Dnes v 17:30 bude oficiálně vydána open source počítačová hra DOGWALK vytvořena v 3D softwaru Blender a herním enginu Godot. Release party proběhne na YouTube od 17:00.
McDonald's se spojil se společností Paradox a pracovníky nabírá také pomocí AI řešení s virtuální asistentkou Olivii běžící na webu McHire. Ian Carroll a Sam Curry se na toto AI řešení blíže podívali a opravdu je překvapilo, že se mohli přihlásit pomocí jména 123456 a hesla 123456 a získat přístup k údajům o 64 milionech uchazečů o práci.
Byla vydána (𝕏) červnová aktualizace aneb nová verze 1.102 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.102 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána nová verze 2.4.64 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 8 bezpečnostních chyb.
Společnost xAI na síti 𝕏 představila Grok 4, tj. novou verzi svého AI LLM modelu Grok.
Ministerstvo vnitra odhalilo závažný kyberincident v IT systému resortu. Systém, do kterého se dostal útočník bez oprávnění, byl odpojen a nedošlo k odcizení dat [𝕏].
Před rokem byla streamovací služba HBO Max přejmenována na Max. Dle managementu slovo HBO v názvu nebylo důležité. Včera byl Max přejmenován zpět na HBO Max. Kolik milionů dolarů to stálo? 😂
Byla vydána nová major verze 8.0.0 svobodného systému pro detekci a prevenci průniků a monitorování bezpečnosti počítačových sítí Suricata (Wikipedie). Přehled novinek v oficiálním oznámení a v aktualizované dokumentaci.
Mastodon (Wikipedie) - sociální síť, která není na prodej - byl vydán ve verzi 4.4. Přehled novinek s náhledy a videi v oznámení na blogu.
Instituce státní správy nebudou smět využívat produkty, aplikace, řešení, webové stránky a webové služby poskytované čínskou společností DeepSeek. Na doporučení Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost rozhodla o jejich zákazu vláda Petra Fialy na jednání ve středu 9. července 2025.
Bill se nechal slyšet, jak jinak, že rostoucí paralelismus, MIMD (Multiple Instruction, Multiple Data) architektura a další prvky budoucích generací GPU (řadu z toho už zažijeme u generace nejbližší, zatím označované jako „GT300“) budou stát za tím, proč v roce 2015 nabídnou grafiky výkon ~20 TFLOPs, tedy zhruba dvacetinásobek toho, co umí karty jako GeForce GTX 285 a Radeon HD 4890.Tak doufám, že tou dobou už konečně to OpenCL bude a taky doufám, že ATi a nVidia (a kdokoli další) bude OpenCL implementovat navzájem kompatibilně. Dneska aby člověk řešil nejmíň 2 verze GPGPU softwaru - pro Ati Stream a nVidia CUDA.
Snad při vší té matematice, umělé inteligenci, fyzice a renderovacích technikách nezapomenou tvůrci her na to nejpodstatnější: hratelnost.No to teda, tohle měli mít vývojáři/designéři na paměti už někdy od roku 2002 (imho tehdy začínala doba graficky hezkých, ale jinak shitózních her). Namátkou vzpomenu na Titan Quest, jehož optimalizace byla tak blbá, že jsem měl dojem, že se někdo dohod s prodejci HW a schválně to naprogramoval blbě, navíc s nezajímavou hratelností -> propadák.
Tak doufám, že tou dobou už konečně to OpenCL bude a taky doufám, že ATi a nVidia (a kdokoli další) bude OpenCL implementovat navzájem kompatibilně.máš pocit, že opengl a direct3D implementují nekompatibilně? já ne, toho bych se fakt nebál.
Tak doufám, že tou dobou už konečně to OpenCL bude a taky doufám, že ATi a nVidia (a kdokoli další) bude OpenCL implementovat navzájem kompatibilně.A co třeba GLSL a jeho Linuxová implementace v libglew?(Možná jsou to dvě rozdílné věci, ale též to bude něco na ten princip)
staci UPS :D
Hlavně nechápu smysl takové cache uvnitř disku, když stejnou (a řekl bych i lepší) práci může odvést operační systém.
Mimochodem už tyhle hračky podporují „výmaz“ bloku (uvolnění jako nepoužívaný), nebo stále věští z křišťálové koule. Kde je čas starých MTD, kdy měl systém přímý přístup k paměti a žádný řadič s pseudo wear-levelingem mu do toho nekecal.
Hlavně nechápu smysl takové cache uvnitř disku, když stejnou (a řekl bych i lepší) práci může odvést operační systém.Právě…operační systém.
Mimochodem už tyhle hračky podporují „výmaz“ bloku (uvolnění jako nepoužívaný), nebo stále věští z křišťálové koule. Kde je čas starých MTD, kdy měl systém přímý přístup k paměti a žádný řadič s pseudo wear-levelingem mu do toho nekecal.Vás též nemám rád.
Hlavně nechápu smysl takové cache uvnitř disku, když stejnou (a řekl bych i lepší) práci může odvést operační systém.Ne tak docela. Když zapisuješ data, tak dokud se vejdou do cache disku, můžeš využít plnou rychlost sběrnice, což je nějakých 300MB/s. Když se cache zaplní, rychlost přenosu klesá na rychlost zápisu na disk, což asi bude méně.
K čemu mi jsou nezapsaná data v cachi disku? (Za předpokladu, že systém má dost volné paměti.)
Cache má smysl, když disk dělá vevnitř něco jiného, než jak se tváří zvenku (což dnes dělají jak rotující magnetické, tak i flashové), protože pomocí cache získá čas a prostor na přerovnání/sloučení požadavků.
Jediný rozumný důvod pro cache je, že odeslat velké množství dat najednou je pro sběrnici méně náročné, než postupně odesílat rozkouskovaná data kvůli režii sběrnice. Řekl bych ale, že cache o velikosti stovek megabajtů, což dělá vzhledem k rychlostem zápisu několik sekund, je zbytečně velká.
Jen mě tak napadlo: Kdo ví jak velký kondenzátor by musel takový disk musel mít aby z tak obří cache při výpadku proudu stihl bezpečně zapsat všechna data zpátky na disk?
Byl by velký asi jako víčko od piva a stál by méně než stovku. Například tenhle kondenzátor je na 5,5V, má kapacitu jeden Farad a tudíž umí schovat asi 15 Joulů (E=1/2 C U^2):
http://www.ges.cz/?page=index&or=sort&ipp=12&lang=cz&cur=CZK&inc=detail&gesid=GES05400558
Řekněme, že při zápisu žere hard disk dva watty a trvá dvě sekundy než se cache vyprázdní. To máme čtyři jouly. Takže ten kondenzátor by to zvládl s rezervou.
stál by méně než stovku.Moc drahé. Něco takového do disku nikdo dávat nebude.
Moc drahé. Něco takového do disku nikdo dávat nebude.Proč? Vždyť v tom není problém. Pro velkofirmu vyrábějící disky (jako samsung, segate, etc...) by cena toho kondenzátoru nešla přes 50Kč, možná ještě míň. To cenu disku nijak závratně neovlivní.
No dobrá - schválně jsem to předimenzoval s těmi patnácti jouly. Ale za poloviční cenu (tj. cca 40 Kč) je k mání kondenzátor s poloviční energií:
Myslím, že by stačil. Nebo by u toho mohla být jediná lithiová baterie, řekněme 3V,750 mAh. Energie by pak byla 8100 joulů, což pokryje veškeré výpadky proudu takřka do konce životnosti hard disku. Ale stálo by to asi taky tu stovku. Buď jak buď, já bych si za tohle rozhodně připlatil.
Buď jak buď, já bych si za tohle rozhodně připlatil.K tomu se přidávám.
Tiskni
Sdílej: