Počítačová hra Factorio (Wikipedie) nově běží nativně na ARM64 Linuxu a headsetu Steam Frame.
Fugleramme, v překladu 'ptačí rámeček', je open-source projekt postavený na Raspberry Pi, který pomocí lokální umělé inteligence BirdNET-Go rozpoznává ptačí druhy podle jejich zpěvu a na displeji následně zobrazuje koláž tvořenou odpovídajícími ilustracemi. Databáze obsahuje přes 800 ručně vybraných historických přírodovědných ilustrací více než 400 druhů ptáků.
… více »Unicode Consortium, nezisková organizace koordinující rozvoj standardu Unicode, oznámila vydání Unicode 18.0. Přidáno bylo 13 007 nových znaků. Celkově jich je 172 808. Přibylo 9 nových Emoji.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 169 (pdf).
Byla vydána nová verze 6.4 programovacího jazyka Swift (Wikipedie). Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Německý kancléř Friedrich Merz (CDU) se během debaty s finalisty studentské vědecké soutěže Jugend forscht vyjádřil pro konec anonymity na internetu a vyslovil názor, že pro uživatele Internetu by měla platit podobná právní odpovědnost jako pro novináře tradičních médií. Na dotaz studenta, jak by se tedy povinnost uvádět pravé jméno slučovala s prací investigativních novinářů nebo ochranou jejich zdrojů, Merz neodpověděl, ve své
… více »Společnost Fujitsu představila FUJITSU-MONAKA CPU a Fujitsu MONAKA Server. Navrženo, vyvinuto a vyrobeno v Japonsku. Pro suverénní AI infrastrukturu.
Předprodej v květnu představených notebooků Googlebook, nástupců notebooků Chromebook, bude spuštěn v pondělí 21. září.
Byla vydána betaverze Fedora Linuxu 45 (ChangeSet), tj. poslední zastávka před vydáním finální verze, která je naplánována na úterý 20. října. S konzolí kmscon místo fbcon. Současně byla vydána betaverze Fedora Linux Asahi Remixu 45. S podporou čipů M3.
Po půl roce vývoje od vydání verze 50 bylo vydáno GNOME 51 s kódovým názvem "A Coruña" (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře. Videopředstavení na PeerTube a YouTube.
Fakulta informačních technologií na ČVUT v Praze (FIT ČVUT) pracuje na iniciativě, která se jmenuje prg.ai. Inspirovali se Montréalem a Torontem, kde díky AI ekonomika sílí. Na FIT ČVUT proto chtějí dosáhnout, aby se Praha stala regionálním superhubem AI. Využívají k tomu i spolupráci s firmami, říká doc. Ing. Pavel Kordík, Ph.D., proděkan FIT ČVUT.
Co máte na Fakultě informačních technologií ČVUT v Praze na starosti?
Na FIT ČVUT se starám o spolupráci s průmyslem. Protože jsme ještě relativně nová fakulta, jsme zde teprve deset let, mohli jsme si udělat tento program podle našich přání a toho, jak jsme byli přesvědčeni, že bude nejlepší. Vymysleli jsme v podstatě to, že rozdělíme firmy na partnery a sponzory s tím, že sponzoři mají spíše zájem, aby naši studenti v jejich firmě nastoupili, šli k nim pracovat. Partneři jsou zase takové firmy, které zajímá, co na naší vysoké škole děláme za výzkum, zajímají je inovace a jsou s námi schopni udělat nějaký smluvní výzkum atd. Zajímavé sponzory se samozřejmě aktivně snažíme transformovat do role partnerů, abychom čím dál více navyšovali objem smluvního výzkumu, který jako univerzita děláme. Osobně si myslím, že univerzita by se měla snažit získávat peníze nejen z veřejných zdrojů, ale hlavně také z privátních, což bude do budoucna čím dále důležitější. I díky tomu se nám ve spolupráci s průmyslem daří navyšovat objem výzkumu, který platí výhradně firmy, letos to má být nějakých osm milionů korun, což už je vůči našemu rozpočtu nezanedbatelná částka. Vedle věcí okolo smluvního výzkumu pořádáme pro naše partnery a sponzory i veletrhy, kde studentům zprostředkováváme možnost kontaktu s firmami a práci při studiu. Provozujeme portál pro spolupráci s průmyslem, který umožňuje firmám vypisovat studentům různé projekty, které si pak mohou nechat uznat v rámci svých studijních povinností. V některých předmětech se dají takováto zadání dobře uplatnit.
Jaké konkrétní inovace a přínosy můžete podnikům nabídnout?
Na FIT ČVUT máme několik silnějších oborů. Vedle například informační bezpečnosti, softwarového inženýrství a výzkumu programovacích jazyků, kde máme i prestižní projekt od evropské výzkumné rady, se věnujeme i umělé inteligenci (AI, Artificial Intelligence) a znalostnímu inženýrství obecně. Zejména v těchto oborech už mámě mnoho průmyslových spoluprací, například se Škoda Auto, Profinitem, DataMolem apod. Kromě toho se snažíme v AI spolupracovat i s dalšími organizacemi a státní správou.
Věnujete se AI na ČVUT sami, nebo spolupracujete s některými ostatními univerzitami?
Snažíme se spolupracovat. Kromě fakulty FEL ČVUT i s dalšími univerzitami, jako například s Karlovou univerzitou a její Matematicko-fyzikální fakultou, s Ústavem informatiky Akademie věd České republiky, v poslední době jsme společně s Magistrátem Hlavního města Prahy začali pracovat na iniciativě, která se jmenuje prg.ai (Prague AI). Ta má zajistit konkurenceschopnost naší ekonomiky i do budoucna. Začneme tím, že zviditelníme úspěšné projekty, které již v AI děláme. Málokdo totiž ví, že Praha již je velmi silným AI hubem. Jen na naší fakultě absolvuje každý rok několik desítek studentů schopných pracovat právě v oblasti AI. Sice často odcházejí do zahraničí, avšak poslední dobou stále častěji zůstávají v Praze, protože zahraniční firmy u nás otevírají svá výzkumná centra. Nemusí přitom jít zrovna o velké nadnárodní IT firmy jako třeba IBM, ta už je zde dlouho. Například MSD, velká farmaceutická společnost zaměstnává několik desítek AI vědců a inženýrů, ale jsou tady i menší firmy, jako například H2O.AI, což je velmi progresivní americká firma zaměřená právě na AI, která přišla do Prahy nedávno. Máme další povzbudivé zprávy, že několik dalších firem hodlá otevřít pracovní příležitosti o velikosti stovek pracovních míst se zaměřením právě na AI a na Data Science.
Co si slibujete od celkového výsledku?
Trochu jsme se nechali inspirovat v Severní Americe, konkrétně v Kanadě. Města jako Montréal nebo Toronto vsadily na AI už před nějakými dvěma lety a teď se ukazuje, že se jim to náramně vyplatilo. Tato dvě města totiž díky AI vytvořila letos nejvíce pracovních příležitostí z celého severoamerického kontinentu a je vidět, že každým dnem tamější ekonomika sílí. Něco podobného bychom proto chtěli zopakovat i tady v Praze, aby se Praha stala magnetem, regionálním superhubem AI. Už teď se nám daří přitahovat zajímavé světové firmy, ale i ty nejlepší talenty z Ruska, Kazachstánu a dalších východních zemí. Nejdůležitější jsou ale pro nás české firmy a startupy. Nechceme hned na začátku přitáhnout ty největší světové firmy jako Google Deep Mind, protože takové vysají trh a talentů je už teď málo. Primárně proto chceme budovat silné a kvalitní výzkumné týmy na našich univerzitách a ústavech a pomoci nápady dostávat do praxe tak, aby se výrazně zvýšila konkurenceschopnost místních firem a vznikaly firmy nové, které budou schopné své produkty založené na AI škálovat do celého světa. Takže zde může časem vzniknout něco na způsob českého Facebooku, Googlu, a toto bohatství bychom si tady měli umět udržet. Samozřejmě kvůli tomu musíme navýšit počet lidí, kteří se AI věnují a umějí v tomto stále důležitějším oboru pracovat na světové úrovni.
Kolik studentů za deset let existence FITu na ČVUT absolvovalo a kolik z nich obory, které se věnují AI?
FIT ČVUT má na všech formách studia nějakých dva tisíce dvě stě studentů, z toho bakalářské studium dokončí každý rok zhruba tři sta studentů a magisterské okolo osmdesáti. Z toho obory znalostní inženýrství, který je zaměřen právě na AI a data science, se těší vzrůstající popularitě a každým rokem je dokončí zhruba třicet absolventů s tím, že ani kdyby jich bylo desetkrát tolik, nestačilo by to poptávce místního, natož světového pracovního trhu.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: