Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
TT-rss si uzivatele provozuji u sebe a nespolehaji na online agregatory, ktere uz zitra nemusi fungovat nebo zacnou fungovat za pro uzivatele nevyhodnych podminek.
Pro zacatek bude vic nez stacit, kdyz si guard natahne list kategorii a v nich vlozenych kanalu tj. aby koncovy uzivatel videl stejny stromecek co ma ve web rozhrani. Synchronizace nove vytvorenych kategorii a kanalu se muze udelat treba pri startu guardu...zas tak casto se to nemeni. Stahovani obsahu-hlavicek z tt-rss tj. nemusim se na koncove rss stranek napojovat 2x.
Synchronizace statusu jako precteno-smazano-"bookmarkovano" jak instantne, tak v nastavitelnem intervalu. Specialitky typu stitku, offline? mod apod. bych nechal na pozdeji.
Z meho pohledu by optimalnim koncovym stavem mela byt moznost pouzivat guard jako "desktopovou proxy(guard stahuje data z tt-rss, nejen synchronizuje obsah kategorii a pak sam stahuje a komunikuje s koncovymi rss linky" pro obsah v tt-rss. To umozni koncovemu uzivateli ziskat komfort desktopoveho klienta na svem PC a zachovani shodneho obsahu rss na dalsich zarizenich.
Vypada to dobre.
K bodu 5 - jestli to spravne chapu...s tim kompletnim smazanim...nebude to znamenat velkej napor na tt-rss respektive jeji DB, kdyz guard zacne po startu znova vsechno stahovat? U male instance, kde je par kanalu to asi nebude vadit, ale aktivnejsi useri s nekolika stovkama kanalu a vetsi historii, kdy nemaji nastaveno cisteni prectenych clanku(chteji mit kompletni historii) daji sve instanci tt-rss docela zabrat. U me to treba problem neni, me DB bezi na ssd, ale u sebevrahu s chujovinkama typu rasperipi by to asi narazilo na vykon.
Takze co takhle nechat zpravy v DB guardu a po jeho dalsim spusteni je nechat aktualizovat, tzn vse co se zmenilo v DB tt se zapise-prepise v DB guardu po jeho spusteni namisto opetovnyho stazeni vseho znova?
Upraveno. https://bitbucket.org/skunkos/rssguard/issue/8/tt-rss-integrationVypada to dobre.
Takze co takhle nechat zpravy v DB guardu a po jeho dalsim spusteni je nechat aktualizovat, tzn vse co se zmenilo v DB tt se zapise-prepise v DB guardu po jeho spusteni namisto opetovnyho stazeni vseho znova?
To zni rozume.
Obsahy zpravicek urcite cachovat, protoze kdyz na zpravicku kliknu pozdeji znova a zdroj ji mezitim zmenil, tak by guard mel zmenu sesynchronizovat s tt(pokud v tt byl link uz aktualizovan)...
Co to nechat na userovi? Sam by si zvolil jestli si udela z guardu offline ctecku tt-rss nebo to bude chtit cerstvi a nahradi guardem web rozhrani tt-rss a nic nebude chtit mit lokalne na pc.
A treba nejakej full mod, kdy se po zapnuti guard sesynchronizuje a s nove stazenyma zpravickama zaroven nacte i jejich obsach(cilovej web) by taky mohl bejt zajimavej pro heavy users.
A podme dal, nedrzme se pri zemi, kdyz uz sme v tom :) ... co takhle ikonka v liste, ktera posle link vybrane zpravicky do lokalni instance wallabag(wallabag.org)?
Predpokladam ze to ma nejaky api, protoze jsou na to pluginy do ruznych prohlizecu(link lze vlozit rucne, coz vetsinou delam a proto by bylo fajn mit tlacitko v guardu). Je to v podstate knihovna ulozenejch linku. Tj najdu na netu velmi zajimavej clanek a chci si ho nekam ulozit, protoze ze zdrojove stranky muze po nejake dobe zmizet nebo zmizi samotna stranka.
Kdyz to ulozim v prohlizeci jako soubor na disk, tak se to pak tezko dohleva treba po roce(vetsinou to nenajdu).
Kdezto tahleta self-hosted(stejne jako tt) aplikace ulozi cilovej link jako stranku(s definovanym vzhledem bez reklam) a muzu si kdykoliv pozdeji precist odkudkoliv, kde mam inet. Je to v podstate takovy ultimativni soukromy archiv web clanku. Podporuje to viceuzivatelskej rezim, lze sdilet stazene clanky a dokonce je publikovat skrze rss. Obsah lze vyexportovat.
Tiskni
Sdílej: