Vojenské zpravodajství (VZ) se v březnu zapojilo do mezinárodní operace proti aktivitám hackerské skupiny APT28, která je spojovaná s ruskou vojenskou zpravodajskou službou GRU a která přes slabě zabezpečené routery prováděla kybernetické útoky na státní a další organizace v ČR i zahraničí. Operaci vedl americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) a jejím cílem bylo odebrat útočníkům přístup k napadeným zařízením a ty následně … více »
Tvůrcem nejpopulárnější kryptoměny bitcoin, který se skrývá za pseudonymem Satoši Nakamoto (Satoshi Nakamoto), je britský kryptograf Adam Back. Na základě vlastní investigativní práce to tvrdí americký deník The New York Times (NYT). Několik indicií podle autorů jasně ukazuje na to, že Back a Nakamoto jsou stejný člověk. Jde mimo jiné o podobný odborný a osobnostní profil či totožné chyby a manýry v psaném projevu.
Google Chrome 147 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 147.0.7727.55 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře. Přehled novinek v Chrome DevTools 145 až 147 také na YouTube.
Vývojáři z Laboratoří CZ.NIC vydali nové verze aplikací Datovka (Datovka 4.29.0, Mobilní Datovka 2.6.2). V případě desktopové verze přibyly možnosti projít všechny uložené zprávy, zkontrolovat časy expirací časových razítek a přerazítkovat datové zprávy, které lze v ISDS přerazítkovat. Novinkou je také možnost vytahovat myší ze seznamu ZFO soubory datových zpráv, tento úkon jde udělat i pomocí tlačítek Ctrl+C. Nová verze Mobilní Datovky přináší jen drobné úpravy.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.28.0. Z novinek lze vypíchnout novou třídu machine.CAN.
Michael Meeks, CEO společnosti Collabora, na apríla oznámil, nebyl to ale apríl, že nadace The Document Foundation zastřešující vývoj kancelářského balíku LibreOffice vyloučila ze svých řad všechny zaměstnance a partnery společnosti Collabora, tj. více než třicet lidí, kteří po mnoho let přispívali do LibreOffice. Nadace The Document Foundation po několika dnech publikovala oficiální vyjádření. Přiznává pochybení při zakládání
… více »Protože je už po aprílu, můžou strahováci opět zveřejnit program další Virtuální Bastlírny, aniž by připravená témata působila dojmem, že jde o žert. Vězte tedy, že v úterý 14. dubna (změna!!!) od 20:00 proběhne VB, kde se setkají bastlíři, technici, učitelé i nadšenci do techniky a kde i vy se můžete zapojit do družného hovoru, jako by všichni seděli u pomyslného piva. Co mají bastlíři tento měsíc na srdci? Pravděpodobně by nás musel zasáhnout
… více »Byla vydána verze 26.1 aneb čtvrtletní aktualizace open source počítačového planetária Stellarium (Wikipedie, GitHub). Vyzkoušet lze webovou verzi Stellaria na Stellarium Web.
VOID (Video Object and Interaction Deletion) je nový open-source VLM model pro editaci videa, který dokáže z videí odstraňovat objekty včetně všech jejich fyzikálních interakcí v rámci scény (pády, kolize, stíny...) pomocí quadmaskingu (čtyřhodnotová maska, která člení pixely scény do čtyř kategorií: objekt určený k odstranění, překrývající se oblasti, objektem ovlivněné oblasti a pozadí scény) a dvoufázového inpaintingu. Za projektem stojí výzkumníci ze společnosti Netflix.
Design (GitHub) je 2D CAD pro GNOME. Instalovat lze i z Flathubu. Běží také ve webovém prohlížeči.
Fakulta informačních technologií na ČVUT v Praze (FIT ČVUT) pracuje na iniciativě, která se jmenuje prg.ai. Inspirovali se Montréalem a Torontem, kde díky AI ekonomika sílí. Na FIT ČVUT proto chtějí dosáhnout, aby se Praha stala regionálním superhubem AI. Využívají k tomu i spolupráci s firmami, říká doc. Ing. Pavel Kordík, Ph.D., proděkan FIT ČVUT.
Co máte na Fakultě informačních technologií ČVUT v Praze na starosti?
Na FIT ČVUT se starám o spolupráci s průmyslem. Protože jsme ještě relativně nová fakulta, jsme zde teprve deset let, mohli jsme si udělat tento program podle našich přání a toho, jak jsme byli přesvědčeni, že bude nejlepší. Vymysleli jsme v podstatě to, že rozdělíme firmy na partnery a sponzory s tím, že sponzoři mají spíše zájem, aby naši studenti v jejich firmě nastoupili, šli k nim pracovat. Partneři jsou zase takové firmy, které zajímá, co na naší vysoké škole děláme za výzkum, zajímají je inovace a jsou s námi schopni udělat nějaký smluvní výzkum atd. Zajímavé sponzory se samozřejmě aktivně snažíme transformovat do role partnerů, abychom čím dál více navyšovali objem smluvního výzkumu, který jako univerzita děláme. Osobně si myslím, že univerzita by se měla snažit získávat peníze nejen z veřejných zdrojů, ale hlavně také z privátních, což bude do budoucna čím dále důležitější. I díky tomu se nám ve spolupráci s průmyslem daří navyšovat objem výzkumu, který platí výhradně firmy, letos to má být nějakých osm milionů korun, což už je vůči našemu rozpočtu nezanedbatelná částka. Vedle věcí okolo smluvního výzkumu pořádáme pro naše partnery a sponzory i veletrhy, kde studentům zprostředkováváme možnost kontaktu s firmami a práci při studiu. Provozujeme portál pro spolupráci s průmyslem, který umožňuje firmám vypisovat studentům různé projekty, které si pak mohou nechat uznat v rámci svých studijních povinností. V některých předmětech se dají takováto zadání dobře uplatnit.
Jaké konkrétní inovace a přínosy můžete podnikům nabídnout?
Na FIT ČVUT máme několik silnějších oborů. Vedle například informační bezpečnosti, softwarového inženýrství a výzkumu programovacích jazyků, kde máme i prestižní projekt od evropské výzkumné rady, se věnujeme i umělé inteligenci (AI, Artificial Intelligence) a znalostnímu inženýrství obecně. Zejména v těchto oborech už mámě mnoho průmyslových spoluprací, například se Škoda Auto, Profinitem, DataMolem apod. Kromě toho se snažíme v AI spolupracovat i s dalšími organizacemi a státní správou.
Věnujete se AI na ČVUT sami, nebo spolupracujete s některými ostatními univerzitami?
Snažíme se spolupracovat. Kromě fakulty FEL ČVUT i s dalšími univerzitami, jako například s Karlovou univerzitou a její Matematicko-fyzikální fakultou, s Ústavem informatiky Akademie věd České republiky, v poslední době jsme společně s Magistrátem Hlavního města Prahy začali pracovat na iniciativě, která se jmenuje prg.ai (Prague AI). Ta má zajistit konkurenceschopnost naší ekonomiky i do budoucna. Začneme tím, že zviditelníme úspěšné projekty, které již v AI děláme. Málokdo totiž ví, že Praha již je velmi silným AI hubem. Jen na naší fakultě absolvuje každý rok několik desítek studentů schopných pracovat právě v oblasti AI. Sice často odcházejí do zahraničí, avšak poslední dobou stále častěji zůstávají v Praze, protože zahraniční firmy u nás otevírají svá výzkumná centra. Nemusí přitom jít zrovna o velké nadnárodní IT firmy jako třeba IBM, ta už je zde dlouho. Například MSD, velká farmaceutická společnost zaměstnává několik desítek AI vědců a inženýrů, ale jsou tady i menší firmy, jako například H2O.AI, což je velmi progresivní americká firma zaměřená právě na AI, která přišla do Prahy nedávno. Máme další povzbudivé zprávy, že několik dalších firem hodlá otevřít pracovní příležitosti o velikosti stovek pracovních míst se zaměřením právě na AI a na Data Science.
Co si slibujete od celkového výsledku?
Trochu jsme se nechali inspirovat v Severní Americe, konkrétně v Kanadě. Města jako Montréal nebo Toronto vsadily na AI už před nějakými dvěma lety a teď se ukazuje, že se jim to náramně vyplatilo. Tato dvě města totiž díky AI vytvořila letos nejvíce pracovních příležitostí z celého severoamerického kontinentu a je vidět, že každým dnem tamější ekonomika sílí. Něco podobného bychom proto chtěli zopakovat i tady v Praze, aby se Praha stala magnetem, regionálním superhubem AI. Už teď se nám daří přitahovat zajímavé světové firmy, ale i ty nejlepší talenty z Ruska, Kazachstánu a dalších východních zemí. Nejdůležitější jsou ale pro nás české firmy a startupy. Nechceme hned na začátku přitáhnout ty největší světové firmy jako Google Deep Mind, protože takové vysají trh a talentů je už teď málo. Primárně proto chceme budovat silné a kvalitní výzkumné týmy na našich univerzitách a ústavech a pomoci nápady dostávat do praxe tak, aby se výrazně zvýšila konkurenceschopnost místních firem a vznikaly firmy nové, které budou schopné své produkty založené na AI škálovat do celého světa. Takže zde může časem vzniknout něco na způsob českého Facebooku, Googlu, a toto bohatství bychom si tady měli umět udržet. Samozřejmě kvůli tomu musíme navýšit počet lidí, kteří se AI věnují a umějí v tomto stále důležitějším oboru pracovat na světové úrovni.
Kolik studentů za deset let existence FITu na ČVUT absolvovalo a kolik z nich obory, které se věnují AI?
FIT ČVUT má na všech formách studia nějakých dva tisíce dvě stě studentů, z toho bakalářské studium dokončí každý rok zhruba tři sta studentů a magisterské okolo osmdesáti. Z toho obory znalostní inženýrství, který je zaměřen právě na AI a data science, se těší vzrůstající popularitě a každým rokem je dokončí zhruba třicet absolventů s tím, že ani kdyby jich bylo desetkrát tolik, nestačilo by to poptávce místního, natož světového pracovního trhu.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: