Libre Graphics Meeting 2026, tj. čtyřdenní konference a setkání vývojářů a uživatelů svobodných a otevřených grafických softwarů, proběhne od 22. do 25. dubna v Norimberku. Dění lze sledovat na Mastodonu.
Vývojář Alexandre Gomes Gaigalas na GitHubu zveřejnil c89cc.sh, parser a kompilátor jazyka C89 napsaný v pouhém jediném skriptu o přibližně 8000 řádcích čistého bashe (bez dalších externích závislostí), který generuje ELF64 binárky pro x86-64. Jedná se o velmi jednoduchý kompilátor, který nepodporuje direktivy #include a dokonce ani funkci printf (lze použít puts), všechny dostupné deklarace lze nalézt v proměnné _BUILTIN_LIBC na konci skriptu. Skript je volně dostupný pod ISC licencí.
Francouzská vláda oznámila, že v rámci strategie 'digitální suverenity' zahájí 'přechod od systému Windows k počítačům s operačním systémem Linux' (sa sortie de Windows au profit de postes sous système d'exploitation Linux). DINUM (meziresortní ředitelství pro digitální technologie) požádalo ministerstva, aby do podzimu 2026 vypracovaly konkrétní plány nasazení Linuxu. Francie již dříve migrovala části státní správy na otevřená řešení.
Nezisková organizace Electronic Frontier Foundation (EFF) hájící občanské svobody v digitálním světě po téměř 20 letech opouští platformu X (dříve Twitter). Na platformách Bluesky, Mastodon, LinkedIn, Instagram, TikTok, Facebook, Threads a YouTube zůstává.
Terminálový textový editor GNU nano byl vydán ve verzi 9.0. Vylepšuje chování horizontálního posouvání pohledu na dlouhé řádky a chování některých klávesových zkratek. Více v seznamu změn.
Ministerstvo financí ve spolupráci s finanční správou dnes představilo beta verzi aplikace využívající umělou inteligenci pro předvyplnění daňového přiznání. Není třeba přepisovat údaje z různých potvrzení, ani hledat správné řádky, kam údaje napsat. Stačí nahrát dokumenty a využít AI.
Výrobce počítačových periferií Keychron zveřejnil repozitář se schématy šasi klávesnic a myší. Licence je restriktivní, zakazuje většinu komerčních užití a v podstatě jsou tak data vhodná pouze pro výukové účely, hlášení a opravy chyb, případně výrobu vlastního příslušenství.
Správce balíčků APT, používaný v Debianu a odvozených distribucích, byl vydán ve verzi 3.2 (seznam změn). Mezi novinkami figurují nové příkazy pro práci s historií, včetně vracení transakcí.
Společnost Anthropic oznámila Projekt Glasswing a s ní související AI model Claude Mythos Preview. Jedná se o iniciativu zaměřenou na kybernetickou bezpečnost, do které se zapojily velké technologické společnosti Amazon Web Services, Anthropic, Apple, Broadcom, Cisco, CrowdStrike, Google, JPMorganChase, Linux Foundation, Microsoft, NVIDIA a Palo Alto Networks. Anthropic věří, že nový AI model Claude Mythos Preview dokáže
… více »Firma Ojective Development vydala svůj nástroj pro monitorování a řízení odchozích síťových připojení Little Snitch i pro operační systém Linux. Linuxová verze se skládá ze tří komponent: eBPF program pro zachytávání provozu a webové rozhraní jsou uvolněny pod GNU GPLv2 a dostupné na GitHubu (převážně Rust a JavaScript), jádro backendu je proprietární pod vlastní licencí, nicméně zdarma k použití a redistribuci (cena přitom normálně … více »
Fakulta informačních technologií na ČVUT v Praze (FIT ČVUT) pracuje na iniciativě, která se jmenuje prg.ai. Inspirovali se Montréalem a Torontem, kde díky AI ekonomika sílí. Na FIT ČVUT proto chtějí dosáhnout, aby se Praha stala regionálním superhubem AI. Využívají k tomu i spolupráci s firmami, říká doc. Ing. Pavel Kordík, Ph.D., proděkan FIT ČVUT.
Co máte na Fakultě informačních technologií ČVUT v Praze na starosti?
Na FIT ČVUT se starám o spolupráci s průmyslem. Protože jsme ještě relativně nová fakulta, jsme zde teprve deset let, mohli jsme si udělat tento program podle našich přání a toho, jak jsme byli přesvědčeni, že bude nejlepší. Vymysleli jsme v podstatě to, že rozdělíme firmy na partnery a sponzory s tím, že sponzoři mají spíše zájem, aby naši studenti v jejich firmě nastoupili, šli k nim pracovat. Partneři jsou zase takové firmy, které zajímá, co na naší vysoké škole děláme za výzkum, zajímají je inovace a jsou s námi schopni udělat nějaký smluvní výzkum atd. Zajímavé sponzory se samozřejmě aktivně snažíme transformovat do role partnerů, abychom čím dál více navyšovali objem smluvního výzkumu, který jako univerzita děláme. Osobně si myslím, že univerzita by se měla snažit získávat peníze nejen z veřejných zdrojů, ale hlavně také z privátních, což bude do budoucna čím dále důležitější. I díky tomu se nám ve spolupráci s průmyslem daří navyšovat objem výzkumu, který platí výhradně firmy, letos to má být nějakých osm milionů korun, což už je vůči našemu rozpočtu nezanedbatelná částka. Vedle věcí okolo smluvního výzkumu pořádáme pro naše partnery a sponzory i veletrhy, kde studentům zprostředkováváme možnost kontaktu s firmami a práci při studiu. Provozujeme portál pro spolupráci s průmyslem, který umožňuje firmám vypisovat studentům různé projekty, které si pak mohou nechat uznat v rámci svých studijních povinností. V některých předmětech se dají takováto zadání dobře uplatnit.
Jaké konkrétní inovace a přínosy můžete podnikům nabídnout?
Na FIT ČVUT máme několik silnějších oborů. Vedle například informační bezpečnosti, softwarového inženýrství a výzkumu programovacích jazyků, kde máme i prestižní projekt od evropské výzkumné rady, se věnujeme i umělé inteligenci (AI, Artificial Intelligence) a znalostnímu inženýrství obecně. Zejména v těchto oborech už mámě mnoho průmyslových spoluprací, například se Škoda Auto, Profinitem, DataMolem apod. Kromě toho se snažíme v AI spolupracovat i s dalšími organizacemi a státní správou.
Věnujete se AI na ČVUT sami, nebo spolupracujete s některými ostatními univerzitami?
Snažíme se spolupracovat. Kromě fakulty FEL ČVUT i s dalšími univerzitami, jako například s Karlovou univerzitou a její Matematicko-fyzikální fakultou, s Ústavem informatiky Akademie věd České republiky, v poslední době jsme společně s Magistrátem Hlavního města Prahy začali pracovat na iniciativě, která se jmenuje prg.ai (Prague AI). Ta má zajistit konkurenceschopnost naší ekonomiky i do budoucna. Začneme tím, že zviditelníme úspěšné projekty, které již v AI děláme. Málokdo totiž ví, že Praha již je velmi silným AI hubem. Jen na naší fakultě absolvuje každý rok několik desítek studentů schopných pracovat právě v oblasti AI. Sice často odcházejí do zahraničí, avšak poslední dobou stále častěji zůstávají v Praze, protože zahraniční firmy u nás otevírají svá výzkumná centra. Nemusí přitom jít zrovna o velké nadnárodní IT firmy jako třeba IBM, ta už je zde dlouho. Například MSD, velká farmaceutická společnost zaměstnává několik desítek AI vědců a inženýrů, ale jsou tady i menší firmy, jako například H2O.AI, což je velmi progresivní americká firma zaměřená právě na AI, která přišla do Prahy nedávno. Máme další povzbudivé zprávy, že několik dalších firem hodlá otevřít pracovní příležitosti o velikosti stovek pracovních míst se zaměřením právě na AI a na Data Science.
Co si slibujete od celkového výsledku?
Trochu jsme se nechali inspirovat v Severní Americe, konkrétně v Kanadě. Města jako Montréal nebo Toronto vsadily na AI už před nějakými dvěma lety a teď se ukazuje, že se jim to náramně vyplatilo. Tato dvě města totiž díky AI vytvořila letos nejvíce pracovních příležitostí z celého severoamerického kontinentu a je vidět, že každým dnem tamější ekonomika sílí. Něco podobného bychom proto chtěli zopakovat i tady v Praze, aby se Praha stala magnetem, regionálním superhubem AI. Už teď se nám daří přitahovat zajímavé světové firmy, ale i ty nejlepší talenty z Ruska, Kazachstánu a dalších východních zemí. Nejdůležitější jsou ale pro nás české firmy a startupy. Nechceme hned na začátku přitáhnout ty největší světové firmy jako Google Deep Mind, protože takové vysají trh a talentů je už teď málo. Primárně proto chceme budovat silné a kvalitní výzkumné týmy na našich univerzitách a ústavech a pomoci nápady dostávat do praxe tak, aby se výrazně zvýšila konkurenceschopnost místních firem a vznikaly firmy nové, které budou schopné své produkty založené na AI škálovat do celého světa. Takže zde může časem vzniknout něco na způsob českého Facebooku, Googlu, a toto bohatství bychom si tady měli umět udržet. Samozřejmě kvůli tomu musíme navýšit počet lidí, kteří se AI věnují a umějí v tomto stále důležitějším oboru pracovat na světové úrovni.
Kolik studentů za deset let existence FITu na ČVUT absolvovalo a kolik z nich obory, které se věnují AI?
FIT ČVUT má na všech formách studia nějakých dva tisíce dvě stě studentů, z toho bakalářské studium dokončí každý rok zhruba tři sta studentů a magisterské okolo osmdesáti. Z toho obory znalostní inženýrství, který je zaměřen právě na AI a data science, se těší vzrůstající popularitě a každým rokem je dokončí zhruba třicet absolventů s tím, že ani kdyby jich bylo desetkrát tolik, nestačilo by to poptávce místního, natož světového pracovního trhu.
Nástroje: Tisk bez diskuse
Tiskni
Sdílej: