Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
Uz som to opravil.
V popisu je popsáno rozdělení disku na tyto oddíly :
1) 1.1) / (kořen systému + data uživatelů) 1.2) (SWAP) (odkládací sektor) 2) Až do této doby jsem byl v domění, že musí být vždy tři sektory (vlastně jsem se nad tím ještě vůbec nezamýšlel). 2.1) / (kořen systému) 2.2) /HOME (data uživatelů) 2.3) (SWAP) (odkládací sektor)Když nad tím teď uvažuju, je možnost č.1 úspornější - šetří prostor HDD, protože velikost kořenového sektoru nemusím vymezit při instalaci. Jako velkou nevýhodu vidím případnou změnu distribuce, protože jsou uživatelské data zamíchané pokupě. Vzhledem k tomu, že už jsem asi definitivně zakotvil u SUSE9.3, budu se nad tím muset zamyslet!
Je to asi zvyk z distribuce Mandraku, který mně to naučil tlačítkem "automatické rozdělení disku", nebo zlozvyk z Windů, kde chce mít asi každý systém na C: a data kdekoli jinde
Ak je napevno pre nejaku rozhodnuty tak mu to moze byt jedno, pretoze Linux sa neinstaluje pri kazdej chybe odznova. (teda aspon by sa nemal) Nakoniec mysim, ze teraz ma skoro kazdy DVD napalovacku takze sa data daju zalohovat...
/dev/hda), jediný, komu by to mohlo vadit, by byly různé automagické nástroje typu hotplug, submount, HAL apod., které trpí chronickým nedostatkem fantazie…
Za prvé: swap nemusíte mít vůbec. Za druhé: swap může být (v rozporu s velmi rozšířeným mýtem) ostře menší než fyzická paměť. Za třetí: neexistuje žádný důvod, proč by swap měl být přesně tak velký, jako fyzická paměť (nemluvě o tom, že i když se o to budete snažit, stejně se téměř jistě netrefíte). A konečně za čtvrté: už vůbec není pravda, že by swap nemohl být větší než 1.5-násobek velikosti fyzické paměti. Nějaké limity sice existují, ale jsou podstatně vyšší. Pro jistotu ještě za páté: swap nemusí být jeden, může jich být víc.
Opravim to.
Když jsem poprvé instaloval Linux (to bylo ještě vedle windů), vůbec jsem neměl ani ponětí, co je to "/"; "SWAP"; "/HOME", natož jak mají být velké. V tomto článku bych nechal vše tak jak je, možná by se tam hodilo upozornění, že je určen pro začátečníky. To z článku ale už je jasné, takže nechat tak jak je.
Na článku se mi líbí popis ROOTa, protože třeba já jsem si myslel, že se mně ptá na něco jako "číslo licence/přístupový kód"
. To už je ale hodně dávno
Tiskni
Sdílej: