Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Byla nalezena a 9. června opravena kritická zranitelnost ve FreeBSD v Kernel TLS (KTLS). Pojmenována byla Bumsrakete (FreeBSD-SA-26:26.ktls, CVE-2026-45257). Lokální neprivilegovaný uživatel může přepisovat soubory, ke kterým má právo pouze pro čtení. Přepsáním setuid binárky a jejím spuštěním může získat roota. Na všech verzích od verze 13.0 vydané v dubnu 2021.
Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Na tomto příkladu je nejvíce zarážející to, že ani profesionální archeologové, kteří tento obor studovali a celý život se mu věnují, ani nikdo, z pracovníků, kteří se podíleli na vytvoření rekonstruovaného exponátu, skutečný účel těchto kamenů nepoznal.Víš, je totiž dost velký rozdíl mezi studovat a prakticky zkoušet. Bohužel většina lidí raději studuje, než aby něco zkusili vlastníma rukama (Čest výjimkám!). Důsledkem toho je, že se v odborné literatuře papouškuje hromada blbostí, s nimiž se pak můžeme setkat i u popisů předmětů v muzeích.
Ten disk má průměr 140 mm a průměr 45 mm. Původně byl přítomen i disk s průměrem 150 mm a otvorem 22 mm, ale ten je nyní ztracen. K vrtání se pravděpodobně používal dutý bez a pokud potřebovali vyrobit větší otvor (například do dřeva), bylo rozumnější použít větší průměr "vrtáku" než později otvor rozšiřovat.
Těch vysvětlení může být, samozřejmě, mnohem více.
The figure was found with the burial of a man who wore, in his prepared grave, a headdress or necklace made up of some 600 slivers of Dentalia shells, roundels cut from bone, and cut and polished beads of mammoth tooth, and finally a stone disc with a central hole, probably used in drilling and possibly connected with fire making.
Takže i profesionální archeologové na to mají dnes zřejmě stejný názor, jen expozice se drží starého učebnicového vysvětlení.
Od té doby se archeologie hodně proměnila - už několik desetiletí je naprosto normální, že se předpokládaný život rekonstruuje "naživo" a takovýchto případů kdy se nalezla mnohem lepší interpretace "rituálních" objektů se dají najít kvanta.
Tak jasně, ale my chceme mít hřejivý pocit, že všemu rozumíme, zatímco takzvaní experti jsou blbci, že jo. A proto je hodně nebezpečné snažit se zjišťovat, jestli třeba naši superchytrou výhradu dávno neznají a pro to, co dělají, třeba není nějaký důvod, který zase nenapadl nás.
To bychom si taky ten hřejivej pocit mohli snadno úplně posrat! Naštěstí my komentátoři na netu máme výhodu, že nás objekt nevidí a nemůže nás opravit :)
Jejich vysvětlení je založeno na tom, že podobné kameny mají používat sibiřští šamani a mají zobrazovat slunce a podobně. Matně si pamatuji, že v tom muzeu byla někde zmínka o tom, že takové kameny jsou nalézány velmi často, což by teorii o "zapalovači" podporovalo.
Já ten příspěvek nepsal kvůli tomu, že bych považoval dané experty za blbce, protože sám, když jsem ty kameny v tom muzeu viděl, vůbec mě nenapadlo, že by mohly mít takové vysvětlení. Těch může být i víc, třeba závaží pro napínání kůží nebo osnovy tkanin. Zaráží mě především to, jak snadné je ztratit kontinuitu poznání i v případech primitivních nástrojů do té míry, že zmatou i odborníky, kteří se na ně specializují.
Stává se, že i chytrým lidem občas něco nedojde, jsou unavení, nebo mají lepší věci na práci. Také se však stává, že to prostě je pitomec. Je to varianta, se kterou je vhodné počítat (ale jak už ostatní popsali, neuchylovat se k ní předčasně).Jasně, ale třeba to, že byl časový press nebo nedostatek lidí je taky jeden z těch "důvodů" pro to, že to je jak to je, který pak vzdálenému hodnotiteli lehko uniká. Lidi často hodnotí cizí práci podle absolutních kvalitativních kritérií a kompromis si pletou se známkou toho, že to autor neumí udělat líp. Přitom kdyby si to sami zkusili, tak by rychle zjistili, že se nedá všechno udělat dokonale (například v zájmu toho, aby se celek vůbec dokončil, se na detailech musí ušetřit čas/prostředky). Někdy to samozřejmě pitomec může opravdu být. Je zase chyba předpokládat, že ostatní lidi vždycky ví, co dělají a já ne (druhá strana toho Dunning-Krugera).
tvl toje děsně strašidelný takle mumijím dávat umělý voči :O :O
Tiskni
Sdílej: