Vojtěch Polášek představil Vojtux, tj. linuxovou distribuci pro zrakově postižené uživatele. Vychází ze spinu Fedory 43 s desktopovým prostředím MATE. Konečným cílem je, aby žádný Vojtux nebyl potřeba a požadovaná vylepšení se dostala do upstreamu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) druhá RC verze GIMPu 3.2. Přehled novinek v oznámení o vydání. Podrobně v souboru NEWS na GitLabu.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 160 (pdf).
Izrael od února zakáže dětem používat v prostorách základních škol mobilní telefony. Podle agentury AFP to uvedlo izraelské ministerstvo školství, které zdůraznilo negativní dopady, které na žactvo používání telefonů má. Izrael se tímto krokem přidává k rostoucímu počtu zemí, které dětem ve vzdělávacích zařízeních přístup k telefonům omezují.
Internetová společnost Google ze skupiny Alphabet pravděpodobně dostane příští rok pokutu od Evropské komise za nedostatečné dodržování pravidel proti upřednostňování vlastních služeb a produktů ve výsledcích vyhledávání. V březnu EK obvinila Google, že ve výsledcích vyhledávání upřednostňuje na úkor konkurence vlastní služby, například Google Shopping, Google Hotels a Google Flights. Případ staví Google proti specializovaným
… více »Byl oznámen program a spuštěna registrace na konferenci Prague PostgreSQL Developer Day 2026. Konference se koná 27. a 28. ledna a bude mít tři tracky s 18 přednáškami a jeden den workshopů.
Na webu československého síťařského setkání CSNOG 2026 je vyvěšený program, registrace a další informace k akci. CSNOG 2026 se uskuteční 21. a 22. ledna příštího roku a bude se i tentokrát konat ve Zlíně. Přednášky, kterých bude více než 30, budou opět rozdělené do tří bloků - správa sítí, legislativa a regulace a akademické projekty. Počet míst je omezený, proto kdo má zájem, měl by se registrovat co nejdříve.
Máirín Duffy a Brian Smith v článku pro Fedora Magazine ukazují použití LLM pro diagnostiku systému (Fedora Linuxu) přes Model Context Protocol od firmy Anthropic. I ukázkové výstupy v samotném článku obsahují AI vygenerované nesmysly, např. doporučení přeinstalovat balíček pomocí správce balíčků APT z Debianu místo DNF nativního na Fedoře.
Projekt D7VK dospěl do verze 1.0. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána nová verze 2025.4 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Bill se nechal slyšet, jak jinak, že rostoucí paralelismus, MIMD (Multiple Instruction, Multiple Data) architektura a další prvky budoucích generací GPU (řadu z toho už zažijeme u generace nejbližší, zatím označované jako „GT300“) budou stát za tím, proč v roce 2015 nabídnou grafiky výkon ~20 TFLOPs, tedy zhruba dvacetinásobek toho, co umí karty jako GeForce GTX 285 a Radeon HD 4890.Tak doufám, že tou dobou už konečně to OpenCL bude a taky doufám, že ATi a nVidia (a kdokoli další) bude OpenCL implementovat navzájem kompatibilně. Dneska aby člověk řešil nejmíň 2 verze GPGPU softwaru - pro Ati Stream a nVidia CUDA.
Snad při vší té matematice, umělé inteligenci, fyzice a renderovacích technikách nezapomenou tvůrci her na to nejpodstatnější: hratelnost.No to teda, tohle měli mít vývojáři/designéři na paměti už někdy od roku 2002 (imho tehdy začínala doba graficky hezkých, ale jinak shitózních her). Namátkou vzpomenu na Titan Quest, jehož optimalizace byla tak blbá, že jsem měl dojem, že se někdo dohod s prodejci HW a schválně to naprogramoval blbě, navíc s nezajímavou hratelností -> propadák.
Tak doufám, že tou dobou už konečně to OpenCL bude a taky doufám, že ATi a nVidia (a kdokoli další) bude OpenCL implementovat navzájem kompatibilně.máš pocit, že opengl a direct3D implementují nekompatibilně? já ne, toho bych se fakt nebál.
Tak doufám, že tou dobou už konečně to OpenCL bude a taky doufám, že ATi a nVidia (a kdokoli další) bude OpenCL implementovat navzájem kompatibilně.A co třeba GLSL a jeho Linuxová implementace v libglew?(Možná jsou to dvě rozdílné věci, ale též to bude něco na ten princip)
staci UPS :D
Hlavně nechápu smysl takové cache uvnitř disku, když stejnou (a řekl bych i lepší) práci může odvést operační systém.
Mimochodem už tyhle hračky podporují „výmaz“ bloku (uvolnění jako nepoužívaný), nebo stále věští z křišťálové koule. Kde je čas starých MTD, kdy měl systém přímý přístup k paměti a žádný řadič s pseudo wear-levelingem mu do toho nekecal.
Hlavně nechápu smysl takové cache uvnitř disku, když stejnou (a řekl bych i lepší) práci může odvést operační systém.Právě…operační systém.
Mimochodem už tyhle hračky podporují „výmaz“ bloku (uvolnění jako nepoužívaný), nebo stále věští z křišťálové koule. Kde je čas starých MTD, kdy měl systém přímý přístup k paměti a žádný řadič s pseudo wear-levelingem mu do toho nekecal.Vás též nemám rád.
Hlavně nechápu smysl takové cache uvnitř disku, když stejnou (a řekl bych i lepší) práci může odvést operační systém.Ne tak docela. Když zapisuješ data, tak dokud se vejdou do cache disku, můžeš využít plnou rychlost sběrnice, což je nějakých 300MB/s. Když se cache zaplní, rychlost přenosu klesá na rychlost zápisu na disk, což asi bude méně.
K čemu mi jsou nezapsaná data v cachi disku? (Za předpokladu, že systém má dost volné paměti.)
Cache má smysl, když disk dělá vevnitř něco jiného, než jak se tváří zvenku (což dnes dělají jak rotující magnetické, tak i flashové), protože pomocí cache získá čas a prostor na přerovnání/sloučení požadavků.
Jediný rozumný důvod pro cache je, že odeslat velké množství dat najednou je pro sběrnici méně náročné, než postupně odesílat rozkouskovaná data kvůli režii sběrnice. Řekl bych ale, že cache o velikosti stovek megabajtů, což dělá vzhledem k rychlostem zápisu několik sekund, je zbytečně velká.
Jen mě tak napadlo: Kdo ví jak velký kondenzátor by musel takový disk musel mít aby z tak obří cache při výpadku proudu stihl bezpečně zapsat všechna data zpátky na disk?
Byl by velký asi jako víčko od piva a stál by méně než stovku. Například tenhle kondenzátor je na 5,5V, má kapacitu jeden Farad a tudíž umí schovat asi 15 Joulů (E=1/2 C U^2):
http://www.ges.cz/?page=index&or=sort&ipp=12&lang=cz&cur=CZK&inc=detail&gesid=GES05400558
Řekněme, že při zápisu žere hard disk dva watty a trvá dvě sekundy než se cache vyprázdní. To máme čtyři jouly. Takže ten kondenzátor by to zvládl s rezervou.
stál by méně než stovku.Moc drahé. Něco takového do disku nikdo dávat nebude.
Moc drahé. Něco takového do disku nikdo dávat nebude.Proč? Vždyť v tom není problém. Pro velkofirmu vyrábějící disky (jako samsung, segate, etc...) by cena toho kondenzátoru nešla přes 50Kč, možná ještě míň. To cenu disku nijak závratně neovlivní.
No dobrá - schválně jsem to předimenzoval s těmi patnácti jouly. Ale za poloviční cenu (tj. cca 40 Kč) je k mání kondenzátor s poloviční energií:
Myslím, že by stačil. Nebo by u toho mohla být jediná lithiová baterie, řekněme 3V,750 mAh. Energie by pak byla 8100 joulů, což pokryje veškeré výpadky proudu takřka do konce životnosti hard disku. Ale stálo by to asi taky tu stovku. Buď jak buď, já bych si za tohle rozhodně připlatil.
Buď jak buď, já bych si za tohle rozhodně připlatil.K tomu se přidávám.
Tiskni
Sdílej: