Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
--delete maže soubory, které byly mezitím smazány na zdroji, což v našem případě snad ani není důležité, a --min-size=1 se vyhne prázdným souborům. --max-size 10 megabajtů je tam kvůli perlám jako kompletní výpis genetického kódu člověka. Samozřejmě v ASCII, aby byl ještě 4x větší než ve skutečnosti. A ve více verzích. Tím si nějaký ten gigabajt ušetříme. No a na závěr je URL, které snad nemusím vysvětlovat. Nicméně mohu vysvětlit, proč rsync a ne třeba wget – wget si Projekt Gutenberg výslovně nepřeje, protože by přetěžoval jeho systém, a místo toho doporučuje rsync.
Na stránku A4 se vejde asi 2000 znaků, 10 megabajtů pak odpovídá pěti tisícům stránek. Do toho by se měl vejít i voluminózní román – nebo Bible. Co by se tam ale nemuselo vejít, je buddhistický ekvivalent Bible, Pálijský kánon:
![]()
Pálijský kánon.
Zdroj: DhJ~commonswiki z Wikimedia Commons pod licencí CC-BY-SA.
Pokud se rsync přeruší, typicky z důvodu pádu některého z defektních embedded zařízení, na kterých je dnešní spotřební Internet dle mého názoru vystavěn, je možné ho prostě znova pustit. On si ty přenesené soubory už sám přeskočí. Toto je ostatně samotná hlavní myšlenka rsyncu: na rozdíl od scp nepřenáší již jednou přenesené.
Toto přeskakování stažených souborů může trvat delší dobu a být spojeno s výpisem většího množství informativních hlášek. Při jiném použití rsyncu ale může naopak probíhat velmi rychle a bez hlášek. Odvíjí se to od odlišné situace dané nastavením přepínačů, které zřejmě umožní rsyncu někdy provést urychlující optimalizace a někdy ne. Srovnatelně komplexní rsync příkaz používám například na projektu optického pojítka Ronja, kde velikost synchronizovaného adresáře je 6,7 GB a při malé změně proběhne synchronizace rsyncem velmi rychle.
Původní příkaz rsync, ke kterému Projekt Gutenberg nabádá nedoporučím, protože stahuje všechno možné, audio nahrávky, multimediální data, strojově generované sekundární soubory. Na uvedené stránce píšou, že těch souborů jsou pak 2 milióny. Mirrorování pak trvá neúměrně dlouho:
rsync -av --del ftp@ftp.ibiblio.org::gutenberg /var/www/gutenberg
Zde si jako cvičení z Unixu, která jsme na Matfyzu mívali, uvedeme pár příkladů, jak se na stažený archív podívat.
du -sm pg
Vypíše spotřebu místa na disku v megabajtech. Není to jen součet velikostí souborů, ale započítávají se i části bloků souborového systému, které zůstaly souborem nevyužité.
find pg -type f -ls | tee filelist.txt
Vypíše všechny soubory, ale ne adresáře, ve formátu, který obsahuje kromě jména souboru i délku souboru a další informace, a současně tento výpis ukládá do souboru
filelist.txt. Příkaz find bez explicitního zadání akce (-ls) vypisuje pouze cesty k souborům, ale ne jejich délku. K tomu je tam pevně zabudován -ls který má pevný formát výpisu. Vzhledem k tomu, že výpis souborů trvá dlouho (asi 55 tisíc souborů), tento výpis se pak hodí když se chceme podívat, co je v nejdelších souborech. Obsah souboru
filelist.txt si ukážeme v příštím díle a budeme pokračovat dalšími příkazy pro inspekci obsahu projektu Gutenberg.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej:
kompletní výpis genetického kódu člověka. Samozřejmě v ASCII, aby byl ještě 4x větší než ve skutečnosti.kdyby sis to přečetl, tak bys zjistil, že by ti dva bity opravdu nestačily