Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
někomu se možná bude hodit na evidenci http://www.sUcto.cz
Mezi (podvojným) účetnictvím pro daňové účely a mezi daňovou evidencí je jeden zásadní rozdíl. V účetnictví se každá vydaná faktura okamžitě započítává do příjmů, i když peníze na účet dosud nedorazily a možná ani nedorazí, protože zákazník se na placení vykašlal. Protože tyto nepřijaté peníze jsou započítané v příjmech, platí se z nich pochopitelně i daně. V daňové evidenci se do příjmů započítávají pouze peníze, které na účet skutečně dorazily.
Tohle už je jen důsledek, i když někdy dost podstatný. Principiální rozdíl je spíš v tom, že v daňové evidenci (dříve jednoduchém účetnictví) řešíte jen pohyb peněz - příjmy a výdaje. V účetnictví (dříve podvojném účetnictví) evidujete především pohyb aktiv a pasiv. Aktivum je v podstatě nějaká hodnota (hotové peníze, peníze na účtu, majetek, pohledávka), pasivum je pak zdroj (závazek, úvěr apod.). Takže když vystavíte fakturu za práci, získáváte aktivum v podobě pohledávky (koneckonců i třeba peníze na účtu jsou svým způsobem pohledávkou vůči bance) a pasivem je v tomto případě výnos. Zatímco v okamžiku, kdy se klient uráčí zaplatit, už z pohledu účetnictví nic nezískáváte, pouze se jedna forma aktiv (pohledávka) transformuje na jinou (peníze na účtu). Podobně je nákup majetku nebo zboží v daňové evidenci výdajem (pomineme-li případné daňové odpisy), ale v účetnictví je to zase jen transformace jednoho aktiva (peníze) na jiné (majetek nebo zboží) a náklad se účtuje až v okamžiku, kdy zboží prodáte nebo majetek "spotřebujete" (nebo postupně odepíšete). Takže i když to vypadá při pohledu na příklad s nezaplacenou fakturou nelogicky, ve skutečnosti dává účetnictví podstatně lepší představu, jak na tom opravdu jste.
pokud koupite hdd za 1000 + dph, tedy 1200 a prodate ho na fakturu neplatici za 2400 (400 DPH) , nemate HDD, a jeste musite zaplatit 400 DPH
Pro pořádek je potřeba doplnit, že přesně ve stejném okamžiku nárokujete těch 200 Kč. V daném případě by mne ale asi víc než 200 Kč DPH štvala ta investice 1000 Kč, zvlášť pokud by marže byla realističtější než vašich 100 procent.
Ale kdyz se na neco ptam, tak je hned rec o uctech a pasiva a aktiva a ja toho radsi necham
Nerozhodnete-li se vést účetnictví, pak vás aktiva, pasiva a účty zajímat nemusejí, v daňové evidenci máte jen příjmy a výdaje. Pokud se pro účetnictví rozhodnete, doporučuji koupit si nějakou učebnici, není to zase tak hrozné a nepochopitelné (když to zvládnou studenti VŠE… :-) ).
dan z prijmu je neco, co nelze v prubeho nejakeho obdobi urcit - a proto nechapu, jak by to mohlo v ucetnictvi nebo danove evidenci byt? Ja jsem myslel, ze na to je pak to rocni danove priznani.
Tu zaplacenou daň (případně zálohy) pak ale musíte do účetnictví (daňové evidence) zanést.
DPH je neco, co je mozno napr. mesicne sledovat a take to pak FU odvest (nebo po FU neco chtit)
Pokud se rozhodnete stát se dobrovolně plátcem DPH (nebo pokud jím být musíte, což znamená IIRC 1M ročního obratu). Jinak vás DPH vůbec zajímat nemusí. Víceméně se dá říci, že pokud obchodujete spíše s plátci, je výhodnější stát se plátcem dobrovolně.
chapu , ze je to gulas, kdyz jako platce DPH vystavuji fakturu na platce nebvo neplatce DPH a naopak dostavam takove rozlicne faktury. To jsem chtel pochopit az v druhem kole.
Zase takový guláš to není. Nejste-li plátce, nezajímá vás DPH vůbec. Jste-li plátce, pak u faktur přijatých od neplátců prostě žádná DPH není a částka je konečná; u vystavených faktur vás nemusí zajímat, zda je příjemce plátce nebo ne (jen u faktur nad 10000 Kč by měla být identifikace příjemce, tj. v případě plátce DIČ).
nahore nejaky diskutujici nadhodil zalohove faktury, misto toho autor pouziva jakousi fintu na faktury, ktere v systemu jsou ale jaksi se nepocitaji, aby se nemusely platit 'dane'.
Trik je v tom, že místo faktury vystavíte jen zálohovou fakturu, pak fakturovaná částka není výnosem a neplatíte z ní tudíž žádné daně. Teprve po zaplacení vystavíte skutečnou fakturu a máte výnos (ale to už máte i peníze). Problém se tím přenáší na druhou stranu, protože odběratel si může účtovat náklad až v okamžiku, kdy dostane tu fakturu.
Problem vidim v tom, (a to svagrova nechape) ze kdyz prijde jednou za mesic, tak treba v prubehu mesice zakaznik zavola, abch poslal fakturu a ja ted nevim, mam to udelat a jak, aby mi na konci mesice az bude svagrova delat ty 'depehacka' nerekla - to byla blbost s touhle fakturou.
Nejlepší bude, když vám dá nějaký vzor a vysvětlí, jaké údaje a kam máte doplnit.
Abyste byli skutečně bohatí, musíte mít aktiva co nejvyšší a pasiva co nejnižší.
Takhle formulováno to nejde, protože jeden ze základních principů je, že všech aktiv musí být stejně jako všech pasiv. Takže aby to šlo takhle tvrdit, bylo by potřeba nejdřív definovat, která aktiva a která pasiva je z toho potřeba vyjmout.
Podle vašeho prvního příspěvku jsem myslel, že se snažíte popsat, jak funguje účetnictví. Proto jsem se vyjadřoval k tomu, jak to v účetnictví funguje, netušil jsem, že se bavíte o jakémsi podivném mixu někde na půl cesty mezi účetnictvím a daňovou evidencí…
V předchozím příspěvku je přiložený obrázek
Tak ten jsem neviděl, vzhledem ke způsobu, jakým někteří jedinci možnost přímého vkládání obrázků do diskusí zneužívali, jsem si přímo vložené obrázky potlačil pomocí CSS.
Tiskni
Sdílej: