Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Tiskni
Sdílej:
TT-rss si uzivatele provozuji u sebe a nespolehaji na online agregatory, ktere uz zitra nemusi fungovat nebo zacnou fungovat za pro uzivatele nevyhodnych podminek.
Pro zacatek bude vic nez stacit, kdyz si guard natahne list kategorii a v nich vlozenych kanalu tj. aby koncovy uzivatel videl stejny stromecek co ma ve web rozhrani. Synchronizace nove vytvorenych kategorii a kanalu se muze udelat treba pri startu guardu...zas tak casto se to nemeni. Stahovani obsahu-hlavicek z tt-rss tj. nemusim se na koncove rss stranek napojovat 2x.
Synchronizace statusu jako precteno-smazano-"bookmarkovano" jak instantne, tak v nastavitelnem intervalu. Specialitky typu stitku, offline? mod apod. bych nechal na pozdeji.
Z meho pohledu by optimalnim koncovym stavem mela byt moznost pouzivat guard jako "desktopovou proxy(guard stahuje data z tt-rss, nejen synchronizuje obsah kategorii a pak sam stahuje a komunikuje s koncovymi rss linky" pro obsah v tt-rss. To umozni koncovemu uzivateli ziskat komfort desktopoveho klienta na svem PC a zachovani shodneho obsahu rss na dalsich zarizenich.
Vypada to dobre.
K bodu 5 - jestli to spravne chapu...s tim kompletnim smazanim...nebude to znamenat velkej napor na tt-rss respektive jeji DB, kdyz guard zacne po startu znova vsechno stahovat? U male instance, kde je par kanalu to asi nebude vadit, ale aktivnejsi useri s nekolika stovkama kanalu a vetsi historii, kdy nemaji nastaveno cisteni prectenych clanku(chteji mit kompletni historii) daji sve instanci tt-rss docela zabrat. U me to treba problem neni, me DB bezi na ssd, ale u sebevrahu s chujovinkama typu rasperipi by to asi narazilo na vykon.
Takze co takhle nechat zpravy v DB guardu a po jeho dalsim spusteni je nechat aktualizovat, tzn vse co se zmenilo v DB tt se zapise-prepise v DB guardu po jeho spusteni namisto opetovnyho stazeni vseho znova?
Upraveno. https://bitbucket.org/skunkos/rssguard/issue/8/tt-rss-integrationVypada to dobre.
Takze co takhle nechat zpravy v DB guardu a po jeho dalsim spusteni je nechat aktualizovat, tzn vse co se zmenilo v DB tt se zapise-prepise v DB guardu po jeho spusteni namisto opetovnyho stazeni vseho znova?
To zni rozume.
Obsahy zpravicek urcite cachovat, protoze kdyz na zpravicku kliknu pozdeji znova a zdroj ji mezitim zmenil, tak by guard mel zmenu sesynchronizovat s tt(pokud v tt byl link uz aktualizovan)...
Co to nechat na userovi? Sam by si zvolil jestli si udela z guardu offline ctecku tt-rss nebo to bude chtit cerstvi a nahradi guardem web rozhrani tt-rss a nic nebude chtit mit lokalne na pc.
A treba nejakej full mod, kdy se po zapnuti guard sesynchronizuje a s nove stazenyma zpravickama zaroven nacte i jejich obsach(cilovej web) by taky mohl bejt zajimavej pro heavy users.
A podme dal, nedrzme se pri zemi, kdyz uz sme v tom :) ... co takhle ikonka v liste, ktera posle link vybrane zpravicky do lokalni instance wallabag(wallabag.org)?
Predpokladam ze to ma nejaky api, protoze jsou na to pluginy do ruznych prohlizecu(link lze vlozit rucne, coz vetsinou delam a proto by bylo fajn mit tlacitko v guardu). Je to v podstate knihovna ulozenejch linku. Tj najdu na netu velmi zajimavej clanek a chci si ho nekam ulozit, protoze ze zdrojove stranky muze po nejake dobe zmizet nebo zmizi samotna stranka.
Kdyz to ulozim v prohlizeci jako soubor na disk, tak se to pak tezko dohleva treba po roce(vetsinou to nenajdu).
Kdezto tahleta self-hosted(stejne jako tt) aplikace ulozi cilovej link jako stranku(s definovanym vzhledem bez reklam) a muzu si kdykoliv pozdeji precist odkudkoliv, kde mam inet. Je to v podstate takovy ultimativni soukromy archiv web clanku. Podporuje to viceuzivatelskej rezim, lze sdilet stazene clanky a dokonce je publikovat skrze rss. Obsah lze vyexportovat.