Na YouTube lze zhlédnout nový celovečerní dokumentární film The Story of VS Code | Official Documentary věnovaný Visual Studio Code.
Farid Abdelnour se v příspěvku na blogu rozepsal o novinkám v nejnovější verzi 26.08.0 editoru videa Kdenlive (Wikipedie). Ke stažení také na Flathubu.
Byla vydána nová stabilní verze 8.2 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 152. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová stabilní verze 4.0 svobodného multiplatformního softwaru pro editování a nahrávání zvukových souborů Audacity (Wikipedie). S rozhraním přepsaným do Qt. Přehled novinek také na YouTube. Ke stažení je oficiální AppImage. Zatím starší verze Audacity lze instalovat také z Flathubu a Snapcraftu.
NVIDIA kupuje Hugging Face za 12,93 miliardy dolarů.
Předobjednat si lze nový jednodeskový počítač Arduino VENTUNO Q s předinstalovaným Ubuntu. S 16 GB LPDDR5 a 64 GB eMMC. Pro lokální LLM, agentní AI, počítačové vidění, robotiku…
Hexpair není nejlepší HEX editor na světě a ani se o to nesnaží. Zato je k dispozici kdykoliv a kdekoliv – všude tam, kde máte svůj Vim. Vznikl jako hobby projekt před pár měsíci a dospěl do stavu, kdy by mohl být užitečný širší komunitě. Přepnout do HEX režimu se dá i uprostřed rozdělané práce: Soubor, který už máte otevřený běžným vim file.md, jedním příkazem přepnete do HEX editoru a dalším příkazem ho můžete vrátit zpět do textu. Kurzor přitom
CERN dlouhodobě používal vlastní sestavení RHEL, ze kterého přešel na CentOS Stream. Federico Vaga a Nikos Tsipinakis ale nyní v přednášce na MiniDebConf Winterthur 2026 popisují plán probíhajícího přechodu na Debian pro řízení akcelerátorů. Důvodem k opuštění CentOS Stream jsou zachování zpětné kompatibility se starším hardwarem, kterou Red Hat narušuje, když tlačí sestavení balíčků pro novější verze architektury (x86-64), a nedostatečné nástroje pro sestavování vlastních balíčků a repozitářů.
UZDoom (Wikipedie), tj. fork GZDoom, byl vydán ve verzi 5.0.0. Videopředstavení na YouTube. Podrobný přehled novinek v Changelogu.
Na tomto příkladu je nejvíce zarážející to, že ani profesionální archeologové, kteří tento obor studovali a celý život se mu věnují, ani nikdo, z pracovníků, kteří se podíleli na vytvoření rekonstruovaného exponátu, skutečný účel těchto kamenů nepoznal.Víš, je totiž dost velký rozdíl mezi studovat a prakticky zkoušet. Bohužel většina lidí raději studuje, než aby něco zkusili vlastníma rukama (Čest výjimkám!). Důsledkem toho je, že se v odborné literatuře papouškuje hromada blbostí, s nimiž se pak můžeme setkat i u popisů předmětů v muzeích.
Ten disk má průměr 140 mm a průměr 45 mm. Původně byl přítomen i disk s průměrem 150 mm a otvorem 22 mm, ale ten je nyní ztracen. K vrtání se pravděpodobně používal dutý bez a pokud potřebovali vyrobit větší otvor (například do dřeva), bylo rozumnější použít větší průměr "vrtáku" než později otvor rozšiřovat.
Těch vysvětlení může být, samozřejmě, mnohem více.
The figure was found with the burial of a man who wore, in his prepared grave, a headdress or necklace made up of some 600 slivers of Dentalia shells, roundels cut from bone, and cut and polished beads of mammoth tooth, and finally a stone disc with a central hole, probably used in drilling and possibly connected with fire making.
Takže i profesionální archeologové na to mají dnes zřejmě stejný názor, jen expozice se drží starého učebnicového vysvětlení.
Od té doby se archeologie hodně proměnila - už několik desetiletí je naprosto normální, že se předpokládaný život rekonstruuje "naživo" a takovýchto případů kdy se nalezla mnohem lepší interpretace "rituálních" objektů se dají najít kvanta.
Tak jasně, ale my chceme mít hřejivý pocit, že všemu rozumíme, zatímco takzvaní experti jsou blbci, že jo. A proto je hodně nebezpečné snažit se zjišťovat, jestli třeba naši superchytrou výhradu dávno neznají a pro to, co dělají, třeba není nějaký důvod, který zase nenapadl nás.
To bychom si taky ten hřejivej pocit mohli snadno úplně posrat! Naštěstí my komentátoři na netu máme výhodu, že nás objekt nevidí a nemůže nás opravit :)
Jejich vysvětlení je založeno na tom, že podobné kameny mají používat sibiřští šamani a mají zobrazovat slunce a podobně. Matně si pamatuji, že v tom muzeu byla někde zmínka o tom, že takové kameny jsou nalézány velmi často, což by teorii o "zapalovači" podporovalo.
Já ten příspěvek nepsal kvůli tomu, že bych považoval dané experty za blbce, protože sám, když jsem ty kameny v tom muzeu viděl, vůbec mě nenapadlo, že by mohly mít takové vysvětlení. Těch může být i víc, třeba závaží pro napínání kůží nebo osnovy tkanin. Zaráží mě především to, jak snadné je ztratit kontinuitu poznání i v případech primitivních nástrojů do té míry, že zmatou i odborníky, kteří se na ně specializují.
Stává se, že i chytrým lidem občas něco nedojde, jsou unavení, nebo mají lepší věci na práci. Také se však stává, že to prostě je pitomec. Je to varianta, se kterou je vhodné počítat (ale jak už ostatní popsali, neuchylovat se k ní předčasně).Jasně, ale třeba to, že byl časový press nebo nedostatek lidí je taky jeden z těch "důvodů" pro to, že to je jak to je, který pak vzdálenému hodnotiteli lehko uniká. Lidi často hodnotí cizí práci podle absolutních kvalitativních kritérií a kompromis si pletou se známkou toho, že to autor neumí udělat líp. Přitom kdyby si to sami zkusili, tak by rychle zjistili, že se nedá všechno udělat dokonale (například v zájmu toho, aby se celek vůbec dokončil, se na detailech musí ušetřit čas/prostředky). Někdy to samozřejmě pitomec může opravdu být. Je zase chyba předpokládat, že ostatní lidi vždycky ví, co dělají a já ne (druhá strana toho Dunning-Krugera).
tvl toje děsně strašidelný takle mumijím dávat umělý voči :O :O
Tiskni
Sdílej: