Byl vydán Debian 13.6, tj. šestá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.15, tj. poslední patnáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm, k dispozici je LTS. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
V jádře Linux byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost GhostLock aneb CVE-2026-43499. Lokálnímu uživateli umožňuje získat práva roota a také obejít kontejnerovou izolaci. Zranitelnost existovala v Linuxu 15 let, tj. od roku 2011, od Linuxu verze 2.6.39.
Evropská komise předběžně shledala, že návykový design aplikací Instagram a Facebook od americké společnosti Meta porušuje unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Návykový design zahrnuje například takzvané nekonečné posouvání, automatické přehrávání videí, tzv. push notifikace, kdy aplikace uživatele vybízí k návratu do jejího prostředí, či vysoce personalizovaný algoritmus, který rychle pozná, co uživatele baví a snaží
… více »Byla vydána verze 1.97.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Švýcarská společnost Punkt. má nově v nabídce telefon Punkt. MC03. Telefon byl navržen ve Švýcarsku s důrazem na soukromí a digitální suverenitu a vyroben v Německu. V telefonu běží operační systém AphyOS (Apostrophy OS) založený na AOSP (Android Open Source Project) 15. Cena telefonu je 745 eur.
TypeScript (Wikipedie), tj. JavaScript rozšířený o statické typování a další atributy, byl vydán v nové verzi 7.0. Kompilátor byl kvůli výkonu přepsán z TypeScriptu do Go.
Europarlament podpořil pozměněnou verzi výjimky známé jako „chat control 1.0“ umožňující firmám skenovat soukromou komunikaci na internetu kvůli ochraně dětí před zneužitím. Pozměňovací návrhy přijaté europoslanci však počítají s tím, že z výjimky bude vyřazena šifrovaná komunikace. Výjimka přestala platit začátkem dubna poté, co se Evropský parlament a Rada EU nedokázaly shodnout na jejím prodloužení. Rada následně přijala
… více »Nejnovější X.Org X server 21.1.24 a Xwayland 24.1.13 řeší 2 bezpečnostní chyby.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za červen 2026. Vypíchnuta je vylepšená podpora Waylandu. Už není považována za experimentální. V příští verzi Linux Mintu, plánována je na Vánoce, bude běh Cinnamonu plně podporován na X11 i Waylandu. V květnu na vývoj Linux Mintu přispělo 611 dárců celkovou částkou 19 612 dolarů. Dalších 2 326 patronů přispělo na Patreonu celkovou částkou 5 334 dolarů.
V Linuxu v KVM byla nalezena a v upstreamu již byla opravena kritická zranitelnost Januscape aneb CVE-2026-53359. Root na hostovaném počítači (virtuální stroj) může obejít izolaci a získat plnou kontrolu nad hostitelským systémem (DoS útok nebo vzdálené spuštění kódu s právy roota). Na obou hlavních architekturách – Intel i AMD. Zranitelnost v Linuxu existovala téměř 16 let (od srpna 2010 do června 2026).
Bill se nechal slyšet, jak jinak, že rostoucí paralelismus, MIMD (Multiple Instruction, Multiple Data) architektura a další prvky budoucích generací GPU (řadu z toho už zažijeme u generace nejbližší, zatím označované jako „GT300“) budou stát za tím, proč v roce 2015 nabídnou grafiky výkon ~20 TFLOPs, tedy zhruba dvacetinásobek toho, co umí karty jako GeForce GTX 285 a Radeon HD 4890.Tak doufám, že tou dobou už konečně to OpenCL bude a taky doufám, že ATi a nVidia (a kdokoli další) bude OpenCL implementovat navzájem kompatibilně. Dneska aby člověk řešil nejmíň 2 verze GPGPU softwaru - pro Ati Stream a nVidia CUDA.
Snad při vší té matematice, umělé inteligenci, fyzice a renderovacích technikách nezapomenou tvůrci her na to nejpodstatnější: hratelnost.No to teda, tohle měli mít vývojáři/designéři na paměti už někdy od roku 2002 (imho tehdy začínala doba graficky hezkých, ale jinak shitózních her). Namátkou vzpomenu na Titan Quest, jehož optimalizace byla tak blbá, že jsem měl dojem, že se někdo dohod s prodejci HW a schválně to naprogramoval blbě, navíc s nezajímavou hratelností -> propadák.
Tak doufám, že tou dobou už konečně to OpenCL bude a taky doufám, že ATi a nVidia (a kdokoli další) bude OpenCL implementovat navzájem kompatibilně.máš pocit, že opengl a direct3D implementují nekompatibilně? já ne, toho bych se fakt nebál.
Tak doufám, že tou dobou už konečně to OpenCL bude a taky doufám, že ATi a nVidia (a kdokoli další) bude OpenCL implementovat navzájem kompatibilně.A co třeba GLSL a jeho Linuxová implementace v libglew?(Možná jsou to dvě rozdílné věci, ale též to bude něco na ten princip)
staci UPS :D
Hlavně nechápu smysl takové cache uvnitř disku, když stejnou (a řekl bych i lepší) práci může odvést operační systém.
Mimochodem už tyhle hračky podporují „výmaz“ bloku (uvolnění jako nepoužívaný), nebo stále věští z křišťálové koule. Kde je čas starých MTD, kdy měl systém přímý přístup k paměti a žádný řadič s pseudo wear-levelingem mu do toho nekecal.
Hlavně nechápu smysl takové cache uvnitř disku, když stejnou (a řekl bych i lepší) práci může odvést operační systém.Právě…operační systém.
Mimochodem už tyhle hračky podporují „výmaz“ bloku (uvolnění jako nepoužívaný), nebo stále věští z křišťálové koule. Kde je čas starých MTD, kdy měl systém přímý přístup k paměti a žádný řadič s pseudo wear-levelingem mu do toho nekecal.Vás též nemám rád.
Hlavně nechápu smysl takové cache uvnitř disku, když stejnou (a řekl bych i lepší) práci může odvést operační systém.Ne tak docela. Když zapisuješ data, tak dokud se vejdou do cache disku, můžeš využít plnou rychlost sběrnice, což je nějakých 300MB/s. Když se cache zaplní, rychlost přenosu klesá na rychlost zápisu na disk, což asi bude méně.
K čemu mi jsou nezapsaná data v cachi disku? (Za předpokladu, že systém má dost volné paměti.)
Cache má smysl, když disk dělá vevnitř něco jiného, než jak se tváří zvenku (což dnes dělají jak rotující magnetické, tak i flashové), protože pomocí cache získá čas a prostor na přerovnání/sloučení požadavků.
Jediný rozumný důvod pro cache je, že odeslat velké množství dat najednou je pro sběrnici méně náročné, než postupně odesílat rozkouskovaná data kvůli režii sběrnice. Řekl bych ale, že cache o velikosti stovek megabajtů, což dělá vzhledem k rychlostem zápisu několik sekund, je zbytečně velká.
Jen mě tak napadlo: Kdo ví jak velký kondenzátor by musel takový disk musel mít aby z tak obří cache při výpadku proudu stihl bezpečně zapsat všechna data zpátky na disk?
Byl by velký asi jako víčko od piva a stál by méně než stovku. Například tenhle kondenzátor je na 5,5V, má kapacitu jeden Farad a tudíž umí schovat asi 15 Joulů (E=1/2 C U^2):
http://www.ges.cz/?page=index&or=sort&ipp=12&lang=cz&cur=CZK&inc=detail&gesid=GES05400558
Řekněme, že při zápisu žere hard disk dva watty a trvá dvě sekundy než se cache vyprázdní. To máme čtyři jouly. Takže ten kondenzátor by to zvládl s rezervou.
stál by méně než stovku.Moc drahé. Něco takového do disku nikdo dávat nebude.
Moc drahé. Něco takového do disku nikdo dávat nebude.Proč? Vždyť v tom není problém. Pro velkofirmu vyrábějící disky (jako samsung, segate, etc...) by cena toho kondenzátoru nešla přes 50Kč, možná ještě míň. To cenu disku nijak závratně neovlivní.
No dobrá - schválně jsem to předimenzoval s těmi patnácti jouly. Ale za poloviční cenu (tj. cca 40 Kč) je k mání kondenzátor s poloviční energií:
Myslím, že by stačil. Nebo by u toho mohla být jediná lithiová baterie, řekněme 3V,750 mAh. Energie by pak byla 8100 joulů, což pokryje veškeré výpadky proudu takřka do konce životnosti hard disku. Ale stálo by to asi taky tu stovku. Buď jak buď, já bych si za tohle rozhodně připlatil.
Buď jak buď, já bych si za tohle rozhodně připlatil.K tomu se přidávám.
Tiskni
Sdílej: