V Praze probíhá Flock 2026, tj. konference pro přispěvatele a příznivce Fedory. Přednášky lze sledovat také na YouTube.
Node-RED (Wikipedie, GitHub), webová aplikace postavená na Node.js pro vizuální programování a propojování hardwarových zařízení, API a online služeb, byl vydán ve verzi 5.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová verze 3.27.0 FreeRDP, tj. svobodné implementace protokolu RDP (Remote Desktop Protocol). Opraveno bylo 5 zranitelností.
Řídící výbor GCC schválil záměr do GCC začlenit backend WebAssembly.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
Vláda USA nařídila společnosti Anthropic pozastavit přístup k modelům Fable 5 a Mythos 5 pro všechny cizince, včetně zaměstnanců Anthropicu.
Společnost Murena představila (YouTube) novou verzi 4.0 mobilního operačního systému /e/OS (Wikipedie) založeného na Androidu a LineageOS bez aplikací a služeb od Googlu.
V Arch User Repository (AUR) bylo kompromitováno přes 400 opomíjených balíčků (jejich seznam). Útočník do nich začlenil škodlivý npm balíček atomic-lockfile, který krade citlivá data uživatelů. Publikována byla předběžná analýza spouštěného malwaru deps.
Homebrew, správce balíčků nejen pro macOS, byl vydán ve verzi 6.0.0 (seznam změn). Hlavními novinkami jsou bezpečnostní mechanismus tap trust kvůli důvěryhodnosti závislostí, vylepšení sandboxingu na Linuxu, interní JSON API nebo zlepšení výkonu.
Diskuse byla administrátory uzamčena.
Ako dlho si sa to učil a stretol si sa už z niekym iným čo by mal SELinux na servery bojím sa povedať desktope
Ale aj tak je to zaujímavé, raz sa to môže hodiť.

Unixoví administrátoři z praxe nejsou takoví blbci, jak si možná myslíte.Nevím jestli jste to dobře pochopil, jde o znalost nejen obecných principů, ale i chování konkrétního software na konkrétní distribuci. Kde má uložen apache nebo named konfiguráky, co všechno potřebuje číst, kde jsou init skripty a co všechno spouští, jak se chová hotplug, jaký konkrétní syslog/MTA se používá, jaké všechny NSS/PAM moduly jsou aktivní, ... všechno tohle při psaní politiky může být podstatné.
Největší překážkou je těžko zapamatovatelná změť příkazů, scriptů... a jejich parametrů, pro nováčka zpočátku kryptické výstupy, poněkud zmatená dokumentace atd.Tak to nevím zase já o čem mluvíte. Takhle se chovají obecně všechny unixové příkazy a těch 5 nebo kolik pro administraci SELinuxu se ničím neliší.
Odpusťte si prosím povýšené poznámky o jakýchsi klikačích, to je pod vaši úroveň.Nevzpomínám si, že bych nějaké měl. BTW, téma článku je MLS a jeho pořadové číslo je ⑥. Oceňuji Váš "zájem" o SELinux, ale debatu "SELinux ano nebo ne" bych očekával někde v jedničce.
Tiskni
Sdílej: