Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Iconify je seznam a galerie kolekcí vektorových open-source ikon, ke stažení je přes 275000 ikon z více jak dvou set sad. Tento rovněž open-source projekt dává vývojářům k dispozici i API pro snadnou integraci svobodných ikon do jejich projektů.
Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
TT-rss si uzivatele provozuji u sebe a nespolehaji na online agregatory, ktere uz zitra nemusi fungovat nebo zacnou fungovat za pro uzivatele nevyhodnych podminek.
Pro zacatek bude vic nez stacit, kdyz si guard natahne list kategorii a v nich vlozenych kanalu tj. aby koncovy uzivatel videl stejny stromecek co ma ve web rozhrani. Synchronizace nove vytvorenych kategorii a kanalu se muze udelat treba pri startu guardu...zas tak casto se to nemeni. Stahovani obsahu-hlavicek z tt-rss tj. nemusim se na koncove rss stranek napojovat 2x.
Synchronizace statusu jako precteno-smazano-"bookmarkovano" jak instantne, tak v nastavitelnem intervalu. Specialitky typu stitku, offline? mod apod. bych nechal na pozdeji.
Z meho pohledu by optimalnim koncovym stavem mela byt moznost pouzivat guard jako "desktopovou proxy(guard stahuje data z tt-rss, nejen synchronizuje obsah kategorii a pak sam stahuje a komunikuje s koncovymi rss linky" pro obsah v tt-rss. To umozni koncovemu uzivateli ziskat komfort desktopoveho klienta na svem PC a zachovani shodneho obsahu rss na dalsich zarizenich.
Vypada to dobre.
K bodu 5 - jestli to spravne chapu...s tim kompletnim smazanim...nebude to znamenat velkej napor na tt-rss respektive jeji DB, kdyz guard zacne po startu znova vsechno stahovat? U male instance, kde je par kanalu to asi nebude vadit, ale aktivnejsi useri s nekolika stovkama kanalu a vetsi historii, kdy nemaji nastaveno cisteni prectenych clanku(chteji mit kompletni historii) daji sve instanci tt-rss docela zabrat. U me to treba problem neni, me DB bezi na ssd, ale u sebevrahu s chujovinkama typu rasperipi by to asi narazilo na vykon.
Takze co takhle nechat zpravy v DB guardu a po jeho dalsim spusteni je nechat aktualizovat, tzn vse co se zmenilo v DB tt se zapise-prepise v DB guardu po jeho spusteni namisto opetovnyho stazeni vseho znova?
Upraveno. https://bitbucket.org/skunkos/rssguard/issue/8/tt-rss-integrationVypada to dobre.
Takze co takhle nechat zpravy v DB guardu a po jeho dalsim spusteni je nechat aktualizovat, tzn vse co se zmenilo v DB tt se zapise-prepise v DB guardu po jeho spusteni namisto opetovnyho stazeni vseho znova?
To zni rozume.
Obsahy zpravicek urcite cachovat, protoze kdyz na zpravicku kliknu pozdeji znova a zdroj ji mezitim zmenil, tak by guard mel zmenu sesynchronizovat s tt(pokud v tt byl link uz aktualizovan)...
Co to nechat na userovi? Sam by si zvolil jestli si udela z guardu offline ctecku tt-rss nebo to bude chtit cerstvi a nahradi guardem web rozhrani tt-rss a nic nebude chtit mit lokalne na pc.
A treba nejakej full mod, kdy se po zapnuti guard sesynchronizuje a s nove stazenyma zpravickama zaroven nacte i jejich obsach(cilovej web) by taky mohl bejt zajimavej pro heavy users.
A podme dal, nedrzme se pri zemi, kdyz uz sme v tom :) ... co takhle ikonka v liste, ktera posle link vybrane zpravicky do lokalni instance wallabag(wallabag.org)?
Predpokladam ze to ma nejaky api, protoze jsou na to pluginy do ruznych prohlizecu(link lze vlozit rucne, coz vetsinou delam a proto by bylo fajn mit tlacitko v guardu). Je to v podstate knihovna ulozenejch linku. Tj najdu na netu velmi zajimavej clanek a chci si ho nekam ulozit, protoze ze zdrojove stranky muze po nejake dobe zmizet nebo zmizi samotna stranka.
Kdyz to ulozim v prohlizeci jako soubor na disk, tak se to pak tezko dohleva treba po roce(vetsinou to nenajdu).
Kdezto tahleta self-hosted(stejne jako tt) aplikace ulozi cilovej link jako stranku(s definovanym vzhledem bez reklam) a muzu si kdykoliv pozdeji precist odkudkoliv, kde mam inet. Je to v podstate takovy ultimativni soukromy archiv web clanku. Podporuje to viceuzivatelskej rezim, lze sdilet stazene clanky a dokonce je publikovat skrze rss. Obsah lze vyexportovat.
Tiskni
Sdílej: