Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Wikipedie slaví 25. výročí svého založení. Vznikla 15. ledna 2001 jako doplňkový projekt k dnes již neexistující encyklopedii Nupedia. Doména wikipedia.org byla zaregistrována 12. ledna 2001. Zítra proběhne v Praze Večer svobodné kultury, který pořádá spolek Wikimedia ČR.
Po více než dvou letech od vydání předchozí verze 2.12 byla vydána nová stabilní verze 2.14 systémového zavaděče GNU GRUB (GRand Unified Bootloader, Wikipedie). Přehled novinek v souboru NEWS a v aktualizované dokumentaci.
Google Chrome 144 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 144.0.7559.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 10 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře (YouTube).
Microsoft zveřejnil zdrojový kód XAML Studia a uvolnil ho pod MIT licencí. XAML Studio je nástroj ze světa Windows, určený pro tvorbu uživatelského rozhraní aplikací pomocí XAML (Extensible Application Markup Language). Stalo se tak zhruba po osmi letech od prvního prohlášení Microsoftu, že se tento kód chystá zveřejnit.
TimeCapsule, 'časová kapsle', je jazykový model trénovaný výhradně na datech z určitých míst a časových období, aby se tak napodobila autentická slovní zásoba, způsob vyjadřování a názory dané doby. Na Hugging face jsou k dispozici modely natrénované na historických textech dostupných v oblasti Londýna mezi lety 1800 až 1875.
Radicle byl vydán ve verzi 1.6.0 s kódovým jménem Amaryllis. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
Zemřel Scott Adams, tvůrce komiksových stripů Dilbert parodujících pracovní prostředí velké firmy.
Sdružení CZ.NIC vydalo novou verzi Knot Resolveru (6.1.0). Jedná se o první vydanou stabilní verzi 6, která je nyní oficiálně preferovanou a doporučovanou verzí, namísto předešlé verze 5. Více o Knot Resolveru 6 je možné se dočíst přímo v dokumentaci.
Byl vydán Linux Mint 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
Tiskni
Sdílej:
TT-rss si uzivatele provozuji u sebe a nespolehaji na online agregatory, ktere uz zitra nemusi fungovat nebo zacnou fungovat za pro uzivatele nevyhodnych podminek.
Pro zacatek bude vic nez stacit, kdyz si guard natahne list kategorii a v nich vlozenych kanalu tj. aby koncovy uzivatel videl stejny stromecek co ma ve web rozhrani. Synchronizace nove vytvorenych kategorii a kanalu se muze udelat treba pri startu guardu...zas tak casto se to nemeni. Stahovani obsahu-hlavicek z tt-rss tj. nemusim se na koncove rss stranek napojovat 2x.
Synchronizace statusu jako precteno-smazano-"bookmarkovano" jak instantne, tak v nastavitelnem intervalu. Specialitky typu stitku, offline? mod apod. bych nechal na pozdeji.
Z meho pohledu by optimalnim koncovym stavem mela byt moznost pouzivat guard jako "desktopovou proxy(guard stahuje data z tt-rss, nejen synchronizuje obsah kategorii a pak sam stahuje a komunikuje s koncovymi rss linky" pro obsah v tt-rss. To umozni koncovemu uzivateli ziskat komfort desktopoveho klienta na svem PC a zachovani shodneho obsahu rss na dalsich zarizenich.
Vypada to dobre.
K bodu 5 - jestli to spravne chapu...s tim kompletnim smazanim...nebude to znamenat velkej napor na tt-rss respektive jeji DB, kdyz guard zacne po startu znova vsechno stahovat? U male instance, kde je par kanalu to asi nebude vadit, ale aktivnejsi useri s nekolika stovkama kanalu a vetsi historii, kdy nemaji nastaveno cisteni prectenych clanku(chteji mit kompletni historii) daji sve instanci tt-rss docela zabrat. U me to treba problem neni, me DB bezi na ssd, ale u sebevrahu s chujovinkama typu rasperipi by to asi narazilo na vykon.
Takze co takhle nechat zpravy v DB guardu a po jeho dalsim spusteni je nechat aktualizovat, tzn vse co se zmenilo v DB tt se zapise-prepise v DB guardu po jeho spusteni namisto opetovnyho stazeni vseho znova?
Upraveno. https://bitbucket.org/skunkos/rssguard/issue/8/tt-rss-integrationVypada to dobre.
Takze co takhle nechat zpravy v DB guardu a po jeho dalsim spusteni je nechat aktualizovat, tzn vse co se zmenilo v DB tt se zapise-prepise v DB guardu po jeho spusteni namisto opetovnyho stazeni vseho znova?
To zni rozume.
Obsahy zpravicek urcite cachovat, protoze kdyz na zpravicku kliknu pozdeji znova a zdroj ji mezitim zmenil, tak by guard mel zmenu sesynchronizovat s tt(pokud v tt byl link uz aktualizovan)...
Co to nechat na userovi? Sam by si zvolil jestli si udela z guardu offline ctecku tt-rss nebo to bude chtit cerstvi a nahradi guardem web rozhrani tt-rss a nic nebude chtit mit lokalne na pc.
A treba nejakej full mod, kdy se po zapnuti guard sesynchronizuje a s nove stazenyma zpravickama zaroven nacte i jejich obsach(cilovej web) by taky mohl bejt zajimavej pro heavy users.
A podme dal, nedrzme se pri zemi, kdyz uz sme v tom :) ... co takhle ikonka v liste, ktera posle link vybrane zpravicky do lokalni instance wallabag(wallabag.org)?
Predpokladam ze to ma nejaky api, protoze jsou na to pluginy do ruznych prohlizecu(link lze vlozit rucne, coz vetsinou delam a proto by bylo fajn mit tlacitko v guardu). Je to v podstate knihovna ulozenejch linku. Tj najdu na netu velmi zajimavej clanek a chci si ho nekam ulozit, protoze ze zdrojove stranky muze po nejake dobe zmizet nebo zmizi samotna stranka.
Kdyz to ulozim v prohlizeci jako soubor na disk, tak se to pak tezko dohleva treba po roce(vetsinou to nenajdu).
Kdezto tahleta self-hosted(stejne jako tt) aplikace ulozi cilovej link jako stranku(s definovanym vzhledem bez reklam) a muzu si kdykoliv pozdeji precist odkudkoliv, kde mam inet. Je to v podstate takovy ultimativni soukromy archiv web clanku. Podporuje to viceuzivatelskej rezim, lze sdilet stazene clanky a dokonce je publikovat skrze rss. Obsah lze vyexportovat.