranzistorů na buňku, tak to je ekvivalent až 4.8 miliónů tranzistorů (spíš míň, protože to nebude tak kompaktní struktura jako SRAM). RISC procesor by měl jít vyrobit byť jen z diskrétních hradel. První ARM měl myslím jen pár desítek tisíc tranzistorů max.
Ten odhad docela sedí i s novějšími technologiemi. Když budeme počítat hustotu DRAM 0.2 Gb/mm2 (26214 KiB/mm2), hustotu tranzistorů cca 7 milionů/mm2 (22nm proces), ARM1 měl 25000 tranzistorů, pak to vychází, že na plochu potřebnou pro ARM1 se vejde 93 KiB DRAM. Je to sice takové střílení hausnumery od boku, ale...
Když budeme počítat hustotu DRAM 0.2 Gb/mm2 (26214 KiB/mm2), hustotu tranzistorů cca 7 milionů/mm2 (22nm proces)V tomhle by pak měla dram hustotu tranzistorů 200 miliónů/mm^2. Takže vlastně je většina čipu jenom volná plocha nebo dráty mezi tranzistory
0.2 je asi hodně nadsazené, mělo by to být spíš 0.05-0.1, což je itak překvapivě velká hustota.
64 KiB SRAM potřebuje podobný počet tranzistorů jako Pentium. Je smutné, že ač je SRAM tak cenný zdroj, moderní architektury nabízí jen velmi omezené prostředky, jak s ním programově nakládat. Dnešní procesory vlastně používají interně Harvardskou architekturu a malé hierarchické paměti, ale programově se to přímo řídit nedá.
Škoda, že z Epiphany-V nic nebude, byla by to hodně zajímavý procesor.
64 KiB SRAM potřebuje podobný počet tranzistorů jako Pentium.Jj dobrý peklo. A to bude jádro v pentiu možná v dynamické logice, takže bude zabírat míň tranzistorů než klasická CMOS zapojení co se učí ve škole.
Je smutné, že ač je SRAM tak cenný zdroj, moderní architektury nabízí jen velmi omezené prostředky, jak s ním programově nakládat.On je problém, že SRAM je cenná protože se používá v místech kde je minimální latence. To ovšem dost omezuje možnosti přístupu.
Škoda, že z Epiphany-V nic nebude, byla by to hodně zajímavý procesor.No když jsem o něm slyšel naposled tak dělal na nějakým superpočítačovým AI projektu od DARPy, takže možná časem
Tiskni
Sdílej: