Probíhá hlasování o používání LLM při vývoji Debianu. Vývojáři Debianu mají na výběr 9 možností (návrhy A až H a žádný z nich).
Omarchy je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové major verzi 4.0.0 - The Quattro Release. Videopředstavení na YouTube. Celý desktop shell byl přepsán do Quickshellu. Přidána byla podpora pluginů.
Francouzská Ústavní rada zamítla zákaz používání sociálních sítí dětem mladším 15 let. Francouzská obdoba ústavního soudu uvedla, že opatření představuje nepřiměřený zásah do svobody projevu. Francouzský parlament zákaz schválil na konci července, začít platit měl od září. Šlo o první zákaz sociálních sítí pro děti v Evropě. Členové Ústavní rady se domnívají, že ustanovení „představuje zásah, který není přiměřený, nezbytný ani
… více »Open-source trackball Ploopy Adept má novou verzi nazvanou A+. Stále jde o symetrický desktopový trackball s šasi z 3D tiskárny a firmwarem QMK. Novinkami jsou dvojice tlačítek, jimiž půjde také otáčet, a volitelná opěrka ruky. Funkcionalita firmwaru je rozšířena o gesta, vrstvy a možnost konfigurace za běhu. Schémata a kód jsou jako obvykle na GitHubu. A+ půjde předobjednat za 99 CAD (bez dopravy a cla/DPH).
Prusa Research představil nové modely svých 3D tiskáren: Prusa XL+, CORE One+ (Gen 2) a CORE One L+.
Crown je multiplatformní open source herní engine. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT a GPLv3+. Byla vydána nová verze 0.64. Vyzkoušet lze online demo.
NVIDIA na konci ledna vydala v beta verzi nativního linuxového klienta své cloudové herní služby GeForce NOW. Včera oznámila ukončení beta verze a oficiální podporu Linuxu.
Byla vydána nová verze 3.5.0 nástroje pro inkrementální kopírování souborů rsync (Wikipedie). Přehled oprav a vylepšení v souboru NEWS. Řešeno je 33 zranitelností.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 31 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Firma IBM uvedla svůj první mikropočítač Personal Computer před 45 lety, v srpnu 1981. Základní konfigurace modelu 5150 za 1 565 tehdejších dolarů obsahovala desktop s Intel 8088 a 16KB RAM, Color Graphics Adapter a klávesnici. Právě klávesnice Model F/XT vybavené kapacitními spínači, vlivné a s převodníkem dodnes použitelné, připomíná sběratelský web Admiral Shark's Keyboards.
TT-rss si uzivatele provozuji u sebe a nespolehaji na online agregatory, ktere uz zitra nemusi fungovat nebo zacnou fungovat za pro uzivatele nevyhodnych podminek.
Pro zacatek bude vic nez stacit, kdyz si guard natahne list kategorii a v nich vlozenych kanalu tj. aby koncovy uzivatel videl stejny stromecek co ma ve web rozhrani. Synchronizace nove vytvorenych kategorii a kanalu se muze udelat treba pri startu guardu...zas tak casto se to nemeni. Stahovani obsahu-hlavicek z tt-rss tj. nemusim se na koncove rss stranek napojovat 2x.
Synchronizace statusu jako precteno-smazano-"bookmarkovano" jak instantne, tak v nastavitelnem intervalu. Specialitky typu stitku, offline? mod apod. bych nechal na pozdeji.
Z meho pohledu by optimalnim koncovym stavem mela byt moznost pouzivat guard jako "desktopovou proxy(guard stahuje data z tt-rss, nejen synchronizuje obsah kategorii a pak sam stahuje a komunikuje s koncovymi rss linky" pro obsah v tt-rss. To umozni koncovemu uzivateli ziskat komfort desktopoveho klienta na svem PC a zachovani shodneho obsahu rss na dalsich zarizenich.
Vypada to dobre.
K bodu 5 - jestli to spravne chapu...s tim kompletnim smazanim...nebude to znamenat velkej napor na tt-rss respektive jeji DB, kdyz guard zacne po startu znova vsechno stahovat? U male instance, kde je par kanalu to asi nebude vadit, ale aktivnejsi useri s nekolika stovkama kanalu a vetsi historii, kdy nemaji nastaveno cisteni prectenych clanku(chteji mit kompletni historii) daji sve instanci tt-rss docela zabrat. U me to treba problem neni, me DB bezi na ssd, ale u sebevrahu s chujovinkama typu rasperipi by to asi narazilo na vykon.
Takze co takhle nechat zpravy v DB guardu a po jeho dalsim spusteni je nechat aktualizovat, tzn vse co se zmenilo v DB tt se zapise-prepise v DB guardu po jeho spusteni namisto opetovnyho stazeni vseho znova?
Upraveno. https://bitbucket.org/skunkos/rssguard/issue/8/tt-rss-integrationVypada to dobre.
Takze co takhle nechat zpravy v DB guardu a po jeho dalsim spusteni je nechat aktualizovat, tzn vse co se zmenilo v DB tt se zapise-prepise v DB guardu po jeho spusteni namisto opetovnyho stazeni vseho znova?
To zni rozume.
Obsahy zpravicek urcite cachovat, protoze kdyz na zpravicku kliknu pozdeji znova a zdroj ji mezitim zmenil, tak by guard mel zmenu sesynchronizovat s tt(pokud v tt byl link uz aktualizovan)...
Co to nechat na userovi? Sam by si zvolil jestli si udela z guardu offline ctecku tt-rss nebo to bude chtit cerstvi a nahradi guardem web rozhrani tt-rss a nic nebude chtit mit lokalne na pc.
A treba nejakej full mod, kdy se po zapnuti guard sesynchronizuje a s nove stazenyma zpravickama zaroven nacte i jejich obsach(cilovej web) by taky mohl bejt zajimavej pro heavy users.
A podme dal, nedrzme se pri zemi, kdyz uz sme v tom :) ... co takhle ikonka v liste, ktera posle link vybrane zpravicky do lokalni instance wallabag(wallabag.org)?
Predpokladam ze to ma nejaky api, protoze jsou na to pluginy do ruznych prohlizecu(link lze vlozit rucne, coz vetsinou delam a proto by bylo fajn mit tlacitko v guardu). Je to v podstate knihovna ulozenejch linku. Tj najdu na netu velmi zajimavej clanek a chci si ho nekam ulozit, protoze ze zdrojove stranky muze po nejake dobe zmizet nebo zmizi samotna stranka.
Kdyz to ulozim v prohlizeci jako soubor na disk, tak se to pak tezko dohleva treba po roce(vetsinou to nenajdu).
Kdezto tahleta self-hosted(stejne jako tt) aplikace ulozi cilovej link jako stranku(s definovanym vzhledem bez reklam) a muzu si kdykoliv pozdeji precist odkudkoliv, kde mam inet. Je to v podstate takovy ultimativni soukromy archiv web clanku. Podporuje to viceuzivatelskej rezim, lze sdilet stazene clanky a dokonce je publikovat skrze rss. Obsah lze vyexportovat.
Tiskni
Sdílej: