Počítačovou hru Gravity Circuit (ProtonDB) lze do 14. června do 19:00 získat na Steamu zdarma. Napořád.
Nejnovější X.Org X server 21.1.23 a Xwayland 24.1.12 řeší 9 bezpečnostních chyb.
npm balíčky @redhat-cloud-services byly kompromitovány.
Byly publikovány informace o zranitelnosti CVE-2026-46243 pojmenované CIFSwitch v Linuxu od roku 2007. Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). V upstreamu je již opraveno.
Nvidia na své konferenci NVIDIA GTC Taipei 2026 představila řadu novinek. Společně s Microsoftem představili superčip NVIDIA RTX Spark (až 6 144 jader GPU, 20 jader CPU, 1 petaflop AI výkonu v FP4 a 128 GB jednotné paměti). První notebooky a stolní počítače s tímto čipem od Nvidie místo Intelu nebo AMD by se měly na trh dostat na podzim letošního roku.
Na Kickstarteru běží kampaň na podporu kapesního počítače s Linuxem CardputerZero od společnosti M5Stack. Postaven je na Raspberry Pi Compute Module 0. Podporuje moduly M5. Koupit lze s rozšířeními LoRa a CC1101.
Tento týden se bude vyznačovat zejména deštěm, a proto vás může zajímat, že již v úterý proběhne 63. Virtuální Bastlírna, která se bude odehrávat přímo v teple vašich domovů a bastlíren. Proto se připojte k této volné otevřené diskuzi bastlířů, techniků, vědců, ve které se probírají novinky a zajímavá témata z techniky. Mezi největší novinky bude tentokrát patrně patřit oznámení hackerského nástroje Flipper One. Zároveň úspěšně probíhá
… více »86Box (Wikipedie), tj. emulátor retro počítačů založených na x86, byl vydán ve verzi 6.0. Přibyly například zvuky pevného disku. Na GitHubu jsou vedle zdrojových kódů ke stažení také připravené balíčky ve formátu AppImage.
Byla vydána nová verze 4.6 audio přehrávače Audacious (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout nový plugin pro procházení soubory, podporu audio formátu Musepack SV8 nebo přechod na build systém Meson.
Alliance for Open Media vydala verzi 1.0.0 specifikace svobodného videoformátu AV2. Jean-Baptiste Kempf, prezident neziskové organizace VideoLAN stojící za svobodným multiplatformním multimediálním přehrávačem a frameworkem VLC, představil na svém blogu dekodér AV2 s názvem dav2d.
Bill se nechal slyšet, jak jinak, že rostoucí paralelismus, MIMD (Multiple Instruction, Multiple Data) architektura a další prvky budoucích generací GPU (řadu z toho už zažijeme u generace nejbližší, zatím označované jako „GT300“) budou stát za tím, proč v roce 2015 nabídnou grafiky výkon ~20 TFLOPs, tedy zhruba dvacetinásobek toho, co umí karty jako GeForce GTX 285 a Radeon HD 4890.Tak doufám, že tou dobou už konečně to OpenCL bude a taky doufám, že ATi a nVidia (a kdokoli další) bude OpenCL implementovat navzájem kompatibilně. Dneska aby člověk řešil nejmíň 2 verze GPGPU softwaru - pro Ati Stream a nVidia CUDA.
Snad při vší té matematice, umělé inteligenci, fyzice a renderovacích technikách nezapomenou tvůrci her na to nejpodstatnější: hratelnost.No to teda, tohle měli mít vývojáři/designéři na paměti už někdy od roku 2002 (imho tehdy začínala doba graficky hezkých, ale jinak shitózních her). Namátkou vzpomenu na Titan Quest, jehož optimalizace byla tak blbá, že jsem měl dojem, že se někdo dohod s prodejci HW a schválně to naprogramoval blbě, navíc s nezajímavou hratelností -> propadák.
Tak doufám, že tou dobou už konečně to OpenCL bude a taky doufám, že ATi a nVidia (a kdokoli další) bude OpenCL implementovat navzájem kompatibilně.máš pocit, že opengl a direct3D implementují nekompatibilně? já ne, toho bych se fakt nebál.
Tak doufám, že tou dobou už konečně to OpenCL bude a taky doufám, že ATi a nVidia (a kdokoli další) bude OpenCL implementovat navzájem kompatibilně.A co třeba GLSL a jeho Linuxová implementace v libglew?(Možná jsou to dvě rozdílné věci, ale též to bude něco na ten princip)
staci UPS :D
Hlavně nechápu smysl takové cache uvnitř disku, když stejnou (a řekl bych i lepší) práci může odvést operační systém.
Mimochodem už tyhle hračky podporují „výmaz“ bloku (uvolnění jako nepoužívaný), nebo stále věští z křišťálové koule. Kde je čas starých MTD, kdy měl systém přímý přístup k paměti a žádný řadič s pseudo wear-levelingem mu do toho nekecal.
Hlavně nechápu smysl takové cache uvnitř disku, když stejnou (a řekl bych i lepší) práci může odvést operační systém.Právě…operační systém.
Mimochodem už tyhle hračky podporují „výmaz“ bloku (uvolnění jako nepoužívaný), nebo stále věští z křišťálové koule. Kde je čas starých MTD, kdy měl systém přímý přístup k paměti a žádný řadič s pseudo wear-levelingem mu do toho nekecal.Vás též nemám rád.
Hlavně nechápu smysl takové cache uvnitř disku, když stejnou (a řekl bych i lepší) práci může odvést operační systém.Ne tak docela. Když zapisuješ data, tak dokud se vejdou do cache disku, můžeš využít plnou rychlost sběrnice, což je nějakých 300MB/s. Když se cache zaplní, rychlost přenosu klesá na rychlost zápisu na disk, což asi bude méně.
K čemu mi jsou nezapsaná data v cachi disku? (Za předpokladu, že systém má dost volné paměti.)
Cache má smysl, když disk dělá vevnitř něco jiného, než jak se tváří zvenku (což dnes dělají jak rotující magnetické, tak i flashové), protože pomocí cache získá čas a prostor na přerovnání/sloučení požadavků.
Jediný rozumný důvod pro cache je, že odeslat velké množství dat najednou je pro sběrnici méně náročné, než postupně odesílat rozkouskovaná data kvůli režii sběrnice. Řekl bych ale, že cache o velikosti stovek megabajtů, což dělá vzhledem k rychlostem zápisu několik sekund, je zbytečně velká.
Jen mě tak napadlo: Kdo ví jak velký kondenzátor by musel takový disk musel mít aby z tak obří cache při výpadku proudu stihl bezpečně zapsat všechna data zpátky na disk?
Byl by velký asi jako víčko od piva a stál by méně než stovku. Například tenhle kondenzátor je na 5,5V, má kapacitu jeden Farad a tudíž umí schovat asi 15 Joulů (E=1/2 C U^2):
http://www.ges.cz/?page=index&or=sort&ipp=12&lang=cz&cur=CZK&inc=detail&gesid=GES05400558
Řekněme, že při zápisu žere hard disk dva watty a trvá dvě sekundy než se cache vyprázdní. To máme čtyři jouly. Takže ten kondenzátor by to zvládl s rezervou.
stál by méně než stovku.Moc drahé. Něco takového do disku nikdo dávat nebude.
Moc drahé. Něco takového do disku nikdo dávat nebude.Proč? Vždyť v tom není problém. Pro velkofirmu vyrábějící disky (jako samsung, segate, etc...) by cena toho kondenzátoru nešla přes 50Kč, možná ještě míň. To cenu disku nijak závratně neovlivní.
No dobrá - schválně jsem to předimenzoval s těmi patnácti jouly. Ale za poloviční cenu (tj. cca 40 Kč) je k mání kondenzátor s poloviční energií:
Myslím, že by stačil. Nebo by u toho mohla být jediná lithiová baterie, řekněme 3V,750 mAh. Energie by pak byla 8100 joulů, což pokryje veškeré výpadky proudu takřka do konce životnosti hard disku. Ale stálo by to asi taky tu stovku. Buď jak buď, já bych si za tohle rozhodně připlatil.
Buď jak buď, já bych si za tohle rozhodně připlatil.K tomu se přidávám.
Tiskni
Sdílej: